Selata prasete divokého jsou pruhovaná |
Putovali jste někdy sami hlubokým lesem
a měli možnost přiměřeně bloudit a pozorovat tu tichost, velikost i mohutnost stromů, hučení lesa a šumění potůčku? Kromě toho, že vás potrápí obtížný hmyz jako dotěrné mouchy a občas, pokud se posadíte i mravenci - můžete, budete-li se snažit a chovat zálesácky spatřit i rostlinky lesa i živočichy co tam žijí.Chodíte do lesa rádi?
Ač se to na první pohled nemusí zdát, v lese kromě stromů a rostlin žije celá řada živočichů. Někteří z nich nám zůstávají neustále utajeni, s některými se zřídka setkáme a jiné potkáváme téměř na každém kroku při každé návštěvě lesa. Ať už jsou to bezobratlí živočichové, hadi, obojživelníci, ptáci nebo savci, všichni tvoří mezi sebou vzájemné vazby a jsou často navázáni i na konkrétní přírodní podmínky, půdu, klima nebo světlo. Při procházkách lesem třeba zjistíte, že někteří živočichové se vyskytují pouze v určitých oblastech a v určitých typech lesů, v určitém přírodním prostředí.Jaro v lese (březen)
Začíná v době jarní rovnodennosti, kdy je den stejně dlouhý jako noc a tepla stále přibývá. A právě světlo a teplo probouzí ze zimního spánku celou přírodu. Stromy začínají pučet a ukazovat nové listy a větvičky, za země vyrážejí nové rostlinky.Většina zvířat má na jaře mláďata a ptáci se vracejí domů ze svých zimovišť. Všechno je v pohybu, roste a rozvíjí se s ohromnou energií. To, co se děje v přírodě na jaře, můžeme přirovnat ke zrození a prvním letům života člověka.
Březen je měsíc přeměny zimy v jaro, čas tajícího sněhu a probuzení života.
Stromy jsou připraveny k pučení, v lese můžete najít první posly jara – bledule a sněženky.
Z jihu se již vracejí některé ptačí druhy (lindušky, sluky, čápi, vlaštovky...) a ptačí zpěv je stále intenzivnější.
Zajíci a jezevci mají mláďata a ve stojatých vodách se shromažďují k páření obojživelníci – skokani, ropuchy a čolci.
Vyletují včely a probouzejí se první motýli - hlavně babočky a žluťásci řešetlákoví.
Netopýři se probouzejí ze zimního spánku.
V březnu začínají klást mláďata bachyně (samice prasete divokého).
Jaké jsou možnosti pozorování přírody
Všimněte si baculatých čmeláků, kteří poletují u země, prohledávají různé otvory a nevšímají si rozvitých květů – jsou to samičky hledající vhodné hnízdo.Mravenci, kteří byli v zimě zalezlí v hloubi mraveniště, při určité teplotě vylézají na povrch své „kupy“. Nahřejí svoje tělíčka a vyhřívají jimi vnitřek mraveniště. Jsou to tzv. „teplonoši“. Teprve později se rozlézají po okolí.
Může se vám stát, že v lese zpozorujete nebo potkáte neznámého živočicha. Prostřednictvím obrázků a fotografií je můžete identifikovat a zároveň se dozvíte spoustu informací a zajímavostí z jeho života. Seznámíte se s životními podmínkami jednotlivých živočichů, zjistíte, kde se s nimi můžete setkat i jak se rozmnožují.
Duben
Většina stromů a keřů začíná pučet a vyhání nové výhonky, ze země vyrážejí svěží rostlinky.Z lesních stromů kvetou modříny, buky, javory a jasany, v zahradách jabloně a meruňky.
Začátkem dubna kvetou v listnatých lesích dymnivky, sasanky, podléšky a plicníky, u cest najdeme podběl a u potoka blatouchy.
Objevují se první houby (kačenky, špičky, penízovky).
Přilétá většina ptáků, tokají tetřívci, bažanti přepeřují do svatebního šatu.
Straky, kavky, káňata a jestřábi už mívají postavená hnízda, jiné druhy začínají stavět, objevují se první hejna hmyzu.
Probouzejí se ježci, vylézají ještěrky a hadi.
Myslivci po zimě čistí krmelce, kultivují a hnojí políčka pro zvěř, kontrolují liščí nory atd.
Čistí a dezinfikují krmná zařízení i jejich okolí.
Připravují políčka pro zvěř kde budou lovit (přiznejme si, krmí i střílí se zvěř co na políčko chodí)
V dubnu začínají klást mláďata muflonky.
Myslivci loví sele a lončáka prasete divokého, lišku, střílí škodnou v bažantnicích, koncem měsíce snáší vajíčka bažant.
V měsíci dubnu lze sledovat ohromné změny. Můžete sledovat pučení a kvetení stromů a keřů a zaznamenat do kalendáře, které stromy kdy vykvetly a kdy se objevily nové listy.
Lze pozorovat přilétající ptáky i stavbu hnízd. Také je zajímavé ověřit, zda platí známá pranostika, že na sv. Jiří (24. dubna) vylézají hadi a štíři. V tomto čase, kdy je vegetace ještě nízká, je lze za teplých dnů na vyhřátých kamenech velmi dobře pozorovat.
#Jaro, Pranostiky a příroda, Příroda a myslivost, Sele prasete divokého, Namlouvání, Ptáci, Happy Days, Instinkty a pudy,