Kachna na divoko. Pečená kachnička na divoko...Kachna, Kachna divoká, Pečená kachnička, Zvěřina a kuchyně myslivce, Zvěřinové recepty,

Pečená kachnička na divoko
Suroviny:

1 kachna, sůl, 60 g slaniny,
100 g cibule, divoké koření
3 jalovčinky, vývar, 2 lžíce hladké mouky, špetka cukru,
1/8 l červeného přírodního vína, šťáva z poloviny citronu.

Postup:

Kachnu osolíme, protkneme částí slaniny a vložíme do pekáče, v němž jsme na zbylé slanině zpěnili nadrobno nakrájenou cibuli. Koření utlučeme nebo umeleme a prosejeme na kachnu, podlijeme vývarem a pečeme v troubě doměkka.

Potom maso vyjmeme, šťávu zaprášíme moukou, osmahneme zředěným vývarem a povaříme, až se tuk oddělí od šťávy.

Dochutíme cukrem, červeným vínem a citronovou šťávou. Podáváme s houskovým (bramborovým) knedlíkem a červeným zelím.


#Kachna, Kachna divoká, Pečená kachnička, Zvěřina a kuchyně myslivce, Zvěřinové recepty, 

Kvalita prvotního ošetření zvěře po ulovení i úcta a odpovědnost člověka k přírodě

Milanova ukázková fotografie úlovku trofejního srnce
Léta " lidové myslivosti" v mnoha směrech negativně ovlivnila vztah myslivce ke zvěři.

Úcta a odpovědnost člověka k přírodě, ke zvěři, odborný a morální kredit každého myslivce (nikoliv jen pár desítek či stovek nadšenců - kterých se tato kritika netýká) zaznamenaly značný pokles a byly nahrazeny brigádnickou ideovostí a kolektivní odpovědností , za kterou se snadno skrývaly hrubé prohřešky jednotlivců.

   Úcta k ulovené zvěři a péče o kvalitní ošetření zvěřiny se v mnoha případech staly odbývanou přítěží, která se rušivě vplétá mezi zastřelení zvířete a hrdinskou oslavu tohoto činu.

 Kvalita prvotního ošetření zvěře po ulovení je u velké části myslivců problémem, který přetrvává do současnosti.

Základem současného lovu je rychlé usmrcení loveného zvířete (způsoby lovu, při kterých může být lovené zvíře vystaveno dlouhodobému působení bolesti, jsou ve většině vyspělých zemí již zakázány) za současného požadavku přiměřeného poškození zvěřiny. Pro splnění těchto základních kriterií je nutné používat odpovídající loveckou zbraň, správně a odpovědně umístit zásah, správně vyhodnotit chování zvěře po zásahu a tomu přizpůsobit dohledávku. Následné prvotní ošetření ulovené zvěře (vývrh) zásadním způsobem rozhoduje o budoucí kvalitě získané zvěřiny....

Liška obecná je jednou z nejběžnějších šelem v našich honitbách.

Liška obecná
Liška obecná je jednou z nejběžnějších šelem v našich honitbách. Aktivitu má převážně v nočních hodinách, některé lišky ji ale mohou mít obrácenou a o těch se tvrdí, že jsou potom více vázány na lov větších savců, hlavně zajíců a srnčat. 

S liškou se můžeme setkat prakticky ve všech oblastech, její původní nejvhodnější teritorium byly lesní komplexy a lesíky protínané zemědělsky obdělávanou krajinou. V současné době se ale stala liška stálým obyvatelem i rozsáhlých polních komplexů a ani ke stavbě hnízdních a zimních nor nepotřebuje roztroušenou lesní zeleň a nory si staví přímo uprostřed polních krytin, často využívá stohy slámy a nefunkční meliorační a závlahové systémy. Setkat se s ní můžeme na celém území republiky, včetně nejvyšších pohraničních horských komplexů.

Jedná se o všežravou šelmu, která není specializovaná pouze na živočišnou potravu masitého charakteru. Ve velkém množství sbírá různý hmyz, hlavně cvrčky, různé větší brouky a larvy, vyhrabává hnízda čmeláků a vos. 
Nepohrdne ani dešťovkami a plži, kde má možnost loví i ryby, žáby a ještěrky. V době hnízdění ptactva ráda loví na zemi hnízdící ptáky (včetně koroptví a bažantů) a vybírá jejich hnízda.. Hlavní potravou jsou ale myšovití hlodavci, na polích a lukách hlavně hraboš polní, v lesních komplexech oba druhy myšic a lesní druhy hrabošů.

 Loví také všechny ostatní druhy savců až do velikosti srnčat, v době, kdy byl dostatek divokých populací králíků, byli liškou přednostně loveni. Kromě zajíců loví ale také ostatní druhy savců, kteří se v jejím teritoriu vyskytují, např. ondatry a nutrie, ale i lasicovité šelmy. Celoročně konzumuje i různou rostlinnou potravu. V době mléčné zralosti je to kukuřice a celé laty ovsa, dále zralé ovoce (hlavně jablka a hrušky), třešně a z lesních plodů hlavně borůvky, maliny, ostružiny a jahody.

Skutečná spotřeba potravy na jednu lišku za rok byla předmětem mnoha různých publikací. Zobecněné závěry stanovují, že jedna liška ročně spotřebuje 240 až 300 kg potravy, z toho nejméně 180 kg činí potrava živočišného původu. Podíl drobné zvěře (tj. hlavně zajíců a bažantů) činí až 50 kg. Starší zdroje dokonce udávají, že liška ročně spotřebuje až 60 zajíců, poslední redukované údaje stanovují roční konzumaci na 12 zajíců/lišku. Podíl myšovitých hlodavců v potravě je velmi vysoký a předpokládá se, že liška jich ročně uloví až 4000.


Myslivecké tradice. Trubači Pozdravy a fanfáry. Hlaholy. Halali! Halali!

Trubači lesnických škol ilustrační obrázek....

Pozdravy a fanfáry


Hezké je všeobecné vítání (na honu, nebo na slavnosti): „Vítáme Vás, vítáme Vás,.. opravdu srdečně vítáme Vás!“. Ale i slavnostní fanfára, která je už méně známá: „Sláva a zdar! Tobě na uvítání rozezvuč se lesnic hlásné troubení. Naše srdce plesá, jak ta hudba jásavá“.
Zato nejčastěji se troubí z pozdravů „Lovu zdar, lovu zdar, lovu zdar! Lesu a lovu zdar!“.
Zatímco předchozí pozdravy se troubí slavnostně a vesele, vážně se troubí loučení při smutečních aktech: „Loučení, loučení je smutná věc, když z lesa odejde dobrý myslivec. Nežaluj milený myslivečku, dáme Ti zelenou haluzečku!.

Hlaholy se troubí na počest ulovené zvěře, neboli vytrubování úlovků. Je jich celkem 11. Profesor Dyk složil hlaholy pro jelena, daňka, srnce, muflona, kamzíka, černou zvěř, tetřeva, bažanty, pernatou zvěř a škodnou zvěř včetně lišky.
Hlahol pro jelena má tento text: „Zastřelil jsem jelena, aby měla radost má milá. Aby čekala mne za humnama s růžovýma tvářema“.
Pro srnce: „Života máj uplynul, aj, srnečku rozmilý, již s lesem se loučíš, háje opouštíš, luh je osiřelý“.
Pro škodnou včetně lišky: „Ajta, ajta, paní kmotra. Ajta, ajta jezevec. Každá švanda má svou chvíli, ale také má konec!“.
 Hlahol pro bažanta: „Ostruhy má a překrásné peří, teď, ach tu leží, s kamarády víc neběží“.

Halali je univerzálním hlaholem na počest veškeré ulovené zvěře. Troubí se vážně, pomalým slavnostním tempem a má tento text: „Halali! Halali! Poslyšte naši milí kamarádi, jak myslivecká pocta se koná na pozdrav poslední zhaslé zvěři. To zvyk je zděděný, jenž zvěř i lovce ctí, to je náš mrav starý!“.

Jakou kulovnici si vybrat?

Tuto otázku si klade celá řada začínajících
Asta, lovecky všestranný pes
myslivců


, kteří si pořizují první zbraň, ale často i zkušený myslivec, který si chce obnovit loveckou výzbroj a chce využít dnešní bohaté nabídky trhu. Výběru zbraně je třeba věnovat skutečně velkou pozornost a shromáždit co možná největší množství informací.

 Zbraň jako nezbytný nástroj k lovu nás provází naším koníčkem po desetiletí, je naším společníkem v dlouhých chvílích osamělých lovů, na jehož spolehlivosti a kvalitě často závisí úspěšný lov. Zbraň je rovněž podstatnou částí naší lovecké výbavy, která také vyjadřuje i část naší myslivecké osobnosti. K tomu dnes přistupuje i další pohled, a to i společenské postavení lovce, protože zbraň je výrazem jak osobního vkusu, tak i prestiže.

Některé aspekty, doporučení a postup při výběru zbraně

Nejprve si ujasníme nejčastější způsob a účel použití zbraně (např. pro osamělé lovy na čekanou a na šoulačku se výborně hodí lehké zlamovací jednušky; pro společné lovy opakovací zbraně, které jsou velmi univerzální a nebo si můžeme dále pořídit zbraně vícehlavňové (pro časté pochůzky v honitbě např. zbraň kombinovanou, kdy máme pohotově kuli i broky; pro naháňky je střelecky nejvýhodnější kulová kozlice nebo dvoják apod.).

 Ujasníme si nejčastější podmínky použití zbraně z hlediska charakteru honitby, nejčastější dálky střelby...   Ujasníme si objem finančních prostředků, které jsme ochotni na pořízení zbraně věnovat. Nejlevnější variantou je pořízení kombinované zbraně s výměnnými hlavněmi; náročnější je pořízení samostatné brokovnice a kulovnice nebo několika kulovnic podle účelu použití (např. pro osamělé lovy pouze zvěře srnčí kulovnici lehčí ráže a další s těžší ráží k lovu třeba zvěře černé a jelena, případně kulovou kozlici nebo dvoják pro pohotovou střelbu na naháňky, jako nejdražší, ale pro naháňky nejvhodnější variantu).

Ujasníme si ráž zbraně podle nejčastějšího druhu a velikosti lovené zvěře (raději silnější ráž s dostatečnou rezervou výkonu než slabší s rizikem trápení zvěře při odstřelu většího kusu zvěře a s rizikem ztráty zvěře jejím nedohledáním).

 Po ujasnění typu zbraně si vybereme výrobce. Zde se soustředíme zejména na nástřelný list (z důvodů přesnosti), a zejména na způsob ovládání zbraně, chod závěru, spouště a pojistky. Nezapomeneme, že zbraně v obchodě jsou bez puškohledu, který budeme používat, a proto pečlivě sledujeme chod závěrové páky, která musí být dobře ovladatelná i při nasazeném puškohledu (což bývá problém u zbraní, které používají starší konstrukci s velkým úhlem otáčení závěru).

U vybraného typu zbraně si zkusíme rozměrové proporce, zda jsou vhodné pro naši postavu a také hmotnost zbraně podle naší fyzické kondice.

Doporučuji se vyvarovat módním konstrukčním novinkám zbraní, které nemusí být odzkoušené a spolehlivé v extrémních situacích a jejich obliba může být pouze dočasná. Z důvodů menší spolehlivosti nedoporučuji ani různé typy
přímotažných závěrů. Volíme raději klasické a osvědčené mechanizmy.

Z důvodů myslivecké etiky a z důvodů současných i očekávaných budoucích omezení, si k lovu nepořizujeme vojenské zbraně (zejména samonabíjecí karabiny apod.)

Při výběru kulovnice je prvním nejdůležitějším rozhodnutím výběr vhodné ráže.

Porovnání vlastností hlavních řad ráží:

Ráže řady 5,6 mm:
Výhody:   * malá hmotnost zbraně   * plochá dráha letu střely   * dlouhá ONV s dalekým a přesným dostřelem   * vysoká rychlost střely způsobující u menší zvěře šok a při správném zásahu u menší zvěře vysokou ranivost   Nevýhody:   * velká citlivost na vnější vlivy (vítr, déšť, tráva)   * malá deformační zóna střely neumožňující řízený rozklad střely a řízenou ranivost   * téměř nulová možnost výběru různých konstrukcí střel s variabilními vlastnostmi pro lov různě vitální zvěře   * malá průbojnost při nárazu na větší kost a tím zamezení správné ranivosti a pronikavosti k životně důležitým orgánům   * časté trhavé účinky na zvěřinu   * nespolehlivá ranivost v okamžitém smrtícím účinku při zásahu na kost nebo nepřesném zásahu   * velký pokles energie značně omezující účinný dostřel při lovu střední spárkaté zvěře   * chybějící rezerva výkonu při hůře umístěném zásahu nebo při střelbě za ztížených podmínek   * vyloučená možnost správného mysliveckého použití při náhodném setkání např. s vyspělým kusem zvěře prasete divokého při pochůzce honitbou apod.

Ráže 6,5 mm; 7mm a 7,62 mm:
Výhody:   * velká universálnost ráží s možností použití k lovu širokého spektra zvěře   * velký výběr střeliva s množstvím různých druhů střel   * dostatečná deformační zóna střely umožňující řízený rozklad střely zabezpečující potřebnou ranivost a pronikavost k životně důležitým orgánům   * většina ráží použitelných k lovu na středně dlouhé a dlouhé vzdálenosti s průměrnou a nadprůměrnou ONV   * dostatečná rezerva výkonu i při hůře umístěném zásahu   * vysoká a spolehlivá ranivost   * při použití vhodné střely šetrnost ke zvěřině   Nevýhody:   * v našich podmínkách při lovu většiny běžné zvěře jsou nepodstatné nebo nevýrazné

Ráže 8 mm a 9,3 mm
Výhody:   * velmi vysoká ranivost s výjimečně velkým předáním energie ihned v okamžiku dopadu střely daným velkým průřezem střely   * velká deformační zóna střely umožňující řízený rozklad střely s vysokou pronikavostí k životně důležitým orgánům   * malý pokles energie s rostoucí vzdáleností střelby   * velmi malá citlivost na vnější vlivy umožňující střelbu i za zhoršených podmínek (tráva, vítr, déšť, apod.)   * rezerva výkonu i pro lov těžší zvěře a při hůře umístěném zásahu   * vynikající zastavovací efekt (zvěř v ohni) (vysoký TKO)   * vytváření rovnoměrného střelného kanálu a šetrnost ke zvěřině

Nevýhody:   * kratší ONV umožňující střelbu na průměrné a mírně nadprůměrné vzdálenosti   * větší hmotnost zbraně

V České republice zákon povoluje použití k lovu spárkaté zvěře pouze takové ráže, které mají dostatečnou dopadovou energii k zabezpečení etického rychlého smrtícího účinku. Pro lov srnčí zvěře jsou povoleny pouze kulovnice na takové náboje, jejichž střela má ve vzdálenosti 100 metrů ještě energii minimálně ve výši 1000 Joulů. Pro lov ostatní spárkaté zvěře je tento limit 1500 Joulů.   Pro lov větší zvěře jako jelení a dospělé zvěře černé raději volíme ráži s dopadovou energií střely ve 100 m kolem 2000 Joulů.  Průběh velikosti energie a z toho vyplývající maximální mysliveckou vzdálenost střelby zjistíme z balistických tabulek.

Velmi těžko se definuje často používaný termín universální ráže. Absolutně universální ráž vhodná pro všechny druhy zvěře neexistuje. Lze však definovat universální ráž pro určité skupiny druhů zvěře. Například pro menší spárkatou zvěř, pro střední a těžší spárkatou zvěř, pro zvěř tropickou a nebo pro zvěř kožešinovou.   Pro lov srnčí zvěře případně selete prasete divokého jsou vhodné ráže 6,5 mm případně 243 W.

Velkou universálnost k lovu u nás většiny druhů běžné zvěře má střední skupina ráží jako např.: 7 x 57, 7 x 57 R, 7 x 64, 7 x 65 R, 270 W, 7,62 x 39, 308W, 30.06 Spr., 8 x 57 JS nebo i výkonnější 7 mm Remington Magnum a 300 Winchester Magnum. Poslední dvě ráže mají dostatečnou rezervu výkonu i pro situace, kdy dojde k nepříliš přesnému zásahu nebo jsou dobře použitelné ke střelbě na nadprůměrné vzdálenosti. U uvedených ráží střední třídy je výhodou i velký výběr střel s různou konstrukcí umožňující výběr pro převážně lovené druhy zvěře a zabezpečující spolehlivý řízený rozklad střely a spolehlivější ranivost při zachování průbojnosti a vytváření rovnoměrného střelného kanálu bez zbytečné devastace zvěřiny.

Pro lov jelena a dospělé zvěře černé lze uvedenou střední skupinu ráží doplnit ještě např. o ráže 8 x 75 RS, 9 x 62 a 9,3 x 74 R, 9,5 x 66 SE vom Hofe atd. V Rakousku, Německu a někteří myslivci i u nás mají s těmito rážemi výborné zkušenosti i při lovu srnčí zvěře. Tyto ráže vytvářejí velmi kompaktní střelný kanál a nezpůsobují podlitiny a trhavé znehodnocení zvěřiny.

Pro střelbu na větší vzdálenosti nebo pro střelbu s vyšším výkonem lze zvolit např.: 6 x 62 Fréres, 6,5 x 65 R RWS, 6,5 x 68, 30 R Blaser, 8 x 75 RS (vynikající do kozlic a dvojáků), 338 Lapua Mag., 300 Holland a Holland, 280 Remington, 300 Ultra Magnum nebo nejnovější ráže 270 WSM, 7 mm WSM a 300 WSM atd.   Při rozhodování mezi dvěma rážemi doporučuji vždy volit raději ráž výkonnější, která má větší universálnost použití a zabrání zklamání při neúspěšném dosledu zvěře střelené slabou ráží.   Při volbě ráže rostou na významu etická hlediska pro zabránění trápení zvěře i ekonomické aspekty z pohledu jistoty ulovení zvěře.

Pokud bych měl učinit osobní konkrétní doporučení, potom nedoporučuji pořízení kulovnice některé z malých ráží, které mají převládající výrazné nevýhody. V některých zemích EU je například lov větší spárkaté zvěře rážemi 5,6 mm zcela zakázán bez ohledu na velikost jejich dopadové energie.   Pro ženy nebo pro lovce se subtilnější konstitucí, kteří chtějí lehčí zbraň doporučuji využít nabídky některé z ráží 6,5 mm nebo zvolit, v lovectví poměrně nový náboj, 7,62 x 39, který má vcelku velmi dobré ranivé účinky i na střední zvěř a je osazován do krátkých a lehkých kulovnic typu karabin.

Pro lovce konzervativnějších povah, kteří chtějí universální ráž střední třídy doporučuji zvolit některou z klasických osvědčených ráží, které mají přibližně porovnatelné vlastnosti - např. 7 x 64, 308 W, 30 06 Spr. nebo k lovu zvěře černé osvědčený náboj 8 x 57 JRS.   Pro myslivce, kteří chtějí využít širší nabídky trhu nebo hledají nadprůměrné vlastnosti náboje, doporučím některou z dalších výše uvedených ráží, z nichž za nejvíce vyhovující našim podmínkám považuji 7 mm Remington Magnum nebo i některou s nejnovějších ráží WSM a do kozlice nebo dvojáku 8 x 57 JRS, 8 x 75 RS nebo 30 R Blaser.

Při výběru ráže se již neomezujeme ohledy na sortiment nábojů nabízeného tuzemským výrobcem. Užitečné je také získat komplexní informace o výrobě střeliva a zejména o výběru různých druhů a konstrukcí střel od dalších výrobců, které je i u nás již běžně na trhu. Dnešní výběr střeliva a zejména nabídka střel, které svojí konstrukcí umožňují přísně řízený rozklad a tím zaručené ranivé účinky, se současnou šetrností ke zvěřině u menší zvěře, umožňuje použití silnějších ráží i na menší zvěř bez obav o nadbytečné razantnosti.

Výběr typu kulovnice

Po rozhodnutí o výběru ráže nám zbývá vybrat si typ kulovnice. Máme možnost mít buď opakovací kulovnici nebo jednohlavňovou kulovnici nebo kulovou kozlici (dvoják) nebo kulobrokovou zbraň nebo troják.

Opakovací kulovnice jsou dnes už klasické zbraně vyvinuté na bázi původních vojenských pušek typu Mauser s dispozicí tří až pěti ran v zásobníku nebo nábojové schránce, což umožňuje pohotové opakování střelby. Propracované mechanismy těchto zbraní jsou velmi spolehlivé. Tyto kulovnice můžeme mít v klasickém polopažbeném provedení nebo v celopažbeném, u kterých hlaveň a tedy i celá délka zbraně bývá o 5 až 12 cm kratší než u polopažbených. Celopažbené kulovnice, dříve nazývané jako horské, bývají lehčí což je výhoda při pohybu v těžkém terénu a operativnější při manipulaci v omezeném prostoru (např. na uzavřené kazatelně, při ukládání do auta atd.).

V poslední době zaznamenáváme opětovný návrat skutečně klasických loveckých jednohlavňových kulovnic se sklopnou hlavní (s lůžkovým závěrem), které bývají velmi lehké, elegantní a oplývají jak vysokou reprezentativností tak i duchem dávných mysliveckých tradic. Jedná se o typicky lovecké zbraně pro opravdové myslivce.

 Kulové kozlice nebo dvojáky jsou velmi speciální, svým charakterem a náročností výroby také velmi výjimečné zbraně. Vzhledem k vysoké pracnosti zhotovení těchto zbraní se řadí mezi nejdražší zbraně. Mají velmi praktickou výhodu pohotové rány z druhé hlavně, např. při naháňkách nebo při lovu nebezpečné zvěře. Slouží i k prestižní a dokonalé reprezentaci majitele.

V praxi jsou často používány kulobrokové zbraně zejména z ekonomických důvodů, neboť při pořízení výměnných hlavní máme vlastně dvě zbraně na bázi jedné. Kulobroková zbraň je praktická pro denní pochůzky v lese, kdy máme pohotově kuli i broky, např. při setkání se škodnou.

 Podobné je to i u trojáků. Velkou nevýhodou, kromě ceny, je u trojákových zbraní vyšší hmotnost a tím menší pohotovost při rychlém zamíření.

Při výběru konkrétní kulovnice zvážíme druh převážně lovené zvěře, charakter honitby, ve které se budeme převážně pohybovat, druh lovu, který převážně předpokládáme a další aspekty. Do kopcovitého nebo horského terénu se hodí lehčí a kratší provedení zbraně, proto zde bývají oblíbené jednohlavňové zlamovací zbraně nebo opakovací v kratším a celopažbeném provedení. Podstatnou otázkou jsou ekonomické možnosti budoucího lovce. Nejlevnější variantou v kombinaci s brokovnicí je pořízení kulobroku. Na druhé straně potom ekonomicky nejnáročnější varianta je pořízení několika specializovaných zbraní, jak z hlediska ráží (jedna na menší zvěř a druhá na zvěř těžší), tak z hlediska použití ( např. kulovnici zlamovací nebo opakovací pro pochůzky a lov z posedu a dvoják nebo kozlici na naháňky a pod).

 Nově zakoupenou kulovou zbraň je nejlépe ihned svěřit odbornému puškaři, jak pro instalaci a provedení montáže puškohledu, tak i pro eventuální úpravu pažby podle tělesných proporcí střelce.

JAKOU KULOVNICI SI VYBRAT?  Dr.Ing.Jiří HANÁK


KANČÍ GULÁŠ (z divočáka) staročeský recept. Černá zvěř, Kančí gulášek, Zvěřina a kuchyně myslivce, Lovy černé zvěře, lov.

Kančí guláš

KANČÍ GULÁŠ



Divoké koření: 5 lžic černého pepře, 5 lžic celého jalovce,
15 bobkových listů,
5 lžic nového koření 1 lžička soli
1 kg kančího plecka 
150 g másla 5 středních cibulí, nakrájených na jemno
 250 g anglické slaniny, pokrájené na kostičky sůl a pepř
3 lžičky celého kmínu
3 lžíce tmavého rumu
 500 ml suchého červeného vína
1,5–2 l hovězího vývaru citronová šťáva 40 g hladké mouky

1 * Divoké koření dejte do hrnce a zalijte jedním litrem vody, přiveďte k varu a 25–30 minut vařte. Na závěr přisypte sůl a počkejte, až vývar vychladne. Poté do něj vložte celé maso tak, aby bylo úplně ponořené, a dejte ho aspoň na šest hodin odležet do lednice .

2 * Maso vyndejte z nálevu a nakrájejte na kostičky velikosti sousta, osolte, opepřete. Cibulku smíchejte s kmínem a troškou soli a osmahněte ji na 100 g másla do tmavě zlatavé barvy. Pak vsypte slaninu a čtyři minuty opékejte, přidejte maso a nechte ho ze všech stran zatáhnout. Přilijte rum a červené víno a asi deset minut poduste – alkohol by se měl trochu odpařit, ale neměl by se úplně vyvařit. Poté maso vyjměte a do základu vlijte hovězí vývar a omáčku přiveďte k varu, zakápněte trochou citronové šťávy.

3 * Ze zbytku másla a hladké mouky připravte světlou jíšku. Vmíchejte ji do omáčky, vraťte do hrnce maso a duste pětadvacet až třicet minut doměkka.

Příloha: houskové knedlíky

Dobrou chuť!


#KANČÍ GULÁŠ (z divočáka) staročeský recept. Černá zvěř, Kančí gulášek, Zvěřina a kuchyně myslivce, Lovy černé zvěře, lov.

Po skončení říje se vyčerpaní srnci ztratí, "zmizí". Odpočívají...

Srnec v lese
Srnčí říje spadá u nás do období konce července a začátku srpna. V této době 2 - 3 týdnů musí být oplozeny všechny srny, které vstoupily do říje.

Připraveni splnit své životní poslání jsou k tomu s plným nasazením za každých okolností i všichni srnci schopní rozmnožování. A tak, po vyčerpání dospělých srnců, se podle složení populace ke konci říje dostává i na mladší ročníky, což neškodí ani tak ve spojení s dospělou srnou, ale je nevhodné u mladých srnek. Po skončení říje se vyčerpaní srnci ztratí, "zmizí". Odpočívají v krytu, je to velká změna po rušné říji, jejíž dobu, trvání a průběh ovlivňuje hlavně počasí vrcholícího léta, nadmořská výška, prostředí a hustota populace i její složení. Za krásného letního počasí je její průběh nejzřetelnější a nejtypičtější.  

Dosavadní rozdíly jedinců v hierarchii a teritoria jsou již během říje a po ní rozrušeny, zapomenuty, neobnovují se územní značení, hraby a ostrouhávání. Později se vynořují a mladší zapojují i do tlup, v září, s příchodem podzimu, všechna zvěř se ve zvýšené míře paství před zimou k vytvoření fyzických zásob pro zimní období. Srnci před zimou shazují parůžky a všechna zvěř postupně přebarvuje do zimního osrstění. Srna, která nevstoupila do říje nebo nebyla z jakýchkoli důvodů oplodněna, může být říjná v listopadu a plod se vyvíjí přímo bez utajené březosti.


SRNČÍ ZVĚŘ V ZIMĚ, Zima, mrazy a hlad v lese. Stanoviště a klid v lese. Tepelně izolační vlastnosti zimní srsti.

Srnčí zvěř v zimě na sněhu

Zimní srst srnčí zvěře,


skládající se z tlusté vrstvy dlouhých krycích chlupů a husté vlnovité podsady, má vynikající tepelně izolační vlastnosti a zabraňuje výrazným ztrátám tělesného tepla i při vysokých mrazech.
 Zvláště silná vrstva zimní srsti se nachází v oblasti hřbetu, boků a v okolí obřitku, kde krycí chlupy dosahují délky 5 až 7 cm. Jejich průměrná tloušťka se přitom pohybuje mezi 0,2 a 0,3 mm. Naproti tomu u letní srsti, která je podstatně kratší, činí průměrná tloušťka krycích chlupů pouze 0,1 mm. Vynikající tepelně izolační vlastnosti zimní srsti jsou dány nejen její značnou hustotou a většími rozměry chlupů, ale také jejich zvláštním vnitřním uspořádáním. Srnčí chlupy se skládají v průřezu ze tří vrstev.

Největší z nich je vnitřní dřeňová část, která je hustě prostoupena provzdušněnými komůrkami a kanálky. Tento dutinový systém s velkým množstvím uzavřeného vzduchu v dřeňové části chlupů má díky nízké vodivosti tepla izolační účinky.
Vysoký stupeň vnitřního provzdušnění zimní srsti se projevuje i na její nízké hmotnosti. Zimní krycí chlupy mají i přes svou značnou délku a tloušťku podstatně menší hmotnost než krycí chlupy v letním období. Za extrémně nízkých teplot může být ochranné působení srsti před chladem v případě potřeby ještě dodatečně zvětšena pomocí reflexního vztyčení (zježení) chlupů. Zvýšené množství vzduchu mezi vztyčenými chlupy má za následek dodatečné podstatné zlepšení jejich izolační schopnosti.

  Jak dobře je srnčí zvěř v zimě chráněná před ztrátami tělesného tepla lze vypozorovat ze skutečnosti, že při hustém sněžení na její srsti napadaný sníh prakticky vůbec netaje.

Při nepříznivých klimatických podmínkách, zejména vysoké sněhové pokrývce, se srnčí zvěř pohybuje pouze minimálně a po většinu doby zůstává na omezeném prostoru. Upřednostňuje přitom stanoviště, která jí poskytují zároveň maximální pocit bezpečí, ochranu před nepříznivým počasím a lehce dosažitelnou potravu. Nezbytným předpokladem je ale dostatek klidu.

  U opakovaně vyrušované zvěře se zvyšuje spotřeba energie nejen zvýšenou pohybovou aktivitou, ale i v důsledku nepřetržitého udržování organismu v stálé únikové pohotovosti. 

Pokud srnčí zvěř má na svých stanovištích klid, ochranu před nepříznivým počasím a dostatek vhodné potravy, je její akční prostor během zimního období velmi malý. U vhodně umístěných krmelišť se stálou nabídkou atraktivní potravy se zdržuje neustále v jejich bezprostředním okolí, často dokonce pouze v okruhu několika desítek metrů.

V takovém případě může správně prováděné zimní krmení posloužit k omezení nebo dokonce úplnému zabránění škod nadměrným okusem.

Srnčí zvěř. Způsoby lovu srnce.

Srnec obecný v létě
Vábení je nutno nejdříve odposlouchat, nejlépe od někoho, kdo vábit umí nebo přímo v přírodě od říjných srn. Stejně výhodné je zvládnout také hlas srnčete, který je vyšší než pískání srny. Písknutí říjné srny začíná výše a končí níže a obě tyto části jsou v určitém poměru. Syrový zvuk vábničky lze modulovat v sevřených dlaních. Nepískáme také do stále stejného směru, ale měníme jej. Nepřeháníme počet pískání, ale raději se ozýváme v kratších seskupeních s přestávkami.

Vábit se doporučuje začít asi deset minut po příchodu a úpravě stanoviště. Zbraň máme pohově připravenou ke střelbě, z bezpečnostních důvodů raději zajištěnou, přestože někdo doporučuje zbraň odjistit abychom cvaknutím pojistky srnce nezradili. Mnohem častější je však zrazení zvěře pohybem nebo špatným větrem. Počátek vábení vypadá tak, že zapískáme vícekrát, max. však asi desetkrát po sobě. Srnec, který reaguje na první pískání přichází obvykle dosti rychle. Nemusí však přijít přímočaře, ale časté jsou zastávky, ověření situace a odbočování ze směru. Pokud je srnec určen k odstřelu, je lepší dále nepískat a neváhat s výstřelem, neboť srnec je ve stavu vrcholné obezřetnosti a zradit jej dokáže sebemenší neopatrný pohyb.

 Po prvním zavábení necháme uplynou asi 10 minut a zapískáme šest až sedmkrát po sobě, postupně prodlužujeme intervaly a zkracujeme seskupení. Během jednotlivých vábení stále pozorně sledujeme okolí. Opatrní srnci nás dokáží obcházet okolo a snaží se chytit vítr. Ten by měl proto jít od nás do volného prostoru.
Při pískání z posedu musíme mít na zřeteli, že zvuk není přirozený a nepískáme proto od okamžiku, kdy by srnec mohl vnímat, že zvuk přichází z místa nad terénem.

Úspěšné bývá také vábení ve dvou, kdy střelec má vždy volné ruce ke střelbě a nemusí se rozptylovat čtením přiskakujícího srnce a pouze čeká na nenápadný pokyn vábícího. Při vábení ve dvou na zemi je vhodné udržovat mezi oběma myslivci vzdálenost deset až patnáct metrů, kdy střelec zůstává poněkud stranou pozornosti. Psa bychom s sebou měli brát pouze v případě, že je perfektně vycvičen a dokáže zachovat absolutní klid ve všech situacích.

Na úspěšnost vábení má jako doprovodný faktor vliv také poměr pohlaví srnčí zvěře v honitbě. Nedostatek srnců má přirozený vliv na jejich pohyb a vášnivost, protože netrpí nedostatkem. Ani opačný poměr pohlaví však říji neprospívá, neboť srnci jsou pak nuceni hledat náhradu v širokém kruhu a opouštějí svoje obvyklá stávaniště.


O srnčí zvěři. Lov vábením. Průběh srnčí říje je závislý na povětrnostních podmínkách, včetně výkyvů počasí.

Srna o nás ví...
Zkušeným lovcům s dobrým hudebním sluchem a představivostí postačuje k napodobení hlasu říjné srny obyčejný lístek trávy, lístek buku, hrušky, nebo proužek březové kůry.

Proto se dříve vábení srnčí zvěře říkávalo lístkování. Při použití lístku ze stromu se oddělí po délce proužek z jeho okraje, který se sevře mezi napnuté palce obou rukou. Zvuk se moduluje sevřením štěrbiny rtů při foukání, délkou uchopení a napnutím lístku. Na podobném principu lze vyrobit jednoduchou vábničku.

Nástup srnčí říje je pro úspěšné vábení srnců rozhodující. Časově je ovlivněný místními podmínkami, zejména nadmořskou výškou a klimatickými činiteli. Literatura běžně klade její začátek do poloviny července, skutečnost je však taková, že zvýšenou aktivitu srnčí zvěře lze pozorovat teprve v posledním týdnu tohoto měsíce. Ojedinělou dvojici můžeme vidět pochopitelně pohromadě již začátkem července, to však v žádném případě neznamená, že říje začala !
Všechno chce svůj čas a zbytečně uspěchaným necitlivým vábením můžeme v tomto období narušit pro následující týdny lov sobě i svým kolegům.  

Horké a suché počasí může zbrzdit začátek říje i o dva týdny. V takové situaci přináší změnu přelom počasí, obzvláště vícedenní větrné a deštivé počasí, po jehož skončení se objeví velké množství zvěře s vysokou aktivitou.



Trubači na Kamenném mostě

Trubači lesnických škol

DANĚK evropský. Od jiných druhů vysoké ho poznáme především podle velkého lopatkovitého paroží, které podobně jako jelen nosí majestátně na hlavě.

Daněk skvrnitý

Od jiných druhů vysoké ho poznáme především podle velkého lopatkovitého paroží, které podobně jako jelen nosí majestátně na hlavě


 Na rozdíl od jelena má daněk kratší a slabší nohy, kratší krk a silnější tělo. Patří mezi zvířata, která mění barvu srsti jak podle věku, tak podle ročního období. V létě má hřbet, stehna a špičku ocasu hnědo červenou, dolní a vnitřní část nohy je bílá. Kolem úst a očí má červenavé kruhy. V zimě se mi má temeno hlavy, krk a uši hnědošedé. Na bocích a hřbetě je daněk v zimním období zbarven do černa s nádechem šedé nebo červené. Po celý rok má daněk na zádech bílé skvrny. Samice se od samce liší pouze velikostí. Celkově je nižší a kratší. Nezřídka se objevují i téměř albínští bílí daňci.

Daňčí říje začíná počátkem října a ve druhé polovině října vrcholí, mnohdy se protáhne až do listopadu. Probíhá na oblíbených říjištích, obvykle na volném prostranství nebo ve starých prořídlých porostech. Daňci se v říji ozývají chraptivým rocháním. Na říjišti shromažďuje daněk kolem sebe 6, až 12 daněl, které jsou doprovázeny daňčaty. Často dochází mezi silnými lopatáči k urputným soubojům o tlupy daněl. Při soubojích nedochází k vážným poraněním, časté však je přeražení lodyhy. Při vyrovnaném poměru pohlaví se říje aktivně účastí pouze lopatáči. Mladí daňci říjí pouze pasívně, daněly se naopak aktivně účastní říje již ve druhém kalendářním roce. Daněk se během říje nekaliští, vyhrabává však mělké doliny, kde se chladí. Daněla je těžká 31 až 32 týdnů. Klade převážně v červnu (v květnu asi 12%, v červnu 72% a v červenci až 16%) jedno, někdy i dvě daňčata. Daněla po dobu asi jednoho měsíce intenzivně kojí. Pak se daňčata začínají pastvit, stále jsou však přikrmována mateřským mlékem. Kojení ustává v době říje, ale po říji se obnoví.

U dobře založených daňků mají druhé, popřípadě třetí parohy znatelnou růži, očník a opěrák, ukončené buď hrotem (šesterák) nebo v horní části s lodyhou rozšířenou až zploštělou, vytvářející malou lopatku, někdy vykrojenou. Toto a další paroží je pat vytloukáno v srpnu až září a shazováno v květnu, u starých daňků i v dubnu. Starším daňkům se tvoří lopaty, vznikající plošným rozšiřováním lodyh nad opěrákem. Podle síly lopaty se rozeznávají lopatkáči a lopatáči. Daněk s třetím parožím má zpravidla tři prsty na lopatce a nazývá se lopatkáč - troják, daněk se čtyřmi prsty se nazývá párák, a s pěti prsty kořenáč, má-li daněk na lopatě šest prstů je teprve lopatáčem, a to buď slabým, nebo silným. První prstovitý výběžek na spodu lopaty, palec, je buď jednoduchý, nebo u vyspělých daňků dělený. Poslední prst na konci lopaty se nazývá hák, bývá vyvinutý až u starších daňků. Nejlepší paroží má daněk mezi 6. až 10. rokem života. Daněk zpátečník má slabé krajkování na lopatě, které přechází ve zvlněné zakončení. Ve výjimečných případech nasazuje daněk též krátký nadočník (výsadec), a to většinou jen na jednom parohu. Zrůdy paroží se vyskytují velice vzácně (parukáč), daněk bez paroží (holec) nebyl dosud zjištěn.

Dospělí daňci mají paroží rozložité, s dlouhými, pravidelně zaúhlenými lodyhami, s dlouhou a širokou lopatou ukončenou prstovitými výsadami, tzv. krajkováním, silným a zatočeným očníkem a opěrákem.

Laně sledují krále lesa jak přichází...čas lásek jelenů

Jelen  a laně
Statnější jeleni tvoří malá stáda nebo žijí samotářsky. Můžeme však vidět větší stádo, ve kterém jsou samice s mláďaty a mladí samci.

Vůdcem stáda je nejsilnější samice. Jeleni většinou žijí na jednom místě. Jediná doba, kdy se někteří stěhují je období říje.  Jelen je především býložravec, živí se travou, výhonky, kůrou, houbami nebo lesními plody. Okusem mladých stromků může jelen (pokud je přemnožen) napáchat dost velké škody.

Sojka "práskačka" obecná a modrá pírka co ztrácí si dáváme za klobouk...

Sojka obecná
Snad každý z nás zná sojku "práskačku" obecnou (Garrulus glandarius) spojenou především s večerníčkem Krkonošské pohádky.

Díky jejímu nelibému hlasu, kterým donášela Krakonošovi, co zlého zas Trautenberk chystá, by málokdo řekl, že patří mezi pěvce. Tedy mezi takové mistry zpěvu jako jsou (zlatí) slavíci nebo (arizonské) pěnice. Hlavním určovacím znakem řádu pěvci totiž není uchu lahodící zvuk, ale stavba zvukového aparátu.
Na křídlech má modrá pírka s černými příčnými proužky, pod okem černou podélnou skvrnu. Létá těžce, vlnovitě a třepotavě, na zemi poskakuje. Pohlaví se od sebe zbarvením neliší, mladí ptáci jsou tmavší a mají méně výrazná modrá pírka na křídlech.

Tetřev hlušec

Tetřev hlušec
Tetřev hlušec byl v minulosti poměrně hojným druhem, byl také ceněnou lovnou zvěří, což kromě mysliveckých záznamů dokládá i řada starších uměleckých artefaktů s loveckou tematikou. Nyní je malým zázrakem již jen samotné setkání s tetřevem ve volné přírodě. V současné době se tetřev ojediněle objevuje už jen v několika pohořích (Krkonoše, Krušné hory, Český les, Jeseníky), přičemž zbytková populace tvořená několika jedinci dosud přežívá v Beskydech.

Více než devadesát procent všech našich tetřevů žije na Šumavě.

Ještě v první polovině 20. století byl tetřev rozšířen po celém území Šumavy včetně vhodných stanovišť v podhůří, ale od druhé poloviny století se začalo obývané území zmenšovat a počty tetřevů prudce klesaly. Tento klesající trend se zastavil v 90. letech a počty tetřevů začaly dokonce mírně narůstat.Jádrem současného rozšíření tetřeva na Šumavě je především její střední a západní část. Jsou to hlavně modravské a kvildské pláně, vysoké polohy železnorudské hornatiny, včetně kotliny horní Křemelné. Významným refugiem je rovněž celý hřeben Královského hvozdu. V jihovýchodní části Šumavy se tetřev pravidelně vyskytuje v Trojmezenské hornatině včetně masivů Smrčiny a Hraničníku.

Mezi hlavní přirozené nepřátele tetřevů patří lišky, divoká prasata, lasicovité šelmy, popřípadě jestřáb, výr či krkavec. Podle některých údajů se v přirozené populaci stane až třetina ptáků kořistí lišek či kun. Predační tlak se zvýšil s celoplošnou vakcinací lišek proti vzteklině a dále jeho vliv prohlubuje narušené prostředí a přímé rušení lidmi.

Konkurence

Také počet jelenů zřejmě ovlivňuje početnost tetřevů. Jeleni jsou totiž jejich konkurenty, ničí nejen zmlazující se dřeviny, ale především velkoplošně spásají borůvčí, které je důležitou složkou potravy tetřevů. Opět, podobně jako u predace, platí , že v nenarušeném prostředí není tento vliv významný. Potravním konkurentem tetřeva je i člověk, alespoň v případě velkoplošného nešetrného sběru borůvek.


Ulovení jelena. Při toulkách lesní krásou a při loveckých dobrodružstvích někdy dojde k setkání, která mnohdy potkají odvážné jen jednou za život.

Jelen v říji
Něco o myslivosti:

Myslivecké zážitky z vyprávění : Jak to už v přírodě bývá, dojde často při toulkách lesní krásou a při loveckých dobrodružstvích zvlášť k setkání, která mnohdy potkají odvážné jen jednou za život. 

To potom musí být lovci nakloněni jak bohové lovu tak i štěstí, přírodní podmínky, důvěra ve zbraň i v myslivcovy schopnosti. I já se mohu pochlubit během své prozatím krátké lovecké praxe nádherným zážitkem.
Při pohledu na povolenku jsem ani nevěnoval pozornost možnosti lovu jelení zvěře a to holé a jelena I.věkové třídy. V honitbě krom posedů byly asi čtyři zajímavá místa s kazatelnami, které byly opravdu s loveckým citem postaveny na místech ochozů zvěře, závětrných lokalit s četnými rozlehlými mlazinami. Po domluvě s místními zaměstnanci, kteří jak to tak bývá měli svá tzv.místa, jsem se začal více věnovat, zakrmovat a navštěvovat lokalitu, která podle mého názoru mohla být lovecky zajímavá. 
Minimálně třikrát v týdnu jsem zahříval desku v kazatelně a toužebně očekával co mi lesní království nabídne.

Ale zvěř přicházela s tmou a v dalekohledu bylo možné obeznat jen její obrysy. Ale já byl rád za každou návštěvu krásné přírody a okolí a tajně věřil, že má trpělivost nakonec své ovoce přinese. Stále jsem však odcházel s nepořízenou. Jedinými, kdo rozptyloval mou pozornost byly sojky, které se s velkou nedůvěrou a ostražitostí slétaly na krmeliště, kde si k mé nelibosti pochutnávaly na klasech kukuřice, podstrojené rytířské zvěři.

Až jednou... 
Místní myslivec Václav mi nabídl možnost navštívit jeho kazatelnu. Protože to bylo podle mého názoru lukrativnější místo, s velkou vděčností jsem jeho nabídku přijal. V útrobách kazatelny jsem se uhnízdil již v odpoledních hodinách a netrpělivě sledoval okolí. Snažil jsem se být stále bdělý, i když zadní část těla už naříkala nad nepohodlností sezení. Místo bylo na kraji kmenoviny podrostlé smrkovým zmlazením, což znepříjemňovalo možné zahlédnutí zvěře. Přede mnou byl hustý, rozlehlý komplex mlazin. Po několika hodinách má intenzita pozorování okolí začala postupně ochabovat, když v tom jsem jen na setinku vteřiny zahlédl rezavohnědý flíček mezi podrostem smrčků.

Protože bylo ještě dostatečné světlo, má první úvaha, která se mi vkrádala na mysl, byla, že se jedná o srnčí kus. Ale k tomu, abych zůstal naprosto zkamenělý mi stačila další setinka času. Asi 80 m přede mnou napravo vycházel z náletu jelen. Byl to asi tříletý středně založený šesteráček,slušný ve zvěřině. Zastavil se mezi stromy a nedůvěřivě nahlížel přímo do okénka kazatelny.
 Seděl jsem nehnutě a nedýchal. Po chvilce se sehnul pro trs trávy a tento okamžik jsem využil k zamíření.
Jelen začal odcházet a já jen netrpělivě čekal, kdy vstoupí mezi stromy. Ukazováček něžně pohladil spoušť. Jelínek zůstal v ohni a já nevěříc tak snadnému ulovení přebil a namířil opět na místo, kde zůstal. Po asi pěti sekundách však zvedl hlavu a začal pozorovat okolí. Domníval jsem se, že zásah poranil páteř a tak druhá rána na krk ukončila trápení královské zvěře. Ještě nějaký okamžik jsem zůstal sedět v kazatelně a přemýšlel o štěstí, které mne v zářijový podvečer potkalo a unavilo se, a netrpělivě pospíchal ke králi vzdát hold a rozloučit se na jeho poslední cestě v prostředí, kde se cítil tak bezpečně.


MYSLIVOST

CO SE TADY ČTE NEJVÍCE ?

HUNTING MYSLIVOST

HLEDÁTE TEN SVŮJ PŘÍBĚH? JE MOŽNÁ TADY!

.22LR #Černá zvěř #Černá zvěř - bachyně #Daněk #Kančí steaky #Lovecké právo #Lovecké stezky #Srnčí zvěř #Waldemar Matuška 1 milion čtenářů 500 Nitro Express Africký mor Aglomerace aktivity radosti a milování života Akutrauma Amerika Anatomie jelena Aport Australian Water Buffalo Balistika Bažant Bažant pečený Beatiful Nature Bekání Berneška Bobr Borrelióza Borůvky Bowhunting (lovecká lukostřelba) Bramborníček hnědý - Saxicola rubetra Brenneke Brhlík lesní broková dvojka broková kozlice Bukač velký Cazando con Arco Cesty Civilizace Co budeme vařit dnes? Cviky poslušnosti Čáp bílý Čas lásek jelenů Čejka Čekaná Černá zvěř Černá zvěř - bachyně Černá zvěř - kňour Červenka obecná Čiplenka Čištění zbraně Čmelák Dalekohledy Dančí zvěř Daněk Dárek Datel černý deer rut Deer stalking Diana bohyně lovu Dívka s liškou Divočák Doby lovu zvěře Dosled Dostřelná rána Double Rifle Dravci Drobná zvěř Drozd kvíčala Dřevo a teplo Dudek chocholatý Ekologie Erika Etické a humánní principy Evropská Unie Fotografie z myslivosti Gepard Golden Eagle Gorilla Hájovna U pěti buků Halali hamerles Happy Days Heinz Meynhardt Hejkalové Heligonky Hi Hirsch-König des Waldes Historie HMYZ Holub hřivnáč Honili myslivci Hořící špalek Houby Humor o myslivosti HUNTING Hunting Rifles Husa divoká Cheetahs hunting Chile Atacama Chov zvěře Chrutí černé zvěře Chukar Partridge I am Back Idaho Idiots With Guns Instinkty a pudy Investiční zlaté mince Jagd Jaguar Jahody Jak na to? Jak zajíc přelstil líného hajného Jaro Jelen Jelen (Red Deer) Jelen útočí Jelení guláš Jelení kýta Jelení říje Jelení steak Jeřáb Jestřáb lesní Jezevec Jezevec pečený Jezírko a kocourek Jižní Amerika John Denver Kachna Kachna divoká Kalendárium Kalous ušatý KAMZÍK HORSKÝ Kančí gulášek Kančí kýta na smetaně Kančí kýta na víně Kančí ragů Kančí se šípkovou Kančí se šípkovou rybíz jako brusinky Káně lesní Kaňkování Katerina Lisova Kazatelna Klíště obecné Kňour útočí Kočky sobě Komu hlava nebere Koně Konopí Koroptev Krahujec obecný Králík krimi Kritické myšlení Krkavec velký Krkonošské pohádky Krmelec Krmeliště černé zvěře Krmeliště černé zvěře-kamery Krmeliště online Krmeliště pro vysokou Krmítko Krteček Křepelka polní Křivka obecná Kukačka obecná Kulíšek Kulovnice Kulový dvoják Kuna lesní Kuriozity Kvakoš noční Kynologie Labuť Lajky nelajky! Lama Laně Lankasterka Lasice hranostaj Láska Lavička Ledňáček Lejsek šedý Les Lesní plody Lesnická škola Lesník Lion (Lev) Liška Liška Eliška Liška Mína Lončák Los (Elk) lov Lov a myslivost Lov na daňky Lov na jelena Lov na lišku Lov na medvěda Lov na prase LOV NA SRNCE lov na vlky Lov ve svobodném světě Lov zvěře Lovec LOVEC BŘÍDIL Lovecká optika Lovecká sezóna Lovecká vášeň Lovecké brokovnice Lovecké příběhy Lovecké signály Lovecké stezky Lovecké štěstí Lovecké video Lovecké zátiší Lovecké zbraně Lovecký pes Lovu a přírodě zdar! Lovu zdar! Lovy černé zvěře Lovy fotoaparátem Lovy lukem a šípem Lovy na černou v Maďarsku Lovy srnčí zvěře Lucky deer Lýčí Makov Malorážka Mannlicher Schönauer kulovnice Markazíni Mateřství a péče o potomstvo Mauser M03 Mauser M98 Medicina Medovina Medvěd Milování světu vládne Milování v přírodě Minutkový srnčí guláš Miška Montáže Moose Hunting Moták pochop Muflon Můj pohled na svět Myslivci a konfliktní situace Myslivcův sen myslivec Myslivec a zvuky v přírodě Myslivecká mluva Myslivecká stráž Myslivecká videa Myslivecká zábava Myslivecká zařízení Myslivecké fotografie Myslivecké léto Myslivecké písničky Myslivecké pověsti Myslivecké ráno Myslivecké tradice Myslivecké vánoce Myslivecké zvyky a pověry Myslivecký ples Myslivecký soud Myslivost a Michaela Na loveckých stezkách Na lovu muflonů Na stojáka Na Větrné Hůrce Naháňky Namlouvání Nástřel Nastřelení lovecké zbraně Naše domovy a chalupy Názory myslivců Nepravidelný desaterák New Zealand O Evě a Adamovi Obory a zvěř Odchyt pernaté Once Upon a Time in The West Ondatra Online Krmeliště. ZUBŘI. Webové kamery černé zvěře. Polesí Strzalowo a Zubři a Jeleni (vysoká) Red Deer Cam! Aktualizováno! Optika Orel bělohlavý Orel na hnízdě Ornitologie Osudový srnec Otázky z myslivosti otrava Památka myslivce Pamětní mince Parkinsonova nemoc Paroží Páření Čmelák královna Pasování Paul Mauser Pečená kachnička Pečené prasátko Peregrine falcon Pernatá zvěř Pes přítel myslivce PF Podzim Pohádka O chytré kmotře lišce Pohádka o Vánocích Pohádka stromů Polák chocholačka Polesí Strzalowo Polesí Strzalowo Polsko Posed Posedy Poslední hon Poslední hryz Poslední leč Poštolka Potápka chocholatá Pranostiky a příroda Pravidla lovu srnčí zvěře Predátoři První srnec Příhody z loveckého batohu Příroda Příroda a lidé Příroda a myslivost Příroda a zdraví Přírodní fantazie Přírodní srnčí kýta Pstruh pečený Psychopati Ptáci Puškohledy Puštík obecný Pytláci Pytlák Radost a uspokojení Raffle ball hunting Rákosník obecný Raroh Red Deer Cam Reklama a lov Roček Roháč obecný Ruger’s M77 RSI Ryby Rychlý srnec Rys ostrovid Rytíři lesů Říje Řízky na roštu Sádlo z jezevce Sauer 101 Sekáč Sele prasete divokého Shozy Siga Skládací Sklenice piva Skorec vodní Skřivan Skupinka jelenů různého věku Skupinový život Slanisko Slavnosti sněženek Slípka zelenonohá Slivovice Sluka lesní Slunce Sociální sítě Sojka obecná Sokol stěhovavý Sokolnictví South Africa Sovy Společné lovy Srnče Srnčí guláš po myslivecku Srnčí játra Srnčí medailonky Srnčí na kořenové zelenině pečené v troubě a houskový knedlík Srnčí pečeně Srnčí říje Srnčí zvěř Srnec Srnec jako ze zlata Srnec Škůdník Srnec v červnu Sršeň asijský Sršeň obecná Stádo tlupa rudl Stalo se Stáří a nemoc Stehlíci a ledoví muži Straka obecná Strakapoud velký Strašidla Strzalowo Střelectví Střevlík Střízlík obecný sv. Hubert Svíčková Svišť Svítilna TK09 SWAROVSKI Swedisch Fire Torch Sýc rousný Sýkorky Synantropie Sysel Šelmy Šípková omáčka ke zvěřině Škodná Šoulačka Špičák Švestky Tasmánský čert Teritorium Termovize Tetřev hlušec Tetřívek obecný The lynx Headbutt TCHOŘ Tom Miranda Tombola Trofeje Troják Trojákové čtyřče - rarita Trubači Tři jednou ranou Ťuhýk Události na internetu Újeď úmrtí Upíři upíři a hejkalové USA Úspěšný lov Vábení Velikonoční sekaná Vepřové maso Verše myslivce Veverky VIDLÁK Vlha pestrá VLK V KANADĚ Vnadiště Vodouš kropenatý Vodouš šedý Volavka popelavá VORAŘI Vtipy Vydra Výřad Vysoká Vysoká zvěř Vytápění chalupy Vzdělání a příroda Webové kamery Welshspringerspaniel Wildlife Woodcock Hunting Yukon Photon XT/RT Zabiják vlků Zahrady Zacházení se zbraní Záchranná stanice Zajíc Zajíček Zákony a předpisy o myslivosti Záraz Zdraví Ze smetiště internetu Ze života černé zvěře Zeiss Zima a hlad v lese Zimní oblečení a obutí Zlato a šperky Značení zvěře Zoologie Zpracování zvěřiny Způsoby lovu a historie Zubři Zůstal v ohni Zvěř a lov Zvěř a počasí Zvěř v zimě Zvěř živě Zvěřina Zvěřina a kuchyně myslivce Zvěřinová paštika Zvěřinové recepty Zvěřinový guláš Žebříkové Ženy a myslivost Žít ve svobodě Životní srnec