Lov černé zvěře
 |
| Pulsar Digisight 770A/870LRF/970/970LRF |
a zejména účinná redukce jejich početních stavů není možná bez lovu v noci, tedy za velmi ztížených světelných podmínek. Tento lov je navíc prakticky možný jen několik dnů v měsíci, kdy je krajina osvětlena svitem měsíce. I tak to často bývá problém, protože prasata za úplňku a zcela jasných nocí velmi nerada vycházejí na osvětlená prostranství a v temných koutech, kde se ráda zdržují, zase bývá problém s jejich obeznáním. Tak je bohužel častým jevem, že lovci zamíří na největší kus prostě proto, protože je nejlépe vidět a tak bohužel padne většinou zcela nemyslivecky bachyně. Myslivecká etika i zásady správného výběru jdou v takovém případě stranou. Bohužel taková je praxe a netřeba si pokrytecky nic zastírat.
S nočním lovem jsou spojeny ještě vážnější rizika. Hlavní zásadou musí být vždy bezpečnost. V noci se mění kontury krajiny a po setmění se nám najednou každý pařez nebo balík slámy jeví jako divočák. Zejména klimbajícímu lovci na posedu se po náhlém probuzení zdá téměř každý předmět v okolí jako zvěř, zejména je-li objekt v pohybu. Výsledkem bývají velmi smutné a tragické záměny člověka za divočáka, ke kterým s politováním také dochází.
Řešením, jak zvýšit bezpečnost i mysliveckou úroveň lovu, je použití moderní techniky, a to například přístrojů pro noční vidění.
První přístroje pro noční vidění byly používány jen v armádách a u bezpečnostních složek, ale během 90. let se začaly používat i v lovectví. V myslivosti mohou být významnou pomůckou při pozorování a sčítání zvěře nebo dosledování postřelené zvěře, případně pro mysliveckou stráž. Na noční čekané se nám rozšíří obzor, protože kromě přesného obeznání divočáků můžeme pozorovat noční život i jiných druhů zvěře a živočichů. Neocenitelný je přístroj pro noční vidění k zabránění tragického omylu a následné nehody jistou identifikací mysliveckého kolegy, případně osob při polním pychu v kukuřici nebo na jiných plodinách.
Princip fungování přístrojů pro noční vidění vychází ze skutečnosti, že v přírodě neexistuje absolutní tma. Vždy svítí měsíc nebo alespoň hvězdy, odraz od mraků nebo světelný smog z veřejného osvětlení apod. Přístroje svým optoelektronickým systémem využijí a zesílí tzv. zbytkové světlo pocházející z přírody nebo od umělého světelného zdroje.
