Volavka popelavá. Volavkám vyhovují rybniční oblasti a oblasti kolem tekoucích vod.

Volavka popelavá s úlovkem

Volavka popelavá (Adrea cinerea L.) patří do řádu brodiví (Ciconiifomes) a čeledi volavkovití (Ardeidae).

Vyskytuje se kolem sladkých vod ve všech světadílech a ve všech typech mělkých sladkovodních ekosystémů, od rákosin po jezera. Jedná se o ptáky velikostí i postavou podobné čápu bílému. Délka těla volavek se pohybuje mezi 90 - 98 cm a hmotnost 1 - 2 kg. Mají dlouhé brodivé nohy, výrazný esovitě prohnutý krk a dlouhý zobák.

Zbarvení je popelavě šedivé, krk bílý s černými skvrnami. Proužek nad okem přechází na hlavě v chocholku, která směřuje dozadu. Na voleti mají prodloužené peří, které visí dolů. Nohy (vesla) a zobák mají volavky žlutavě zbarvené. Pro volavky je charakteristická brodivá chůze v mělké vodě spojená s hledáním potravy. Na noc usedají do korun stromů. V letu mají charakteristicky esovitě prohnutý krk a pomalu mávají křídly. Pro volavky jsou typické výrazné hlasové projevy, které vydávají v letu i na hnízdě.

Volavkám vyhovují převážně rybniční oblasti a oblasti kolem tekoucích vod. 

Přilétají ve větších skupinách již v březnu. 

Žijí v koloniích, kde se párují. Hnízda si staví na vysokých listnatých i jehličnatých stromech. Samice snáší 4 - 5 zelenomodrých vajec, na kterých se při sezení střídají obě pohlaví po 26 - 28 dní (zasedají již po snášce prvního vejce, proto se mláďata líhnou postupně). Mláďatům rodiče dávají natrávenou potravu nejdříve přímo do zobáku, později ji vyvrhují na okraje hnízda. Mláďata se v hnízdě zdržují v hnízdě 6 - 7 týdnů. V 8 až 9 týdnech již mláďata létají. Dospělosti dosahují ve věku dvou let.

Hlavní složkou potravy volavek je výhradně živočišná potrava, především ryby, ale také plži, hmyz, obojživelníci, plazi i hraboši aj. 

Srnec a fotograf. Wild Nature.

Rád se fotografuje - srneček WildLife, V přírodě....

O jelení zvěři a lese. Jelen, Jelen (Red Deer), Lov na jelena

Mladý jelen v lese a pohotový fotograf...života zvěře

JEŘÁB POPELAVÝ. Ornitolgie. Ptáci. WildLife.

Jeřáb popelavý

Jeřáb popelavý je šedavě zbarvený pták o něco větší než čáp bílý 

Od řádu brodivých se liší volně visícím peřím na ocase. Jeřábi létají v klínovitých formacích a ozývají se nezaměnitelnými troubivými zvuky.

Jeřábi vyhledávají rybníky s rozsáhlými rákosinami, případně bažinatými územími, ve kterých si z rostlinného materiálu staví kupovitá hnízda. Při toku předvádějí jeřábi charakteristický tanec, při kterém se uklánějí a vyskakují do výšky. V dubnu až květnu snášejí obvykle dvě vejce, na kterých oba střídavě sedí asi jeden měsíc. Mláďata jsou nekrmivá a rodiče je vodí po dalších 8-10 týdnů. I poté se jeřábí rodina zdržuje pohromadě.
Živí se hmyzem, rostlinami, zrním a hlízami nebo kořínky. Při tahu se často zdržují na polích. Jeřábi jsou tažní ptáci, zimují ve Středomoří a v Malé Asii, kam odlétají v průběhu července a srpna, na hnízdiště se vrací během března a dubna.

V Česku se vyskytuje na několika málo místech (např. Rožďalovické rybníky) na jižním okraji svého hnízdního areálu.

BUKAČ VELKÝ

Bukač velký - prohlédněte ve zvětšení F11

Bukač velký je pták velký asi jako bažant obecný

Má zavalité tělo s krátkýma nohama a silným krkem. Obě pohlaví a mláďata se navzájem neliší. Žije velmi skrytě v rákosinách, o jeho přítomnosti se mnohdy dozvíme pouze po hlase. V nebezpečí znehybní ve vzpřímeném postoji, se zobákem nahoru. Takto se chová i v otevřeném terénu, kde ani svým postojem nemůže uniknout pozornosti.

Hlas – je slyšitelný zejména v noci, kdy do dáli zní tlumené troubivé „y-prumb“ několikrát opakované. Na malou vzdálenost je slyšet i nadechování před samotným troubením.

Hnízdění – sporadicky hnízdí v rozsáhlých rákosinách. Hnízdí v dubnu až červenci jednou ročně. Hnízdo z rákosí bývá nízko nad mělčinou. Samice snáší 5 – 6  hnědých vajec, mláďata jsou poté jeden měsíc krmena na hnízdě a další měsíc než jsou schopna letu se potulují v rákosí.

Potrava – Živí se plevelnými rybami, žábami, měkkýši, korýši. Bukač velký je tažný pták přezimující většinou v západní a jižní Evropě. V ČR pravidelně zimuje několik jedinců. V období mimo hnízdění se může objevit i na polích, nebo u menších zarostlých vodních toků.

V Červeném seznamu ČR je v kategorii CR – kriticky ohrožený druh.

Rozšířen je řídce v údolních nivách větších řek (Labe, Ohře, Dyje a Morava), výše položená hnízdiště jsou v rybničních pánvích jižních Čech a na rybnících na Českomoravské vrchovině – max. 540 m. n. m. V první polovině minulého století se početnost začala snižovat, úbytek byl nejsilnější od 50. let. Po 20 letech se úbytek zastavil a v posledních letech stavy pomalu stoupají.

UPROSTŘED ZIMY ve Švédsku. Zvěř v zimě, Na loveckých stezkách, Stádo tlupa rudl, Wildlife

ŠVÉDSKO A ZIMA

SRNEČEK a setkání v listopadu na kraji lesa - má ještě parůžky

Setkání v listopadu

LIŠKA A SRNEC. Příroda, Přírodní fantazie, Wildlife, Beatiful Nature

Příroda, Přírodní fantazie, Wildlife, Beatiful Nature

„Trvalo docela dlouho než funkcionáři jézetdé pochopili, že jejich předkové věděli co dělají

 když zarostlé meze zakládali nejen jako hranice svých pozemků.“   

 A tak jednoho dne přijela těžká technika. Bagry a buldozery začaly všechno shrnovat na velké hromady. Stromy, keře, kameny, trávu, hlínu. Tím vznikl nespočet nových útočišť pro lišky a jezevce. V haldách si vyhrabaly hluboké nedostupné nory, přímo labyrinty chodeb.   

 „Lišky tím získaly naprosto ideální místo pro vrhání liščat. Do těch prostor mezi propletenci kmenů, kořenů a kamení se prakticky nedalo dostat, takže jsme i s norníky byli úplně bezmocní. Proto nezbývalo než čekat venku a střílet je, když vycházely. Jednu takovouhle obydlenou haldu jsem obeznal. Podle toho, jak byly vsuky uťapané, jsem usoudil, že už si chodí liščata hrát ven z nory a běhají po okolí. Hlavně ve dne za sluníčka.“
   
Dostal postupně čtyři liščata, načež se dva dny nic nedělo. Vypadalo to, že už je nora prázdná. Přesto mu to nedalo a šel se tam o příštím víkendu znovu podívat. Jelikož byl obrácený vítr, než zrovna potřeboval, sedl si na opačnou stranu. Z domova si přinesl rybářskou židličku a schoval se do vysokých kopřiv, které rostly na místě shrnutého remízku. Odtud měl pohodlný výhled a výstřel.   
 „Najednou vyšel z protilehlého lesíka krásný srnec šesterák a nedaleko ode mě začal brát paši. Toho jsem však ulovit nechtěl, protože byl v plné síle a je prostě škoda takový krásný kus střelit. Prohlížel jsem si ho dalekohledem. Nerušeně se tam pásl asi půl hodiny.“   
Zničehonic však z nory vyběhlo lišče a zamířilo si to přímo na toho srnce! Ne že by na něj zaútočilo, jenom si s ním chtělo hrát. Drze doráželo a běhalo okolo. Šesteráka to trochu rozčilovalo, vždycky se rozeběhl a odehnal ho. Lišče hbitě odskočilo a zase zpátky na něj.   

„Byla to krásná podívaná, která trvala několik minut. A jak tam dováděli, tak se zároveň posouvali ke mně na dostřel. Ve chvíli, kdy bylo lišče dobře postavené, abych výstřelem neublížil srnci, střelil jsem ho broky. Na místě zůstalo v ohni. Co jsem však nečekal, že šesterák kupodivu po té ráně neutekl. Prakticky nereagoval a jenom na chvilku zvedl hlavu. Podíval se na střelené lišče a pásl se klidně dál!“   

Jenomže vzápětí přišla stará liška a srnec pochopil, že je situace vážnější. Sice by si s ní poradil, ale přece jen měl respekt. Bojovně se postavil a upřeně ji pozoroval. Liška zamířila ke zhaslému mláděti, načež šesterák odskočil a rázem byl pryč. Ona se v tu chvíli také lekla a rychle zmizela z hledáčku brokovnice. 

 „Nedala mi žádnou šanci ji ulovit. Čekal jsem ještě dvě hodiny, jestli se znovu neobjeví, ale pak jsem to vzdal. Každopádně to byl zážitek. Nikdy předtím bych nevěřil, že malé lišče půjde k silnému srnci a bude si chtít hrát. A že on po té ráně neodběhne a zůstane naprosto v klidu. Když jsem to vyprávěl kolegům v hospodě, podezřívali mě, že je to celé myslivecká latina,“ dodal myslivecký bard.

Eduard Svítivý

Krásná příroda a život s ní pozná, kdo ji respektuje. Beatiful Nature. Příroda, Přírodní fantazie, Wildlife,

Příroda, Přírodní fantazie, Wildlife,
Beautiful Nature

Lesní hospodaření

Z různorodých lesů se staly jednodruhové lesy, změnily se podmínky těžby, koně nahradily traktory a dnes další stroje s obrovskou produktivitou. S koňmi od hájoven přestaly být zapotřebí lesní louky, lesní políčka.

 Z jednodruhových lesů zmizely podrosty, které poskytovaly nejen množství, ale i různorodost a kvalitu potravy v celé ploše lesů, zvěř se neshlukovala kvůli potravě do velkých skupin na jednom místě.
Práce v lese po celý rok, sportovní činnosti, turistika, způsobují, že zvěř je trvale rušena na svých odpočinkových stanovištích, ze zvěře denní se v mnohých případech stala zvěř noční.

Potom už není daleko k tomu, aby zvěř vzala to, co se jí právě nabízí.
Tímto se nechci zbavovat odpovědnosti za škody, ale také nechci, abych v tom zůstal sám – já myslivec. Bez odpovědnosti a reálného pohledu na tyto problémy těch, kteří hospodaří na polích, lukách a lesích to zvládnout nelze.

Ještě jedna věc - vyhýbám se trochu zvěři jelení, protože tu neznám, nepůsobil a nehospodařil jsem v jeleních oblastech. S touto zvěří se setkávám až nyní, když tato vytahuje z jeleních oblastí za klidem a potravou do kukuřičných lánů, přičemž přechází i přes honitby, kde se dříve téměř nevyskytovala.
Dojde-li ke snížení stavů, zvýšíme-li lov holé zvěře na úkor trofejové, nic podstatného se ke škodě na zvěři hned nestane. Zlepší-li se podmínky lovu a zvýší se celoplošná vyšší úživnost s přirozenou potravní různorodostí a pestrostí, zcela určitě dojdeme k tomu, že se množství zvěře zase nijak drasticky snižovat nemusí.

LIŠKA OBECNÁ VULPES VULPES

LIŠKA ŠUMAVSKÁ

Lišku je možno lovit po celý rok (a je to „myslivecké“), bez jakéhokoliv omezení, tedy i době, kdy má vyvedena liščata, která po zabití mámy hynou dost nehumánním způsobem

 - §45 „Lov zvěře smí být prováděn způsobem odpovídajícím mysliveckým zásadám, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání“. Slušný myslivec lišku loví, až jsou vyvedena liščata, pokud neodloví liščata jako první. Kladu otázku, kolik škod vlastníkům honebních pozemků způsobuje liška? 

Ještě jsem o žádné neslyšel. Škody vnímáme převážně jen my myslivci, když v rámci shánění potravy pro mladé, loví vedle jiných živočichů, zejména myší, i zvěř drobnou. Stává se, že vyhrabe i myši pod zemí, ale k hrabání má uzpůsobené běhy, a tak poškození pozemku je naprosto zanedbatelné. Zvěř černá škodí minimálně ve stejném rozsahu jako liška, kdy zásadní rozdíl je v tom, že pokud jde za myší, tak pomocí svého velice silného ryje udělá zásah jako po výbuchu granátu, stejné poškození najdeme při hledání larev, žížal a některých kořenových systémů. To už se přehlédnout nedá, ale hlavně poškozené travní porosty musí být draze obnovovány. Další zdroj škod je poškozování polí osetých kulturními plodinami a to jako její potravy, tak jako úkrytu. 

Tak se nabízí závěrečná otázka: kdo je větší škůdce? Podle mého názoru, pokud vynechám člověka, tak to je černá zvěř, kam se na ní lišky hrabou.

Muflon obecný - Ovis musimon MUFLONKA A MUFLONČE PŘI KOJENÍ. Lovy fotoaparátem, Muflon, Na lovu muflonů, Wildlife

MUFLONKA A MUFLONČE PŘI KOJENÍ

Zdroj: WildLife  

FOTOGRAFIE Z PŘÍRODY. U potoka setkání s černou zvěří je adrenalinová smršť úžasu i strachu, ale úlovek zato stojí víc než kus divoké flákoty

Setkání v potoce

No, byla to docela sranda, brodil sem se potokem, když v tom všude začalo šustit rákosí, rozložím stativ na něj foťák a snažím se kouknout do hledáčku, přidřepnu, 

jenže mi začala téct voda do gumovek a ještě jinam, tak sem zase vstal, ale to už se objevil první kus, chvíli to vydržím v polosedě a chvíli v sedě, divím se, že si toho panáčkování nevšimli, kdyby mne někdo pozoroval musel by se umlátit smíchy, když přecházeli potok v asi desetimetrové vzdálenosti tak exponuju sérii snímků, vše sem ukončil ve chvíli, kdy tato bachyňka pokračovala směrem ke mně a já ztratil nervy, volám na ni a chci udělat krok na břeh, jenže sem sebou sek, protože za tu dobu mi bahno s jílem sahalo až po kolena, zachrochtala v mžiku se otočila a byla pryč - v kalhotech byla naštěstí jen voda.

Zdroj: WildLife Forum Prase divoké, Sus Scrofa

Bachyně se selaty v lese. #Černá zvěř - bachyně, Sele prasete divokého, #Lovecké stezky, Černá zvěř, Divočák, Instinkty a pudy, Mateřství a péče o potomstvo, Wildlife, Ze života černé zvěře

Bachyně  a selata v lese

#Černá zvěř - bachyně, Sele prasete divokého, #Lovecké stezky, Černá zvěř, Divočák, Fotografie z myslivosti, Instinkty a pudy, Mateřství a péče o potomstvo, Wildlife, Ze života černé zvěře

POHÁDKA: Jak usínají prasátka - Wildlife in the Evening

POHÁDKA: Jak usínají prasátka Wildlife in the Evening: 

Wildlife in the Evening

"Divoká prasátka se narodí ještě je zima a sníh. Fotografie to ukazuje dobře. Mají svou maminku, jmenuje se bachyně a tam jim ustele, načechrá lůžko z listí a trávy a krmí mlíčkem i zahřívá. Po sněhu běhají, právě když neposlušně utečou mamince. A jestli je zebe, kdoví jak to je. Jistě taky znají co je zima.

Vy děti se přikrejte peřinkou až pod bradu, po zahřátí s pohádkou se dobře usíná."