Sluka lesní |
Hnízdí jednotlivě, hlavně ve vlhčích listnatých nebo smíšených lesích. Samice jsou patrně polyandrické. Hnízdo bývá umístěno většinou na sušším místě u paty stromu nebo pod podrostem. Od poloviny března samice snáší 4 (2 – 5) vejce a sama na nich 20 – 21 dní sedí. Ihned po vylíhnutí matka mláďata z hnízda odvádí. Dokáže i už větší mláďata přenášet v letu, nohama přitisklá k břichu, méně často uchopením mezi prsty nebo přitisknuté zobákem k hrudi. Zejména malá mláďata a snad i vejce dovede přenést i v zobáku. Menší část samic od května hnízdí podruhé. Nejvyšší prokázaný věk je více než 20 let.
Hlavní složkou potravy jsou červi, dále hmyz, mnohonožky, pavouci a sladkovodní měkkýši a korýši. V menší míře požírá i semena rostlin.
V současnosti jsme jediná země v Evropě, která „zachraňuje“ tento ohrožený druh zvěře, ale jak? Největším predátorem sluk je černá zvěř a ta se nám neutěšitelně množí tak, že hnízdění sluk téměř vylučuje a k tomu má ještě armádu dalších pomocníků - lišky, jezevce, kuny, ježky a výry.
V dnešní době dá se říci, že „sluku viděti = mimořádné štěstí míti“. A tak u nás, snad v jediné evropské zemi, o sluku ztratili zájem nejen myslivci, ale také ornitologové a ochranáři. Domnívám se, že je vhodné, zvláště mladší myslivce, seznámit se jak to se slukou lesní vypadá jinde.
Woodcock Hunting lov sluky ve světě |
Poznámka na okraj z fóra:
Když hajní z našich honiteb hlásili, že sluky už jsou v toku a že to je po mnoha letech opět něco, co je třeba vidět, bral jsem to s rezervou. Ale nedalo mi to a poslední zcela bezmračný a slunečný březnový den jsem se šel přesvědčit, zda nepřehánějí. A skutečně jsem zažil tok, jaký si nepamatuji ani z dob, kdy jsme chodili běžně sluky lovit. Kolem horských potoků na jižních stráních ještě za plného světla nalétávali kohoutci od západu jeden za druhým, no prostě kouzelné, jako by se vrátil čas o nějakých třicet let zpět. A když se přišeřilo, pak bylo jejich kvorkání slyšet a sluky vidět neskutečně nízko nalétávat už ze všech stran, že i špatný střelec by si tu svoji každopádně ulovil.
Je škoda, že lov tohoto krásného tvora už není dnešním myslivcům dopřán, neboť ne úlovek, ale samotný lov je dokonale nádherným zážitkem. Myslím si, že při současném stavu této zvěře by se to mohlo přehodnotit a třeba Statní správa myslivosti by mohla vydávat na osobu jednorázovou životní povolenku k odlovu jednoho kusu sluky. Vždyť ani v dobách dřívějších lovů nedovolila ne povolenka, ale myslivecká čest ulovit víc než jednu sluku na osobu za rok. Ta se obvykle nechala pro vzpomínku vypreparovat, vždyť jiné uplatnění jednoho kusu ani nebylo efektivní.
Když dnes vyjedete za hranice, tak od jihu Rakouska, přes Itálii, Francii až po Španělsko pořád tam platí volná čižba a kdo má brokovnici, tak nemusí mít ani honitbu a při tahu ptactva do toho každý řeže, ať se jedná o skřivana,...