Vaše myslivecké (lovecké) fotografie. Michaela a první úlovek. Přejeme a gratulujeme! Lovu zdar!

Michaela a první prase. Přejeme a gratulujeme! Lovu zdar!

Míša divoženka v akci...prááásk! LOVU ZDAR ! KAMARÁDI MYSLIVCI NA FACEBOOKU.

Myslivec Michaela s úlovkem

...a tou ránou ta světla zhasla....6.6.2013 ve 22:18hod., cca 1km nad mořem...
Ozvi se nám...přátelé!

Malý velký příběh z naháňky

Pes přítel myslivce Ang a Lilly s Michaelou

Malý příběh z páteční naháňky
..... to se musím prostě podělit! 

Byla u konce první leč a chlapi se řadili do houfu, že se nasedne do aut a pojede se na druhou.... projdu kolem chroští a říkám kurňa pánové tady smrdí divočák... on
 i neee to Pepik střílel, ale minul, nic netrefil, ty lončáci utekli.... já pojďte sem, i čuba mi tady lítá jak pometlo, pojďte si sem čuchnout.., přišel onen Pepik, co údajně minul, aaaa hle na zemi obsah trávníku a barva, smrad jak v prasečáku.... najednou se ozvalo doprdele, tak honem nasaď čubu a já nemám špagát, na to kašlu, nenechám si rozpárat psa.... pak se na mě Ang podívalo něco jako ve smyslu, neboj já to zvládnu i bez špagátu.... snažila jsem se jí věřit a řekla povel STOPA STOPA..... Ang vypálila kupředu a po 100 metrech stojí jako socha svobody a já honem prase je před náma připravte se, jenže najednou konem nás prolítli splašení jagteriéři a prase zvedli a hnali ho až bůh ví kam.... a já jen dop.....! Takže jsem se podívala na chlapy a jen smutně řekla je v háji, oni zkusíme jít ještě kousek.... barvy přibývalo a mě bylo jasné, když se divočák nenajde uhyne.... tak jsem řekla že jdu dál, poslala ang a následovala jí.... ušli jsme asi cca půl kilometru hodně špatným terénem, prase našli zalehlé v potoce, zastavili jsme se připla jsem si ANG A LILLY na vodítko, zasedla do houští a čekala... Pavel udělal asi 15 kroků vpřed, dívám se stále, divočák se zvedl...... nasraný otevřel držku s klektáky a páráky.... velmi nepříjemný pohled..... a najednou říkám střílej...padla rána, prase padlo jemu jeden metr od nohou a já vydechla, pustila obě holky...... tady jedna fotodokumentace a dále jsem se přežrala kančíma žebrama v hospodě a zlila se becherovkou jak doga v pátek, když zkončila ta prohibice... jinak jsem abstinent a v 16:00 jsem nevěděla o světě....

Miluji ty okamžiky v myslivosti s mými šedivými pomocníky ♥ Lovu a kynologii zdar!

Zdroj: sociální sítě Michaela Š. na fotografii s Ang a Lilly

Myslivost je naše láska hobby i kamarádství v drsné přírodě

Michaela (autorka Myslivost) i Renata jsou na honu

Jsou cesty, kde se potkává příroda, myslivost kamarádství i rodina. Z fotografie hřeje dívčí přítomnost na honu.
 
   Kozlice i dvojka. Klouboučky myslivců jsou na stranu frajersky hozeny jako letmý výstřel. Lehké šestnáctky brokovnice se nepronesou a jsou bezpečně zlomeny při družné zábavě. Jaký příběh, zkušenost nebo zážitek se povídá, že tváře ozářil úsměv? Co víc napsat, nebyl jsem na té naháňce nebo honu, ovšem fotografie je momentka co řekne hodně.

   Je přirozená a Michaelu v kloboučku už znáte, napsala sem články na téma jelení říje a první úlovky černé zvěře.
Z fotografie se dá přečíst i více, zkušený myslivec to dokáže. Tak jako číst stopy zvěře v ranní rose nebo vyhodnodit správně nástřel a značení zvěře po zásahu.
Vyhledejte si.

   Publikováno k narozeninám Michaely jako pozornost a přání od přítele myslivce. Myslivosti a lesu zdar a rovné broky Michaelo!

Tagy pro hledání: #myslivec #naháňka #les #brokovnice #kozlice #dvojka #fotografie #jelení říje #černá zvěř dívky #myslivost

Na loveckých stezkách. Šla jsem opatrně, pomalu. Počasí bylo krásné, chladno, slunce svítilo a pomalu zapadalo...

Jelení sok se drží v uctivé vzdálenosti.

Krásná země česká. Jeseníky

Honitba, kam chodím lovit se jmenuje Pec, má cca 1800ha. Lokalita Jeseníky.
Šla jsem po dlouhé době do lesa šoulat. Vyjela jsem si pod Břidličnou (1385m.n.m.) a vydala se na konečnou do místa zvaného Perko. Šla jsem opatrně, pomalu. Počasí bylo krásné, chladno, slunce svítilo a pomalu zapadalo, vítr nefoukal. Slyšela jsem ze 4směrů jeleny. Dva se ozývali jako hledající, další spokojení u laní.

Stočila jsem se za troubením, které se mi zdálo nejblíž. Po levé straně byla smrčina, tak jsem šla, skoro nedýchala, dávala pozor na každé našlápnutí. Věděla jsem, že ve smrčině jsou 2 linky. Když jsem docházela k té první, cítila jsem jelena hodně silně, mezitím troubení z tohoto směru přestalo.
 V lince jsem uviděla ležet jelena. Jak dlouhá a široká jsem si pomalu sedla na zem, vzala dalekohled a snažila jsem se ho přečíst. Nebylo to nic těžkého, měla jsem ho asi na 20 m a bylo něco málo před 19 hod. Bylo to nádherné, vůbec o mně nevěděl. Byl to 16-terák, oboustraně korunový, koruny stejné jako lustry, dlouhé očníky i opěráky.

Rozloha paroží nádherná, otevřený, ale délka mu chyběla, což je jasné. Na můj vkus až moc pravidelné. Po pár minutách se postavil na široko a jistil, díval se na mě. Postavou jako šmolka, krk, hříva žádný. Myslím si, že měl max.4 roky. Jak se postavil, začala jsem se klepat. Stál tam, dívali jsme se na sebe a on asi věděl, že ho nestřelím. Jednak by to byla škoda a taky by nebyl na výstavě červená tečka, ale asi obdélník nebo jiný geometrický tvar.

Taky mi došlo, že tento jelen netroubil, zřejmě se ještě ani do říje nedostal. Troubil jiný, kterého jsem neviděla. Po asi 3 minutách mě asi navětřil a pomalu odcházel....

Krásné, víc popsat to nedokážu, vyfotila jsem si ho do paměti. Večer jsem ležela v posteli a měla ho pořád před očima. Kdo ví, třeba se ještě potkáme.

Michaela.