Zaměřovač Trail XQ50

Zaměřovač Trail XQ50

Profesionální lovecká videa (včetně zahraničních poplatkových lovů) / proffesional production of hunting videos - ukázka...

Liška Mína v péči přítele Myslivosti

Yukon Photon XT/RT a Yukon Jaeger - "Nejlepší montáž" na všechny typy českých kulovnic

Nejlepší montáž

Firma Yukon a nový model  Photon RT . Jedná se o  pokračování velmi úspěšného modelu Photon XT. 

Do Česka se dováží pouze ve dvou variantách a to 6x50 a 4,5x42. Design i ergonomie zůstávají u nových modelů téměř stejná, včetně tubusu 30mm. Největší rozdíl nalezneme v parametrech rozlišení a technické výbavě přístroje. Oproti součastnému snímači CMOS 656х492pixels disponuje nový model snímačem s rozlišením 768x576 pixels. 

Velmi zajímavými novinkami jsou 2xZOOM, zabudovaný neviditelný přísvit 940nm, nahrávání na integrované úložiště a v neposlední řádě zajímavě vyřešené napájení se systémem Quick-change power supply, tedy možností rychlé výměny celého bloku baterií, lze použít i nabíjecí block DNV, který se velmi osvědčil u přístrojů PULSAR Quantum.

Nahrávání a živé vysílání v síti YOUTUBE pro zařízení Android a iOS zajišťuje aplikace Stream Vision.

Swarovski Z8i riflescope optika

Swarovski Z8i riflescope optika

#Lovecké stezky, Dosled, Čekaná, Lovu zdar!, Lovecká optika, Jak na to?, Nastřelení lovecké zbraně, Příhody z loveckého batohu, Tři jednou ranou

„Dosled? To neznám. Jedna rána a leží.“

Posadím komoru do kříže a zmáčknu

Nebo: „Nechápu, jak někdo může minout!
Posadím komoru do kříže a zmáčknu. Pak si zapálím a jdu dát poslední hryz.“

Vskutku sebevědomé odpovědi a nemám důvod jim nevěřit.

 Hodně myslivců by mohlo být v širším reprezentačním kádru kombinované lovecké střelby. Nemálo je ale i těch, kteří se zbraní se příliš nesžili. Při posazení pažby do ramene zapomenou dýchat, rozbuší se jim srdce, roztřesou ruce, zaslzí oči. Zodpovědnost je velká - tak dlouho čekám a teď vše záleží na jediném okamžiku.
Faktorů ovlivňujících přesnost střelby je celá řada. Množství natrénovaných hodin, použité střelivo, povětrnostní podmínky, viditelnost, správný odhad vzdálenosti, přehledný terén a psychická vyrovnanost.

NOČNÍ VIDĚNÍ A TECHNIKA OBECNĚ

Lov černé zvěře

Pulsar Digisight 770A/870LRF/970/970LRF

 a zejména účinná redukce jejich početních stavů není možná bez lovu v noci, tedy za velmi ztížených světelných podmínek. Tento lov je navíc prakticky možný jen několik dnů v měsíci, kdy je krajina osvětlena svitem měsíce. I tak to často bývá problém, protože prasata za úplňku a zcela jasných nocí velmi nerada vycházejí na osvětlená prostranství a v temných koutech, kde se ráda zdržují, zase bývá problém s jejich obeznáním. Tak je bohužel častým jevem, že lovci zamíří na největší kus prostě proto, protože je nejlépe vidět a tak bohužel padne většinou zcela nemyslivecky bachyně. Myslivecká etika i zásady správného výběru jdou v takovém případě stranou. Bohužel taková je praxe a netřeba si pokrytecky nic zastírat.

S nočním lovem jsou spojeny ještě vážnější rizika. Hlavní zásadou musí být vždy bezpečnost. V noci se mění kontury krajiny a po setmění se nám najednou každý pařez nebo balík slámy jeví jako divočák. Zejména klimbajícímu lovci na posedu se po náhlém probuzení zdá téměř každý předmět v okolí jako zvěř, zejména je-li objekt v pohybu. Výsledkem bývají velmi smutné a tragické záměny člověka za divočáka, ke kterým s politováním také dochází.

Řešením, jak zvýšit bezpečnost i mysliveckou úroveň lovu, je použití moderní techniky, a to například přístrojů pro noční vidění.

První přístroje pro noční vidění byly používány jen v armádách a u bezpečnostních složek, ale během 90. let se začaly používat i v lovectví. V myslivosti mohou být významnou pomůckou při pozorování a sčítání zvěře nebo dosledování postřelené zvěře, případně pro mysliveckou stráž. Na noční čekané se nám rozšíří obzor, protože kromě přesného obeznání divočáků můžeme pozorovat noční život i jiných druhů zvěře a živočichů. Neocenitelný je přístroj pro noční vidění k zabránění tragického omylu a následné nehody jistou identifikací mysliveckého kolegy, případně osob při polním pychu v kukuřici nebo na jiných plodinách.
Princip fungování přístrojů pro noční vidění vychází ze skutečnosti, že v přírodě neexistuje absolutní tma. Vždy svítí měsíc nebo alespoň hvězdy, odraz od mraků nebo světelný smog z veřejného osvětlení apod. Přístroje svým optoelektronickým systémem využijí a zesílí tzv. zbytkové světlo pocházející z přírody nebo od umělého světelného zdroje.

Puškohled-zeiss-victory-varipoint-m-3-12x56-ic-original.

Puškohled-zeiss-victory-varipoint-m-3-12x56-ic-original.

Zasažení a rychlé zhasnutí zvěře se používá výraz "zásah na komoru ". Je to svislá rovina probíhající po zadním okraji předního běhu. U na široko stojícího zvířete: zaměřovacím dalekohledem se táhne po předním běhu svisle nahoru a poněkud pod středem těla je třeba zastavit pohyb a vystřelit.

Puškohled a zaměřovací kříž jsou jen firemní obrázek...
ne záměrná na komoru!

Umístění zásahu - zásah na komoru

V myslivecké mluvě se za ideální cíl pro zasažení a rychlé zhasnutí zvěře používá výraz "zásah na komoru ". 

Pro tento zásah však není žádná přesná definice ve smyslu anatomického ohraničení určité části těla zvířete. Míněna je oblast lopatky včetně částí hrudníku ležící pod lopatkou. Poněkud neurčitá definice, ale v každém případě se jedná o oblast, která, pokud je zasažena projektilem vhodné ráže, umožňuje rychlé usmrcení zvěře. Požadavky ochrany zvířat a hygieny zvěřiny proto vyžadují znát přesný rozsah hrudní oblasti. 

Až doposud existovala grafická znázornění oblasti hrudníku spárkaté zvěře, která však byla založena na rekonstrukci anatomických poměrů u ulovené (tedy mrtvé) zvěře. Ve skutečnosti však plíce u žijících zvířat, naplněné vzduchem, mají jiné ohraničení než po usmrcení, což podobně platí také pro postavení bránice, která odděluje dutinu hrudní od dutiny břišní, což prokázaly rentgenologické snímky živé zvěře, držené ve fyziologických podmínkách. Cílem těchto vyšetření bylo poskytnout myslivcům názornou představu o místě zásahu, které je jak z hlediska hygieny zvěřiny, ale také z hlediska ochrany zvířat jednoznačně nejlepší. Současně bylo snahou také přesně vymezit prostor, který má být zasažený při tzv. "zásahu na komoru ". 

Dutina hrudní je uzavřena bránicí. Postavení bránice se mění podle druhu zvěře, stavu a chování zvěře, obsahu žaludku/bachoru, a dechové fáze. Vrchol bráničního oblouku, otvor pro velkou břišní vénu (foramen venae cavae caudalis), zůstává však více či méně konstantně na úrovni 7. hrudního obratle. U živých přežvýkavců a u prasete leží tedy srdce společně s osrdečníkem v oblasti 3. - 5. žebra (z celkového počtu 13 žeber - tedy v přední třetině hrudníku). Žaludek, játra a slezina leží bezprostředně na břišní straně bránice. Plíce se rozkládají na obou stranách hrudního koše, přiléhají k žebrům a směrem k dutině břišní se rozpínají různě daleko podle stupně naplnění vzduchem.

 Pokud střela proletí kusem stojícím na široko v zadní oblasti plic (např. u srnčí zvěře od středu hrudníku až po 9. mezižeberní prostor), pronikne nejprve zadním plicním lalokem, potom dopředu vydutou bránicí, játry nebo slezinou, žaludkem a konečně zadním lalokem protilehlé plíce. Přestože jsou při tomto zásahu prostřeleny oboustranné laloky plic a rána je absolutně smrtelná, označujeme tento zásah za "ránu na měkko ". 

Pokud nemá rána při zásahu na široko stojící kus poranit dutinu břišní, ale má to být čistý zásah dutiny hrudní, potom je nejzazší linií pro zamíření svislá rovina probíhající po zadním okraji předního běhu.

Chybné zamíření na muflonku

Pouze zásah před tuto linii dává většinou jistotu, že dutina břišní nebude porušena a nedojde tak k negativnímu vlivu zásahu na hygienickou kvalitu zvěřiny. Zásah do horní části hrudního koše, i když poněkud dozadu (až po 11. mezižeberní prostor) však není považovaný za "ránu na měkko". Jedná se však o typickou "dutou ránu", která, pokud nejsou zasaženy obratle, pouze zraní špičky plicních laloků.
Důsledkem takového zásahu je dlouhý a namáhavý dosled. Myslivci velikost hrudního koše často přeceňují, neboť si neuvědomují, že do hrudního koše se kupolovitě vyklenuje bránice. Ale každá rána, která leží za bránicí (tedy v dutině břišní), je z hlediska hygieny zvěřiny nežádoucí, a to i v případě, že zasažený kus neodběhl daleko a byl okamžitě vyvržen a ošetřen a následně včas umístěn do chladírny.

Zvěř jen výjimečně stojí v okamžiku zásahu přesně "na široko". Pokud je kus zasažený šikmo zepředu či zezadu, existuje velké nebezpečí, že vstřel či výstřel leží za bránicí a kromě jater či sleziny poškodí střela také trávicí trakt.

Je jasné, že v každodenní myslivecké praxi si nelze vždy vybírat pouze ideální situace. Také střela nezasáhne vždy přesně svůj cíl. Tím důležitější je přesně znát oblast, na kterou je nutné mířit. Přitom není možné se nechat ovlivňovat skutečností, že střela více či méně znehodnotí část svaloviny a kosti lopatky. V mnoha případech je současně také porušena bránice a jsou zasažena játra, slezina atd. V žádném případě by se nemělo jenom proto, aby se nepoškodila svalovina lopatky, mířit poněkud dozadu a potom při sebemenší odchylce zásahu směrem ke středu těla riskovat ránu "na měkko" se všemi nedostatky jak z pohledu ochrany zvířat proti týrání, tak také z hlediska hygieny zvěřiny. 

Místo pro ideální zásah jak z hlediska požadavků na ochranu zvířat, tak i z pohledu hygieny zvěřiny je u na široko stojícího zvířete následující: zaměřovacím dalekohledem se táhne po předním běhu svisle nahoru a poněkud pod středem těla je třeba zastavit pohyb a vystřelit.

Důsledkem takového zásahu je významné porušení srdeční báze a velkých cév, které ze srdce odcházejí či se do srdce naopak vracejí, a zvěř zůstává okamžitě "v ohni", resp. odbíhá několik málo metrů. Další předností je přitom skutečnost, že kus může být po zásahu velmi rychle vyvržený. Navíc tato cílová plocha, kterou lze doporučit jak z hlediska okamžitého usmrcení zvěře, tak také z hlediska hygienického, je u kusu srnčí zvěře, který stojí na široko, velká nejméně jako kruh o průměru 15 cm.

Diskuze nad praktickým použitím svítilen při lovu zvěře a zvěře černé v honitbách, kde byla z tohoto zakázaného způsobu udělena orgánem státní správy výjimka. Ovládání a výkon TK09.

Kdy svítilnu použít?

Kolik je selátek? Počítej...

 Osobně lovecké svítilny započítávám mezi jednoduché, účinné a cenově dostupné pomůcky pro lov černé zvěře za zhoršených světelných podmínek. Na straně opačné je ale nepovažuji za univerzální řešení pro lov v nočních hodinách. Především za naprosté tmy, kdy téměř „slepý myslivec“ musí vyhledat zvěř za pomoci sluchu a pak ze zoufalosti posvítit do okolního prostoru, je jejich použití velmi sporné. V tomto případě příliš pozitiv nenacházím.

Svítilny jsou však skladnou, pohotovou a univerzálně použitelnou pomůckou při přechodu dne a noci, kdy nás na místě čekané zdrží lomozící černá, které se za dobré viditelnosti nechce z houštiny. Stejně tak nám výtečně poslouží během měsíční noci, kdy se zvěř nekonečnou dobu zdržuje pod nízko zavěšenými větvemi a na zastíněných průsecích. Jsou tedy velmi dobré v situacích, kdy může alespoň „přečíst stíny“. Právě pak nám mohou svítilny výrazně pomoci.

Předesílám, že předchozími větami nehodlám oponovat zastáncům „nočního vidění“ jakéhokoliv provedení a principu, ani se nehodlám z prostorových důvodů tomuto tématu nyní věnovat.

Jako rozumné mi rovněž přijde použití svítilny nasazené na zbrani při dosledu. Probíhá často po setmění a na případné umístění dostřelné rány nebývá příliš času. Vezmeme-li navíc v potaz stále častější útoky černé zvěře na psy nebo myslivce, stává se rychlý a bezpečný výstřel často nevyhnutelným.

Již dříve mne proto napadlo, nakolik souhlasí střed světelného kužele s případným umístěním zásahu. Jádro kužele bývá u výkonných svítilen velmi výrazné a ostře ohraničené. Při upevnění na zbrani s optikou, která rychlé zamíření na krátkou vzdálenost v hustém porostu prakticky znemožňuje, se tedy může v nouzi jednat o krajní řešení, jak přibližně zamířit. Při použití svítilny na zbrani opatřené mechanickými mířidly nebo kolimátorem je pak při dosledu efektivita svítilen zřejmá na první pohled.

Z důvodu dosažení co nejlepšího souladu mezi oběma osami jsem vyzkoušel nejrůznější způsoby upevnění svítilny na zbraň. Jednalo se o montáže na puškohled, montáže kleštinové, násuvné i založené na principu suchého zipu. Jednoznačně nejlépe mi v tomto směru ovšem vyznívá magnetická montáž, na kterou lze svítilnu pevně fixovat objímkou. Její pohotové upevnění na spodní linii hlavně je přitom nečekaně pevné, funguje pro všechny typy zbraní a při troše trpělivosti se obě osy podaří dobře srovnat. Svítilnu lze s touto montáží umístit do libovolné vzdálenosti od předpažbí a celou sestavu navíc pootočit podle potřeby do strany, což je vhodné například při nesení zbraně na rameni, opření při míření z posedu nebo od kmene stromu.

V případě TK09 a uvedeného uchycení má jádro světelného kužele ve vzdálenosti 3 metry průměr těsně pod 30 cm. Pokusíme-li se na tuto vzdálenost porovnat osu hlavně se středem světelného kužele, zjistíme, že se liší o zhruba 3 cm, což odpovídá rozdílu danému zavěšením svítilny pod hlavní.

Ovládání a výkon TK09

V rámci testování loveckých svítilen mi prošla rukama pestrá škála produktů různých výrobců. Největší rozdíly mezi nimi shledávám především z hlediska uživatelského komfortu ovládání, způsobu přepínání intenzity světla a v počtu dostupných režimů. V tomto směru preferuji zadní dvoupolohového vypínače a další ovládání na těle nebo hlavě svítilny pro přepínání režimů s pamětí naposledy použitého stupně.

Zadní cyklické přepínání pomocí jediného vypínače mi příliš nevyhovuje a je to snad jediný nedostatek, který bych osobně na nové TK09 shledal. Na straně opačné však musím konstatovat, že jsem si na způsob ovládání rychle zvykl a jako rozumný kompromis mi nakonec přišla i skutečnost, že se svítilna zapíná přímo do nejvyššího režimu výkonu, který je z hlediska okamžitého použití nejvhodnější.

V tomto směru výrobce učinil další rozumný krok, který vedl k zjednodušení provozu ve třech režimech výkonu označených jako high (900 lumenů), mid (450 lumenů) a low (50 lumenů). Jejich rozložení je z praktického hlediska velmi dobře odladěno a skvěle odpovídá základním oblastem využití - střelbě i pozorování na velkou vzdálenost, dosledu a přisvícení při přesunech honitbou, vyvrhování zvěře aj. Samozřejmostí je u TK09, stejně jako u většiny jiných svítilen, zábleskový režim pro případné krizové situace.

Zvyšování dalšího výkonu dané kategorie svítilen se může zdát především jako marketingový tah. Proti tomu nelze mnoho namítat. Osobně bych v něm ale shledával i významný dopad pro praxi. Delší světelný dosah znamená větší univerzálnost svítilny a posun záběru jejího využití při sčítání zvěře, dohled v honitbách, dosledy v otevřeném terénu, využití coby prvku pasívní ochrany aj.

Dálkový spínač

Jak jsem již předeslal v úvodu, vybavil jsem se rovněž novým typem dálkového spínače, který výrobce ke svítilně nabízí. Jeho inovace spočívá ve dvou prvcích.

Za prvé byla tato pomůcka doplněna o dvoupolohový vypínač umístěný na ovládacím segmentu na konci kabelu. Lépe řečeno, tento vypínač sem byl přesunut z boku závitové části, kde se nacházel u původního provedení. Jeho chod je absolutně tichý a funguje na lehký dotyk. Klasický momentový spínač, vyžadující držení, z ovládacího prvku nezmizel a výrobci se jej sem podařilo integrovat společně s popsaným vypínačem. Uživatel má tedy možnost aktuální volby způsobu uvedení svítilny do provozu.

Druhou, jednoduchou, nicméně velmi efektivní inovací, je vybavení ovládacího segmentu suchým zipem. Ten umožňuje fixovat prvek na předpažbí lovecké zbraně. Po dlouhých úvahách jsem jej na CZ 557 umístil na úroveň komory z pravé strany zbraně. Pro stisknutí během míření to nemusí být poloha ideální. Po několika pokusech jsem nicméně zjistil, že ovladač v případě potřeby ve většině případů stejně odlepím a uchopím do ruky podle momentální situace.

Výhodu upevnění na uvedeném místě spatřuji jednak v tom, že se vyhneme lepení matrice zipu do oblasti rybiny a především v tom, že na uvedeném místě drží zip v nataženém stavu přívodní kabel. Tato skutečnost je zcela zásadní, protože volně visící kabel velmi překáží, kroutí se, zachytává za různé předměty a je nepříjemný při nošení zbraně. Problémem také bývá rychlé nalezení ovládání kývajícího se spínače. Pravou stranu předpažbí jsem volil logicky z důvodu nošení zbraně na levém rameni, kdy zip ani spínač nedřou o kabát.

Svítilny při lovu a jaká bude jejich budoucnost?

Na závěr si ještě dovolím připojit drobné zamyšlení nad použitím osvětlovacích prvků při lovu černé zvěře s ohledem na další aspekty, ke kterým jsem se již krátce vyjádřil v prvním z výše citovaných příspěvků. Protože od jeho uveřejnění uběhlo pět let, byl mi za onu dobu poskytnut dostatečný čas pro sběr zkušeností i pro další vytříbení názorů na uvedenou pomůcku. Osobně na svém původním mínění, které použití svítilen při nočním lovu černé zvěře nezavrhovalo, nic podstatného nezměním minimálně ze dvou důvodů.

Za prvé se jedná o otázku bezpečnosti a etičnosti. Stručně řečeno - posvítím-li na nezřetelný cíl, vím bezpečně, na co střílím, jak je daleko a v jaké pozici stojí. V ideálním případě mám možnost dokonce černou zvěř obeznat, přestože času není většinou nazbyt.

Operuje-li někdo s argumentem, že se jedná o lov neetický, nechť se prosím (pokud možno na základě vlastí zkušenosti) pokusí opravdu spravedlivě posoudit, zda je výstřel na pouhý nejasný obrys zvěře etičtější a bezpečnější.

Za druhé se jedná o to, jak udržet početní růst černé zvěře v rozumných mezích. Nebo bych měl možná raději říci, jak mít dnes šanci alespoň nějakou černou ulovit. Před pěti lety by mne totiž ani ve snu nenapadlo, jak rychle se změní situace.

Lovil-li jsem do té doby divočáky vesměs těsně po západu slunce, respektive během následujících dvou hodin, a pozdější čekanou jsem v podstatě neznal, je v současné době obrovský problém v uvedené době černou v leči vůbec zaslechnout, natož spatřit. Obrovský neklid přeorientoval její chování na noční režim a stala se zvěří, která se pohybuje v čase plus mínus tři hodiny kolem půlnoci. Při měsíčních nocích a na sněhu pak vychází mimo krytinu výjimečně.

Letos jsem měl během jediného týdne se sněhem možnost potkat černou zvěř čtyřikrát (a dvě selata jsem též ulovil). Nicméně, i když jsem seděl doslova mezi pohybujícími se divočáky pokaždé v průměru asi hodinu a na vedlejší přehledné aleji měli nasypáno jako jindy (vnadiště navštěvují podle fotopasti pouze za úplné tmy), se ani na okamžik na sněhu neukázali a zdržovali se pod hustým závěsem větví. Bez svítilny bych neměl nejmenší šanci.

Dobře chápu, že na svítilny může být i další antipatický názor, který jsem už v diskusích zaslechl. Týká se obavy, zda právě svítilny používané při lovu nedrží zvěř v krytu dlouho do noci.

Může to být pravda, nikdo nejsme vševědoucí. Nicméně s dovolením pochybuji, že by to byl hlavní důvod pro podobné chování. V naší honitbě používáme svítilny při lovu na 600 ha lesa nyní v podstatě dva. Počet prasat, která s nimi ulovíme, činil v uplynulém mysliveckém roce pět, a to v různých částech honitby. Připočtu-li, že mi navíc černá letos dvakrát odskočila po nasvícení (nikdy předtím se to nestalo), svítilo se na prasata za rok cíleně asi sedmkrát. Zato při poslední vycházce jsem koncem ledna napočítal v 17,00 hodin přímo v lese tři skupiny turistů se psy a pět „part“ lesáků zpracovávajících ve světlech strojů kůrovcovou kalamitu…

Reakce černé zvěře bych na základě praktických zkušeností rozdělil na tři typy.

- Za prvé se jedná o zvěř, která na světlo vůbec nereaguje. Často se přitom jedná i o dospělé kusy. Vzhledem k tomu, že nám honitbou prochází frekventovaná silnice, může jít o zvyk na světla projíždějících aut.

- Za druhé se jedná o celkem ukázkovou reakci, kdy se černá po nasvícení vnadiště začíná pozvolna rozcházet na všechny strany. V tom případě nebývá nijak obtížné některý kus ulovit.

- A za třetí se jedná o reakci, která se stává i podle sdělení některých známých z jiných honiteb stále častější. Je jí okamžitý útěk, resp. odskočení, protože zvěř zůstává stát v prvním hustším úkrytu, kde ztichne. Důvod je podle mého zřejmý - permanentní stres, smysly v neustálé pohotovosti a útěková reakce při jakékoliv odchylce od normálu. Podobně se černá koneckonců nyní chová i při náznaku jiného potenciálního nebezpečí. Připouštím, že dílem může být tato reakce samozřejmě způsobena předchozími negativními zkušenostmi, nicméně vzhledem k popsané frekvenci použití svítilen i k tomu, že stejně dnes už reagují i selata bez bachyně, bych tento vliv připustil opravdu pouze okrajově.

Vzdálenější budoucnost svítilen při lovu černé zvěře proto nevidím zcela růžově. V přechozím období „fungovaly výborně“, dnes „prozatím fungují“. Co budu schopen napsat na dané téma za pět let, to je otevřenou otázkou. Černá se naučí vše a tam, kde není klid, je stále více opatrná. Přidá-li k nervozitě pár negativních zkušeností, nebude lov se svítilnami v delším výhledu lehký.

Osobně jsem několikrát vyzkoušel i barevné filtry.
Lov ale možná nebude časem jednoduchý ani se stále rozšířenějším „nočním viděním“. S nežádoucí reakcí černé by se již nyní mohli pochlubit někteří majitelé různých „přísvitů“. Podobná diskuse ovšem přesahuje rámec tohoto příspěvku. Jeho smyslem bylo shrnout osobní zkušenosti a představit jednoho z (prozatím) účinných, a především cenově dostupných pomocníků pro bezpečnější lov černé zvěře.

V každém případě určitě uvítáme zkušenosti myslivců z jiných částí republiky a z jiných podmínek lovu. Sedněte a napište, jaké jsou vaše praktické zkušenosti, jak se dá lovit za pomoci svítilny a jak u vás reaguje zvěř.

Mgr. Josef DRMOTA, Myslivost

KMOTŘIČKA LIŠKA V PŘÍRODĚ A POZNÁMKA K LOVU ČERNÉ ZVĚŘE! Noktovizory a termovize.

V přírodě dělá své dílo a divočákům neuškodí

V nedávné minulosti, jsme při lovu divočáků spoléhali jen na měsíček, který ve spojení se sněhovou pokrývkou umožňoval lovit i v noci

Bohužel, pokud napadl čerstvě sníh, tak chvíli trvalo, než divočáci vylezli. A tak si myslivci proměnili tmavou noc na světlou pomocí světel. Že to nebylo v souladu se zákonem? Všichni věděli jak to ve skutečnosti je, tedy bylo.
Černá zvěř, která je velice inteligentní, ale záhy pochopila, že po rozsvícení přichází výstřel a nepomohly ani barevné filtry.
Vývoj technologií nočního vidění pokročil. Nad čím armáda ohrnovala nos, bylo k mání pro myslivce. Co na tom, že to nebylo v souladu se zákonem? Naši zákonodárci systematicky ignorují skutečnou realitu, a tak je veřejným tajemstvím, že to, co zákon dnes dost zmateně povoluje, je skutečností v myslivecké praxi již několik let.

Noktovizorem vidím i při takové úrovni osvětlení, kdy lidské oko již končí se svými schopnostmi a popřípadě si mohu pomoci dosvitem. Myslivec, který sedí na čekané, vidí z kazatelny do určité vzdálenosti, i když je černá noc, a pokud tam divočák přijde, je možno jej řádně obeznat a případně ulovit. Současně používané přísvity nejsou bez problémů.
A ejhle! Letošní myslivecký rok – alespoň z míst, které jsem poznal - otevřel roh hojnosti žíru, divočáci najdou dostatek potravy v lesích a nemají potřebu chodit k našim újedím, dokonce ani na pole po kukuřicích, kde byla programově úroda zaorána.
Pokud jste dočetli až sem, tak můžete na noktovizory odpovědět za mě. Noktovizor pomáhá, ale omezeně. Pokud nepřijde divočák za myslivcem, lov se nekoná – otázka černé se tak stejně moc neřeší.

Když nepřijde divočák ke kazatelnám, posedům nebo k myslivci, musí jít myslivec za divočákem. Jenže divočák se pohybuje v krytu porostů a je v noci prakticky neviditelný. Jak jej zviditelnit? I na to je technika, například termovize, která rozlišuje předměty a také zvěř na základě vyzařovaného tepla. 

Po vyhledání zvěře i na dost velkou vzdálenost, musí myslivec došoulat na dohlednou a dostřelnou vzdálenost noktovizoru a lovit. Šoulat potmě je velice náročné, a když se podívám na věkové složení myslivců, tak je předem pro naprostou většinu neuskutečnitelné. A opět se vynoří otázka, která musí vyvrcholit rozepří. Ti co sedí na čekané, budou velice neradi, když se jim tam někdo bude pohybovat.
Pokud sečtu náklady na noktovizor a termovizi, jsem na částce, za kterou je slušné ojeté auto, čímž je zodpovězena otázka, kdo si tato zařízení pořídí.
Kruhem se vracím k úvodní otázce, zda je pořízení noktovizoru, třeba i se státním příspěvkem, jehož přidělování si neumím prakticky představit, účelné. Ke zvýšení odlovu černé to rozhodně zásadně nepřispěje tak, aby vynaložené náklady přinesly očekávanou změnu ve stavech černé. Ano, zvýší se komfort lovu a hlavně bude umožněno kvalitnější obeznání lovené zvěře.

Jakou cestu k zásadnímu snížení počtů černé zvěře tedy zvolit? To je otázka filozofie lovu, ale hlavně přístupu všech. Pokud totiž jedni loví a využívají všech povolených způsobů a další černou „šetří“, tak se problému nezbavíme nikdy.

Ing. Jiří Vronský

Přístroj EAGLE TSV14 je víceúčelový přístroj - může tedy sloužit jako puškohled či jen tak na pozorování. Puškohledy, Termovize, Lovecká optika, Optika

EAGLE TSV14-02 je univerzální přístroj, může sloužit jako pozorovací přístroj nebo jako puškohled. 

EAGLE TSV14

Je malý, lehký, odolný - tělo vyrobené z umělohmotných kompozitů s příměsí uhlíkových vláken. Na přístroji, pokud ho budete využívat jako puškohled, může být osazený objektiv s ohniskovou vzdálenostní od 19 mm až 75 mm. Je oblíbený pro svoji hmotnost, rozměry a univerzálnost.

 TERMOVIZE EAGLE TSV14-02 - rozlišení bolometru 384 x 288  Objektiv 19 mm Optické zvětšení 1,1 Digitální zvětšení (plynulé) 1,3x až 4x

Vhodný jako puškohled.

Praktický, lehký a malý víceúčelový termovizní přístroj EAGLE TSV14 sa vám pohodlně vejde do jedné ruky. Můžete si jej schovat do kapsy u bundy či připevnit ke zbrani.
Vysokovýkonný puškohled na evropském trhu je ve své kategorii bezkonkurenční. Umožňuje pozorování v různých barevných režimech, poskytuje obraz s vysokým rozlíšením a vysokou opakovací frekvencí. Tato horká NOVINKA mezi termovízními zaměřovači - EAGLE TSV14 se může oproti konkurenci pochlubit vysokým výkonem a nízkou cenou. Stejně tak úplně tichý chod automatické kalibrace umožňuje nerušené pozorování i zaměření objektu.

Vysokokvalitní obraz. Díky inteligentnímu vylepšení obrazu a odstranění šumu je stejně kvalitní ve dne, v noci, v nepříznivém počasí, když prší, sněží anebo je mlha. S jistotou rozlišíte pozorované objekty - osoby, zvěř, auta..., a to na velkou vzdálenost.

Přístroj EAGLE TSV14 je víceúčelový přístroj - může tedy sloužit jako puškohled či jen tak na pozorování.

PRASE DIVOKÉ. SUS SCROFA. Divočák, Posed, Markazíni, Šoulačka, lov, Lovecká optika, Jakou cestu k zásadnímu snížení počtů černé zvěře tedy zvolit?

Když nepřijde divočák ke kazatelnám, posedům nebo k myslivci, musí jít myslivec za divočákem. 

Sus scrofa - sele

Jenže divočák se pohybuje v krytu porostů a je v noci prakticky neviditelný. Jak jej zviditelnit? I na to je technika, například termovize, která rozlišuje předměty a také zvěř na základě vyzařovaného tepla. 

Po vyhledání zvěře i na dost velkou vzdálenost, musí myslivec došoulat na dohlednou a dostřelnou vzdálenost noktovizoru a lovit. 

Šoulat potmě je velice náročné, a když se podívám na věkové složení myslivců, tak je předem pro naprostou většinu neuskutečnitelné. A opět se vynoří otázka, která musí vyvrcholit rozepří. Ti co sedí na čekané, budou velice neradi, když se jim tam někdo bude pohybovat.
Pokud sečtu náklady na noktovizor a termovizi, jsem na částce, za kterou je slušné ojeté auto, čímž je zodpovězena otázka, kdo si tato zařízení pořídí.

Kruhem se vracím k úvodní otázce, zda je pořízení noktovizoru, třeba i se státním příspěvkem, jehož přidělování si neumím prakticky představit, účelné. Ke zvýšení odlovu černé to rozhodně zásadně nepřispěje tak, aby vynaložené náklady přinesly očekávanou změnu ve stavech černé. Ano, zvýší se komfort lovu a hlavně bude umožněno kvalitnější obeznání lovené zvěře.

Jakou cestu k zásadnímu snížení počtů černé zvěře tedy zvolit?

 To je otázka filozofie lovu, ale hlavně přístupu všech. Pokud totiž jedni loví a využívají všech povolených způsobů a další černou „šetří“, tak se problému nezbavíme nikdy.

ROE STALKER. Swarovski Z8i riflescope rail mount on Blaser R8. Swarovski Z8i 2.3-18x56 puškohled namontován na Blaser R8 pušky s použitím Blaser QD sedlo pro uchycení.

Swarovski Z8i riflescope on Blaser R8

Just a short instructional video showing how to mount a rail mounted scope. This is Swarovski Z8i 2.3-18x56 riflescope mounted on a Blaser R8 rifle using Blaser QD saddle mount. This is Swarovski rail (SR), but the same principle applies to Zeiss and S&B type of rails.

 Jen krátké instruktážní video ukazuje, jak namontovat kolejnici namontovat rozsah. To je Swarovski Z8i 2.3-18x56 puškohled namontován na Blaser R8 pušky s použitím Blaser QD sedlo pro uchycení. To je Swarovski kolejnice (SR), ale stejný princip platí pro Zeiss a S a typu B kolejnic.

Společné lovy a střelba na běžící sele nebo lončáka, řada myslivců hodlá ulovit úplně stejnou zbraní a se stejnou optikou jako na čekané. Vedoucí lovu a závodčí.

Známým fenoménem je velice nízká účinnost střelby na společných lovech

BAŽANT kohout

 

Většina z nás to již zažila. Padesát ran a na výloži jeden nebo dva kusy černé zvěře a liška. Toto má několik příčin.

Pro většinu myslivců není problém ulovit zvěř na čekané.
 Pěkně v klidu, vybrat, zamířit a vystřelit. Zcela jiná situace je ale střelba na běžící sele nebo lončáka, které řada myslivců hodlá ulovit úplně stejnou zbraní a se stejnou optikou jako na čekané. Tomu, že se výsledek nedostavuje, se nelze divit.
Povinné střelby jsou dnes zavedeny pouze v osvícených mysliveckých subjektech, ve kterých statutární zástupce a myslivecký hospodář nevydají povolenku k lovu dříve, dokud nejsou prověřeny střelecké kvality člena. Otázka zní, zda má cenu vydávat povolenku k lovu někomu, kdo neumí střílet, nebo někomu, kdo bude nenastřelenou zbraní zvěř v honitbě zraňovat a mrzačit? Myslím, že odpověď je jednoznačná – ne!

Výcvik střelby na běžící cíl je problematický. Střelnice, na kterých jde tato střelecká disciplína trénovat, je jenom několik. Celkem dobrou alternativou jsou laserové střelnice, kde se dá pohotová střelba na pohyblivý cíl celkem dobře nacvičit.
Řada států zavádí pro lovce certifikáty, které potvrzují jejich střeleckou zdatnost. Bez zkušební střelby vás nenechají lovit ve Švédsku, v Německu mají povinnou certifikaci všichni, kteří mají výkon práva myslivosti jako náplň práce. Na Slovensku je povinnost cvičných střeleb každý druhý rok. Dá se tedy očekávat, že něco podobného se časem objeví i u nás. Jak se k tomu postavíme, ukáže čas.
Arsenál zbraní některých našich myslivců je také tzv. morálně zastaralý.
To je nejvíce vidět jestliže se na naháňce sejde skupina lovců z několika zemí. Rakušané a Němci používají na naháňkách zpravidla poloautomatické zbraně s kolimátory a na jejich výsledcích střelby je to také znát.

Nové zbraně a optické přístroje v podobě kolimátorů a různých typů zaměřovačů, umožňující noční vidění jsou nákladné.
V anketách, které proběhly na našich mysliveckých webech již před řadou let jednoznačně „vyhrál“ individuální lov nad lovem společným, tedy co se obliby u myslivců týče. Má mnoho plusů, především ten, že skutečně můžeme provést průběrný odstřel a rána je jistější.

Existuje řada lovců, pro které je noční čekaná tím nejlepším způsobem lovu a neváhají investovat svoje finanční prostředky a čas a výsledky se dostavují. Negativem je často nevhodné umístění vnadišť a také jejich skladba. Je ale na každém myslivci, aby vnadiště nebylo mrchoviště a předkládané vnadění nezpůsobilo trauma procházejícímu návštěvníkovi přírody.
Společné lovy jsou náročné na organizaci a je nutné především dodržovat všechna zásady bezpečnosti. Dá se předpokládat, že v přehledném terénu asi nebude problém postavit střelce tak, aby byly dodrženy zásady bezpečnosti a aby zároveň šance na úspěšný lov byla velká.
Problém nastává v okamžiku, kdy se má lovit v rozsáhlejších lesních komplexech. Zde velice záleží na místní znalosti terénu, využití přírodních nebo umělých překážek a eliminaci střeleckých pozic na průsecích a cestách, kde se dá střílet pouze mezi houštinami.
Vedoucí lovu a závodčí by leče měli dopředu připravit a linie střelců postavit v přehledném terénu, nejlépe ve starších porostech, kde je možno zvěř obeznat a připravit se k bezpečné a účinné střelbě. Stále častěji se setkáváme s naháňkami se slíděním, společnou čekanou a také s výstavbou naháňkových stanovišť.
Také u lovu se setkáváme s řadou naschválů, zavětřování vnadišť, rušení klidu v honitbě, kde se má společně lovit a podobně.

#Hunting Rifles, Lov ve svobodném světě, Lovecká optika, Lovecké zbraně, Společné lovy, Způsoby lovu a historie, 

#Lovecká optika, Dalekohledy, Puškohledy. Poraďte mi puškohled (dalekohled), aby byl kvalitní, ale levný. Odpověď je jednoduchá. Taková optika prostě neexistuje...

Dnes je na trhu doslova záplava nabídky od různých výrobců. A myslivče, vyber si! Jenže přemíra nabídky způsobuje také problém. V nabídce najdeme mnoho značek z různých zemí původu a při velmi širokém cenovém

Na čekané

spektru.

Každý prodejce chválí své zboží bez ohledu na jeho skutečnou kvalitu. Na výstavě loveckých potřeb jsem dokonce zažil jednoho vystavovatele chválit tak své výrobky, že tvrdil i technické nesmysly jen, aby získal zákazníka spoléhaje zřejmě na to, že dotyčný nemá hlubší technické vzdělání. Ve svých tvrzeních byl tak přesvědčivý, že by zviklal i člověka částečně znalého, natož pak obyčejného myslivce nebo člověka s netechnickým vzděláním.
Do střelecké poradny často přicházejí dotazy typu: "Poraďte mi puškohled (dalekohled), aby byl kvalitní, ale levný". Odpověď je jednoduchá. Taková optika prostě neexistuje, stejně jako nelze koupit Mercedes za cenu Trabanta. U optiky, tak jako ostatně i u jiných výrobků, ale zde možná i více, platí přímá úměra ceny a kvality.

Levné optické přístroje mívají čočky a hranoly z poměrně nekvalitních plastů. Jsou sice lehčí, ale mívají často horší optické vlastnosti, jak v koeficientu propustnosti světla, tak ve vykreslení obrazu, než sklo. Velice jsou také náchylné na teplotu, takže stačí v létě zapomenout triedr v autě a místo obrazu uvidíte již jen neforemné skvrny. Levná optika nebývá odolná proti vlhkosti a vodě, v zimě snadno zamrzne atd.
Zavádějící bývá rovněž posuzovat kvalitu optiky jen podle země původu. Často horší kvality bývají přístroje z jihovýchodní Asie, ale i mnoho evropských prodejců si nechává vyrábět přístroje v jihovýchodní Asii pod svoji evropskou značkou, takže ne vždy "evropská" značka je synonymem pro kvalitu. Podobně to platí i pro některé přístroje ze zámoří.

Zaměřovací dalekohledy se svítícím záměrným bodem. #záměrná osnova. Poměr ohniskové vzdálenosti objektivu k ohniskové vzdálenosti okuláru udává zvětšení dalekohledu

Swarovski Optik

Obraz předmětu se pomocí objektivu vytváří v jeho ohniskové rovině 

ve které je zároveň umístěna záměrná osnova. (ohnisková destička). Ke správné orientaci obrazu slouží převracecí soustava.

Pomocí okuláru je možno sledovat vytvořený obraz předmětu (např. jelena). Ohnisková rovina okuláru je opět totožná s polohou záměrné osnovy. Poměr ohniskové vzdálenosti objektivu k ohniskové vzdálenosti okuláru udává zvětšení dalekohledu. 

Konstrukci záměrné osnovy (ZO) je možno rozdělit do dvou skupin:

a) "samonosná" ZO; 

b) ZO na ohniskové destičce. 

Se samonosnou konstrukcí se můžeme setkat např. u puškohledů firem Tasco, Bushnell nebo Norconia. 

Samonosná záměrná značka bývá nejčastěji vyseknuta z velmi tenké kovové fólie (o tloušťce 1/10 mm). Značka je pak uchycena v pomocném držáku (rámečku) s mechanismem pro nastavování stranových a dálkových oprav. Toto řešení se používá spíše u levnějších zaměřovačů. V minulosti se také používala samonosná konstrukce, která byla vytvořena z tenkých kovových drátků (průměr asi 1/3 mm) se zašpičatělými konci (klasické německé "téčko"). 

Puškohledy s ohniskovou destičkou např. nabízejí firmy Zeiss, Kahles, Meopta nebo Frankonia. 

Tyto přístroje mají záměrnou osnovu nanesenou na tenké skleněné destičce. Ta je pak obdobně upevněna v držáku spolu s výškovým i stranovým mechanismem. Výhodou této konstrukce je to, že je možno nanést (vyrýt) nejen libovolný tvar záměrné značky, ale navíc mohou být v zorném poli i další obrazce (např. dálkoměrná stupnice), což je u předchozího provedení vyloučeno. Navíc záměrná osnova na ohniskové destičce může být o mnoho tenčí (hlavně uprostřed) než u samonosného provedení.

Osvětlování záměrného bodu

Puškohled Meopta 12 x 56

 Jako zdroj světla se u obou provedení používají svítivé diody (LED) červené barvy. Jako napájecí zdroj slouží lithiový článek o napětí 3 V (běžný knoflíkový článek, který tvarem připomíná minci). Doba činnosti se pohybuje v řádu desítek hodin. Červená barva je zvolena kvůli vysokému kontrastu na pozadí (zelená, hnědá, žlutá) při pozorování. U zaměřovačů se "samonosnou" ZO se pomocí odrazné optické soustavy promítá obraz světelného zdroje do středu ZO. U takového řešení je záměrný bod dostatečně viditelný i za dne, což u řešení s ohniskovou destičkou neplatí. Není to nedostatek, ale záměr, protože svítící záměrný bod je potřeba hlavně za zhoršených světelných podmínek.

 U druhého provedení slouží ohnisková destička jako světlovod. Na požadovaných místech je nanesena luminiscenční (světélkující) látka. U samonosné varianty je tvar svíticího záměrného bodu omezen pouze na bod (malý kroužek). U ohniskové destičky je možné, aby svítící záměrná značka měla i jiný tvar než kruhový.

 Při střelbě za zhoršených světelných podmínek (tj. za šera a v noci) je třeba nastavit dostatečný jas záměrné značky pomocí regulačního točítka. V žádném případě ale není vhodné nastavovat příliš vysoký jas, a tak značku přesvětlit. Oko se totiž rychle zadaptuje na vysoký jas značky a obraz cíle s malým jasem se tak může přesvětlit a být tak hůře viditelný. Navíc přesvětlený záměrný bod může nepříznivě ovlivňovat přesnost střelby. Je vhodné si připomenout, že adaptace oka na tmu probíhá dvěma způsoby: 

Rychlá adaptace v úzkém rozmezí (přibližně 1:16) změnou průměru vstupní pupily oka (zornice) od 2 do 8 mm. Poměr 1:16 vyplývá z poměru ploch kruhů o průměru 2 a 8 mm (3,14 : 50,24). Duhovka zde funguje např. jako irisová clona, kterou každý může vidět, např. u fotoaparátu. Pomalá adaptace probíhá změnou procesu vidění v sítnici, jako např. zvýšení koncentrace světlocitlivé látky v sítnici nebo propojením více tyčinek na jeden zrakový nerv. Tento proces je velmi složitý a dlouhý a překračuje rozsah tohoto článku. Co je však důležité, je to, že adaptace na tmu trvá i zdravému oku přibližně jednu hodinu. Oko se tak během vývoje přizpůsobilo času od soumraku do tmy. Proto jedna hodina. 

KAHLES Helia CX 3  12 x 56

Jakmile je jas předmětu vyšší (např. přesvícený záměrný bod) než odpovídá stavu po adaptaci, dojde k oslnění a poklesu výkonu oka (podobná situace může nastat např. při oslnění protijedoucím vozidlem). Výkonem oka se rozumí jeho schopnost poskytovat zrakové informace. U přístrojů s ohniskovou destičkou je záměrná značka dobře viditelná pouze za šera a za tmy, proto u takových přístrojů nemůže k přesvícení vůbec dojít. 

Na závěr bych se chtěl vyjádřit k jednomu zlozvyku, se kterým se mezi myslivci setkávám. Jde o to, že osahávají čočky svých (i cizích) dalekohledů, a tak zjišťují jsou-li vyrobeny ze skla nebo z plastu (což takto stejně nemohou stoprocentně určit). Navíc takto činí na čočkách které jsou opatřeny antireflexní vrstvou (nebo vrstvami) - nesprávně "antireflexní fólie". 

Pot z prstů dokáže velmi spolehlivě a bohužel také nenávratně narušit povrch antireflexní vrstvy i u toho nejdražšího přístroje.

Je to dáno chemickým složením potu, který obsahuje např. chlorid sodný, kyselinu máselnou a octovou a močovinu. Dohromady tvoří kvalitní žíravinu, která dokáže narušit nejen zmíněné antireflexní vrstvy, ale i povrch samotného skla. Zní to neuvěřitelně, ale je to pravda. Z toho vyplývá, že není vhodné s dalekohledy takto zacházet. Pokud se něco takového přihodí, je třeba co nejdříve otisky prstů z povrchu čoček odstranit. 

Nejvhodnější na čištění je smotek vaty na špejli, smočený v trošce éteru nebo izopropylalkoholu. Je také možno použít čisticí soupravy, které jsou běžně dostupné např. ve fotopotřebách.

#Dalekohledy, Puškohledy, Lovecká optika, Optika, Hunting Rifles, Nastřelení lovecké zbraně

LOVECKÁ OPTIKA. Největší rozsah zvětšení je u puškohledů. Desetinásobné zvětšení znamená desetinásobnou nestabilitu obrazu!

Měření sil jelenů v říji

Při pozorování pouhým okem je dojem obrazu daného objektu všeobecně klidný, ačkoli se tělo i oko neustále pohybují. Tento zdánlivě klidný obraz umožňuje oční mozkový systém díky trvalé,
sensorické a podvědomé kompenzaci. Ta bohužel nefunguje při pohledu skrz dalekohled, zde začíná být obraz (v závislosti na zvětšení) nestabilní a neklidný.

Neklid obrazu vzniká hlavně z důvodu:
* Kolísání těla
* Neklidu ruky
* Pulsu
* Věkem způsobeným třesem

Dalekohled zobrazí klidový obraz, pokud je držen absolutně v klidu a nebo je fixován, naopak zvětšení opticky posílí i nejmenší pohyby.

Desetinásobné zvětšení znamená desetinásobnou nestabilitu obrazu!

Největší rozsah zvětšení nalezneme u puškohledů.

Troubení při společném lovu

V této oblasti se v současné době prosazují modely s variabilním zvětšením, které umožňují lovci používat jeden přístroj pro různé druhy lovu. V nabídce všech výrobců nalezneme i dnes puškohledy s pevným (fixním) zvětšením a to od 4 násobného (střelba na kratší vzdálenosti, vzduchovky,malorážky) přes 6 násobné až po nejpoužívanější 7 a 8 násobné. Jak již bylo řečeno mnohem více modelů je nabízeno v provedení s variabilním zvětšením. Tyto puškohledy lze rozdělit na "naháňkové" (zvětšení 1,1 - 4x; 1,25 - 4x; nebo nejmodernější 1 - 6x), dále univerzální modely "pro šoulačku" (zvětšení 1,5 - 6x nebo 1,7 - 10x) a nejrozšířenější typy pro "posedový" způsob lovu (zvětšení 2,5 - 10x; 3 - 12x nebo 2 -1 2x).
Speciální kategorií pro lov na velké vzdálenosti nebo sportovní střelbu jsou modely 4 - 16x nebo 6 - 24x.
Toto rozdělení je samozřejmě zjednodušující a orientační, především nejmodernější přístroje s velkým rozsahem zvětšení (řada Z6i od firmy Swarovski Optik) umožňují skutečně široký rozsah použití.

Dalekohledy. Výstupní pupila a stmívací koeficient. Antireflexní vrstvy, prostupnost světla, ostrost obrazu (rozlišovací schopnost) a kontrast, důležitá je rovněž technická a mechanická preciznost.

1. Optické parametry

Swarovski Optik 

Dalekohledy jsou konstruovány pro nejrůznější účely a tato rozmanitost v použití vede často k tomu, že požadavky a přání uživatelů si navzájem odporují. Opticky zázračné dílo, které nerespektuje fyzikální hranice, nemůže nabízet žádná seriózní optická firma. Zkonstruovat dalekohled, který by vážil jen 50 gramů, vešel by se do kapsy u vesty, měl by desetinásobné zvětšení a byl by vhodný pro noční vidění, to zůstává bohužel nesplnitelným snem lovce. Ani nejgeniálnější optický konstruktér nemůže zrušit fyzikální zákony. Proto je pro lovce důležité se rozsáhle informovat na optické parametry a na možnosti jejich využití.

2. Zvětšení
Všeobecně je zvětšení nejdůležitějším parametrem. Udává o kolikrát blíž se objeví objekt. U dalekohledu zvětšujícího 10x bude např. srnec stojící ve vzdálenosti 100 m opticky tak zvětšen, jako kdyby byl pozorován na 10 m pouhým okem.
Příklad: 100 m vzdálený srnec se zdá při
2x zvětšení 50 m blízko
4x zvětšení 25 m blízko
8x zvětšení 12,5 m blízko

U binokulárních dalekohledů volíme zvětšení právě podle účelu použití. Výrobci nabízejí dalekohledy většinou ve zvětšeních od 6x až po 15x. Menší zvětšení postrádá u dalekohledů smysl, větší než 15x pak přináší pozorovateli množství potíží, které budou popsány dále (nestabilita obrazu, menší světelnost, velikost přístroje atd.) Pro lov a myslivost se nejčastěji využívají přístroje se zvětšeními 7x až 10x (nejrozšířenější je jednoznačně 8x). Pro pozorování přírody a především ornitologii jsou pak určeny přístroje se zvětšením 10x až 15x.
Na trhu se vyskytují i dalekohledy s variabilním zvětšením např. 8 - 24x apod. Avšak v nabídce špičkových výrobců optiky se tyto přístroje neobjevují, je totiž prakticky nemožné zajistit odpovídající optické vlastnosti při dlouhodobém používání.

Monokulární pozorovací dalekohledy (teleskopy) se používají pro pozorování na velké vzdálenosti a tomu odpovídají i zvětšení od 20x až po 60x. Tyto přístroje se používají ve dne a společně se stativem, takže odpadají potíže způsobené právě velkým zvětšením. V lovecké praxi se jedná především o modely pro lov v horském terénu (např. při lovu kamzíků apod.).
Největší rozsah zvětšení nalezneme u puškohledů. V této oblasti se v současné době prosazují modely s variabilním zvětšením, které umožňují lovci používat jeden přístroj pro různé druhy lovu. V nabídce všech výrobců nalezneme i dnes puškohledy s pevným (fixním) zvětšením a to od 4násobného (střelba na kratší vzdálenosti, vzduchovky,malorážky) přes 6násobné až po nejpoužívanější 7 a 8násobné. Jak již bylo řečeno mnohem více modelů je nabízeno v provedení s variabilním zvětšením.

Tyto puškohledy lze rozdělit na "naháňkové" (zvětšení 1,1 - 4x; 1,25 - 4x; nebo nejmodernější 1 - 6x), dále univerzální modely "pro šoulačku" (zvětšení 1,5 - 6x nebo 1,7 - 10x) a nejrozšířenější typy pro "posedový" způsob lovu (zvětšení 2,5 - 10x; 3 - 12x nebo 2 -1 2x). Speciální kategorií pro lov na velké vzdálenosti nebo sportovní střelbu jsou modely 4 - 16x nebo 6 - 24x. Toto rozdělení je samozřejmě zjednodušující a orientační, především nejmodernější přístroje s velkým rozsahem zvětšení (řada Z6i od firmy Swarovski Optik) umožňují skutečně široký rozsah použití.

3. Stabilita obrazu
V lovecké praxi je podstatná otázka klidu obrazu při stupňujícím se zvětšení. Při pozorování pouhým okem je dojem obrazu daného objektu všeobecně klidný, ačkoli se tělo i oko neustále pohybují. Tento zdánlivě klidný obraz umožňuje oční mozkový systém díky trvalé, sensorické a podvědomé kompenzaci. Ta bohužel nefunguje při pohledu skrz dalekohled, zde začíná být obraz (v závislosti na zvětšení) nestabilní a neklidný.

Neklid obrazu vzniká hlavně z důvodu:
* Kolísání těla
* Neklidu ruky
* Pulsu
* Věkem způsobeným třesem
Dalekohled zobrazí klidový obraz, pokud je držen absolutně v klidu a nebo je fixován, naopak zvětšení opticky posílí i nejmenší pohyby.
Desetinásobné zvětšení znamená desetinásobnou nestabilitu obrazu!
Příklad: Jen 5 mm odchylky dalekohledu nebo puškohledu od optické osy z výše uvedených důvodů, způsobuje na 200 m chvějící se rozptýlený kruh o průměru 10 cm. Žádný lovec nemůže za těchto nepříznivých podmínek zaručit precizní ránu.

4. Zorné pole
Při pohledu skrz dalekohled vidíme kruhový výřez ze skutečnosti. Velikost tohoto výřezu je nazývána zorné pole. U dalekohledů a teleskopů je zorné pole udáváno v metrech (průměr kruhového výřezu) ve vzdálenosti 1000 metrů, tedy m/1000m. U puškohledů se tento údaj udává na 100 metrů (m/100 m). Kromě údajů v metrech lze také zorné pole udávat ve stupních (např. 6,6°).
Lidské oko může přehlédnout úhel zorného pole do 180°. Použitím optiky je zorné pole oka zřetelně omezeno. Při úhlu 60° zorného pole oka hovoříme o širokoúhlém dalekohledu (jsou označovány vesměs písmenem W). Zorné pole oka označuje výstupní úhel optických drah paprsků od okuláru k oku ve stupních.
U optiky je vždy žádoucí co možná největší zorné pole, jeho velikost je však podstatně určena zvětšením. Čím vyšší zvětšení, tím menší zorné pole. Je proto nutno volit, který s těchto parametrů je pro dané použit důležitější. U puškohledů pro nátlačku je rozhodující velké zorné pole, proto je voleno menší zvětšení. Pro lov v horách, kde se často střílí na velké vzdálenosti je naopak potřeba větší zvětšení a nepřihlíží se tolik velikosti zorného pole.
U dalekohledů pro lovecké účely není vždy zorné pole rozhodujícím parametrem, použijeme-li ovšem pro pozorování na velké vzdálenosti teleskop s velkým zvětšením bude zorné pole přibližně jen 1/3 zorného pole dalekohledu s 8násobným zvětšením.

Při posuzování zorného pole dalekohledu není rozhodující jeho velikost, ale hlavně kvalita obrazu. Levné dalekohledy i s velkým zorným polem mají často zřetelně viditelný neostrý obraz na okrajích zorného pole, který často začíná již ve 2/3 zorného pole. Špičkové přístroje se vyznačují velkým zorným polem a především dobrou kvalitou obrazu až do okrajů.

5. Světelnost
Teoreticky je světelnost je stanovena průměrem objektivu a zvětšením. Pro určení světelnosti se používají dva vypočtené parametry :
* Výstupní pupila = průměr objektivu v mm / zvětšení
* Stmívací koeficient = druhá odmocnina součinu zvětšení x průměr objektivu v mm

Výstupní pupila
Čím větší je výstupní pupila, tím větší je světelnost.
Teoreticky by měla výstupní pupila dalekohledu nejenom ležet se zornicí oka přímo na sobě ale shodovat se i v průměru.
Prakticky je to možné jen omezeně, protože zornice mění svou velikost a také se kvůli neustálým pohybům přemisťuje do různých směrů. Tyto pohyby nemůžeme ovlivnit a s přibývající dobou pozorování jsou stále výraznější.
U mladších osob má zornice ve tmě průměr až 7 mm. Ideální dalekohled do šera je pak 8x56 se 7mm výstupní pupilou. S přibývajícím věkem bude maximální otevření zornice ve tmě menší. Pro starší lovce jsou optimální dalekohledy 8x50 nebo dokonce 8,5x42 s výrazně menší hmotností. Ve dne je k dispozici stále dostatek světla, takže se dá dobře pracovat i s ještě menšími dalekohledy např. 8x30.

Pro delší pozorování (déle než půl minuty) by měla být speciálně u dalekohledů výstupní pupila větší, než zornice oka. Tím zůstane obraz v klidu a zachované zorné pole navzdory pohybům oka. Pokud je výstupní pupila menší než zornice, jeví se obraz v dalekohledu tmavší. Při stmívání by to mohlo vést až k tomu, že nebude přes dalekohled vidět, ačkoli jsou objekty pouhým okem ještě rozeznatelné.
Uvedené tabulky byly vytvořeny na základě průměrných údajů stanovených očními lékaři a nelze je tedy vztahovat na každého jedince. Přesto by měl člověk zvážit pro jaký účel bude přístroj používat (lov ve dne versus lov za šera) a nejlépe prakticky vyzkoušet, zda jeho oko využije rozdíl ve velikosti výstupní pupily, nebo bude důležitější rozdíl ve velikosti a hmotnosti přístrojů .

Stmívací koeficient
Pro výkon dalekohledu za šera platí, že i při stejně velké výstupní pupile roste tento výkon se zvětšením. Proto je uváděn pojem stmívací koeficient, který je určen vzorcem:
stmívací koeficient = druhá odmocnina součinu zvětšení x průměr objektivu v mm
Např. tedy pro model 7x42 je koeficient přibližně 17, pro model 7x50 je koeficient 19 , pro model 8x56 je to 21 a pro model 15x56 je to 29 (přitom je jasné, že právě tento model není vhodný pro pozorování za šera z důvodu malé výstupní pupily asi 3,7 mm).
Již zde vidíme, že tvrzení "čím větší stmívací koeficient, tím lepší schopnost při soumraku" platí jen tehdy, pokud je výstupní pupila větší a nebo minimálně stejně velká jako zornice oka. Stmívací koeficient nám tedy pouze může říci, který ze dvou modelů o stejném průměru výstupní pupily je vhodnější pro pozorování za šera a nemá tedy v praxi pro lovce velký význam, dokonce je zavádějící.

Výstupní pupila a stmívací koeficient jsou teoretické parametry pro posouzení schopností přístrojů za šera. Umožňují nám porovnání různých modelů dalekohledů např. 8x30, 10x50 a 8x56. Nic nám ovšem neříkají o kvalitě přístroje, protože výstupní pupila i stmívací koeficient jsou stejné např. u všech dalekohledů 7x50. To znamená, že výše uvedené teoretické parametry neumožňují posouzení kvality.
Pro praxi jsou podstatnější jiná kritéria jako antireflexní vrstvy, prostupnost světla, ostrost obrazu (rozlišovací schopnost) a kontrast, důležitá je rovněž technická a mechanická preciznost.
Uvedené optické parametry nám tedy vytvářejí pomyslný trojúhelník vlastností a je tedy na nás, která z vlastností je pro nás nejdůležitější. Není totiž možno mít dalekohled s velkým zvětšením a současně velkým zorným polem a světelností. Neměli bychom ovšem nikdy zapomínat na schopnosti našeho oka, jako druhé části optického systému.

Ideální je tedy vybranou optiku sami vyzkoušet v reálných podmínkách!

Puškohled Zeiss má čočky ze speciálního skla bez příměsi těžkých kovů, které se jinak běžně používají. Složení optického skla tak dává brilantnější a jasnější obraz než sklo dříve používané a navíc je lehčí.

Puškohled Zeiss Diatal 7x50 Classic

Jedny z nejlepších a nejkvalitnějších puškohledů vyrábí německá firma Zeiss.

Jejich kvalita se projeví nejen dlouhou životností, spolehlivou mechanickou odolností i na rážích s nejsilnějším zpětným rázem, ale především jasným, brilantním a dokonalým obrazem i za snížené viditelnosti.

Důkazem může být, že měření koeficientu propustnosti světla nezávisle provedené německým časopisem Pirsch prokázalo nejlepší parametry u puškohledů Zeiss s hodnotou minimálně 93 %, zatímco jiné známé značky, se pohybovaly kolem nebo i pod 90 % a levné puškohledy docilovaly propustnosti světla pouze kolem 65 %, což je skutečně hodně slabé a takový puškohled se pro lov za šera nehodí vůbec. jedny z nejlepších a nejkvalitnějších puškohledů vyrábí německá firma Zeiss. Jejich kvalita se projeví nejen dlouhou životností, spolehlivou mechanickou odolností i na rážích s nejsilnějším zpětným rázem, ale především jasným, brilantním a dokonalým obrazem i za snížené viditelnosti. Důkazem může být, že měření koeficientu propustnosti světla nezávisle provedené německým časopisem Pirsch prokázalo nejlepší parametry u puškohledů Zeiss s hodnotou minimálně 93 %, zatímco jiné známé značky, se pohybovaly kolem nebo i pod 90 % a levné puškohledy docilovaly propustnosti světla pouze kolem 65 %, což je skutečně hodně slabé a takový puškohled se pro lov za šera nehodí vůbec.

Technické provedení puškohledů Zeiss:
Kvalitní puškohled musí být dostatečně mechanicky odolný, a to jak proti vnějším otřesům nebo případným pádům, tak zejména proti silným rázům při instalaci na velmi výkonné zbraně, aby byla zabezpečena přesnost nastavení zaměřovacího systému. Tubusy levných puškohledů bývají šroubované, což znamená, že při pádu se snadno odlomí od střední části. U takových puškohledů je do střední části našroubována laicky řečeno trubka okuláru a trubka objektivu. Mechanická odolnost je u puškohledů Zeiss výjimečně vysoká a to tím, že korpusy puškohledů jsou vyrobeny z jednoho kusu materiálu.
Výchozím polotovarem je válec z lehké slitiny o hmotnosti 2,72 kg, který se osoustruží v přesných NC centrech na konečný tvar tubusu o hmotnosti pouhých 0,24 kg. Je to operace náročná, drahá, s velkým odpadem, ale jediná zabezpečující dokonalou pevnost těla puškohledu. Pro ověření pevnosti puškohledu firma provádí crash testy jak pády z různých výšek, tak ale i přejetím osobním nebo terénním automobilem s výsledným nulovým poškozením puškohledu. Zajímavou zkouškou je například instalace na silné ráže zbraní (např. .50, což je náboj pro letecké kulomety) nebo těžké odstřelovací a protipancéřové pušky.
Vnitřní mechanismy jsou šroubovány přesnými závity a v případě posuvných ploch přesně leštěny s kontaktem vždy kov na kov, kde kromě silikonových těsnění zabezpečujících vodotěsnost, parotěsnost a plynotěsnost vnitřních prostor, nejsou použity žádné plastické hmoty, které by mohly způsobovat nežádoucí posuny. Tím je zabezpečena naprostá tuhost a stabilita vnitřních mechanismů v případě pádu a proti silným zpětným rázům výstřelů nejvýkonnějších ráží.

Optická soustava puškohledů Zeiss:
Pro firmu Zeiss je charakteristické, že neustále přichází s novými a novými zdokonaleními svých přístrojů. V optické soustavě například začala nyní jako první používat čočky ze speciálního skla bez příměsi těžkých kovů, které se jinak běžně používají. Zvláštní a velmi speciální složení optického skla tak dává brilantnější a jasnější obraz než sklo dříve používané a navíc je lehčí. Nové konstrukce optických přístrojů využívají high tech výpočetní techniky pro optimalizaci kombinace různých druhů skel s rozdílnými koeficienty lomu světla k docílení maximálního optického výkonu.
Pro vysokou propustnost světla jsou důležité antireflexní vrstvy nanesené na povrch čoček a hranolů. Zeiss nanáší sedminásobné vrstvy různých kovů, která zajistí minimalizaci reflexů, brilanci a ostrost obrazu.
Patentovanou specialitou firmy Zeiss je povrchová vrstva nanášená na vnější stranu čoček objektivu a okuláru Lotu Tec, která téměř zabraňuje ulpění vody a minimalizuje ulpění nečistot. Tak je puškohled s vrstvou LotuTec použitelný i v dešti s velmi dobrou viditelností. Tento skvělý vynález odstraňuje starosti s nepraktickými kryty čoček, které nám obvykle vadí v nejméně vhodnou chvíli a pokud potřebujeme pohotově zamířit, jejich odstraňování nám zabere několik cenných vteřin a třeba zmaří zamíření a výstřel. Vše tak řeší povrchová úprava Lotu Tec, na které žádná vodní kapka neulpí a pohled přes puškohled je i v dešti čirý a jasný. Samozřejmostí je naprostá vodotěsnost puškohledů a tepelná stabilita ve velkém rozsahu teplot -25 / + 50 °C..


Pokračování v článku →  Nastřelování a střelba s puškohledem Zeiss!

#Čištění zbraně, Dalekohledy, Kulovnice, Lovecká optika, Nastřelení lovecké zbraně, Optika, Puškohledy, Zacházení se zbraní, Zeiss.

NASTŘELOVÁNÍ A STŘELBA s puškohledem Zeiss. V prodeji je množství různých značek a provedení puškohledů, ale jen málo z nich je skutečně kvalitních. #Lovecká optika, Puškohledy, Zacházení se zbraní, Kulovnice, Dalekohledy, Čištění zbraně, Nastřelení lovecké zbraně, Optika,

Puškohled Zeiss Victory Varipoint M 3-12x56 iC

Nastřelování a střelba s puškohledem Zeiss:

Seřizování puškohledu při nastřelování se provádí obvykle svislým a vodorovným korekčním točítkem. Jeden krok točítka znamená posun zásahu 1 cm ve vzdálenosti 100 m. Rozsah možného seřízení je až 65 cm posunu bodu zásahu v cíli.
Jedinečnou specialitou firmy Zeiss je možnost doplnění korekčních točítek o speciální ASV folie se škálou kalibrovanou odpovídající vzdálenosti střelby odstupňované po 50 m. Doplňkové folie jsou dodávány v pěti variantách podle balistických vlastností různých skupin ráží. Uživatel si vybere ASV folii podle používané ráže a potom může pohotově měnit polohu zaměřovací osnovy podle vzdálenosti střelby a mířit neustále přímo na ideální bod zásahu.

V dnešních loveckých podmínkách se stále častěji setkáváme s nutností střelby na větší vzdálenosti v horách nebo v pláních a problémem bývá správná korekce zamíření. I při správném odhadu vzdálenosti se velmi obtížně odhaduje potřebné převýšení.

Uvedený problém řeší právě folie ASV, kde se prostě a jednoduše nastaví korekční točítko podle zjištěné vzdálenosti a zamíření se provádí přímo na cíl. Tím je zabezpečena přesná střelba i na větší vzdálenost.

Nabídka na trhu:
V současné době je v nabídce firmy Zeiss celkem 20 typů puškohledů s pevným zvětšením 6 x 42, 7 x 50, a 8 x 56 a s variabilním zvětšením 1,1 - 4 x 24, 1,5 - 6 x 42, 2,5 - 10 x 42, 2,5 - 20 x 50, 3 - 12 x 56, 6 - 24 x 56, 6 - 24 x 72.
Puškohledy jsou vyráběny ve dvou typových řadách. V osvědčené řadě Classic, ve které bylo vyrobeno již mnoho tisíc kusů potvrzující kvalitu Zeiss nejen v Evropě, ale i na náročném trhu USA nebo v nejtěžších klimatických podmínkách Afriky, příp. severských zemí. Novější řada Victory je charakteristická použitím zlepšené optické soustavy, stavba puškohledu je o několik milimetrů kratší a až o několik desítek gramů lehčí.
Vnější plochy čoček puškohledů Victory jsou standardně opatřovány vrstvou LotuTec k eliminaci ulpívání vodních kapek a nečistot. Řada Victory má ještě dvě podskupiny Varipoint a Diavari. Puškohledy Varipoint jsou charakteristické nejkratší stavební délkou, která je až o 20 mm kratší než Diavari nebo Classic.
Vrcholem nabídky je puškohled Victory Diarange 2,5 - 10 x 50 nebo 3 - 12 x 56, který je doplněn o vestavěný dálkoměr s dosahem měření 999 m s přesností plus minus 1 m a softwarem, který umožňuje stanovit výškovou korekci bodu zamíření dle zjištěné vzdálenosti.

Závěr: Puškohledy dnes patří k samozřejmé výbavě lovecké kulovnice a rozhodují v největší míře o úspěšnosti lovu. Především při lovu na větší vzdálenost záleží na mechanické přesnosti puškohledu a při lovu za snížených světelných podmínek na kvalitě optické soustavy.
Na trhu je nepřeberné množství různých značek a provedení puškohledů, ale jen málo z nich je skutečně kvalitních. Snad všichni známe situaci, kdy za šera dalekohledem zvěř dobře obeznáme, ale při nasazení pušky do ramene obraz přes puškohled jakoby zmizí a vidíme maximálně jen jakousi skvrnu. To je signál slabé optické soustavy puškohledu s nízkým koeficientem propustnosti světla a vzniká situace, kdy musíme právě o rozhodující čtvrthodinu jít dříve s neúspěchem domů, zatímco s kvalitním puškohledem by byl lov ještě za šera možný.
Bez přehánění lze zcela odpovědně a profesionálně konstatovat to, co uznává i konkurence, že jedny z nejlepších a nejkvalitnějších puškohledů vyrábí německá firma Zeiss. Jejich kvalita se projeví nejen dlouhou životností, spolehlivou mechanickou odolností i na rážích s nejsilnějším zpětným rázem, ale především jasným, brilantním a dokonalým obrazem i za snížené viditelnosti.


#Lovecká optika, Puškohledy, Zacházení se zbraní, Kulovnice, Dalekohledy, Čištění zbraně, Nastřelení lovecké zbraně, Optika, Zeiss.