BRHLÍK LESNÍ

Brhlík lesní

STRAKAPOUD VELKÝ A PŘÍRODA V KVĚTU

Strakapoud velký

Strakapoud při práci

Strakapoud

PTÁCI BAHENÍ. Vodouš kropenatý.

Vodouš kropenatý

Hnízdění - lejsek šedý, prohlížejte ve zvětšení...

Hnízdění - lejsek šedý

Lejsek šedý

 je pták velký jako vrabec domácí. 

Vrch těla je šedohnědý, spodek bělavý se slabými, tmavými, podélnými proužky na hrudi a temeni hlavy. 
Pohlaví se navzájem neliší, mláďata mají na zádech světle lemované peří, takže vypadají skvrnitě. 

Lejsek šedý zpravidla vysedává na vyvýšených místech, často pocukává ocasem a křídly a vzlétá několik metrů do výšky a lapá hmyz.

Krkavec velký

Krkavec

Krkavec velký (Corvus corax) 

je větší než havran, celý černý. Vsedě mu odstává peří na hrdle, za letu je typický klínovitý ocas. Obývá především lesnaté oblasti s poli a loukami. Vedle mršin si vyhledává potravu např. i na smetištích a loví menší obratlovce.

Hnízdo staví na skalách a na stromech.

 V předjaří snáší samice 5 až 6 vajíček a zatímco samec jí přináší potravu, sama je zahřívá; mláďata jsou pak krmena oběma rodiči. Převážně stálý pták. I přes poměrně rychlé šíření v posledních desetiletích je řazen mezi ohrožené druhy a jako takový je zvláště chráněný.

JEŘÁB POPELAVÝ. Ornitolgie. Ptáci. WildLife.

Jeřáb popelavý

Jeřáb popelavý je šedavě zbarvený pták o něco větší než čáp bílý 

Od řádu brodivých se liší volně visícím peřím na ocase. Jeřábi létají v klínovitých formacích a ozývají se nezaměnitelnými troubivými zvuky.

Jeřábi vyhledávají rybníky s rozsáhlými rákosinami, případně bažinatými územími, ve kterých si z rostlinného materiálu staví kupovitá hnízda. Při toku předvádějí jeřábi charakteristický tanec, při kterém se uklánějí a vyskakují do výšky. V dubnu až květnu snášejí obvykle dvě vejce, na kterých oba střídavě sedí asi jeden měsíc. Mláďata jsou nekrmivá a rodiče je vodí po dalších 8-10 týdnů. I poté se jeřábí rodina zdržuje pohromadě.
Živí se hmyzem, rostlinami, zrním a hlízami nebo kořínky. Při tahu se často zdržují na polích. Jeřábi jsou tažní ptáci, zimují ve Středomoří a v Malé Asii, kam odlétají v průběhu července a srpna, na hnízdiště se vrací během března a dubna.

V Česku se vyskytuje na několika málo místech (např. Rožďalovické rybníky) na jižním okraji svého hnízdního areálu.

Už to začalo...chladné noci ve dne hřeje sluníčko, probudilo zpěv v přírodě, ale i ve městě, kde je pár stromů

Pěnkava obecná - na jaře

Nejlepší koncert v přírodě...

Kvíčala a špaček bojují o jablko...na sněhu

Kvíčala a špaček

Nádherná fotka, gratuluji 

U nás už je kvíčala také a dnes se vrátil brávník na jmelí, takže jsme měli krásné srovnání jak velký je brávník, kvíčala a kos. Další potvrzení mé teorie že nic kromě brávníka, brkoslava a pěnice černohlavé jmelí nežere.

Kos radši krade slepícím vařené brambory i když má nad sebou kouli jmelí narvaného bobulkami a 10 metrů ochmet na dubu obsypaný žlutými bobulemi.

Kos žere ovšem šípek, protože ho ozobali i z vánočních truhlíků a svícnu.


Zdroj: sociální sítě Ptáci na zahradě

BUKAČ VELKÝ

Bukač velký - prohlédněte ve zvětšení F11

Bukač velký je pták velký asi jako bažant obecný

Má zavalité tělo s krátkýma nohama a silným krkem. Obě pohlaví a mláďata se navzájem neliší. Žije velmi skrytě v rákosinách, o jeho přítomnosti se mnohdy dozvíme pouze po hlase. V nebezpečí znehybní ve vzpřímeném postoji, se zobákem nahoru. Takto se chová i v otevřeném terénu, kde ani svým postojem nemůže uniknout pozornosti.

Hlas – je slyšitelný zejména v noci, kdy do dáli zní tlumené troubivé „y-prumb“ několikrát opakované. Na malou vzdálenost je slyšet i nadechování před samotným troubením.

Hnízdění – sporadicky hnízdí v rozsáhlých rákosinách. Hnízdí v dubnu až červenci jednou ročně. Hnízdo z rákosí bývá nízko nad mělčinou. Samice snáší 5 – 6  hnědých vajec, mláďata jsou poté jeden měsíc krmena na hnízdě a další měsíc než jsou schopna letu se potulují v rákosí.

Potrava – Živí se plevelnými rybami, žábami, měkkýši, korýši. Bukač velký je tažný pták přezimující většinou v západní a jižní Evropě. V ČR pravidelně zimuje několik jedinců. V období mimo hnízdění se může objevit i na polích, nebo u menších zarostlých vodních toků.

V Červeném seznamu ČR je v kategorii CR – kriticky ohrožený druh.

Rozšířen je řídce v údolních nivách větších řek (Labe, Ohře, Dyje a Morava), výše položená hnízdiště jsou v rybničních pánvích jižních Čech a na rybnících na Českomoravské vrchovině – max. 540 m. n. m. V první polovině minulého století se početnost začala snižovat, úbytek byl nejsilnější od 50. let. Po 20 letech se úbytek zastavil a v posledních letech stavy pomalu stoupají.

STŘÍZLÍK OBECNÝ

Střízlík obecný

STŘÍZLÍK OBECNÝ

Nápadně je menší než vrabec. Celkově je živě hnědý s drobnými světlejšími skvrnkami, spodina těla je světlejší. Krátký zobák, od něj vybíhá světlejší nadoční proužek, tváře a kolem uší jsou tmavší. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.

Jde o běžný druh ve všech typech lesů od nížin až po horní hranici lesů, žije i ve starších zahradách a parcích a v zeleni kolem vodních toků. Některé páry jsou spolu po celý rok, běžná je i polygamie (až se 3 samicemi).

Hnízdo staví v naprosté většině případů pouze samec. Je umístěno zpravidla velice skrytě ve spleti kořenů nebo větví, často i v různých dutinách, většinou nevysoko nad zemí. Hnízdí 2x ročně, od dubna do července snáší 4-9 vajec. Doba sezení je 14-16 (12-20) dní, vylíhlá mláďata krmí převážně samice, po 15-18 dnech mladí ptáci opouštějí hnízdo. Pohlavně dospívají v následujícím roce, nejvyšší zjištěný věk je téměř 6 let.

Hlavní složkou potravy je hmyz, dále stonožky, mnohonožky a pavouci. Zcela výjímečně požírá i drobná semínka a bobule.

Žije na velké části severní polokoule, téměř celá Evropa včetně Islandu, areál dále pokračuje středem Asie až po Japonsko, sever Afriky a střed Severní Ameriky. Převážně stálý druh, menší část ptáků se na zimu stahuje poněkud jižněji. 

Evropské populace jsou považovány za stabilní, v posledních desetiletích místy i rostoucí – v celé Evropě hnízdí více než 23 milionu párů.
V ČR se vyskytuje celkem běžně na celém území od nížin až vysoko do hor (nejvýše v Krkonoších 1450 m.n.m.). Stavy se od sčítání v letech 1985-89 do r. 2001-03 zvýšily asi o 20% na 120-240 tisíc párů.

TETŘEV Od konce března do poloviny května probíhá tetřeví tok. Tetřevi začínají tokat brzy ráno za prvního rozbřesku...

Tetřevi začínají tokat brzy ráno za prvního rozbřesku ...

Tetřevi začínají tokat brzy ráno za prvního rozbřesku....

Od podzimu až do jara se živí hlavně jehličím a pupeny stromů. Tetřevi s oblibou obírají pupeny buku z větví po lesní těžbě. Sbírají také semena stromů, zvláště bukvic, jedlí a smrků. Na jaře spásají různé byliny a zčásti sbírají i hmyz. V létě začnou brát bobule, napřed borůvky, později i brusinky a na rašeliništích klikvu.

Tetřevi jsou stálí ptáci, žijící na malých teritoriích. V zimě neopouštějí les, ani horské lesy s vrstvou sněhu přes jeden metr. Dovedou si ve sněhu vyhrabat hluboké tunely, aby se dostali k zemi a k potravě. Přespávají celoročně na stromech, avšak za mimořádně tuhých mrazů dovedou přespat i ve sněhu.

Od konce března do poloviny května probíhá tetřeví tok. V té době se kohouti slétávají na svá pravidelná tokaniště. Přilétají vždy večer po západu slunce a zahřadují každý na svůj obhajovaný strom. Tetřeví tok byl považován za jarní slavnostní událost lesa, podobně jako na podzim bývá jelení říje. 

Tyto slavné doby nám dodnes připomínají místní názvy v lesích jako Tok, V tokách a podobně, připomínají nám lepší časy tohoto krásného ptáka. Tetřeví tokaniště bývala velice trvalá. Nebylo vzácností, když některá tokaniště byla sledována lesním personálem 20 až 50 let. Stromy tetřevího tokaniště ani sousedící les nedal přirozeně žádný lesní hospodář pokácet, takže tyto porosty přežívaly dlouho, i přes dvě doby obmýtní, běžně 200 let.

Tetřevi začínají tokat brzy ráno za prvního rozbřesku. Tetřeví sloka trvá přibližně 7 - 8 sekund. Když se více rozední, slétají se tetřevi na zem, na nevelká teritoria, která bojovně obhajují. Po skončení toku se tetřev otřepe a odlétá k slepici nebo slepicím, které přilétly na tokaniště ráno a čekaly opodál. Mnohokrát bylo pozorováno, že někteří tokající tetřevi ztrácejí vůči člověku svoji plachost, neodlétají před ním a dokonce se stávají útočnými.

Husa divoká ohlašuje příchod jara na řece

Husa divoká (velká) prohlížejte ve zvětšení....

Husy vedou denní způsob života a živí se rostlinnou potravou

Potravu vyhledávají na vodě i na přilehlých polích. Mohou se dožít až 60 let. Husy mají rády velké vodní plochy, které navazují na luční a jiné porosty, kde se na zelené mladé trávě paství.

Husa polní (Anser fabalis) patří mezi severské husy, které se u nás objeví ve velkých počtech na tahu a někdy na tekoucích vodách i přezimují. Hmotnost mají až 4 kg a rozpětí křídel do 150 cm. 

Zbarvení má hnědošedé, na břiše s příčnou kresbou. Kořen zobáku a nehet jsou černé, zbytek oranžový. Přilétají v houfech a hromadně nocují na březích rybníků a ve dne se paství na polích a pastvinách.

SOVY Kulíšek nejmenší - Glaucidium passerinum

Kulíšek nejmenší

Kulíšek nejmenší 

měří pouhých 16 cm, což je velikost špačka. Rozpětí křídel je 34—45 cm. Základní barva vrchní části těla je tmavě hnědá s výraznými bílými či žlutobílými skvrnami, spodek je světlý s podélnými tmavými proužky. Na tmavohnědých letkách jsou světlé skvrny, které na křídle tvoří tři až čtyři příčné proužky. Ocas je také tmavohnědý, s bílými konci per a několika světlými příčnými proužky. 

Má v poměru k tělu malou kulatou hlavu s nepříliš zřetelným závojem zbarvenou podobně jako záda.

 Duhovka je živě žlutá, zobák voskově žlutý, u kořene zelenavý, nohy opeřené, špinavě bílé s hnědými skvrnami, drápy černohnědé. Samec a samice se navzájem neliší, mláďata jsou pouze tmavší. Let kulíška je vlnkovitý, v období hnízdění létá i ve dne.

Sovy slyší myš šustící v trávě na velkou  vzdálenost. 

Peří má měkkou strukturu, takže soví let je téměř neslyšitelný. Na první pohled jsou podobné dravcům. Zobák je zahnutý určený k trhání kořisti, nohy jsou opatřené silnými drápy, které se zabodnou do těla kořisti. S dravci však nejsou vůbec příbuzné.
Živí se hlavně drobnými savci, ptáky a jinými obratlovci i hmyzem. Potravu na rozdíl od dravců trhají jen na větší kusy, které polykají v celku.

Nestravitelné zbytky peří a srsti vyvrhují vývrhy, jsou pro jednotlivé druhy charakteristické.

SÝC ROUSNÝ

SÝC ROUSNÝ

SÝC ROUSNÝ

Je tmavohnědý, se světlými skvrnami zejména na vrchu hlavy a za šíjí.

 Při kořeni křídla má světlý pruh. Spodina těla je bílá s hustými tmavohnědými skvrnami. Závoj je bílý, tmavě lemovaný, před okem a nad ním je černá skvrna. Letky světle hnědé s bílými páskami, rýdovací pera hnědá s několika přerušovanými bílými páskami.

Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. 
Vrch těla mláďat je tmavší, bez světlých skvrn, tmavý je i závoj. Ekologie Hnízdí ve starých, většinou jehličnatých lesích, vždy v dutinách (nebo budkách) po datlu černém (Dryocopus martius) nebo žlunách (Picus sp.). Hnízdní dutinu nijak neupravuje, vystýlku tvoří zbytky kořisti a vývržky. Od poloviny března do konce května snáší 4-7(2-8)vajec ve dvoudenních intervalech. Sedí pouze samice od snesení prvního vejce, délka sezení je nejčastěji 26-27 dní. Hnízdo mláďata opouštějí ve věku 30-35 dní, v té době jsou již plně vzletná. Pohlavně dospívají v následujícím roce, nejvyšší dosažený věk je téměř 16 let. Více než 95% potravy tvoří drobní savci, zbytek ptáci a zcela výjímečně hmyz.

Velikostí i zbarvením se podobá sýčkovi obecnému (Athene noctua). Liší se zejména hustě opeřenýma nohama, má velkou hlavu s kontrastněji zbarveným závojem. V letu se rozezná podle přímého letu, sýček létá v dlouhých obloucích.

Ornitologie. Poznáte mě? Bramborníček hnědý - Saxicola rubetra

Bramborníček hnědý - Saxicola rubetra
prohlížejte ve zvětšení...

Bramborníček hnědý je pták o něco menší než vrabec domácí s hnědou hlavou, širokým bílým proužkem přes oko a světle rezavě hnědou spodní stranou těla. 

Kořen a vnější strany ocasu jsou bílé. Na křídlech má samec bílou křídelní skvrnu. Samice nemá křídelní skvrnu, je celkově matověji zbarvená, mláďata jsou na svrchní straně těla a hrudi skvrnitá. Sedává rád na vyčnívajících keřích. 

Hlas - vábení je mlaskavé „tek tek“, zpěv je krátká sloka z pískavých a skřípavých tónů, často s napodobením motivů zpěvu jiných ptáků.

Hnízdí na loukách mírně porostlých křovinami a též i na horských úbočích v v květnu až červnu jednou ročně. Hnízdo je umístěno na zemi v důlku a je vystavěno ze stébel, kořínků a mechů.Samice snáší 5 - 6 tmavě zelenomodrých vajec na kterých sedí sama po dobu asi 14 dnů a mláďata poté krmí oba rodiče asi 11 - 14 dnů.

Potrava - hmyz.

Bramborníček hnědý je tažný pták, ze zimovišť v Africe přilétá na přelomu dubna a května a odlétá v září.

SOVA PÁLENÁ

Sova pálená

Sova pálená hnízdí především ve věžích kostelů, ve zříceninách, na půdách a v hospodářských budovách, v přirozeném prostředí jen zřídka.

V únoru a březnu probíhá tok, při kterém se oba partneři ozývají chraplavým hlasem.

 Hnízdí od dubna do července, v menším počtu případů i v ostatních měsících. Počet hnízdění v jednom roce je závislý na potravní nabídce, hlavně na množství drobných hlodavců. Je-li potravy málo, nemusí v daném roce zahnízdit vůbec, naopak v letech populačního maxima hrabošů hnízdí 2x ročně.Ve snůšce bývá od 1 až do 15 vajec, sedí pouze samice 30-34 dní a samec ji po tuto dobu krmí. Po vylíhnutí jsou mláďata ještě asi 11 dní na hnízdě zahřívána samicí. Krmena jsou oběma rodiči, od věku 3 týdnů jsou schopna sama požírat donesenou potravu. Vzletná jsou přibližně ve dvou měsících věku, ve stáří 1 roku jsou pohlavně dospělá, i když při potravně příznivém období je samice schopna rozmnožování už ve stáří 200 dní. Nejvyšší věk je necelých 18 let.

Nejdůležitější složkou potravy jsou drobní hlodavci, kteří tvoří až 90% úlovků. V menší míře se živí i ptáky, obojživelníky a větším hmyzem. Potravu loví v noci za pomalého letu nízko nad zemí, v době krmení mláďat výjimečně loví na stinných místech i během dne.

Skorec vodní - Cinclus cinclus. Ptáci, Skorec vodní,Lovy fotoaparátem, Ornitologie

Skorec vodní - Cinclus cinclus 

Skorec vodní - Cinclus cinclus

Hnízdí podél mělkých vodních toků
ve vrchovinách, často zalesněných, hlavně u rychlých potoků s vyčnívajícími kameny, na nichž sedává, méně v nížinách u řek s peřejemi.
Hnízdo je téměř vždy blízko vody, často pod mosty, v zemních dutinách či mezi kořeny pod břehem, někdy např. pod jezy, je skryto tak, že ptáci k němu musí prolétnout vodní clonou. Má tvar uzavřené velké koule s postranním oválným vletovým otvorem. Vnější část je hlavně z mechu, vnitřní ze stonků, listů a kořínků, výstelka je převážně ze suchého listí.
Hnízdo používá několik let. Hnízdí od března do července 2x ročně. Na 4-6 čistě bílých vajíčkách sedí samice 15-17 dní.

Mláďata krmí oba rodiče. Po vyvedení dovedou ihned plavat i pod vodou. Potrava se skládá hlavně z larev vodního hmyzu, korýšů a drobných měkkýšů. Loví je ve vodě. Na mělkých místech se brodí a potápí jen hlavu, na hlubších se ponoří celý.

Počíná si při tom velmi obratně, ostrými drápky se přidržuje kamenů, pomáhá si křídly jako vesly a potravu sbírá zobákem nejen ze dna a různých štěrbin, ale i tak, že převrací a odhazuje stranou menší kamínky. Husté peří má vždy dobře promaštěné, proto se mu nepromáčí a zadržuje vzduch, takže pták pobíhající pod vodou je obalen stříbrnými vzduchovými bublinkami.

Dovede plavat i na hladině.

Ptáci v krmení - dlask a zvonci sameček i samička

Ptáci v krmení - dlask a zvonci sameček i samička

Havran, krkavec, vrána, kavka, straka, sojka a ořešník, to jsou naši ptáci patřící do čeledi krkavcovitých...

Krkavec

Krkavec velký

 dorůstá velikosti kolem 50 centimetrů a hmotnosti 1,5 kilogramu. Krkavec velký je velký černý pták s mohutným vysokým zobákem, na rozdíl od podstatně menšího havrana polního má opeřený kořen zobáku. Jeho šat je černý s kovovým leskem, na hrdle mu charakteristicky odstává peří.

Havran, krkavec, vrána, kavka, straka, sojka a ořešník, to jsou naši ptáci patřící do čeledi krkavcovitých (Corvidae). Čeledi, která se díky své vynalézavosti a přizpůsobivosti rozšířila po celém světě. Nemají barevné peří a ani jejich zpěv nás, ačkoli patří do řádu pěvců, nijak neuchvátí (schopnost imitace již ano). 

Mají však inteligenci, která dostihuje i šimpanze.