Tetřev hlušec

Tetřev hlušec

Tetřev hlušec byl v minulosti poměrně hojným druhem, byl také ceněnou lovnou zvěří, což kromě mysliveckých záznamů dokládá i řada starších uměleckých artefaktů s loveckou tematikou. Nyní je malým zázrakem již jen samotné setkání s tetřevem ve volné přírodě. V současné době se tetřev ojediněle objevuje už jen v několika pohořích (Krkonoše, Krušné hory, Český les, Jeseníky), přičemž zbytková populace tvořená několika jedinci dosud přežívá v Beskydech.

Více než devadesát procent všech našich tetřevů žije na Šumavě.

Ještě v první polovině 20. století byl tetřev rozšířen po celém území Šumavy včetně vhodných stanovišť v podhůří, ale od druhé poloviny století se začalo obývané území zmenšovat a počty tetřevů prudce klesaly. Tento klesající trend se zastavil v 90. letech a počty tetřevů začaly dokonce mírně narůstat.Jádrem současného rozšíření tetřeva na Šumavě je především její střední a západní část. Jsou to hlavně modravské a kvildské pláně, vysoké polohy železnorudské hornatiny, včetně kotliny horní Křemelné. Významným refugiem je rovněž celý hřeben Královského hvozdu. V jihovýchodní části Šumavy se tetřev pravidelně vyskytuje v Trojmezenské hornatině včetně masivů Smrčiny a Hraničníku.

Mezi hlavní přirozené nepřátele tetřevů patří lišky, divoká prasata, lasicovité šelmy, popřípadě jestřáb, výr či krkavec. Podle některých údajů se v přirozené populaci stane až třetina ptáků kořistí lišek či kun. Predační tlak se zvýšil s celoplošnou vakcinací lišek proti vzteklině a dále jeho vliv prohlubuje narušené prostředí a přímé rušení lidmi.

Konkurence

Také počet jelenů zřejmě ovlivňuje početnost tetřevů. Jeleni jsou totiž jejich konkurenty, ničí nejen zmlazující se dřeviny, ale především velkoplošně spásají borůvčí, které je důležitou složkou potravy tetřevů. Opět, podobně jako u predace, platí , že v nenarušeném prostředí není tento vliv významný. Potravním konkurentem tetřeva je i člověk, alespoň v případě velkoplošného nešetrného sběru borůvek.