Prodlužující se den, honcování zajíců, párkování koroptví a přílety prvních stěhovavých ptáků
jsou znameními konce zimy a příchodu nového života do přírody – jara. V únoru ve většině honiteb ještě leží sníh a zvěř potřebuje naši ochranu a péči ještě víc než jiné měsíce. Proto je hlavní pracovní náplní myslivců péče o zvěř. Po dlouhé zimě má vyčerpány tukové zásoby energie, je v horší fyzické kondici, v těle samic probíhá intenzivní vývoj embryí.
Spárkatá zvěř musí mít v krmelcích dostatek kvalitního a čerstvého objemového krmiva. Předejdeme tím poškozování lesních porostů. Jadrné krmivo předkládáme v menších dávkách, zejména srnčí zvěři. Dužnaté krmivo nabídneme zvěři čerstvé a jen v takovém množství, aby jej stačila v krátké době zkonzumovat. V níže položených honitbách začíná zvěř postupně přecházet na zelenou potravu. Proto zkontrolujme a doplňme sůl do solníků a v rizikových lokalitách (ozimy, řepky u lesa atd.) nabídněme zvěři kvalitní seno. Intenzivní péči věnujme rovněž drobné zvěři. Únorové pochůzky honitbou a čerstvé obnovy využijeme zejména k tomu, abychom si udělali co možná nejpřesnější obraz o stavech zvěře v naší honitbě a byli připraveni na březnový termín sčítání zvěře.
V únoru máme již minimum loveckých příležitostí. Věnujeme se lovu lišek a zejména selat zvěře černé a to individuálními způsoby lovu. I když jsou stavy divočáků poměrně vysoké, přistupujme k lovu této "rytířské zvěře" v únoru zodpovědně. Uvědomme si, že v únoru již dospělé bachyně metají selata a také lončačky jsou v pokročilém stadiu březosti.
Liška obecná (Vulpes vulpes) se vyskytuje na celém našem území, v celé Evropě, Asii a Severní Americe.
Je to naše nejběžnější psovitá šelma vyskytující se od nížin až po horské oblasti v hojných počtech. Liška dorůstá do výšky v kohoutku mezi 35 - 40 cm, délky 90 - 120 cm, oháňka má délku 30 - 50 cm. Hmotnost bývá mezi 1 - 10 kg, ale také až 12 kg. Podle proměnlivého žlutohnědě rezavého až tmavého zbarvení (v různých odstínech) se často nazývají lišky např. březová, ryzek, křížová, uhlířka atd. Všechny však mají na konci oháňky bělavou srst tzv. "kvítek". Vyskytuje se nejen v lesích, ale i v rozlehlých polních areálech. Přes den setrvává v krytu skalin, keřů, děr a v noci loví. Žije samotářským způsobem mimo období kaňkování (páření) a odchovu mláďat. Po proběhnutém kaňkování v lednu a únoru je liška plná 53 dnů a v noře vrhá 5 - 8, výjimečně i více nevidomých liščat, která do 14 dní prohlédnou. Samec se aktivně podílí na výchově mláďat tím, že jim přináší potravu. Ve 3 - 4 měsících se liščata osamostatňují. Pohlavně dospívají ve druhém roce života.
Hlavní potravou lišek jsou drobní hlodavci, zajíci, ptáci, hmyz a další bezobratlí. Část potravy tvoří i rostlinná složka především plody a bobule lesních dřevin. Lišky jsou přirozenou součástí ekosystémů. Při přemnožení mohou působit, z hlediska mysliveckého hospodaření značné škody, především na drobné zvěří. Podílí se na redukci populací drobných hlodavců (polních škůdců) a odstraňují z populací zvěře slabé, nemocné a uhynulé jedince. #Liška, Čekaná, Instinkty a pudy, Pranostiky a příroda, Fotografie z myslivosti, Jaro, Kaňkování
Pranostiky pro měsíc srpen ... Srpen – to je jeden ze dvou nejteplejších měsíců v roce. Užívejme si proto teplých letních dnů naplno – nebudou již trvat dlouho! Název srpna napovídá, že v tomto měsíci panuje srp, tedy žně. „Od svatého Ignáca (31.7.) léto se obracá.
“ Staří Keltové slavili v předvečer prvního srpnového dne svátek Lughnasadh obdobný dnešním dožínkám. "
Srpen má nejkrásnější počasí v roce. Srpen začíná, co červenec končil. Červenec a srpen jsou nejteplejšími měsíci v roce. Co červenec neuvaří, srpen nedopeče. Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče. Co srpen neuvaří, to už září nedosmaží. Srpen a únor - tepla a zimy úmor. V srpnu již nelze slunci mnoho věřit. Z počátku tohoto měsíce říká se, že opět studený vítr ze strnišť fouká. I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí. Půlnoční větry přinášejí v srpnu stálé počasí. V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje. Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak. Když je ráno v srpnu hodně rosy, mají z toho radost vosy. Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává. Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí. Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí. Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší. V srpnu mlhy na výšinách - jistá voda, když v nížinách - to pohoda. Šedá mlha v srpnu nezdravá.Hřímá-li v srpnu, lze očekávat osmého dne opět bouřku. Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání. Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima. Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno. Když pálí srpen, bude pálit i víno. Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje. Moc hub srpnových - moc vánic sněhových. Nejsou.li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu. Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.
Jednotlivé dny :
Nejsou.li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu
1.8. - Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy. 1.8. - Co srpen neuvaří, to už září nedosmaží. 1.8. - V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje. 10.8. - Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budem dobré víno míti. 10.8. - Svatého Vavřince – svícen do světnice. 10.8. - Na svatého Vavřince brambory do hrnce! 10.8. - Vavřinec – první podzimec. 10.8. - Jak Vavřinec navaří, tak se podzim podaří. 10.8. - Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje. 10.8. - Na Vavřince povětří krásný, bude podletí suchý a jasný. 15.8. - Svatá Terezie zasazuje zimní okna. 24.8. - Krásně o Bartoloměji, vinaři se smějí. 24.8. - Bartolomějské větry ovsy lámou. 24.8. - Je-li na Bartoloměje čas, je z lisu kvas. 24.8. - Pěkně-li o Bartoloměji, na pěkný podzim máme naději. 24.8. - Na svatého Bartoloměje sedlák žito seje. 24.8. - Je-li bouřka na Bartoloměje, na podzim se pořád změna děje.
(podle mysliveckého kalendáře) a bude zima. Zase čekat na jaro....
využívají v zimě nějací ptáci hnízd jiřiček? Jedno mám za oknem... mohou se tam nastěhovat vrabci - často obsadí hnízdo sýkorek...vrabec je drzý už sýkorky zpátky nepustí (udělají bordel v hnízdě)
Jiřičky a vlaštovky už odletěly v polovině září - na Panny Marie narození...vlaštoviček rozloučení. Krmítko na okno a máte online webové kamery.
Skřivani se na jaře vrací brzo (v únoru). Vlaštovka někdy koncem dubna...
Na sv. Matěje pije skřivan z koleje (24. únor)
Nemám fotku ve větším rozlišení...obrázek je z mobilu. U koho hnízdí vlaštovky (jiřičky) - to je dobrý člověk.
Má-li listopad déšť a potom mrazy, osení se často zkazí.
Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzo uchytí.
Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima.
Listopadové hřmění pšenici v zlato mění.
Začátkem-li listopadu sněží, mívá sníh pak výšku věží.
V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody.
Jaký listopad, takový březen.
Jaký bývá v listopadu čas, taký obyčejně v březnu zas.
Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.
Když krtek v listopadu ryje, budou o vánocích létat komáři.
Hřímá-li v listopadu, bude dobrý rok.
Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu.
ŘÍJEN Čím déle v říjnu u nás vlaštovky prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
Sněží-li v říjnu, bude měkká zima.
Neopadá-li v říjnu listí ze stromů, bude tuhá zima.
V říjnu mnoho dešťů - v prosinci mnoho větrů.
Je-li říjen hodně zelený, bude leden velmi studený. 1. říjen
Fouká-li na sv. Remigia od východu, bude teplý podzimek. 4. říjen
Svatý František zahání lidi do chýšek. 15. říjen
Po svaté Tereze mráz po střechách leze. 16. říjen
Jaký den svatý Havel ukazuje, taková zima se objevuje.
Na svatého Havla má být všechno ovoce v komoře.
Suchý Havel oznamuje suché léto. 28. říjen
Šimona a Judy - buď sníh nebo hrudy.
Na Šimona, Judy kočka leze z půdy.
3.9. Odlétá čáp černý
6.9. Padají žaludy
9.9. Odlétá včelojed lesní
13.9. Odlétá bukač velký
15.9. Začíná jelení říje
18.9. Dozrávají bukvice
19.9. Odlétá jiřička obecná
20.9. Odlétá linduška lesní
22.9. Slunce vstupuje do znamení Vah v 16.48 SELČ. Začátek astronomického podzimu - podzimní rovnodennost
23.9. Odlétá kukačka obecná
My Great Web page
Na Hromnice si musí skřivan vrznout i kdyby měl zmrznout.
ÚNOR
Únor bílý, pole sílí.
Je-li v únoru sucho a zima, bude horký srpen.
Únor netrkne-li rohem, šlehne ocasem.
Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
Mnoho mlh v únoru přináší toho roku mnoho deště.
Co si únor zazelená, březen si to hájí; co si duben zazelená, květen mu to spálí. Kdyby měl únor takovou moc jako leden, nechal by v krávě zmrznout tele.
2. únor - Hromnice
Na hromnice o hodinu více.
Na hromnice zimy polovice.
Hromnice-li jasné, čisté, potrvá déle zima jistě; pakli sněží nebo hřmívá, jaro jistě v blízku dlívá.
Na hromnice kalužky, budou jabka i hrušky.
Vyjde-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyry neděle zpátky zas pílí. Na Hromnice si musí skřivan vrznout i kdyby měl zmrznout.
3. únor - Blažej
Na svatého Blažeje kamínek se ohřeje.
Na svatého Blažeje teče-li voda kolejí jen tolik, co by vozka střapec od biče smočil, čekají dlouhý len.
14. únor - Valentin
Na svatého Valentinka sej přísadu → do záhonka.
Poznámka autora: Původní text názvu měl být takto: "Vrkat je lidské, ale vrznout si, je božské!" To jen aby méně chápaví z toho víc měli. Ale nakonec si to každý může vyložit po svém. Na houby ovšem nechoďte, ty pravé ještě nerostou.
Když jelen na nový rok zatroubí, znamená to štěstí.
Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou samou slotu, slotu jen.Na Nový rok déšť - o velikonocích sníh.
Když vlci v lednu vyjí, lišky skolí, očekávej ještě větší zimu.
Na Tři krále o jelení skok dále. Tříkrálovou zimu vlk nesežere.
14. ledna: Svatý Hilarius - vyndej saně, schovej vůz!
20.1. O svatém Fabiánu a Šebestiánu zalézá zima za nehty i otužilému cikánu. Na svatého Fabiána a Šebestiána stromům opět míza dána.
25.1. Bude-li jasný den na Sv. Pavla Obrácení, v ten rok v ničemž nedostatku není; pak-li mlha bude, tehdy zvěř i člověk duše zbude. Na Obrácení sv. Pavla se medvěd na druhý bok obrátí.
V den obrácení svatého Pavla, když teče voda po silnici, šetřte pro dobytek píci.
V lednu mráz těší nás, v lednu voda, věčná škoda.
Lepší v lednu vlka pod okny vidět než pluh na poli. Je li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
Když v lednu včely vyletují, nedobrý rok ohlašují.
Jestli v lednu deště lijí, to z příští úrody pijí.
V lednu roste-li tráva, neúroda se očekává.
Když krtek ryje v lednu, končí zima v květnu.
Leden drsný prospívá osení.
V lednu-li hřímá, tuhá je zima.
Když rok mrazem a sněhem začíná, dosti chleba se předpovídá.
Když dne přibývá, mráz více pálívá.
V lednu roste den i mráz, ale mrazu bude konec zas.
V první polovině ledna:
- končí chrutí divokých prasat - začíná kaňkování lišek
- lesníci provádějí pěstební zásahy v lese = probírky (výchovné těžby) listnáčů, přičemž využívají zmrzlé půdy k mýtní těžbě na podmáčených půdách, rašeliništích a v místech s nárostem mladých stromků.
- v lesích probíhá těžba dřeva
- probíhá kontrola ochrany proti okusu zvěří a funkčnost oplocení mladých kultur, myslivci pomáhají s opravami a obnovou nátěrů. Nejlepší ochrana proti okusu je však správné přikrmování zvěře.
V druhé polovině ledna:
- začíná kvést čemeřice
- hnízdí křivka obecná, začíná houkat výr
- v nižších polohách začíná honcování zajíců
- srncům začínají růst parůžky
a měli možnost přiměřeně bloudit a pozorovat tu tichost, velikost i mohutnost stromů, hučení lesa a šumění potůčku? Kromě toho, že vás potrápí obtížný hmyz jako dotěrné mouchy a občas, pokud se posadíte i mravenci - můžete, budete-li se snažit a chovat zálesácky spatřit i rostlinky lesa i živočichy co tam žijí.
Chodíte do lesa rádi?
Ač se to na první pohled nemusí zdát, v lese kromě stromů a rostlin žije celá řada živočichů. Někteří z nich nám zůstávají neustále utajeni, s některými se zřídka setkáme a jiné potkáváme téměř na každém kroku při každé návštěvě lesa. Ať už jsou to bezobratlí živočichové, hadi, obojživelníci, ptáci nebo savci, všichni tvoří mezi sebou vzájemné vazby a jsou často navázáni i na konkrétní přírodní podmínky, půdu, klima nebo světlo. Při procházkách lesem třeba zjistíte, že někteří živočichové se vyskytují pouze v určitých oblastech a v určitých typech lesů, v určitém přírodním prostředí.
Jaro v lese (březen)
Začíná v době jarní rovnodennosti, kdy je den stejně dlouhý jako noc a tepla stále přibývá. A právě světlo a teplo probouzí ze zimního spánku celou přírodu. Stromy začínají pučet a ukazovat nové listy a větvičky, za země vyrážejí nové rostlinky. Většina zvířat má na jaře mláďata a ptáci se vracejí domů ze svých zimovišť. Všechno je v pohybu, roste a rozvíjí se s ohromnou energií. To, co se děje v přírodě na jaře, můžeme přirovnat ke zrození a prvním letům života člověka.
Březen je měsíc přeměny zimy v jaro, čas tajícího sněhu a probuzení života.
Stromy jsou připraveny k pučení, v lese můžete najít první posly jara – bledule a sněženky.
Z jihu se již vracejí některé ptačí druhy (lindušky, sluky, čápi, vlaštovky...) a ptačí zpěv je stále intenzivnější. Zajíci a jezevci mají mláďata a ve stojatých vodách se shromažďují k páření obojživelníci – skokani, ropuchy a čolci.
Vyletují včely a probouzejí se první motýli - hlavně babočky a žluťásci řešetlákoví.
Netopýři se probouzejí ze zimního spánku. V březnu začínají klást mláďata bachyně (samice prasete divokého).
Jaké jsou možnosti pozorování přírody
Všimněte si baculatých čmeláků, kteří poletují u země, prohledávají různé otvory a nevšímají si rozvitých květů – jsou to samičky hledající vhodné hnízdo. Mravenci, kteří byli v zimě zalezlí v hloubi mraveniště, při určité teplotě vylézají na povrch své „kupy“. Nahřejí svoje tělíčka a vyhřívají jimi vnitřek mraveniště. Jsou to tzv. „teplonoši“. Teprve později se rozlézají po okolí.
Může se vám stát, že v lese zpozorujete nebo potkáte neznámého živočicha. Prostřednictvím obrázků a fotografií je můžete identifikovat a zároveň se dozvíte spoustu informací a zajímavostí z jeho života. Seznámíte se s životními podmínkami jednotlivých živočichů, zjistíte, kde se s nimi můžete setkat i jak se rozmnožují.
Duben
Většina stromů a keřů začíná pučet a vyhání nové výhonky, ze země vyrážejí svěží rostlinky.
Z lesních stromů kvetou modříny, buky, javory a jasany, v zahradách jabloně a meruňky.
Začátkem dubna kvetou v listnatých lesích dymnivky, sasanky, podléšky a plicníky, u cest najdeme podběl a u potoka blatouchy.
Objevují se první houby (kačenky, špičky, penízovky). Přilétá většina ptáků, tokají tetřívci, bažanti přepeřují do svatebního šatu.
Straky, kavky, káňata a jestřábi už mívají postavená hnízda, jiné druhy začínají stavět, objevují se první hejna hmyzu.
Probouzejí se ježci, vylézají ještěrky a hadi. Myslivci po zimě čistí krmelce, kultivují a hnojí políčka pro zvěř, kontrolují liščí nory atd.
Čistí a dezinfikují krmná zařízení i jejich okolí.
Připravují políčka pro zvěř kde budou lovit (přiznejme si, krmí i střílí se zvěř co na políčko chodí)
V dubnu začínají klást mláďata muflonky.
Myslivci loví sele a lončáka prasete divokého, lišku, střílí škodnou v bažantnicích, koncem měsíce snáší vajíčka bažant. V měsíci dubnu lze sledovat ohromné změny. Můžete sledovat pučení a kvetení stromů a keřů a zaznamenat do kalendáře, které stromy kdy vykvetly a kdy se objevily nové listy.
Lze pozorovat přilétající ptáky i stavbu hnízd. Také je zajímavé ověřit, zda platí známá pranostika, že na sv. Jiří (24. dubna) vylézají hadi a štíři. V tomto čase, kdy je vegetace ještě nízká, je lze za teplých dnů na vyhřátých kamenech velmi dobře pozorovat.
#Jaro, Pranostiky a příroda, Příroda a myslivost, Sele prasete divokého, Namlouvání, Ptáci, Happy Days, Instinkty a pudy,
Zpravidla v půli února můžeme pozorovat přelet skřivanů. Stačí pár dnů pěkného počasí a obloha je náhle plná zpívajících skřivanů. V té době přilétají skřivani nejčastěji v dopoledních hodinách, ale táhnou i odpoledne a v noci.
Změní- li se náhle počasí a napadne sníh, shlukují se skřivani v hejna vyhledávající nezasněžená místa. Někdy se i vracejí jižněji.
Každý sníh však zmizí a skřivani se znovu rozezpívají nad každou loukou či polem a zmlknou až v červenci. Za potravu slouží skřivanům různý hmyz a jeho larvy, stonožky, pavouci a drobní slimáci. Dospělí skřivani se živí také různými semeny plevelů, která sbírají na zemi.
Skřivan je větší a mohutnější než vrabec. Zbarvení má zemitě hnědé s černými podélnými čárkami. Vnější pera ocasní má bílá. Temenní pera nosní jsou částečně zdvižená. Mláďata jsou tmavší a mají na hřbetě bílé špičky per. Prachový šat je řídký, slámově žlutý. Zblízka poznáme dospělé jedince podle dlouhého drápu na zadním prstu. Samec i samice jsou stejní, samice je jen o trochu menší. Občas se vyskytnou i jedinci odchylně zbarvení. Od bílých albínů až k žlutohnědým nebo černavým.
Ve vzduchu je pro skřivana charakteristický "motýlí" let, kdy se třepetá na jednom místě. První zpěv skřivana ve slunečném ránu
kdesi nad polem zní po dlouhém zimním tichu dvojnásob povzbudivě. Tento jinak nenápadný pěvec se dostal do povědomí především díky mnoha lidovým pranostikám, ve kterých je nejčastěji spojován jeho časný návrat s končící zimou a příchodem jara.
Na temeni hlavy mají dospělí ptáci malou pohyblivou chocholku, nad okem bílý proužek, hnědou vrchní stranu těla, světlou hruď posetou tmavými skvrnami, břicho bělavé. Skromné zbarvení skřivana je výbornou ochranou v jeho přirozeném prostředí, kterým je otevřená krajina s množstvím travnatých ploch, mezí a polí.
Hnízdo bývá umístěno vždy na zemi v hustém bylinném porostu, zpravidla kryto větším trsem. Do mělké jamky vystlané suchou trávou a kořínky snáší samička 2-5 šedohnědých hustě skvrnitých vajíček. Potravu tvoří semena rostlin a hmyz. Ač skřivanům příroda nedopřála pestrobarevný šat, vynahradila jim to na pěveckém umění. Švitoření a flétnovité trylky vyluzuje sameček z hrdla hlasitě, rychle a vytrvale při třepetavém letu nad svým územím.
Okraje borových lesů s přilehlými poli a lukami obývá málo známý příbuzný skřivana polního - skřivan lesní. Je mnohem vzácnější a jeho zpěv patří k nejkrásnějším ptačím písním, jaké lze v naší přírodě zaslechnout. Skřivan polní dnes žije v celé Evropě mimo nejsevernějších částí, v Asii a v úzkém pásu severní Afriky u pobřeží Středozemního moře. Z vykopávek kostí je zjištěno, že u nás žil už v pleistocenu. Tedy téměř před dvěma miliony lety. Od té doby se ovšem v celém obrovském prostoru svého rozšíření rozčlenil ve velký počet zeměpisných ras, kterých je dnes známo na třicet. Liší se od sebe většinou trochu odchylným zbarvením, dále velikostí, délkou zobáku nebo jinými znaky, ale je to stále jeden druh.
U nás je skřivan polní velmi početný jak v nížinách, tak pahorkatinách, kde jsou třeba jen kousky bezlesých ploch. Hnízdí také na vysokohorských loukách skoro ve všech našich pohraničních pohořích.
Březnové slunce má krátké ruce a dlouhý kabát. Březnové slunce od nohou studí. Březen - za kamna vlezem. Zima často ještě do března strká hlavu a někdy jej i dokonce zalehne. Březen suchý, duben mokrý, květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní. Kolik mlh v březnu, tolik lijavců v červenci. V březnu sedlák stromy osekává, ale kabát ještě nesundává. Co si únor zazelená, březen si to hájí, co si duben zazelená, květen mu to spálí. Hřmí-li v březnu, sněží v máji. Březen umí sníh a led rozehřát, ale chce-li i nadělat. 3. březen
Mrzne-li o Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní. 6. březen
Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá. 7. březen
O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
Zima, kterou Tomáš nese dlouho námi ještě třese. 10. březen
Čtyřicet mučedníků - čtyřicet mrazíků.
Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, přijde ještě čtyřicet ranních mrazíků. 12. březen
Na svatého Řehoře den s nocí v jedné míře.
Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře. 17. březen
Mrzne-li na sv. Gertrudu, mrzne ještě celý měsíc. 19. březen
Svatý Josef zháší světlo.
Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok, prší-li nebo padá sníh, bude mokro a neúroda.
Je-li na sv. Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou. 25. březen
Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.
Když noc na Matičku jasno, bude úroda, krásno.
Panna Maria sfoukne svíčku a svatý Michal ji rozsvítí.
Panny Marie zvěstování vlaštovičky zpět přihání.
Svítí-li slunce na den Zvěstování Panny Marie, bude úrodný rok. 27. březen
Jaké počasí bude na sv. Ruprechta, takové bude i v červenci. 31. březen
O svaté Balbíně je už po zimě. Březen - za kamna vlezem. Březnové slunce má krátké ruce. Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl. Březnový sníh zaorati jest jako když pohnojí. Březen bez vody - duben bez trávy. Hřmí-li v březnu, sněží v máji. Mlha v březnu znamená za sto dní bouřku. V kožichu sej jařinu a v košili oziminu. Bighorn rams line up in the snow to battle for an Olympic-sized prize: mating rights.
Bighorn berani k prosazení rodové linie ve sněhu do boje o olympijské - velké cena: souboj o právo páření.
