|
Konec kaňkování lišek. Přilétají první skřivani. |
Liška obecná (Vulpes vulpes) se vyskytuje na celém našem území, v celé Evropě, Asii a Severní Americe.
Je to naše nejběžnější psovitá šelma vyskytující se od nížin až po horské oblasti v hojných počtech. Liška dorůstá do výšky v kohoutku mezi 35 - 40 cm, délky 90 - 120 cm, oháňka má délku 30 - 50 cm. Hmotnost bývá mezi 1 - 10 kg, ale také až 12 kg. Podle proměnlivého žlutohnědě rezavého až tmavého zbarvení (v různých odstínech) se často nazývají lišky např. březová, ryzek, křížová, uhlířka atd. Všechny však mají na konci oháňky bělavou srst tzv. "kvítek". Vyskytuje se nejen v lesích, ale i v rozlehlých polních areálech. Přes den setrvává v krytu skalin, keřů, děr a v noci loví. Žije samotářským způsobem mimo období kaňkování (páření) a odchovu mláďat. Po proběhnutém
kaňkování v lednu a únoru je liška plná 53 dnů a v noře vrhá 5 - 8, výjimečně i více nevidomých liščat, která do 14 dní prohlédnou. Samec se aktivně podílí na výchově mláďat tím, že jim přináší potravu. Ve 3 - 4 měsících se liščata osamostatňují. Pohlavně dospívají ve druhém roce života.
Hlavní potravou lišek jsou drobní hlodavci, zajíci, ptáci, hmyz a další bezobratlí. Část potravy tvoří i rostlinná složka především plody a bobule lesních dřevin. Lišky jsou přirozenou součástí ekosystémů. Při přemnožení mohou působit, z hlediska mysliveckého hospodaření značné škody, především na drobné zvěří. Podílí se na redukci populací drobných hlodavců (polních škůdců) a odstraňují z populací zvěře slabé, nemocné a uhynulé jedince.
#Liška, Čekaná, Instinkty a pudy, Pranostiky a příroda, Fotografie z myslivosti, Jaro, Kaňkování