 |
| Wild Boar Hunting - vyhození prázdné nábojnice |
Zobrazují se příspěvky se štítkemHunting Rifles. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemHunting Rifles. Zobrazit všechny příspěvky
Wild Boar Hunting
Jagd mit Sauer 101. Lovecké zbraně, Jagd, Hunting Rifles, Kulovnice, Lov ve svobodném světě
 |
| Jagd mit Sauer 101 Hunting Rifles @Pinterest |
Aby byl udržován ekosystém honitby je potřeba k lovu vyčlenit jedince, kteří již nejsou v honitbě nezbytní (nemocné, poraněné, přestárlé). Tomuto se říká průběžný odstřel neboli selekce.
Dále je nutno vzít v potaz, že k udržení rovnováhy je potřeba určit k odlovu 1/3 mladých jedinců, 1/3 samičí kusy a 1/3 samčí kusy. Lovectví se dále dělí na 2 disciplíny : odchyt - Odchyt zvěře je ze zákona zakázán, ale myslivost a ornitologie tvoří výjimku, neboť tato činnost je přímo nezbytná k výkonu této činnosti.
Odchytová zařízení musí být v souladu se Zákonem na ochranu zvířat před týráním, z tohoto zákonu jsou zakázány dřívější odchytová zařízení jako např. železa nebo tlučky. Odchyt je důležitý např. při převozu zvěře, ale dnes je běžnější použití narkotik. odstřel - Za účelem odstřelu bylo vyvinuto mnoho technik lovu, jejichž zvládnutí by mělo lovci zajistit optimální podmínky k odstřelu zvěře.
Při odstřelu je důležité, aby byla zvěř usmrcena na místě (tzv. „zůstala v ohni“) z hlediska dodržení Zákona na ochranu zvířat před týráním.
Z: Myslivecká zoologie a kynologie
cs.wikipedia.org
#Lovecké zbraně, Zákony a předpisy o myslivosti, Hunting Rifles, Naháňky, Zacházení se zbraní
Lovecké zbraně
 |
| Poznáte mě? |
Pamatuj!
- při lovu zbraň nabíjíme až na honebních pozemcích a vybíjíme ji vždy při překonávání překážek, výstupu na posed, prodíráním se křovím apod.;
- při lovu ve dvojici (s loveckým průvodcem) je nejlepší, má-li zbraň nabitou pouze jeden lovec. Ten pak postupuje při šoulačce mírně vpředu a vlevo, aby měl zbraň pouze ve svém dosahu. Na průvodce se pokud možno otáčí pouze hlavou a vždy má zbraň podvědomě pod kontrolou, aby na něj nemířil. Mají-li zbraně nabité oba, postupují na stejné úrovni s mírným rozestupem tak, aby se jejich zbraně nedotýkaly souseda;
- před střelbou je vhodné ještě v klidu před příchodem zvěře vyhodnotit nenadálá rizika okolí, předpokládaný směr střelby i ohrožený prostor, do kterého se střílet v žádném případě nesmí;
- zbraň se zásadně odjišťuje a napínáček aktivuje těsně před střelbou, po jistém obeznání zvěře. Po odeznění příležitosti se vše uvádí do původní bezpečnostní polohy;
- při společných lovech nebo lovech s průvodcem dbá účastník vždy a bezpodmínečně všech pokynů vedoucího honu, závodčích, eventuálně průvodce;
- na honech se zbraně nabíjí až na stanovišti. Mimo tato místa se zbraň nosí zásadně vybitá, zlamovací zbraň se sklopenými hlavněmi, opakovačka s povytaženým závěrem;
- vymezené stanoviště je na společném lovu doslova posvátné a nelze je svévolně opravovat nebo měnit;
- nikdy se nestřílí směrem do leče, ve směru řady obstavující leč, ani se zbraní netáhne ve směru ostatních účastníků;
- výstřel musí vždy následovat teprve tehdy, je-li si střelec jistý, že přesně ví kam a na jaký cíl střílí! V případě jakýchkoliv pochyb, nejasného obeznání zvěře apod. od zamýšlené rány okamžitě upustí.
Zdroj: cs.wikipedia.org myslivost a sociální sítě
Mladí myslivci už umí vytvořit fotografii z lovu. Gratulujeme! Liška a zátiší lovu (by daniel regent) sociální sítě Myslivost...Liška, #Lovecké stezky, Hunting Rifles, Kulovnice, Lovu zdar!, Myslivecké ráno
 |
| Liška a zátiší lovu (by daniel regent) sociální sítě Myslivost |
Vábení je nejnáročnější z hlediska poznatků celkové biologie a vědomostí o této šelmě
Tento způsob lovu je velmi opomíjen; znám málo nadšenců, kteří se tomuto lovu věnují. Musíme se perfektně vyzbrojit, jak materiálně, tak trpělivostí.
Úspěch lovu záleží na denním čase, dobrém větru, místě na vábení, četnosti lišek, sněhové pokrývce a v poslední řadě pokojného, tichého chování samotného lovce na posedu nebo stanovišti. Nejvhodnější čas na vábení je odpoledne a navečer 15.00 - 24.00 hodin. Ráno jsou většinou lišky po celonočním lovu nasycené a na vábení nereagují tak aktivně. Ale není to vždy pravidlo (mám několik ulovených lišek v časných ranních hodinách na vábení) - zřejmě i u lišek platí pravidlo, že nejsou vždy hody.
Velmi dobře reagují lišky na vábení za vysoké sněhové pokrývky, neboť se k myším obtížněji dostávají. Důležité je vybrat si vhodné místo s dobrým větrem a výhledem před sebe a do stran. Vyhýbáme se nepřehledným úsekům. Když jsme zaujali místo s dobrým větrem (předpokládaný příchod lišek), nabili si zbraň, přestaneme se pohybovat. Před samotným vábením je třeba 20 - 30 minut zůstat bez pohybu a osobně používám hlavně zaječí vřeštidlo. Počkáme pět až deset minut, a pokud nám liška nepřišla, zavábíme znovu jednou až třikrát, a to hlasitě, s důrazem na konci.
Připravíme se na střelbu tak, abychom zbytečným pohybem přicházející lišku nezradili. Zde děláme hodně chyb, neboť nás liška náhle překvapí a my si ji prudkým pohybem zradíme.
Věřte, že takto zrazená liška se jen velmi obtížně loví. Další velkou chybou je vytrvalé a několikanásobné vábení za sebou.
Lišky reagují na vábení různě. Hladová nebo mladá jde většinou přímo, starší zkušenější přicházejí nepřímo, často si jdou pro vítr nebo vás i obejdou. Nevábíme, pokud liška myškuje v poli, ta je lovem tak zaujata, že je lepší se k ní dostat s dobrým větrem na dostřel. Zaječí vřeštění je slyšet do 2 km, myší pištění 100 až 200 m, ale i šustění oděvu slyší liška do 100 m, to vše záleží od povětrnostních podmínek. Nesmí nás překvapit, že liška k nám postupuje pomalu, dokonce se mi stalo, že myškovala nebo se přiblíží na 60 až 80 m, sedne si a velmi dlouho poslouchá a pozoruje okolí. To nás nesmí vyprovokovat ke zbrklé střelbě. Sedíme klidně, popřípadě ji máme zaměřenou a čekáme, až se k nám pohne na dostřel. Pokud to trvá dlouho, můžeme zkusit jemně jednou až dvakrát zamyškovat. Liška velmi dobře vidí, rozezná nás i za keřem. Opět se vyvarujeme prudkých pohybů.
Vábničky - dnes je na trhu celá řada kvalitních vábniček, jak našich tak zahraničních firem.
Myškovačka - používá se na kratší vzdálenost. Pokud nemáme, postačí nám malá lahvička s korkovou zátkou, případně kouskem polystyrénu zavrzat na okenní tabulku. Ti zkušenější si mohou vyzkoušet vábení pomocí ruky. Ruka zaťatá v pěst (případně otevřená dlaň) a jednoduchým sáním přes rty, podobně jako při líbání, napodobíme myškování, ale i vřeštění králíka případně zajíce. Doporučuji si toto vábení nacvičit v klidu doma a pak postupně ho testovat v terénu. Oblečení - volíme v několika tenkých vrstvách, hlavně abychom se mohli volně pohybovat. Vrchní část kabátu nebo bundy by neměla být v žádném případě ze šustivého materiálu, nejvhodnější je hubertusovina. Boty nejvhodnější jsou kožené, podšité beránkem. Teplá deka nebo podsedový vak by neměl chybět ve výbavě.
V zimě na sněhu se při vábení maskujeme bílým pláštěm. Na trhu je dostatek různých doplňků, které zpříjemní čekání za nepříznivého počasí, od vyhřívaných rukavic, bot podušek apod.
Při vábení vám může kromě lišky přijít i jiná škodná, od toulavých psů, koček, kun, tchořů, ale i káně, jestřábi, sovy a dokonce černá zvěř. Stává se, že přijdou na vábení i dvě lišky současně. Liška, podobně jako jiná zvěř, značí zásah. Při dobrém zásahu udělá přemet nebo se svalí a zůstane nehybně ležet. Pokud odbíhá se vztyčenou oháňkou, je rovněž dobře střelena. Jestliže po ráně zatočí oháňkou, bývá ztracena, neulovíme-li ji druhou ranou. Má-li přeražené kosti kvílí, po ráně na zadek nebo břicho se kouše do zasaženého místa a pak odbíhá. Toto je nástin mých několikaletých zkušeností v lovu lišek vábením, o které jsem se chtěl s vámi podělit.
Zdeněk Kotek
#Liška, #Lovecké stezky, Hunting Rifles, Kulovnice, Lovu zdar!, Myslivecké ráno
Společné lovy a střelba na běžící sele nebo lončáka, řada myslivců hodlá ulovit úplně stejnou zbraní a se stejnou optikou jako na čekané. Vedoucí lovu a závodčí.
Známým fenoménem je velice nízká účinnost střelby na společných lovech
BAŽANT kohout
Většina z nás to již zažila. Padesát ran a na výloži jeden nebo dva kusy černé zvěře a liška. Toto má několik příčin.
Pro většinu myslivců není problém ulovit zvěř na čekané.
Pěkně v klidu, vybrat, zamířit a vystřelit. Zcela jiná situace je ale střelba na běžící sele nebo lončáka, které řada myslivců hodlá ulovit úplně stejnou zbraní a se stejnou optikou jako na čekané. Tomu, že se výsledek nedostavuje, se nelze divit.
Povinné střelby jsou dnes zavedeny pouze v osvícených mysliveckých subjektech, ve kterých statutární zástupce a myslivecký hospodář nevydají povolenku k lovu dříve, dokud nejsou prověřeny střelecké kvality člena. Otázka zní, zda má cenu vydávat povolenku k lovu někomu, kdo neumí střílet, nebo někomu, kdo bude nenastřelenou zbraní zvěř v honitbě zraňovat a mrzačit? Myslím, že odpověď je jednoznačná – ne!
Výcvik střelby na běžící cíl je problematický. Střelnice, na kterých jde tato střelecká disciplína trénovat, je jenom několik. Celkem dobrou alternativou jsou laserové střelnice, kde se dá pohotová střelba na pohyblivý cíl celkem dobře nacvičit.
Řada států zavádí pro lovce certifikáty, které potvrzují jejich střeleckou zdatnost. Bez zkušební střelby vás nenechají lovit ve Švédsku, v Německu mají povinnou certifikaci všichni, kteří mají výkon práva myslivosti jako náplň práce. Na Slovensku je povinnost cvičných střeleb každý druhý rok. Dá se tedy očekávat, že něco podobného se časem objeví i u nás. Jak se k tomu postavíme, ukáže čas.
Arsenál zbraní některých našich myslivců je také tzv. morálně zastaralý.
To je nejvíce vidět jestliže se na naháňce sejde skupina lovců z několika zemí. Rakušané a Němci používají na naháňkách zpravidla poloautomatické zbraně s kolimátory a na jejich výsledcích střelby je to také znát.
Nové zbraně a optické přístroje v podobě kolimátorů a různých typů zaměřovačů, umožňující noční vidění jsou nákladné.
V anketách, které proběhly na našich mysliveckých webech již před řadou let jednoznačně „vyhrál“ individuální lov nad lovem společným, tedy co se obliby u myslivců týče. Má mnoho plusů, především ten, že skutečně můžeme provést průběrný odstřel a rána je jistější.
Existuje řada lovců, pro které je noční čekaná tím nejlepším způsobem lovu a neváhají investovat svoje finanční prostředky a čas a výsledky se dostavují. Negativem je často nevhodné umístění vnadišť a také jejich skladba. Je ale na každém myslivci, aby vnadiště nebylo mrchoviště a předkládané vnadění nezpůsobilo trauma procházejícímu návštěvníkovi přírody.
Společné lovy jsou náročné na organizaci a je nutné především dodržovat všechna zásady bezpečnosti. Dá se předpokládat, že v přehledném terénu asi nebude problém postavit střelce tak, aby byly dodrženy zásady bezpečnosti a aby zároveň šance na úspěšný lov byla velká.
Problém nastává v okamžiku, kdy se má lovit v rozsáhlejších lesních komplexech. Zde velice záleží na místní znalosti terénu, využití přírodních nebo umělých překážek a eliminaci střeleckých pozic na průsecích a cestách, kde se dá střílet pouze mezi houštinami.
Vedoucí lovu a závodčí by leče měli dopředu připravit a linie střelců postavit v přehledném terénu, nejlépe ve starších porostech, kde je možno zvěř obeznat a připravit se k bezpečné a účinné střelbě. Stále častěji se setkáváme s naháňkami se slíděním, společnou čekanou a také s výstavbou naháňkových stanovišť.
Také u lovu se setkáváme s řadou naschválů, zavětřování vnadišť, rušení klidu v honitbě, kde se má společně lovit a podobně.
#Hunting Rifles, Lov ve svobodném světě, Lovecká optika, Lovecké zbraně, Společné lovy, Způsoby lovu a historie,
Zaměřovací dalekohledy se svítícím záměrným bodem. #záměrná osnova. Poměr ohniskové vzdálenosti objektivu k ohniskové vzdálenosti okuláru udává zvětšení dalekohledu
 |
| Swarovski Optik |
Obraz předmětu se pomocí objektivu vytváří v jeho ohniskové rovině
ve které je zároveň umístěna záměrná osnova. (ohnisková destička). Ke správné orientaci obrazu slouží převracecí soustava.
Pomocí okuláru je možno sledovat vytvořený obraz předmětu (např. jelena). Ohnisková rovina okuláru je opět totožná s polohou záměrné osnovy. Poměr ohniskové vzdálenosti objektivu k ohniskové vzdálenosti okuláru udává zvětšení dalekohledu.
Konstrukci záměrné osnovy (ZO) je možno rozdělit do dvou skupin:
a) "samonosná" ZO;
b) ZO na ohniskové destičce.
Se samonosnou konstrukcí se můžeme setkat např. u puškohledů firem Tasco, Bushnell nebo Norconia.
Samonosná záměrná značka bývá nejčastěji vyseknuta z velmi tenké kovové fólie (o tloušťce 1/10 mm). Značka je pak uchycena v pomocném držáku (rámečku) s mechanismem pro nastavování stranových a dálkových oprav. Toto řešení se používá spíše u levnějších zaměřovačů. V minulosti se také používala samonosná konstrukce, která byla vytvořena z tenkých kovových drátků (průměr asi 1/3 mm) se zašpičatělými konci (klasické německé "téčko").
Puškohledy s ohniskovou destičkou např. nabízejí firmy Zeiss, Kahles, Meopta nebo Frankonia.
Tyto přístroje mají záměrnou osnovu nanesenou na tenké skleněné destičce. Ta je pak obdobně upevněna v držáku spolu s výškovým i stranovým mechanismem. Výhodou této konstrukce je to, že je možno nanést (vyrýt) nejen libovolný tvar záměrné značky, ale navíc mohou být v zorném poli i další obrazce (např. dálkoměrná stupnice), což je u předchozího provedení vyloučeno. Navíc záměrná osnova na ohniskové destičce může být o mnoho tenčí (hlavně uprostřed) než u samonosného provedení.
Osvětlování záměrného bodu
 |
| Puškohled Meopta 12 x 56 |
Jako zdroj světla se u obou provedení používají svítivé diody (LED) červené barvy. Jako napájecí zdroj slouží lithiový článek o napětí 3 V (běžný knoflíkový článek, který tvarem připomíná minci). Doba činnosti se pohybuje v řádu desítek hodin. Červená barva je zvolena kvůli vysokému kontrastu na pozadí (zelená, hnědá, žlutá) při pozorování. U zaměřovačů se "samonosnou" ZO se pomocí odrazné optické soustavy promítá obraz světelného zdroje do středu ZO. U takového řešení je záměrný bod dostatečně viditelný i za dne, což u řešení s ohniskovou destičkou neplatí. Není to nedostatek, ale záměr, protože svítící záměrný bod je potřeba hlavně za zhoršených světelných podmínek.
U druhého provedení slouží ohnisková destička jako světlovod. Na požadovaných místech je nanesena luminiscenční (světélkující) látka. U samonosné varianty je tvar svíticího záměrného bodu omezen pouze na bod (malý kroužek). U ohniskové destičky je možné, aby svítící záměrná značka měla i jiný tvar než kruhový.
Při střelbě za zhoršených světelných podmínek (tj. za šera a v noci) je třeba nastavit dostatečný jas záměrné značky pomocí regulačního točítka. V žádném případě ale není vhodné nastavovat příliš vysoký jas, a tak značku přesvětlit. Oko se totiž rychle zadaptuje na vysoký jas značky a obraz cíle s malým jasem se tak může přesvětlit a být tak hůře viditelný. Navíc přesvětlený záměrný bod může nepříznivě ovlivňovat přesnost střelby. Je vhodné si připomenout, že adaptace oka na tmu probíhá dvěma způsoby:
Rychlá adaptace v úzkém rozmezí (přibližně 1:16) změnou průměru vstupní pupily oka (zornice) od 2 do 8 mm. Poměr 1:16 vyplývá z poměru ploch kruhů o průměru 2 a 8 mm (3,14 : 50,24). Duhovka zde funguje např. jako irisová clona, kterou každý může vidět, např. u fotoaparátu. Pomalá adaptace probíhá změnou procesu vidění v sítnici, jako např. zvýšení koncentrace světlocitlivé látky v sítnici nebo propojením více tyčinek na jeden zrakový nerv. Tento proces je velmi složitý a dlouhý a překračuje rozsah tohoto článku. Co je však důležité, je to, že adaptace na tmu trvá i zdravému oku přibližně jednu hodinu. Oko se tak během vývoje přizpůsobilo času od soumraku do tmy. Proto jedna hodina.
 |
| KAHLES Helia CX 3 12 x 56 |
Jakmile je jas předmětu vyšší (např. přesvícený záměrný bod) než odpovídá stavu po adaptaci, dojde k oslnění a poklesu výkonu oka (podobná situace může nastat např. při oslnění protijedoucím vozidlem). Výkonem oka se rozumí jeho schopnost poskytovat zrakové informace. U přístrojů s ohniskovou destičkou je záměrná značka dobře viditelná pouze za šera a za tmy, proto u takových přístrojů nemůže k přesvícení vůbec dojít.
Na závěr bych se chtěl vyjádřit k jednomu zlozvyku, se kterým se mezi myslivci setkávám. Jde o to, že osahávají čočky svých (i cizích) dalekohledů, a tak zjišťují jsou-li vyrobeny ze skla nebo z plastu (což takto stejně nemohou stoprocentně určit). Navíc takto činí na čočkách které jsou opatřeny antireflexní vrstvou (nebo vrstvami) - nesprávně "antireflexní fólie".
Pot z prstů dokáže velmi spolehlivě a bohužel také nenávratně narušit povrch antireflexní vrstvy i u toho nejdražšího přístroje.
Je to dáno chemickým složením potu, který obsahuje např. chlorid sodný, kyselinu máselnou a octovou a močovinu. Dohromady tvoří kvalitní žíravinu, která dokáže narušit nejen zmíněné antireflexní vrstvy, ale i povrch samotného skla. Zní to neuvěřitelně, ale je to pravda. Z toho vyplývá, že není vhodné s dalekohledy takto zacházet. Pokud se něco takového přihodí, je třeba co nejdříve otisky prstů z povrchu čoček odstranit.
Nejvhodnější na čištění je smotek vaty na špejli, smočený v trošce éteru nebo izopropylalkoholu. Je také možno použít čisticí soupravy, které jsou běžně dostupné např. ve fotopotřebách.
#Dalekohledy, Puškohledy, Lovecká optika, Optika, Hunting Rifles, Nastřelení lovecké zbraně
Pamatuj! Výstřel musí vždy následovat teprve tehdy, je-li si střelec jistý, že přesně ví kam a na jaký cíl střílí!
 |
| Na čekanou v lese |
- se zbraní manipulujeme vždy tak, jako kdyby byla nabitá;
- odkládáme-li z jakéhokoliv důvodu zbraň, vždy ji vybíjíme, vyjímáme zásobník a náboje ze schránky, bereme-li naopak zbraň do rukou, okamžitě se přesvědčíme, zda není nabitá;
- při přepravě automobilem ukládáme zbraň vždy vybitou. To platí i v případě, že se pohybujeme na honebních pozemcích. Automobil, který ztrácíme z dohledu, není vhodným prostorem pro bezpečné uložení zbraní. Přeprava zbraně je mimo honební pozemky možná pouze ve stavu vylučujícím její okamžité použití. Náboje v tom případě nesmí být v nábojových komorách, ale ani v nábojové schránce nebo v odděleném zásobníku. Ve veřejných dopravních prostředcích lze lovecké zbraně přepravovat pouze v uzavřených obalech (pouzdrech, kufřících apod.). Nabitou zbraň nikdy nenosíme do místnosti;
- se zbraní manipulujeme vždy tak, aby nikdy nemířila ve směru osob, nemovitostí, zvířat či dopravních prostředků. To platí zejména o nabíjení a vybíjení zbraně. Zbraň nabíjíme pouze tehdy, když je to nutné. Zlamovací zbraň vždy uzavíráme a otvíráme pohybem pažby s nehybnými hlavněmi namířenými k zemi;
- zbraň se při loveckých příležitostech nosí na levém rameni, hlavněmi šikmo nahoru, za deště hlavněmi směrem k zemi;
- nepoužíváme nikdy zbraň, u které je podezření na konstrukční závadu, neúměrné opotřebení nebo jiný technický problém a nikdy nepoužíváme staré střelivo či střelivo neznámého původu. Před nabitím zbraně se přesvědčíme, že v hlavni není cizí těleso, po nabití zbraň ihned zajistíme, případně se ujistíme, zda je zajištěná;
- při střelbě musíme vždy zohlednit všechny okolnosti, zejména počasí, viditelnost, stav okolního terénu, hustou vegetaci, střelbu k horizontu, možnost zvýšeného pohybu osob (cesty, rekreace, sport, sběr lesních plodů, práce, průjezd vozidel...);
- vždy bereme v potaz možnost odrazu střely od zmrzlého podkladu, stromů, kamení, vodní plochy apod. Počítáme také s tím, že zasažením zvěře dráha střely nekončí, ale naopak jsou zcela běžné průstřely se současnou změnou dráhy letu střely;
- při selhané ráně je nutné před další manipulací ponechat zbraň minimálně tři vteřiny ve směru zamýšlené střelby a počítat s opožděným zážehem;
- sami se vyvarujeme pohybu v místech, kde hrozí potenciální nebezpečí od ostatních střelců, používáme reflexní doplňky a za tmy baterku;
- při lovu zbraň nabíjíme až na honebních pozemcích a vybíjíme ji vždy při překonávání překážek, výstupu na posed, prodíráním se křovím apod.;
- při lovu ve dvojici (s loveckým průvodcem) je nejlepší, má-li zbraň nabitou pouze jeden lovec. Ten pak postupuje při šoulačce mírně vpředu a vlevo, aby měl zbraň pouze ve svém dosahu. Na průvodce se pokud možno otáčí pouze hlavou a vždy má zbraň podvědomě pod kontrolou, aby na něj nemířil. Mají-li zbraně nabité oba, postupují na stejné úrovni s mírným rozestupem tak, aby se jejich zbraně nedotýkaly souseda;
- před střelbou je vhodné ještě v klidu před příchodem zvěře vyhodnotit nenadálá rizika okolí, předpokládaný směr střelby i ohrožený prostor, do kterého se střílet v žádném případě nesmí;
- zbraň se zásadně odjišťuje a napínáček aktivuje těsně před střelbou, po jistém obeznání zvěře. Po odeznění příležitosti se vše uvádí do původní bezpečnostní polohy;
- při společných lovech nebo lovech s průvodcem dbá účastník vždy a bezpodmínečně všech pokynů vedoucího honu, závodčích, eventuálně průvodce;
- na honech se zbraně nabíjí až na stanovišti. Mimo tato místa se zbraň nosí zásadně vybitá, zlamovací zbraň se sklopenými hlavněmi, opakovačka s povytaženým závěrem;
- vymezené stanoviště je na společném lovu doslova posvátné a nelze je svévolně opravovat nebo měnit;
- nikdy se nestřílí směrem do leče, ve směru řady obstavující leč, ani se zbraní netáhne ve směru ostatních účastníků;
- výstřel musí vždy následovat teprve tehdy, je-li si střelec jistý, že přesně ví kam a na jaký cíl střílí!
V případě jakýchkoliv pochyb, nejasného obeznání zvěře apod. od zamýšlené rány okamžitě upustí.
#Lovecké stezky, Hunting Rifles, Idiots With Guns, Lovecké zbraně, Střelectví, Zacházení se zbraní, Čekaná, Šoulačka, Poslední hon
Lovecká optika a nastavení. Doplňky. Individuální nastavení dalekohledů podle očí uživatele je velmi důležité. Výběr doplňků pro vhodné nošení, používání a skladování optiky.
 |
| Přírodní zákony a optika |
Aby špičková optika plnila svůj účel, je potřeba věnovat čas a úsilí také péči o optiku, jejímu správnému nastavení, volbě vhodných doplňků a čištění optiky. Většina výrobců dodává optiku včetně doplňků pro vhodné nošení, používání a skladování optiky. Špičkoví výrobci přikládají těmto doplňkům velký význam, protože si uvědomují, že např. vhodný řemen myslivec v praxi velmi ocení.
Mezi tyto doplňky patří v první řadě krytky - u dalekohledů krytky objektivu (většinou pryžové, pro každý objektiv zvlášť) a okuláru (pryžové nebo plastové, společné pro oba okuláry). U puškohledů je nabídka krytek mnohem širší - jednodílné spojené pro okulár i objektiv, samostatné pryžové nebo jako doplněk velmi oblíbené výklopné. Velmi zajímavou variantu jsou pružné návleky na puškohled, které nám chrání nejenom čočky, ale celý puškohled na zbrani.
U dalekohledů podobnou funkci plní pouzdra nebo nejrůznější brašny. I zde je nabídka velmi široká a to jak provedením, tak i materiálově. Obecně lze říct, že pouzdro by mělo optiku chránit především před mechanickým poškozením při přepravě, ulehčovat transport. Při použití v "normálních" podmínkách by mělo pouzdro "větrat" aby nedocházelo k zamlžení čoček, v případě, že dalekohled uložíme vlhký. Při extrémních podmínkách, např. v tropických oblastech se naopak od pouzdra očekává vlhkotěsnost. Nejlepší variantou jsou tedy asi pružná vypolstrovaná pouzdra, která optiku chrání před nárazy a
 |
| Nastavení optiky |
Velmi důležitým doplňkem dalekohledů je řemen, měl by být pevný a současně pohodlný pro nošení. Původním materiálem pro výrobu byla kůže. Tyto řemeny jsou sice velmi pevné, ale většinou velmi tenké a celou hmotnost dalekohledu tak velmi brzy pocítíme za krkem. Nové řemeny většinou materiály kombinují a jsou především v oblasti "za krkem" rozšířené a vypolstrované. Nejmodernější řemeny, jako např. posuvný řemen dodávaný firmou Swarovski Optik, umožňují navíc i velmi rychlé přenastavení délky řemenu (zkrácení při šplhání na posed apod.).
Existují i speciální varianty řemenů - např. plovoucí řemeny, které nám udrží optiku na hladině i v případě, že nám upadne do hluboké vody. Pro celodenní nošení je dobrou variantou i systém řemenů (postroj), kdy váhu dalekohledu neneseme na krku, ale je rozložena na zádech podobně jako u batohů.
Dalšími doplňky u dalekohledů mohou být speciálně tvarované očnice proti bočnímu světlu, adaptery pro připojení na stativ (důležité zvláště u dalekohledů z velkým zvětšením), již dříve zmiňované doplňky jako booster (násobí zvětšení) nebo Knap Shot adapter pro připojení fotoaparátu.
U puškohledů jsou populární pryžové nástavce k oku.
Nastavení dalekohledů
Individuální nastavení dalekohledů podle očí uživatele je velmi důležité. Jedná se v podstatě o správné využití funkce, kterou většina dalekohledů nabízí - vyrovnání rozdílu levého a pravého oka uživatele, tzv. vyrovnání dioptrií. Takřka u všech výrobců je tato funkce umístěna na pravém tubusu - u dalekohledů s klasickým porro systémem hranolů na pravém okuláru, u moderních dalekohledů se střechovými hranoly je ovládání umístěno na centrálním ostřícím kolečku, ale vlastní nastavení probíhá v pravém tubusu. Správný postup je pak následující :
1. Vybereme si drobný kontrastní předmět (list, jehličí, větvičku) ve vzdálenosti asi 20 - 30 m. Zavřeme pravé oko (nebo zakryjeme pravý objektiv) a dalekohled co nejlépe zaostříme na předmět.
2. Necháme chvíli oči odpočinout, pak zavřeme levé oko (nebo zakryjeme levý objektiv) a doladíme dalekohled pomocí ovládání korekce dioptrií.
3. Nastavení zaaretujeme a máme dalekohled nastaven v obou tubusech pro naše oči.
Pokud uživatel používá při pozorování brýle, nemusí většinou uvedený postup provádět, protože případný rozdíl očí má vykompenzován čočkami brýlí a nastavení pak zůstává na nule. Krok na ovládacím kolečku je většinou po 1/4 nebo 1/3 dioptrie, takže menší rozdíly možná ani nezaregistrujeme, nicméně je vhodné toto nastavení vyzkoušet. Většina dalekohledů umožňuje rozsah nastavení ? 3 dpt.
#Lovecká optika a čištění, #Optika, Hunting Rifles, Dalekohledy, Myslivecké tradice, Čištění zbraně, kvalitní optika se neobejde bez odpovídající péče.
 |
| Srnec |
Mezi nejcitlivější části dalekohledu patří vnější strany čoček okuláru a objektivu. Usazuje se na nich prach, mastnota, nikotin a jiné nečistoty, které mohou značně ovlivňovat kvalitu vidění. Největší nepřítel čoček je prach, každá nejjemnější částečka, která se volně pohybuje vzduchem. Často není prach na čočkách ani znatelný. Minerální prach se skládá z drsných, tvrdých malých krystalů o velikosti asi 0,05 mm.
Nesprávné čištění může vést k poškození nebo zničení antireflexních vrstev na čočkách.
Prach se usazuje na vnějších plochách čoček na "lepkavém" podkladu. Tento podklad je běžně známý například z předních skel automobilů a i zde se velmi špatně odstraňuje. Nepříjemné je, že je pro nás takřka neviditelný, ale má značný vliv na kvalitu obrazu. Při špatném čištění ho navíc často jenom rozmažeme a na dalekohledu se objeví šedé šmouhy. Z praxe je již dobře známo, že otírání mokrých ploch čoček prsty zanechává na plochách čoček agresivní pot z rukou, který působí jako lepidlo pro krystaly prachu. Otisk prstu zanechává lepkavou vrstvu, několikanásobně silnější než antireflexní vrstva.
Postup při čištění:
* prvním krokem musí tedy být jemné odstranění zrnek prachu - ideální způsob je jemným štětečkem. U špičkové vodotěsné optiky se nemusíme bát odstranit tyto nečistoty pomalu tekoucím proudem vody nebo se je přinejmenším pokusíme "odfouknout" (existují různé způsoby pomocí balónků apod.).
* poté vlhké čočky očistíme čistým (nejlépe speciálním čisticím) hadříkem.
* Pozor : Nikdy neleštit suché čočky!!!
* pro navlhčení čoček jsou samozřejmě ideální čisticí přípravky pro optiku určené, ale v praxi stačí přinejmenším na čočky dýchnout, aby se orosily. Čisticí přípravky pro čištění skel (ani technický líh) nejsou příliš vhodné, protože obsahují příměsi, které na čočkách zůstanou. Ve výrobě se pro čištění používá technický éter, jelikož nemá žádné příměsi a beze zbytků se odpaří. Speciální roztoky nabízejí dnes i výrobci špičkové optiky, nebo je možno je pořídit ve prodejnách fotoaparátů.
Všeobecně je "čištění" nebo otírání čoček prsty nebo použitým kapesníkem pro povrch čoček "smrtelné".
Při takovém zacházení je prach na povrchu čoček jen rozetřen a zanechává šmouhy, které se s delší dobou čištění zvýrazňují a výrazně snižují kvalitu obrazu. Antireflexní vrstvy nejsou odolné proti tvrdým krystalům prachu, které způsobí neopravitelné škrábance na čočkách. Nejlepší je k lovecké optice mít u sebe čisticí hadřík na čočky a vlhké čočky jím lehce osušit.
Ideálním řešením při čištění optiky je používání originálních čistících sad nabízených výrobci.
Sada Cleaning Set od firmy Swarovski Optik.
Obsahuje štěteček na odstranění prachu, lahvičku s čistícím roztokem, optický hadřík a pro rychlé použití několik vlhkých čistících ubrousků. Vše je uloženo v praktickém opaskovém pouzdře.
Důsledky špatného zacházení a ošetřování jsou znatelné na následujícím příkladu jednoho dalekohledu, který byl zaslán do firmy s poukazem na zhoršenou kvalitu obrazu. Většinou jsou přístroje zašpiněny, což odpovídá lovecké praxi, případně mají obvyklé stopy používání. Po čištění byly změřeny následující rozdíly:
V původním stavu:
propustnost světla 77 %,
podíl falešného světla 6 %.
Po čištění:
propustnost světla 86 %,
podíl falešného světla 1 %.
Při podílu falešného světla do 6 % je kontrast v dalekohledu zmenšen asi o 12 %. Zmenšená propustnost světla a zvýšený podíl falešného světla v tomto uspořádání snižují výrazně kvalitu obrazu. Pod falešným světlem je rozuměno rozptýlené světlo, které překrývá reálný obraz. Na tomto příkladu je zřetelné, že vysoce kvalitní optika se neobejde bez odpovídající péče.
Ještě zřetelnější je účinek nikotinu na venkovní povrch čoček - následující příklad: Pokud se vyfoukne hustý dým z cigarety na objektiv a okulár, zvýší se podíl falešného světla z 1,7 % na 25 %, zároveň se redukuje propustnost světla o 20 % a zároveň se výrazně zesiluje barevný nádech.
Mazlavý povlak se s normálními čisticími metodami odstraňuje velmi špatně a za normálních světelných podmínek je špatně rozeznatelný. Na obrázku je znázorněn okulár dalekohledu EL 10 x 42, který zákazník obvykle čistil a poté reklamoval nedostatečnou kvalitu obrazu. Až po intenzivním očištění je vidět znatelný rozdíl mezi nedostatečně vyčištěnou a správně vyčištěnou plochou okuláru. V levé části okuláru je ještě pro porovnání ponechaný mazlavý povlak, který znázorňuje výrazně celou situaci a dokazuje nutnou optimální péči o čočky v lovecké praxi.
#Optika, Hunting Rifles, Dalekohledy, Myslivecké tradice, Čištění zbraně, Lovecká optika,
Optika pro myslivce a lovce pevné zvětšení, puškohledy, dalekohledy, zoom, variable, transfokátory výběr z nabídky a rozklad použití pro myslivce a sportovní střelbu. Jak na to?
 |
| Srnec |
Čím větší zvětšení má puškohled, tím méně jasný je obraz, čím větší zvětšení, tím menší úhel zorného pole. Puškohled se zvětšením 36x je vynikající a velice užitečný, ale jenom pro určitý účel (např. sportovní střelba na velkou vzdálenost, která se většinou odehrává za slunečného počasí a přes den).
Obecně: použijte vysoké zvětšení, když: střílíte závodně, nebo (siluety, pevný cíl) střílíte z pevné podložky (dvounožka, posed, pytle z písku.) střílíte škodnou na velkou vzdálenost je cíl bez pohybu.
Použijte nízké zvětšení, když: potřebujete jasný obraz a široké zorné pole, nebo když jsou tyto vlastnosti důležitější, než vysoké zvětšení. Když střílíte v hustém porostu, kde je důležitější široké zorné pole světelné podmínky jsou špatné (šero, tma .) cíl se pohybuje střílíte na krátkou vzdálenost, hlavně na šelmy (dravce)
Použijte puškohled s proměnným zvětšením když: střílíte, nebo lovíte v proměnlivých podmínkách. když se mění světelné podmínky (jasný den, šero, podvečer, noc) když se mění počasí, nebo geografické podmínky (slunečný den, prší, pod mrakem, nebo rovina - pohoří) když lovíte různý druh zvěře (střelba na blízko, střelba na dálku)
Použijte puškohled s pevným zvětšením když: střílíte na nebezpečnou zvěř (puškohled s malým zvětšením) střílíte na krátkou vzdálenost střílíte v hustém porostu, nebo hustém lese, kde stejně na dálku nevidíte potřebujete široký zorný úhel (nátlačka, nadháňka)
Puškohled s pevným zvětšením je ideální pro lovce, kteří loví v stejném terénu, stejný druh zvěře. Puškohled s proměnným zvětšením je ideální pro lovce, kteří střídají les s otevřeným terénem, rovinou, loví různou zvěř jednou zbraní, kteří střídají lov za různých světelných podmínek.
#Optika, Puškohledy, Dalekohledy, Montáže, Názory myslivců, Myslivcův sen, Hunting Rifles, Jak na to?, Lovecké zbraně, Kulovnice, Lov ve svobodném světě
BRENNEKE KO CleanSpeed Short Kal. 12/60 100 Patronen. #Brenneke, Střelectví, Hunting Rifles, Idiots With Guns, Lovecké zbraně, Lovecké brokovnice, Nastřelení lovecké zbraně
Zkoušky střelbou z rozptyloměru ukázaly
Lovecký pes a humor v myslivosti
že absolutní špičkou v přesnosti jsou jednotné střely od německé firmy Brenneke, které docilovaly při střelbě na 50 m výjimečně malý rozptyl do 10 cm.
Nejhorší jsou střely S-Ball Plastik, které mají rozptyl i více než 30 cm. Ostatní střely se blížily výsledkům střel Brenneke. Z hlediska ranivosti jsou z praxe lepší výsledky s celoolověnými střelami. Jednotná střela S-Ball Plastik měla ve sledovaných případech velmi často problémy s průbojností a tedy výslednou ranivostí, kdy střely často zůstávaly zachyceny v povrchové části těla zvěře.
Výhody používání jednotných střel do brokovnice lze spatřovat zejména v tom, že na kratší vzdálenosti mají velmi dobrou ranivost a zejména zastavovací schopnost. Nejsou citlivé na překážky v dráze svého letu, takže střelba je s nimi možná i přes řídkou trávu nebo řídké tenčí větve křovin. Vzhledem k rychlé ztrátě energie je střelba s nimi poněkud bezpečnější a celoolověné střely nejsou tak náchylné k nebezpečným odrazům jako střely kulovnicové.
Zde je však třeba upozornit na to, že smrtící účinek na člověka má jednotná střela do brokovnice při přímé střelbě několik stovek metrů a maximální dostřel přes 1500 metrů se zachováním stejně nebezpečných účinků.
Další výhodou jednotných střel je právě možnost použití brokovnice s více hlavněmi a tedy s pohotovými dvěma ranami. Brokovnice umožňuje také rychlejší zamíření, je konstruována na rychlou střelbu pudových a tzv. hozených ran, střelba je pohotovější než z kulovnice.
Jednotná střela Subot Slug amerického výrobce Federal,
je podrážové konstrukce a vzhledem ke své odlehčené konstrukci dociluje rychlosti téměř na úrovni pomalejších kulovnicových střel. Tato střela je pak podstatně účinnější než klasické jednotné střely, má vyšší dopadovou energii, větší ranivost a delší účinný dostřel.
Při dopadu na cíl předává jednotná střela svoji velkou čelní plochou veškerou svoji energii, a proto se jednotné střely vyznačují, zejména při zásahu slabšího kusu zvěře, velkou zastavovací schopností.
Pamatuj!
Budeme-li střílet například na zvěř ve vzdálenosti 40 m pohybující se kolmo ke směru střelby rychlostí asi 12 m/s, což znamená rychlejší běh, nikoliv ještě úprk, musíme předsadit o asi 2 metry před komoru zvěře.Budeme-li střílet za stejných podmínek kulovnicí, potom předsazení je potřebné pouze 0,6 m, tzn. asi na ryj zvěře.
Rozdílnost potřebného předsazení při střelbě jednotnou střelou a kulovnicí způsobuje značné problémy při střelbě z kulobroku, kdy při každém výstřelu z různé hlavně (brokové nebo kulové) je třeba rychle měnit velikost předsazení. Tyto vyžadované rychlé změny způsobují také neúspěšnost střelby.
#Brenneke, Střelectví, Hunting Rifles, Idiots With Guns, Jak na to?, Lovecké zbraně, Lovecké brokovnice, Lovu zdar!, Nastřelení lovecké zbraně,
Na zvěř by se mělo stisknout jen tehdy, když je jisté, že střela zasáhne cíl. Při šoulání i při čekané je lépe si zbraň založit nebo podepřít než střílet z volné ruky.
 |
| Příroda a srnčí |
Na zvěř by se mělo stisknout jen tehdy, když je jisté, že střela zasáhne cíl.
Všeobecně platí, že by se mělo střílet jen na zvěř stojící na široko, se zdviženou hlavou a na přiměřenou dálku.
Zasáhne-li se zvěř mající skloněnou hlavu, např. při pastvě, při útěku se přetáhne kůže přes vstřel, který uzavře a zvěř nebarví vůbec nebo jen málo. To je pro dosled velmi nepříznivé. Zásah šikmo zpředu nebo zezadu vede již při malých chybách v zamíření k ošklivým poraněním, které nelze omluvit přílišnou důvěrou ve vlastní střelecké umění. Střílet na zvěř částečně krytou nějakou překážkou se nikdy nesmí, protože střela nebo její střepiny, odchýlené trávou nebo větévkami, vedou k ošklivým a často nezjištěným poraněním, po nichž nedosledovaná zvěř často uhyne.
Při šoulání i při čekané je lépe si zbraň založit nebo podepřít než střílet z volné ruky. Měkká podložka zabrání výškové a stranové odchylce. Avšak k odchylce v zásahu může dojít také tehdy, když je podložka umístěna blíže k hlavni než k těžišti zbraně. Při naháňce by se nemělo střílet na rychle běžící zvěř. Mistrovských zásahů je vždy mnohem méně, než špatných anebo nezjištěných a chybných. Statisticky se při naháňkách obvykle vyhodnocuje jen počet výstřelů, připadajících na jeden kus. Nikdy se neuvádí počet dohledaných kusů. Je to také těžko proveditelné, neboť mnohý zásah se nepozná a výstřel se započítává do statistiky chybných zásahů.
Nepoznaný zásah se dá prokázat jen na pobarvené stopě na sněhu, když se vrátíme od nalezeného kusu po jeho stopě ke stanovišti střelce, který postřelení zvěře nezaznamenal, a proto je ani nehlásil. Při všech způsobech lovu, čekané, šoulačce i nátlačce, by si měl střelec zapamatovat místo, kde zvěř stála v okamžiku výstřelu, aby snadno našel nástřel a nástřelová znamení, jako jsou zápory, barva a ústřelky (stříž a tříšť). K orientaci poslouží nápadné body v terénu jako strom, keř, kámen, vývrat, hromada klestu apod. Při šoulačce by měl bezprostředně po výstřelu označit své stanoviště stanovištním zálomkem anebo jiným vhodným způsobem.
 |
| Bažantí kohout |
Chybné jednání střelce po výstřelu bývá příčinou náročného dosledu anebo jeho neúspěchu, a to často závažnější než špatný zásah. Tím se může neobyčejně ztížit práce psa na barvě. Často se příčina neúspěchu při dosledu přičítá psu, zatímco chování střelce se nehodnotí. Pes spolehlivě pracující na barvě je také z etických důvodů, aby zvěř netrpěla, nezbytným spolupracovníkem při lovu spárkaté zvěře. Ale ani přítomnost dobrého psa nesmí svádět k lehkomyslné střelbě.
Při lovu spárkaté zvěře by se neměla používat ani příliš velká, ani příliš malá ráž zbraně.
V současném velkém výběru nábojů je možné volit takový náboj, jehož hmotnost střely, její konstrukce a hmotnost prachu zaručují nejlepší účinek na zvěř. Jako nejvhodnější se jeví ráž
okolo 8 mm, která zpravidla zaručí dostatečná nástřelová znamení a také větší množství barvy pro případný dosled se psem, který má barvářské zkoušky.
#Nastřelení lovecké zbraně, Střelectví, Ženy a myslivost, Čekaná, Hunting Rifles, Jak na to?, Kulovnice, Lovecké zbraně, Otázky z myslivosti,
Optika a nastřelení lovecké zbraně. Historie Optika a Puškohledy Kahles Swarovski a Meopta
 |
| Montáž puškohledu |
I ta nejlepší a nejpřesnější puška nám je málo platná, pokud nevidíme na co chceme střílet. Pojďme si proto dnes chvíli povídat o zbraňové optice ‐ o zaměřovacích dalekohledech a o všem, co s nimi souvisí.
Trocha historie: Samozřejmě, po celou předlouhou dobu vývoje a používání palných zbraní ‐ jež začala už někdy kolem XIV. století ‐ se jejich uživatelé, vojáci, lovci i sportovci, snažili tu s větším, tu s menším úspěchem zasáhnout cokoli, na co mířili. Nejprve se mířilo jen odhadem podle směru hlavně; upřímně řečeno, vzhledem k přesnosti tehdejších zbraní by cokoli jiného bylo nemístným luxusem. Pak se objevila muška, postupem času byla mířidla doplněna a vylepšena hledím.
Již někdy v době kolečkových zámků se počaly sporadicky objevovat rýhované hlavně, jež dávaly střele rotaci a tím významně zvyšovaly její dolet i přesnost. O nějakou tu stovku roků později, v době kdy křesadlové zbraně ustupovaly ze slávy, jsouce vytlačovány tehdy nejmodernějším vynálezem ‐ nesrovnatelně spolehlivějším zámkem perkusním, využívajícím k výstřelu dopadu kohoutu na třaskavinu ‐, již byla drážkovaná hlaveň pro ty, kdo chtěli střílet přesně a daleko, naprostou samozřejmostí. Puškami s rýhovanou hlavní tehdy byli běžně vyzbrojeni lovci ‐ stejně jako elitní oddíly vojáků, jimž bychom dnes říkali odstřelovači, tehdy se však nazývali většinou ostrostřelci, sharpshooters.
Hledí se zpřesnilo, získalo šroub pro jemné nastavení a klapku pro dálkovou korekci.
 |
| Puškohled |
Bylo to právě v USA, konkrétně ve městě Utica ve státě New York, kde jistý pan Morgan James v roce 1848 vynalezl první prakticky použitelný puškový dalekohled: šlo o dlouhou úzkou trubku, určenou právě k montáži na "benchrestové" pušky, osazenou vhodnými čočkami. Světelnost nestála za mnoho, a zvětšení bylo pouze čtyřnásobné; přesto však nové zařízení umožnilo střelcům, zvyklým až dosud střílet i na značně velké vzdálenosti s pouhým otevřeným hledím, nebývale zvýšit přesnost střelby. Pouhých 13 let nato je právě Jamesův dalekohled ve spojení s těžkou dalekonosnou puškou. V tomto článku je také vhodné vzdát čest nejpřesnější zbrani tehdejší doby ‐ britské Whitworthově předovce, užívané převážně konfederací: rychlostí střelby se samozřejmě nemohla ani zdaleka rovnat Sharpsovým či Spencerovým puškám nabíjeným zezadu; zato však umožňovala přesnou mířenou střelbu až na nějakých 1600 metrů.
Vojáci a myslivci Starého světa si na svůj zaměřovací dalekohled museli ještě nějakou tu desítku let počkat: teprve někdy kolem roku 1880 přichází August Fiedler s prvním skutečně v poli použitelným evropským puškohledem. Zanedlouho poté ‐ v roce 1898 ‐ rozvíjí Karl Robert Kahles výrobu zaměřovacích dalekohledů "Telorar" ; ty se staly základem proslulosti firmy Kahles, jež je v současné době součástí skupiny Swarovski.
 |
| Puškohledy Kahles |
Architektura puškohledu Moderní zaměřovací dalekohled je poměrně komplikované zařízení ‐ kvalitní puškohled ostatně dokáže být klidně dražší, než samotná zbraň, na níž je upevněn ‐, opravdu jen vzdáleně odpovídající původní jednoduché trubce s čočkami Morgana Jamese. Jedná se samozřejmě o specializovaný dalekohled ‐ má tedy běžný okulár i objektiv a ovšem i převracející optiku, jež zajišťuje, abychom cíl viděli stejně jako ve skutečnosti ‐, nicméně nalezneme zde toho mnohem více:mezi nejdůležitější prvky zaměřovacího dalekohledu patří záměrný kříž. Ten umožňuje jak přesné zaměření zbraně na cíl, tak i odhad vzdálenosti ‐ o různých záměrných obrazcích si ještě řekneme více. Záměrný kříž může být umístěn buďto v přední nebo v zadní ohniskové rovině dalekohledu. U jednoduchých puškohledů s pevnou ohniskovou vzdáleností je to lhostejné; u dalekohledů s proměnným zvětšením (transfokátorů) v tom však je zásadní rozdíl. Je-li totiž záměrný kříž umístěn v přední ohniskové rovině (tedy za objektivem), zdánlivá velikost záměrného kříže se zvětšuje nebo zmenšuje spolu se zdánlivou velikostí cíle ‐ je tedy možné záměrný obrazec využít pro odhad vzdálenosti při libovolném zvětšení.
 |
| Moderní zaměřovací dalekohled |
 |
| Artemis2000 3 -12 x 50 |
K čemu je však dobrý průměr objektivu? S trochou zjednodušení, jak je velký objektiv, tolik světla se do něj vejde ‐ a o to lépe je vidět cíl: špičkové puškohledy s velkou světelností (a samozřejmě také značně velkými objektivy) nabízejí mnohem lepší viditelnost za špatných světelných podmínek. Zároveň větší objektiv umožní střelci vidět širší prostor kolem cíle; i to je samozřejmě výhoda. Proto se obecně dá říci, že čím větší průměr objektivu, tím lépe ‐ až na to, že dalekohledy s většími objektivy jsou samy větší, těžší a dražší.
Montáž
Upevnění dalekohledu ke zbrani není nic jednoduchého: musí být velmi pevné a stálé, aby se relativní poloha optiky vůči záměrné nemohla při zpětných rázech měnit; přitom ale musí být dosti pohodlné puškohled sejmout a nasadit.Existují různé varianty montáže; zvláště u zbraní se slabším zpětným rázem se nezřídka používá poměrně jednoduchých "nacvakávacích" mechanismů. Za nejběžnější standard však lze považovat kombinaci universální lišty na zbrani, kroužků držících vlastní teleskop, a montáže, jež zapadne do obou.
Nastřelení zbraně
Bezprostředně po připevnění zaměřovacího dalekohledu ke zbrani ovšem nelze střílet (alespoň ne chceme-li zasáhnout to, na co míříme): nejprve je nutné sjednotit záměrné čáry zbraně a dalekohledu; tomu se říká nastřelení.Základní princip je jednoduchý: upevníme pušku, abychom vyloučili nepřesnost danou rukou střelce ‐ na střelnicích k tomu bývá k dispozici nastřelovací koza ‐ namíříme na terč, a vystřelíme. Podle toho, v jakém směru a do jaké vzdálenosti od záměrného bodu kulka dopadla, posuneme záměrný bod dalekohledu. Opakujeme tak dlouho, dokud zbraň nestřílí právě tam, kam míří dalekohled.
Pro posun záměrného bodu právě slouží rektifikační šrouby: jsou dva, obvykle zhruba v polovině délky teleskopu. Šroub pro vertikální posun záměrného bodu je obvykle na horní straně, šroub pro posun horizontální bývá vpravo. Šrouby jsou vybaveny mechanismem, který umožní přesně počítat pootočení o daný úhel ‐ západka šroubu pokaždé zřetelně cvakne. V dokumentaci teleskopu (často přímo na jeho těle poblíž rektifikačního šroubu) je uvedeno, o kolik každé cvaknutí posune záměrný bod při střelbě na danou vzdálenost ‐ typickým případem bývá 1/4 nebo 1/8 palce na 100 yardů.
U většiny dalekohledů jsou šrouby opatřeny krytkami, pod nimiž je drážka, umožňují šroubem otáčet pouze za pomoci šroubováku: idea je ta, že při nástřelu teleskop přesně nastavíme, nasadíme krytky, a od té chvíle můžeme střílet zcela přesně aniž bychom s rektifikací cokoli dalšího dělali.
Některé lépe vybavené dalekohledy, zvláště ty určené pro střelbu na větší vzdálenost, však mají rektifikační šrouby bez krytek, opatřené rybinou pro snazší otáčení holou rukou a také stupnicí, umožňující odečíst přesné nastavení.
Je třeba si dát pozor na to, že u levnějších zaměřovacích dalekohledů nejsou posuny navzájem zcela nezávislé ‐ pootočíme-li šroubem pro svislý posun, změní se mírně záměrný bod i v horizontální poloze, a naopak: nastřelení pak dá víc práce a vyžaduje více pokusů a více ran. Kvalitnější teleskopy mají posun obou šroubů zcela nezávislý, zvláště důležité to je u dalekohledů, jejichž rektifikační šrouby umožňují změnu kdykoli.
Jak s puškohledem zacházet
Už jsme si řekli, že je třeba se do dalekohledu dívat z větší vzdálenosti a nepřikládat oko přímo k jeho okuláru. Samozřejmě správnou vzdálenost poznáme hned na obrazu: pokud vidíme jasný a čistý stejnoměrně prosvětlený kruh se zaměřovacím křížem, díváme se ze správné dálky.Na nejjednodušších zaměřovacích dalekohledech nemusíme nalézt vůbec žádný ovládací prvek (vyjma rektifikačních šroubů; ty však u takového dalekohledu budou schovány pod krytkami). Většinou se však setkáme alespoň s některými z následujících ovladačů (většinu jich lze dobře vidět na třetím obrázku):
- • bezprostředně na okuláru bývá prstenec dioptrické korekce, který umožňuje uzpůsobit dalekohled oku střelce;
- • ovladač osvětlení záměrného obrazce vidíme na obrázku na horní straně blízko okuláru; jiné dalekohledy jej mívají na levé straně pouzdra proti horizontálnímu rektifikačnímu šroubu. Obvykle jde o jednoduchý otočný ovladač, umožňující osvětlení regulovat i zapínat a vypínat; pod ním se také skrývá baterie;
- • u puškohledů s proměnným zvětšením obvykle následuje otočný prstenec, regulující zvětšení;
- • přibližně uprostřed těla dalekohledu ‐ tedy v místě, kde je uvnitř uložen optický prvek se záměrným obrazcem ‐ jsou rektifikační šrouby. Jak jsme si řekli v odstavci, věnovaném nastřelování zbraně, často bývají pod krytkou;
- • jen některé ze zaměřovacích dalekohledů jsou vybaveny nastavením nulové paralaxy; většina puškohledů má paralaxu pevnou. Na obrázku vidíme nastavení paralaxy vedle rektifikačních šroubů.
Jde o to, že zaměřovací dalekohled je opticky uzpůsoben tak, aby promítal obraz záměrného kříže právě na cíl: pak je zřejmé, že jeho umístění je přesné, bez ohledu na to, z jaké vzdálenosti a z jakého úhlu se díváme do okuláru. Také to znamená, že střelec může zaostřit pohled zároveň na cíl i na záměrný obrazec.
Výrobce puškohledu ovšem nemůže vědět, jak bude cíl skutečně daleko ‐ a v tom je právě čertovo kopýtko: jestliže totiž je záměrný obrazec promítán do zásadně jiné vzdálenosti, než v níž se cíl skutečně nachází, může sebemenší pohyb oka změnit skutečný bod zamíření. Pro zjednodušení si představme, že by záměrný obrazec nebyl na cíl promítán, ale někdo jej tam skutečně donesl a umístil: pak je zřejmé, že při přesné projekci ‐ kdy obrazec leží přímo na cíli ‐ je samozřejmě jedno "odkud se díváme". Naproti tomu, čím je kříž od cíle vzdálenější, tím může pohled trochu ze strany přinést větší úchylku záměrné linie (a také to znamená, že zaostříme-li zrak na cíl, rozostří se nám kříž a vice versa).
 |
| Meopta ZD 3 - 12x56 |
Svislá rektifikace umožňuje uzpůsobit střelbu pro různé vzdálenosti: zatímco optika se samozřejmě dívá v přímé čáře, kulka přímo neletí; pohybuje se po balistické křivce, jež stále klesá. Při střelbě na velkou vzdálenost tedy potřebujeme záměrný bod níže, než při střelbě na blízko.
Záměrné obrazce
Snad nejklasičtější je prostý kříž; někomu lépe vyhovují kříže tlustší, jež snáze navádějí oko k cíli ‐ ty jsou pak často neúplné nebo uprostřed ztenčené, aby nepřekrývaly obraz cíle.
Řada obrazců je uzpůsobených tak, aby ‐ při známé velikosti cíle, nebo alespoň snadném odhadu této velikosti ‐ pomohly střelci co nejpřesněji odhadnout jeho vzdálenost. Sem patří záměrné obrazce s pomocnými ryskami ("Boone & Crockett" či "Varmint Hunter's"), a jako snad nejklasičtější zástupce kříž Mil Dot. Jeho rysky jsou opatřeny tečkami, jež jsou od sebe vzdáleny přesně jednu tisícinu radiánu (odtud Mil-Dot: miliradiánové tečky). Každá z teček má navíc délku přesně 1/4 miliradiánu. S touto informací lze snadno nejen odhadnout vzdálenost, známe-li velikost cíle; můžeme také dobře odhadnout případný posun záměrné při pohybu cíle, nebo chceme-li ručně korigovat účinky větru nebo balistické křivky při střelbě na velkou vzdálenost.
Na sto metrů dá tisícina radiánu vzdálenost téměř přesně 10 cm ‐ patrně proto se právě tato jednotka používá. Vidíme-li metrový objekt v cíli právě přes všech deset bodů záměrného obrazce Mil Dot ‐ je sto metrů daleko. Zabere-li bodů bodů jen pět, je to 200 m. Zabere-li bod pouze jediný, míříme na kilometr. Zabere-li bodů sedm, je to malinko přes 140 m ‐ a tak dále.
Záleží na typu střelby ‐ jiný zaměřovací dalekohled se hodí myslivci, jiný sportovci, jiný odstřelovači (ten např. navíc požaduje krytky omezující odlesky slunce od čoček). Záleží také jak je hluboko do kapsy: v podstatě nelze udělat chybu ‐ samozřejmě při správné volbě zvětšení, světelnosti, záměrného obrazce a podobně ...
Moderní špičkové puškohledy (viz obrázek Kahles) V roce 2006 firma Kahles představila na řadách zaměřovačů HELIA CS, CSX a CL vícenásobná výšková stavítka záměrného obrazce multizerO. Jedná se o mechanicky velice náročný prvek, který umožňuje na stavítku předem definovat několik nástřelných bodů. Výhoda takového zařízení je dvojí – buď vám umožní jednoduché uložení a opakované nastavení nástřelného bodu na více vzdáleností (např. 100, 200, 300 metrů), nebo vám umožní používat víc druhů střeliva bez nutnosti neustále na střelnici kontrolovat nastřelení zbraně. Prostě nastřelíte zbraň poprvé pro jednotlivé dálky (nebo druhy munice) a seřídíte stavítko. Kdykoliv se potom potřebujete vrátit ke konkrétní dálce střelby (nebo typu munice), jednoduše sejmete krytku stavítka, nastavíte si potřebné seřízení a je hotovo. Seřizování se provádí pomocí přiloženého plastového přípravku – klíče a není nijak komplikované. Každopádně je to něco, co (s pomocí uživatelské příručky zaměřovače), zvládne prakticky každý. Novinkou pro rok 2008 jsou dva modely sportovní a taktické optiky K 312 a K 418. Oba modely mají neosvětlenou záměrnou osnovu (K 312 v první ohniskové rovině) a jsou vybaveny korekcí paralaxy od 30m do nekonečna.
* Chod zaostřování a změny zvětšení musí být plynulý bez drhnutí, ale dostatečně tuhý. Příliš volný chod může svědčit o velkých vůlích s možností projevů v nepřesnosti a netěsnosti.
* Obraz musí být brilantní, vykreslený ostře až do okrajů zorného pole. Zde často bývá obraz ostrý jen ve středu obrazu a k jeho okrajům se rozostřuje, což zjistíme zejména za šera.
* Obraz nesmí mít žádný náznak zákalu nebo barevného odstínu, což bývá slabostí optických přístrojů s plastikovými čočkami.
* Příliš lehký puškohled je pro nás varováním, že uvnitř nejsou použity skleněné čočky, které jsou nejkvalitnější, ale plast.
* Zaměřovací osnova musí být při změně zvětšení ve stabilní poloze. Bod záměru musí zůstat přesně ve středu obrazu a nesmí se změnou zvětšení svoji polohu měnit.
* Při změněn zvětšení se nesmí obraz ani zaměřovací osnova rozostřovat a zaostření musí zůstat přesné.
Puškohled Meopta ZD 3-12x56
To je dalekohled šitý na míru lovcům střílejícím často na větší vzdálenosti a je konstruován speciálně pro lov za snížených světelných podmínek. Použitá záměrná osnova typu V-DOT ve spojení se správnou úrovní jasu záměrné značky, umožňuje přesné zamíření i na malé cíle. Osvětlení značky je za běžného denního světla pozorovatelné prakticky jen při stupních 6 a 7, takže cíl pozorovaný za hraničního jasu při rozsvícení značky, nemizí v jejím jasu. Úroveň jasu lze nastavit točítkem na levé straně puškohledu v sedmi stupních označených číslicemi 1-7. Mezipolohy označené tečkou osvětlení vypínají, takže pootočením o jediný záskok lze osvětlení vypnout a naopak pootočením o jediný záskok zpět zapnout na původně nastavenou úroveň. Životnost originální baterie je asi 80 hod.
Tagy: #brokovnice, #kulovnice, #myslivost, lov, zbraně, střelivo, munice pro lovecké zbraně ...
Výbavy pro myslivce, oblečení, uniformy, obuv, lovecké a sportovní zbraně, střelivo, optika, nože. Opravy a nastřelování zbraní, rytiny
Buffalo Shot with a Bow Bowhunting in the free world. Lovci, kteří loví lukem, nejsou žádní patlalové co práskají ze zateplené kazatelny na plesnivou hromadu...
 |
| Srnec |
Lovci, kteří loví lukem, nejsou žádní patlalové co práskají ze zateplené kazatelny na plesnivou hromadu tak jak je u nás velmi oblíbené.
To jsou lidé, kteří znají zvěř lépe než většina našich myslivců, dokáží se k ní dostat na pár metrů a vysoce zvažovat zda pustit šíp, či ne. Mám v okruhu této skupiny pár kamarádů, nikdy jsem takto nelovil, ale lovecký zážitek je jistě nesrovnatelný.
Opakují se dotazy na lov pomocí luku a šípů.
Co o tom víme?
Většina informací je na anglických serverech, ale názorně něco uvidíte i na videu. Pokud rozumíte trochu anglicky.
Samozřejmě, středoevropský český i německý lovec bude z neznalosti frfňat...spíš proto, že přes svoje velké panděro by lovecký luk speciál nenatáhl. Pivní mozol má sklon nepřesáhnout hranice příkopu kolem blízkého lesíka, který objíždí svým autem.
Nikde nebyl, neviděl co se děje a jaké jsou formy lovu (je to trochu i sport jako myslivost)jazyky nezná.
Jen ty vepřové jazyky pečená kolena, řízek a pivo. Vždyť do Bavorska na pivní festival je blízko a zná to z vyprávění.
Na německé myslivecké klobouky se štětkou nadává a sousedy pohrdá.
Poznámka: cituji některé názory z debaty na sociální síti...Neberte to jako poučování je dobré vědět jak to jinde chodí a proč se takto loví (dávám video, kde je vidět víc, především jak střela vypadá) některé odpovědi jsou z čiré neznalosti (nikdy to neviděli a táta je to nenaučil) jiný už něco o tom slyšel.
cituji: Tak ten lov s tím lukem, je opravdu prapodivný. To bych neprovozoval ani náhodou, ať si s tím střílejí z nudy ve Státech po prasatech na farmě, ale v myslivosti to nemá co dělat.
....Já bych zas Luk tolik neodsuzoval :) k lovu patří už od pradávna :) a pořad je to o lidech co je drží v ruce špatná ze zbraně muže mít pro zvěř stejné následky jako z luku a naopak :) ale jinak já střílím kulovnicí 7x64 a zatím jsem neměl nějaký problém je pravda že lišku na kožešinu bych s polopláštěm nestřelil, protože ji to rozbije :) a jsem názoru že člověk se muže naučit z daleko více zbraní než jen jedné když si na ně trošku zvykne a sedí mu myslím že není problém :) ae někdo se nenaučí střilet ani z jedné no :)
...Ano samozřejmě, že se luk používal odpradávna k lovu, ale jen z toho důvodu, že nic jiného nebylo, jakmile se objevila kuš, tak se lovilo jen s ní a tak dále. Z dnešního pohledu lov s lukem či kuší nepovažuji za zodpovědný lov.
...Lov lukem patří k myslivosti asi tak jako svícení lucernou, nebo ládování předovky. Předpokládám se k tomuto vracet taky nechcete... S moderním lovem nemá nic společného. Navíc nižší ranivost a tichost zbraně jsem vůči zvěři víc nefér než moderní zbraně.
...Podle Selye nelze mluvit o bolesti při šoku. Pokud vím debata byla o loveckých zbraních. Šíp jste nikdy neviděli, jen můžete sledovat ty speciální soupravy co španělská skupina používá. Taky se nikde nepíše o šoku po zásahu střelou, který ovšem naprosto vylučuje jakoukoliv debatu o tom, kdo dobře a jakou ráží střílí.
...šíp, ať je jakýkoli supr-čupr, nebude mít nikdy takovou ranivost, jako kule, která se při průniku deformuje. Když vyvrhuju ulovený kus, ať je to srnčí nebo černá, a vidím, jakou paseku to udělá na plících nebo játrech.. (často je "pajšl" doslova na vylití..) Tohle šíp prostě nedokáže. Svým způsobem je lov lukem tak trochu umění, protože ke zvěři je nutné se dostat na krátkou vzdálenost.. ale taky o to dál zasažená odchází a o to déle po zásahu zhasíná (o zásahu špatném ani nemluvím..) Nebudu v žádném případě obhajovat "blbé" rány z kulovnice, na druhou stranu - někdy prostě (byť taková rána nebyl úmysl) zvěř zhasne i po takovém zásahu, protože tlak na okolní orgány je velký, nehledě na porušení velkých cév, šoku apod. Ne nadarmo se např. říká, že "osma odpouští i horší zásahy".. V neposlední řadě je to o obrovské zodpovědnosti, která dnešním lovcům (záměrně nepíču myslivcům) chybí, přeceňují své střelecké schopnosti, nedokážou si ránu odpustit s tím, že "tak zkusím to, třeba to trefím" (tím narážím třeba na proklamované "na lišku se střílí i přes metr dříví..") V USA je lov lukem běžný, ale určitě ne z důvodu nějaké myslivecké etiky, ale prostě proto, že je to větší adrenalin. Ale my nelovíme pro zábavu nebo z nudy, naším cílem má být vždy co nejrychlejší a nejméně traumatizující usmrcení. Proto lov lukem NE.
....rozbitá zvěřina a zástava oběhu nastává pomalu, důležité je překvapení, šok. Na šokový děj z poranění i malého rozsahu se umírá nejrychleji (Selye) Zvěř zrazená dlouho utíká i s rozbitým srdcem, jde o záchrannou reakci organismu zvěře, která je obrovská...šípy mají těžké obrovské hroty, přesto větší roli hraje to překvapení zvířete z blízkosti lovce.
...Nejsem uplně proti lovu lukem i když samotného mě to neláká ale v oboře se dá aspoň napravit i špatná rána ikdyž zase kdž se podívám na utrpení zvěře nechal bych lov lukem v Americe kam asi patří a kde neví čím by už stříleli.
...Lovci, kteří loví lukem, nejsou žádní patlalové co práskají ze zateplené kazatelny na plesnivou hromadu tak jak je u nás velmi oblíbené. To jsou lidé, kteří znají zvěř lépe než většina našich myslivců, dokáží se k ní dostat na pár metrů a vysoce zvažovat zda pustit šíp, či ne. Mám v okruhu této skupiny pár kamarádů, nikdy jsme takto nelovil, ale lovecký zážitek je jistě nesrovnatelný.
....Lov šouláním a stylem, kterým loví lušičníci je oproti lovu na čekané u hromady úžasný, bohužel je to styl, který vyžaduje více než jen 2 hodiny na štontu a na leči pak 20 knedlíků se šípkovou
....Jsem proti všem nesmyslným zákazům. Takže i proti zákazu lovu mechanickou zbraní. Navíc jsem přesvědčen, že i v případě zrušení zákazu by s ním lovilo jen naprosté minimum myslivců. Proč?
1) Reálná šance něco trefit a zabít je tak do 50m. Obrovskou roli pro dobrý zásah hraje každý metr v odhadu vzdálenosti, vítr a střelba do/z kopce. Pokud si někdo myslí, že po týdnu bude Robin Hood, tak ho to rychle přejde...
2) Každý kdo zkusil střílet třeba z kladkového luku ví, že to není žádná sranda. Už jen se naučit jak ho natáhnout a v případě lovu to udělat potichu a bez prudkých pohybů... Po 20 ranách máte dost... Na nějaké plížení houštinami taky zapomeňte. Je to velké, těžké, neohrabané a pohotovost ke střelbě nula. Navíc vám 2x spadne šíp ze zakládky a zvěř je dávno v tahu. Představa někoho na naháňce s lukem je spíš k smíchu :-)
3) Pořizovací cena vybavení pro lov je srovnatelná s cenou průměrné kulovnice. Není to jen luk či kuše. Šíp třeba stojí kolem 300 Kč a není problém ho ztratit, či zničit. Většina lovců používá i dálkoměr a další doplňky a to jsme ve vybavení zase v jiné úrovni. Při neustále se opakujících dotazech: "Poraďte kulovnici do 10 tis." pochybuji že někdo bude dávat 15 za luk a 5 za šípy a příslušenství.
Přes výše uvedené loví lidstvo lukem úspěšně tisíce let, na rozdíl od kulovnic, které jsou v moderním pojetí doménou posledních řekněme sta let... Minimálně z úcty k tradici by tento způsob lovu neměl být zakázán...
Jsem přesvědčen, že u bowhunting ta závist neexistuje. Je to především sportovní zájmová skupinová aktivita při lovu což českou myslivost naštěstí nepřipomíná.
Je to projev aktivitity v zájmových skupinách lovu zvěře ve svobodném světě. Čtěte dále...
Bowhunting (lov pomocí luku)
Evropa
Většina národů, včetně Dánska, Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Maďarska, Finska, Bulharska a Slovinska používají luk a šíp k lovu jako lovecký nástroj moderní myslivosti. Některé evropské země, včetně Chorvatska, Německa, Irska a Spojeného království zakázali bowhunting. Bowhunting, jako je lukostřelba, byl oživen v Británii během viktoriánské éry, ale byl zakázán pro celé Britské ostrovy od roku 1960 .
V USA a Kanadě, stejně jako u jiných stylů lovu, se bowhunting řídí jednotlivými provinciemi a státy. Předpisy, často se zabývají otázkami, jako je oblast, která k lovu, jakou roční období (období) a které pohlaví a druhů zvěře může být povolen. V mnoha případech je speciální lukostřelba povolena v období vynětí půdy z produkce, pro minimalizaci rušení z pušky lovci. Kromě toho, v úsilí o maximalizaci hry oživení a výstřel lethality, Pro zajištění rychlé letality (usmrcení zvěře) jsou na to často technické předpisy, jako jsou např. minimální hmotnost pro lov velkých druhů zvěře.
Obecně většina povolení luku pro lov velké zvěře začíná koncem srpna nebo začátkem září v severních státech a kanadské provincie a něco později v jižních státech.
Nový Zéland
Organizovaný lov lukem začal na Novém Zélandu v roce 1945. Vláda Nového Zélandu reguluje bowhunting. Výroční 3 dny oblasti turnaj se koná turnaj každé narozeniny královny o víkendu na různých místech po celém Novém Zélandu. Bowhunters musí mít oprávnění k lovu na soukromém pozemku, a nemohou lovit v zemích DOC, národním parku, nebo jiné rezervy bez povolení.
Neexistují žádná zvláštní období pro bowhunters nebo pro lov se střelnou zbraní je aktivní lov lukem při společném lovu.
Austrálie
Bowhunting se praktikuje v Austrálii a na něho se konkrétně nevztahuje nařízení zákonem. Pouze u nepůvodních druhů jsou uznány jako hra australské Bowhunters asociace.
Státy Victoria a Nový Jižní Wales rovněž regulují bowhunting. Ve státě Victoria je lov regulován prostřednictvím odboru životního prostředí a udržitelný rozvoj (DSE) V Novém Jižním Walesu se to dělá ve hře Rada. V současné době neexistují žádné zvláštní předpisy o lovu v jiných zemích a územích.
Zatímco oba Victoria a Nový Jižní Wales má požadavky pro udělování licencí na bowhunters, sport je samoregulační. Australská asociace Bowhunters a místní kluby hodnotí lovce přes Bowhunter způsobilost Certificate (BPC), která je navržena tak, aby byla zvířata zabita v souladu s humánními principy.
Zdroj: sociální sítě skupiny Myslivost Facebook, videa youtube.com, en.wikipedia.org
#Lovecké stezky, Lovy lukem a šípem, Způsoby lovu a historie, #Bowhunting (lovecká lukostřelba), Lov ve svobodném světě
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
CO SE TADY ČTE NEJVÍCE ?
-
Krmeliště černé zvěře Polesí Strzalowo! Krmeliště Strzalowo Aktualizováno. Krmeliště je v provozu z nového odkazu! Krmeliště ... -
Záznam z webové kamery....v noci Přišla zima a zvěř strádá tam kde se nepřikrmuje. Díky webové kameře opět můžeme online sledovat kr... -
Myslivec v Evropské Unii Zdeněk... Usmolení venkovští brigádníci a adepti myslivosti těšte se na novinku: Evropská Unie zav... -
PEČENÝ BAŽANT Než se pustíme do přípravy jídel ze zvěřiny je dobré znát pár dobrých informací Zvěřinu vaříme jen tehdy, chceme-li ... -
Světla - ...to čumíš, to jsou světla, co? Myslivecká mluva patří do mysliveckých tradic. V dnešní době zahrnuje téměř 2 000 výrazů, ... -
Medvědice s mláďaty Medvěd hnědý je šelma se silnými končetinami s velkými, až 15 cm dlouhými drápy, dlouhou srstí a velkou kulat... -
Dospělý kňour Naháňka v honitbě nedaleko Choratic se chýlila ke konci. Začala závěrečná leč a všichni se těšili na bohatý výřad. Mysl... -
Hladová liška na sněhu Webové kamery online jsou v provozu po celý den živě z krmeliště pro lesní zvěř. V polesí Strzalowo žije jel... -
Měření sil nebo souboj silných jelenů Jelen lesní (Cervus elaphus). Po losu evropském, který se u nás vzácně vyskytuje jen v několik... -
Černá zvěř - bachyně Myslivecké příběhy a zážitky z osamělých lovů to je to co jsem před rozvojem internetu a počítačů pracně doloval...