Zubři na krmelišti v Polsku online foto

Zubři na krmelišti v Polsku online

Fotografie z myslivosti, Lovy fotoaparátem, Zubři

Aron, lovecký pes na sněhu je komik pes! Umí na myslivce udělat dokonalé ksichty...

Lovecký pes ve fotografii
(by katerina lisova)

NKO pes komik, lovecký pes - kopa plná legrace představuje sociální sítě Kateřiny ve fotografii

Pes Arouš je milovaný psí komik, jeho podivné ksichty
dělají radost přátelům a fotografce Katerině L.

MOTÁK POCHOP. Dravci, Moták pochop, Lovy fotoaparátem

Moták pochop

Moták pochop

Hnízdí hlavně v porostech rákosu, najdou se případy hnízd v polních plodinách.

Hnízdo staví na zemi, vzácně na keřích nebo stromech. Od poloviny dubna snáší nejčastěji 4-5 vajec(byly ale nalezeny snůšky až 10-ti kusové), doba sezení je 31-38 dní. Doba hnízdění je 34-40 dní.

Hlavní částí potravy jsou savci a ptáci do velikosti ondatry a koroptve. 

Občas požírá ptačí vejce (racek,lyska), v menší míře i žáby a hmyz.

#Srnčí zvěř, Lovy srnčí zvěře, Srnče, Čiplenka, Fotografie z myslivosti, Lovy fotoaparátem

Srnčí zvěř v létě. Čiplenka

V prvním měsíci doby lovu holé srnčí zvěře (září) se dá čiplenka ještě spolehlivě rozeznat od starších srn. 

Většinou se zdržuje v blízkosti své matky, která vodí malá srnčata. Potkáme-li v této době srnu se srnčaty a další, zpravidla tělesně slabší nevodící srnou, jedná se s největší pravděpodobností o matku a její dceru z předchozího roku.

Čiplenky jsou na podzim zřetelně větší než odrostlá srnčata, ale slabší než starší srny. V podzimních měsících však mohou nadějná srnčata tělesně slabší čiplenku přerůst.Spolehlivě rozeznat silné srnče od slabé čiplenky pak lze pouze podle tvaru a velikosti hlavy – srnče ji má užší a kratší, s menšími slechy; čiplenka delší, klínovitou a s výraznými slechy. I tyto věkové indicie mají ovšem svá úskalí a záludnosti. V mnoha případech se tyto znaky opticky vyrovnávají.Pokud to situace dovolí, je nejspolehlivější metodou při rozlišování odrostlých srnčat a čiplenek sledovat jejich chování k srně – matce. Srnčata se k ní přimykají vždy těsněji než její o rok starší potomci.

V kalendářně třetím roce života všechny srny vodí srnčata a jejich věk již nelze spolehlivě odhadnout. V tomto roce dokončují svůj tělesný vývoj, dosahují až 90 % maximálně dosažitelné hmotnosti a jejich tělesné parametry již nelze považovat za spolehlivý ukazatel věku. Rozeznat dvouletou vodící srnu od zdravé starší srny je téměř nemožné. Na připojených snímcích jsou chronologicky seřazeny srny jednotlivých věkových ročníků, od čiplenky nahoru. Postavy těchto zobrazených srn zcela výstižně demonstrují, jak těžké je odhadnout věk bez praktických zkušeností a nutného pozorování. Krk srny v závislosti na věku nezesiluje, takže prakticky neexistuje žádná šablona či všeobecně platný manuál, který by se dal do této oblasti spolehlivě aplikovat.

Krk vodících srn v porovnání s postavou se opticky jeví jako velice slabý a dlouhý, nesoucí zdánlivě protáhlou klínovitou hlavu s velkými slechy.

Volavka popelavá. Volavkám vyhovují rybniční oblasti a oblasti kolem tekoucích vod.

Volavka popelavá s úlovkem

Volavka popelavá (Adrea cinerea L.) patří do řádu brodiví (Ciconiifomes) a čeledi volavkovití (Ardeidae).

Vyskytuje se kolem sladkých vod ve všech světadílech a ve všech typech mělkých sladkovodních ekosystémů, od rákosin po jezera. Jedná se o ptáky velikostí i postavou podobné čápu bílému. Délka těla volavek se pohybuje mezi 90 - 98 cm a hmotnost 1 - 2 kg. Mají dlouhé brodivé nohy, výrazný esovitě prohnutý krk a dlouhý zobák.

Zbarvení je popelavě šedivé, krk bílý s černými skvrnami. Proužek nad okem přechází na hlavě v chocholku, která směřuje dozadu. Na voleti mají prodloužené peří, které visí dolů. Nohy (vesla) a zobák mají volavky žlutavě zbarvené. Pro volavky je charakteristická brodivá chůze v mělké vodě spojená s hledáním potravy. Na noc usedají do korun stromů. V letu mají charakteristicky esovitě prohnutý krk a pomalu mávají křídly. Pro volavky jsou typické výrazné hlasové projevy, které vydávají v letu i na hnízdě.

Volavkám vyhovují převážně rybniční oblasti a oblasti kolem tekoucích vod. 

Přilétají ve větších skupinách již v březnu. 

Žijí v koloniích, kde se párují. Hnízda si staví na vysokých listnatých i jehličnatých stromech. Samice snáší 4 - 5 zelenomodrých vajec, na kterých se při sezení střídají obě pohlaví po 26 - 28 dní (zasedají již po snášce prvního vejce, proto se mláďata líhnou postupně). Mláďatům rodiče dávají natrávenou potravu nejdříve přímo do zobáku, později ji vyvrhují na okraje hnízda. Mláďata se v hnízdě zdržují v hnízdě 6 - 7 týdnů. V 8 až 9 týdnech již mláďata létají. Dospělosti dosahují ve věku dvou let.

Hlavní složkou potravy volavek je výhradně živočišná potrava, především ryby, ale také plži, hmyz, obojživelníci, plazi i hraboši aj. 

Bažant, Drobná zvěř, Fotografie z myslivosti, Lovy fotoaparátem

Bažant královský

LOV NA SRNCE, Myslivecká zařízení, #Srnčí zvěř, Čekaná, Fotografie z myslivosti, Lovy fotoaparátem

Srneček jako koníček...čeká na svého myslivce

Myslivecká zařízení, to jsou zařízení, která nás myslivce prezentují v očích veřejnosti.

Na první pohled to tak nevypadá. Vkusných a estetických staveb v honitbách v minulosti bylo velmi poskrovnu. Stavělo se ze všeho, co bylo po ruce a podle toho to také vypadalo. I veřejnost to tak zřejmě brala, proto na to nikdo vcelku nepoukazoval.
 Ruku na srdce, kolik nepříjemností, a také pádů a úrazů už bylo se starými a špatnými posedy.

A nebyly a nejsou to jenom posedy. Totéž by se dalo říci o krmelcích, zásypech, soliskách a senících, pokud vůbec nějaké byly.

 Malé "jesličky" a myslivec s otýpkou na zádech, jak ji o víkendu nese do honitby, byly sympatické oku veřejnosti, avšak o skutečné myslivosti to nevypovídalo.

Myslivecké povídání A KOMENTÁŘ. Kráva Cecilka na fotografii. Máte rádi hovězí? Zvěřina je zdravější!

Kráva Cecilka je ušlechtilé zvíře a dává nám mléko... 

Myslivecké povídání

LOV A MYSLIVOST

Než se zvěřina dostane na prostřenou tabuli, někdo ji musí ulovit, Tedy ukončit život srnce či jelena, divočáka či muflona, nebo zajíce či bažanta. Tím někdo je v případě pravé zvěřiny (tedy zvěřiny ulovené v přírodě, kde má zvěř přirozenou a pestrou potravu, což zřejmě farmové chovy ani při těch nejlepších granulích a krmných směsích nenahradí) v lepším případě myslivec. Myslivec je ten, který smrtící ranou ukončí život zvířete, ale i ten, který umožní chutný gastronomický zážitek společnosti. Myslivec většinou ani konzumenty na konci této řady nezná, stejně jako konzument nezná onoho lovce. Dojde-li však ke kritice, ta bude padat na hlavu myslivce, konzument je vlastně nevinný, neboť on přece nestřílel a nezabíjel. Tak to v naší společnosti funguje už delší dobu.

 Smrtící mašinérii porážek jsme uzavřeli za zdi jatek a maso už pak jako každé další zboží lákavě nabízíme ve výkladních skříních. Někteří z nás ale tuší, co se v těchto masokombinátech odehrává a tak vepřové či hovězí maso nekonzumují. Když už nějaké to maso musí mít, tak drůbeží.

 Jenže!
I tomu božímu kuřeti musí někdo ukončit jeho dnes již počítačem řízený život. Takže zase nějaký ten smrtící kombinát. V těchto případech ale viníka nehledáme, maso, ať již červené nebo bílé, prostě do lidské potravy patří a řezníka nelze označit za vraha. Dělá přece svoji práci, za což mu i platíme.

To ale neplatí u myslivce. On přece zabíjet nemusí a za to, že zvěř usmrtí dokonce platí.


##Lovecké stezky, Co budeme vařit dnes?, Lovy fotoaparátem, Myslivecké tradice, Zvěřina a kuchyně myslivce

Paměť a Cecilka a bystrý myslivec nejprve srnčí spočítá - a potom střílí. Myslivecká zábava. Dobrý vtip!

NA PŘÁNÍ. TAKOVÝ FÍGL.

Lucembursko a krávy (z cesty do Lucemburku)

Sedí dva v kupé ve vlaku a ten jeden se dívá z okna a přitom si pořád mumlá: 
"Dvacet, dvacet pět ... třicet čtyři! - Patnáct, třicet, padesát, osmdesát ... devadesát pět!" Druhý pán ho poslouchá, nedá mu to a zeptá se: 
"Prosím vás, co to pořád počítáte?" 
"Ale, vždycky, když projedeme kolem nějakého stáda, tak si spočítám počet kusů dobytka," odpoví ten první. 
"To není možné, abyste to stihl spočítat za tak krátkou dobu," diví se ten druhý.
"Víte co, za chvíli budeme projíždět kolem našeho statku, schválně, jestli spočítáte přesně, kolik mám krav," navrhne. Když projíždějí kolem toho statku, první pán se dívá a mumlá:
"Dvacet, padesát, osmdesát ... sto dvacet čtyři!"
"To je úžasné, to je úplně přesně!" žasne druhý pán.
"Jak je možné, že to spočítáte tak rychle?"
"No, víte, je v tom takový fígl," svěřuje se první pán.
"Já jim nejprve spočítám nohy a pak to vydělím čtyřmi."

ZVĚŘ A DOBRÝ FOTOAPARÁT, ZKUŠENÝ FOTOGRAF NERUŠÍ ZVĚŘ ANI NA PAŠI - SRNEC OBECNÝ

SRNEC OBECNÝ

Srnec v krytu sleduje kameru jen opatrně

Foto Pavel Kysela a jeho srnec s nepravidelnou trofejí

Myslivec mezi přáteli zvířátky i na sociální síti. Přátelé myslivci - fotografujte a pište své zážitky i pro ty slepé lovce v přírodě

Láska k přírodě i ve fotografii

Zdroj: Petr Slaba, sociální sítě

Kvíčala a špaček bojují o jablko...na sněhu

Kvíčala a špaček

Nádherná fotka, gratuluji 

U nás už je kvíčala také a dnes se vrátil brávník na jmelí, takže jsme měli krásné srovnání jak velký je brávník, kvíčala a kos. Další potvrzení mé teorie že nic kromě brávníka, brkoslava a pěnice černohlavé jmelí nežere.

Kos radši krade slepícím vařené brambory i když má nad sebou kouli jmelí narvaného bobulkami a 10 metrů ochmet na dubu obsypaný žlutými bobulemi.

Kos žere ovšem šípek, protože ho ozobali i z vánočních truhlíků a svícnu.


Zdroj: sociální sítě Ptáci na zahradě

BUKAČ VELKÝ

Bukač velký - prohlédněte ve zvětšení F11

Bukač velký je pták velký asi jako bažant obecný

Má zavalité tělo s krátkýma nohama a silným krkem. Obě pohlaví a mláďata se navzájem neliší. Žije velmi skrytě v rákosinách, o jeho přítomnosti se mnohdy dozvíme pouze po hlase. V nebezpečí znehybní ve vzpřímeném postoji, se zobákem nahoru. Takto se chová i v otevřeném terénu, kde ani svým postojem nemůže uniknout pozornosti.

Hlas – je slyšitelný zejména v noci, kdy do dáli zní tlumené troubivé „y-prumb“ několikrát opakované. Na malou vzdálenost je slyšet i nadechování před samotným troubením.

Hnízdění – sporadicky hnízdí v rozsáhlých rákosinách. Hnízdí v dubnu až červenci jednou ročně. Hnízdo z rákosí bývá nízko nad mělčinou. Samice snáší 5 – 6  hnědých vajec, mláďata jsou poté jeden měsíc krmena na hnízdě a další měsíc než jsou schopna letu se potulují v rákosí.

Potrava – Živí se plevelnými rybami, žábami, měkkýši, korýši. Bukač velký je tažný pták přezimující většinou v západní a jižní Evropě. V ČR pravidelně zimuje několik jedinců. V období mimo hnízdění se může objevit i na polích, nebo u menších zarostlých vodních toků.

V Červeném seznamu ČR je v kategorii CR – kriticky ohrožený druh.

Rozšířen je řídce v údolních nivách větších řek (Labe, Ohře, Dyje a Morava), výše položená hnízdiště jsou v rybničních pánvích jižních Čech a na rybnících na Českomoravské vrchovině – max. 540 m. n. m. V první polovině minulého století se početnost začala snižovat, úbytek byl nejsilnější od 50. let. Po 20 letech se úbytek zastavil a v posledních letech stavy pomalu stoupají.

ZE ŽIVOTA VYSOKÉ ZVĚŘE ..právě se narodil koloušek...Laň po porodu v lese.

Aktuálně z přírody - narození mláděte vysoké zvěře

VOLAVKA POPELAVÁ

Volavka popelavá

Volavka popelavá

 (Adrea cinerea L.) patří do řádu brodiví (Ciconiifomes) a čeledi volavkovití (Ardeidae). Vyskytuje se kolem sladkých vod ve všech světadílech a ve všech typech mělkých sladkovodních ekosystémů, od rákosin po jezera. Jedná se o ptáky velikostí i postavou podobné čápu bílému. Délka těla volavek se pohybuje mezi 90 - 98 cm a hmotnost 1 - 2 kg. Mají dlouhé brodivé nohy, výrazný esovitě prohnutý krk a dlouhý zobák. Zbarvení je popelavě šedivé, krk bílý s černými skvrnami. Proužek nad okem přechází na hlavě v chocholku, která směřuje dozadu. Na voleti mají prodloužené peří, které visí dolů. Nohy (vesla) a zobák mají volavky žlutavě zbarvené. Pro volavky je charakteristická brodivá chůze v mělké vodě spojená s hledáním potravy. Na noc usedají do korun stromů. V letu mají charakteristicky esovitě prohnutý krk a pomalu mávají křídly. Pro volavky jsou typické výrazné hlasové projevy, které vydávají v letu i na hnízdě.

Přilétají ve větších skupinách již v březnu. Žijí v koloniích, kde se párují. Hnízda si staví na vysokých listnatých i jehličnatých stromech.

Samice snáší 4 - 5 zelenomodrých vajec, na kterých se při sezení střídají obě pohlaví po 26 - 28 dní (zasedají již po snášce prvního vejce, proto se mláďata líhnou postupně). Mláďatům rodiče dávají natrávenou potravu nejdříve přímo do zobáku, později ji vyvrhují na okraje hnízda. Mláďata se v hnízdě zdržují v hnízdě 6 - 7 týdnů. V 8 až 9 týdnech již mláďata létají.
Dospělosti dosahují ve věku dvou let.
Hlavní složkou potravy volavek je výhradně živočišná potrava, především ryby, ale také plži, hmyz, obojživelníci, plazi i hraboši aj. Dospělí jedinci spotřebují denně až 300 g živočišné potravy. Na podzim odlétají na jih, kde mají svá zimoviště.

Chválíme myslivce, autora tohoto zátiší s úlovkem...Gratuluji, výborně provedeno. Zkuste to také tak!

Příkladné lovecké zátiší s divočákem, loveckým psem, batohem a kulovnicí

Možná nám myslivec a dobrý fotograf  napíše pár řádek k průběhu lovu divočáka...a i ten pes nás zaujal!

Děkujeme!


PŘÍRODĚ A LOVU ZDAR!

Skorec vodní - Cinclus cinclus. Ptáci, Skorec vodní,Lovy fotoaparátem, Ornitologie

Skorec vodní - Cinclus cinclus 

Skorec vodní - Cinclus cinclus

Hnízdí podél mělkých vodních toků
ve vrchovinách, často zalesněných, hlavně u rychlých potoků s vyčnívajícími kameny, na nichž sedává, méně v nížinách u řek s peřejemi.
Hnízdo je téměř vždy blízko vody, často pod mosty, v zemních dutinách či mezi kořeny pod břehem, někdy např. pod jezy, je skryto tak, že ptáci k němu musí prolétnout vodní clonou. Má tvar uzavřené velké koule s postranním oválným vletovým otvorem. Vnější část je hlavně z mechu, vnitřní ze stonků, listů a kořínků, výstelka je převážně ze suchého listí.
Hnízdo používá několik let. Hnízdí od března do července 2x ročně. Na 4-6 čistě bílých vajíčkách sedí samice 15-17 dní.

Mláďata krmí oba rodiče. Po vyvedení dovedou ihned plavat i pod vodou. Potrava se skládá hlavně z larev vodního hmyzu, korýšů a drobných měkkýšů. Loví je ve vodě. Na mělkých místech se brodí a potápí jen hlavu, na hlubších se ponoří celý.

Počíná si při tom velmi obratně, ostrými drápky se přidržuje kamenů, pomáhá si křídly jako vesly a potravu sbírá zobákem nejen ze dna a různých štěrbin, ale i tak, že převrací a odhazuje stranou menší kamínky. Husté peří má vždy dobře promaštěné, proto se mu nepromáčí a zadržuje vzduch, takže pták pobíhající pod vodou je obalen stříbrnými vzduchovými bublinkami.

Dovede plavat i na hladině.

Vysoká zvěř, Vysoká, Holá, Laně, Zvěř v zimě. Lovy fotoaparátem...

Přírodní momentky vysoké zvěře v zimě