 |
| Swarovski Optik |
Obraz předmětu se pomocí objektivu vytváří v jeho ohniskové rovině
ve které je zároveň umístěna záměrná osnova. (ohnisková destička). Ke správné orientaci obrazu slouží převracecí soustava.
Pomocí okuláru je možno sledovat vytvořený obraz předmětu (např. jelena). Ohnisková rovina okuláru je opět totožná s polohou záměrné osnovy. Poměr ohniskové vzdálenosti objektivu k ohniskové vzdálenosti okuláru udává zvětšení dalekohledu.
Konstrukci záměrné osnovy (ZO) je možno rozdělit do dvou skupin:
a) "samonosná" ZO;
b) ZO na ohniskové destičce.
Se samonosnou konstrukcí se můžeme setkat např. u puškohledů firem Tasco, Bushnell nebo Norconia.
Samonosná záměrná značka bývá nejčastěji vyseknuta z velmi tenké kovové fólie (o tloušťce 1/10 mm). Značka je pak uchycena v pomocném držáku (rámečku) s mechanismem pro nastavování stranových a dálkových oprav. Toto řešení se používá spíše u levnějších zaměřovačů. V minulosti se také používala samonosná konstrukce, která byla vytvořena z tenkých kovových drátků (průměr asi 1/3 mm) se zašpičatělými konci (klasické německé "téčko").
Puškohledy s ohniskovou destičkou např. nabízejí firmy Zeiss, Kahles, Meopta nebo Frankonia.
Tyto přístroje mají záměrnou osnovu nanesenou na tenké skleněné destičce. Ta je pak obdobně upevněna v držáku spolu s výškovým i stranovým mechanismem. Výhodou této konstrukce je to, že je možno nanést (vyrýt) nejen libovolný tvar záměrné značky, ale navíc mohou být v zorném poli i další obrazce (např. dálkoměrná stupnice), což je u předchozího provedení vyloučeno. Navíc záměrná osnova na ohniskové destičce může být o mnoho tenčí (hlavně uprostřed) než u samonosného provedení.
Osvětlování záměrného bodu
 |
| Puškohled Meopta 12 x 56 |
Jako zdroj světla se u obou provedení používají svítivé diody (LED) červené barvy. Jako napájecí zdroj slouží lithiový článek o napětí 3 V (běžný knoflíkový článek, který tvarem připomíná minci). Doba činnosti se pohybuje v řádu desítek hodin. Červená barva je zvolena kvůli vysokému kontrastu na pozadí (zelená, hnědá, žlutá) při pozorování. U zaměřovačů se "samonosnou" ZO se pomocí odrazné optické soustavy promítá obraz světelného zdroje do středu ZO. U takového řešení je záměrný bod dostatečně viditelný i za dne, což u řešení s ohniskovou destičkou neplatí. Není to nedostatek, ale záměr, protože svítící záměrný bod je potřeba hlavně za zhoršených světelných podmínek.
U druhého provedení slouží ohnisková destička jako světlovod. Na požadovaných místech je nanesena luminiscenční (světélkující) látka. U samonosné varianty je tvar svíticího záměrného bodu omezen pouze na bod (malý kroužek). U ohniskové destičky je možné, aby svítící záměrná značka měla i jiný tvar než kruhový.
Při střelbě za zhoršených světelných podmínek (tj. za šera a v noci) je třeba nastavit dostatečný jas záměrné značky pomocí regulačního točítka. V žádném případě ale není vhodné nastavovat příliš vysoký jas, a tak značku přesvětlit. Oko se totiž rychle zadaptuje na vysoký jas značky a obraz cíle s malým jasem se tak může přesvětlit a být tak hůře viditelný. Navíc přesvětlený záměrný bod může nepříznivě ovlivňovat přesnost střelby. Je vhodné si připomenout, že adaptace oka na tmu probíhá dvěma způsoby:
Rychlá adaptace v úzkém rozmezí (přibližně 1:16) změnou průměru vstupní pupily oka (zornice) od 2 do 8 mm. Poměr 1:16 vyplývá z poměru ploch kruhů o průměru 2 a 8 mm (3,14 : 50,24). Duhovka zde funguje např. jako irisová clona, kterou každý může vidět, např. u fotoaparátu. Pomalá adaptace probíhá změnou procesu vidění v sítnici, jako např. zvýšení koncentrace světlocitlivé látky v sítnici nebo propojením více tyčinek na jeden zrakový nerv. Tento proces je velmi složitý a dlouhý a překračuje rozsah tohoto článku. Co je však důležité, je to, že adaptace na tmu trvá i zdravému oku přibližně jednu hodinu. Oko se tak během vývoje přizpůsobilo času od soumraku do tmy. Proto jedna hodina.
 |
| KAHLES Helia CX 3 12 x 56 |
Jakmile je jas předmětu vyšší (např. přesvícený záměrný bod) než odpovídá stavu po adaptaci, dojde k oslnění a poklesu výkonu oka (podobná situace může nastat např. při oslnění protijedoucím vozidlem). Výkonem oka se rozumí jeho schopnost poskytovat zrakové informace. U přístrojů s ohniskovou destičkou je záměrná značka dobře viditelná pouze za šera a za tmy, proto u takových přístrojů nemůže k přesvícení vůbec dojít.
Na závěr bych se chtěl vyjádřit k jednomu zlozvyku, se kterým se mezi myslivci setkávám. Jde o to, že osahávají čočky svých (i cizích) dalekohledů, a tak zjišťují jsou-li vyrobeny ze skla nebo z plastu (což takto stejně nemohou stoprocentně určit). Navíc takto činí na čočkách které jsou opatřeny antireflexní vrstvou (nebo vrstvami) - nesprávně "antireflexní fólie".
Pot z prstů dokáže velmi spolehlivě a bohužel také nenávratně narušit povrch antireflexní vrstvy i u toho nejdražšího přístroje.
Je to dáno chemickým složením potu, který obsahuje např. chlorid sodný, kyselinu máselnou a octovou a močovinu. Dohromady tvoří kvalitní žíravinu, která dokáže narušit nejen zmíněné antireflexní vrstvy, ale i povrch samotného skla. Zní to neuvěřitelně, ale je to pravda. Z toho vyplývá, že není vhodné s dalekohledy takto zacházet. Pokud se něco takového přihodí, je třeba co nejdříve otisky prstů z povrchu čoček odstranit.
Nejvhodnější na čištění je smotek vaty na špejli, smočený v trošce éteru nebo izopropylalkoholu. Je také možno použít čisticí soupravy, které jsou běžně dostupné např. ve fotopotřebách.
#Dalekohledy, Puškohledy, Lovecká optika, Optika, Hunting Rifles, Nastřelení lovecké zbraně
