Zvířátka v lese potřebují svůj prostor k životu.
O tom co člověk provádí s životním prostředím, vypráví se smutným humorem tento videoklip kde se zúčastní krteček, zajíček a další zvířátka. Neznáte? Dřevo pomocí techniky do holiny vytěžíme a postavíme krabice k bydlení...mají tady zvířátka glejt na život? Člověk vybavený stroji, bagry, motorovými pilami a nákladními auty jeřáby...se nějak se zvířátky už domluví.
Můj koníček vraný ten nic nedělá, jenom když mu řekneš, že jsi milá....
A já sám, dycky sám, svý koníčky osedlám.:]
Svý koníčky okšíruju, svou panenku pomiluju,
A já sám, dycky sám, svý koníčky osedlám.
1. Pod našima okny teče vodička,
napoj mně, má milá, mého koníčka.
[: Já ho nenapojím, já se koně bojím,
já se ko- ně bojím, že jsem maličká.:]
2. Můj koníček vraný,ten nic nedělá,
jenom když mu řekneš,že jsi má milá.
[: On ti hlavu sehne,ani se ti nehne,
ani se ti nehne,holka rozmilá.:]
3. Pod našima okny roste z růže květ,
pověz mně, má milá,proč tě mrzí svět.
[: Mě svět nic nemrzí,mě jen hlava bolí,
mě jen hlava bolí,plakala bych hned.:]
4. Pod našima okny roste oliva,
pověz mně,má milá, kdo k vám chodívá.
[: K nám žádný nechodí, k nám se každý bojí,
k nám se každý bojí,že jsem chudobná.:]
Jelení říje probíhá od poloviny září do poloviny října
Čas v přírodě
rychle ubíhá a přátelé přírody zpracovávají záběry z lesa, publikují videa na servery. Máme tu opět nové pěkné video. Povšimněte si zejména toho korunového jelena na videu. Je v plné síle, odstřelový není. Jelení říje zpravidla probíhá od poloviny září do poloviny října, ale její intenzita i délka se může místně lišit v závislosti na počasí. Jeleni si v této době vytváření harémy říjných laní a bojují mezi sebou o jejich přízeň. Od večera do rána se ozývají hlubokým hrdelním hlasem. Den pak tráví odpočinkem a zajímavostí je i skutečnost, že v této době nepřijímají skoro žádnou potravu. Laně po osmi měsíční březosti rodí zpravidla začátkem června 1 až 2 kolouchy. Ti jsou hned po narození velice čilí a následují matku, která je kojí asi čtyři měsíce. Pohlavně sice dospívají v druhém roce života, ale mladí jeleni se do rozmnožování zapojují zpravidla ve čtyřech letech. Mohou se dožít i dvaceti let.
Jelení zvěř žije s výjimkou nejstarších jelenů a doby říje v pevně organizovaných tlupách, které jsou tvořeny samicemi s mláďaty a nedospělými jedinci obojího pohlaví. Mladí samci tvoří samostatné tlupy, staří se pak stávají samotáři.
Myslivci jsou přátelé sociálních sítí.....a rádi se vám
úlovkem pochlubí!
Už troubějí...už troubějí...na horách jeleni
Není známo, že by myslivci v hospůdce přehrávali si hard rock, pop nebo jazz. Taky žádný twist, break nebo ča ča jsem neviděl. Lidovky, lidové písničky, kde jste?
Obchodují s vámi kramáři jedni. Neseženou se na webu YouTube. Tak jen poslouchám radio Orlík. Tam hrajou lidovky ( v noci)
To je inspirace. Občas si zazpívám a šinu si to k lesu tou vyšlapanou stezkou úvozem...
La, la, la....Co tu děláš myslivečku, že máš krvavou flintičku. Zastřelil jsem holubičku v šafářovic jetelíčku. Nebyla to holubička, to byla tvoje Anička.
Já jsem malý mysliveček...sotva flintu nesu...hodím si jí přes rameno a pospíchám k lesu!
Umíme si najít to krásné v přírodě i v životě. Jsme skuteční myslivci doslova a neřaďte nás mezi hloupé....
Pranostiky jsou stále aktuální: Pamatuj!
Podzim bohatý na mlhu věští v zimě mnoho sněhu.
Vznášející se pavučiny babího léta - poslední pozdrav léta.
Divoké husy svačinu odnášejí a zimu přinášejí.
Jakmile se ukazuje polní myš, že máš o dřevo se starat, víš.
Mnoho bukvic - mnoho vánic.
#Lidové písničky, lidovky lidové a dechové hudby. #Heligonky, Myslivecká zábava, Myslivecké tradice, Myslivecké písničky
Pár fotografií uveřejním z cest po Jižní Africe (South Africa)
Výhoda stránek blogger je, že fotografie, které se zde umístí lze odkázat pro potřeby přátel Facebooku, kteří nemají možnost prohlížet obrázky z originálních alb ve velkém rozlišení.
Tady si je prohlídnete ve zvětšení přátelé.
Postup je takový: klik do fotografie (případně F11) zvětší obrázek na celý displej.
Teď už byste mohli ty supy na stromě spočítat všechny.
Všechen život krajiny je intenzivní kolem zdroje vody. Tam chodí všichni.
Pár fotografií uveřejním z cest po Jižní Africe (South Africa)Výhoda stránek blogger je, že fotografie, které se zde umístí lze odkázat pro potřeby přátel Facebooku, kteří nemají možnost prohlížet obrázky z originálních alb ve velkém rozlišení.
Tady si je prohlídnete ve zvětšení přátelé.
Postup je takový: klik do fotografie (případně F11) zvětší obrázek na celý displej.
Teď už byste mohli ty supy na stromě spočítat všechny.
Honitba, kam chodím lovit se jmenuje Pec, má cca 1800ha. Lokalita Jeseníky.
Šla jsem po dlouhé době do lesa šoulat. Vyjela jsem si pod Břidličnou (1385m.n.m.) a vydala se na konečnou do místa zvaného Perko. Šla jsem opatrně, pomalu. Počasí bylo krásné, chladno, slunce svítilo a pomalu zapadalo, vítr nefoukal. Slyšela jsem ze 4směrů jeleny. Dva se ozývali jako hledající, další spokojení u laní.
Stočila jsem se za troubením, které se mi zdálo nejblíž. Po levé straně byla smrčina, tak jsem šla, skoro nedýchala, dávala pozor na každé našlápnutí. Věděla jsem, že ve smrčině jsou 2 linky. Když jsem docházela k té první, cítila jsem jelena hodně silně, mezitím troubení z tohoto směru přestalo. V lince jsem uviděla ležet jelena. Jak dlouhá a široká jsem si pomalu sedla na zem, vzala dalekohled a snažila jsem se ho přečíst. Nebylo to nic těžkého, měla jsem ho asi na 20 m a bylo něco málo před 19 hod. Bylo to nádherné, vůbec o mně nevěděl. Byl to 16-terák, oboustraně korunový, koruny stejné jako lustry, dlouhé očníky i opěráky.
Rozloha paroží nádherná, otevřený, ale délka mu chyběla, což je jasné. Na můj vkus až moc pravidelné. Po pár minutách se postavil na široko a jistil, díval se na mě. Postavou jako šmolka, krk, hříva žádný. Myslím si, že měl max.4 roky. Jak se postavil, začala jsem se klepat. Stál tam, dívali jsme se na sebe a on asi věděl, že ho nestřelím. Jednak by to byla škoda a taky by nebyl na výstavě červená tečka, ale asi obdélník nebo jiný geometrický tvar.
Taky mi došlo, že tento jelen netroubil, zřejmě se ještě ani do říje nedostal. Troubil jiný, kterého jsem neviděla. Po asi 3 minutách mě asi navětřil a pomalu odcházel....
Krásné, víc popsat to nedokážu, vyfotila jsem si ho do paměti. Večer jsem ležela v posteli a měla ho pořád před očima. Kdo ví, třeba se ještě potkáme.
K její výrobě jsou nejvhodnější dobře vyzrálé a zdravé plody švestek.
Do kvasu se švestky sklízejí co nejpozději, aby měly málo kyselin a mnoho cukru a také aromatických látek. Dobře vyzrálé švestky by měly mít obsah cukru vyšší než 16-20%. K výrobě švestkového kvasu lze využít švestky celé nebo rozdrcené. Pokud plody rozdrtíme, probíhá kvašení rychleji. Někteří zahrádkáři nechávají švestky kvasit loupané a bez pecek. Odpeckování plodů je pracné a výsledek bývá spíše negativní, protože takový destilát mívá slabší vůni. Optimálním řešením je zachování alespoň jedné třetiny pecek v kvasu. Pro dosažení výraznější vůně a chuti destilátu je možné rozdrtit 15-20 ks pecek. Ale nepřehánět to se zesilováním aromatu, protože jádra obsahují, sice v malém množství, ale přece jen, kyanidy.
Pro kvašení jsou vhodné čistě dřevěné nádoby. Jsou náročné na údržbu. Pokud v nich není kvas, rozesychají se. Aby neplesnivěly, je nutné je uskladnit v suchu. Jinak by se tento aspekt mohl odrazit v „buketu“ konečného produktu.
V současnosti se často používají nádoby plastové, které adekvátním způsobem, nahrazují dřevěné sudy. Přičemž náročnost na údržbu je prakticky minimální.
Mohou být otevřené nebo uzavřené s otvorem pro kvasný uzávěr. Otevřené nádoby při kvašení přikryjeme čistou fólií, kterou připevníme nejlépe gumou, z důvodu zachování ochranné atmosféry oxidu uhličitého uvnitř nádoby. Pokud kvas připravujeme každoročně, měli bychom mít pro tyto účely stálou nádobu a nepoužívat nic jiného.
Kvasná nádoba se plní do 4/5 objemu, pokud možno najednou. Postupné plnění se nedoporučuje. Při optimální teplotě 15°C trvá kvašení asi 6-8 týdnů.
Zanedlouho po naplnění nádob se uvolňuje buněčný cukr a nastává divoké kvašení, které probíhá zhruba 7 dní.
Při tomto procesu se uvolňuje oxid uhličitý, který vytlačuje vzduch a vytváří ochrannou atmosféru pro kulturu kvasinek. Oxid uhličitý zároveň vynáší na povrch celé nebo rozdrcené plody, které vytvářejí na hladině kvasný klobouk – mechanickou ochrannou bariéru před vnějším prostředím. Protože povrch ochranného vaku neboli kvasného klobouku může přijít do styku s vnějším okolím, může v něm vzniknout život mikroorganismů, které vylučují na jeho povrch produkty svého metabolismu, mimo jiné i těkavé kyseliny, které jsou v kvasu nežádoucí. Vzhledem k tomu je nutné jej včas odstranit - dříve než klesne na dno nebo jedete do pálenice na vypálení.
Výtěžnost švestkového kvasu záleží na kvalitě prokvašení. Ze 100 kg kvasu z plně vyzrálých švestek s vysokým obsahem cukru je možné získat asi 5 litrů absolutního lihu neboli 10 litrů destilátu s 50-ti objemovými % alkoholu. Pro zvýšení výtěžnosti je ze zákona možné použít tzv. enzymy, které zajistí kvasinkám náhradní potravu.
Kyselé na povrchu, sladké uvnitř.
Každý plod rafinovaně kombinuje dvojici chutí, které se důmyslně doplňují. Zatímco dužina má silnou ovocnou chuť, která překypuje sladkostí, slupka je kyselá....
Na rozdíl od ostatních druhů ovoce švestky neobsahují škroby a veškerou energii zásobí v podobě cukrů. Proto se během zrání výrazně mění jejich chuť, když ovocné kyseliny ustupují fruktóze. Ta láká nejen děti , ale i hmyz.
Zatímco některé odrůdy mají neutrální sladkou chuť s jemným ovocným náznakem, jiné dokáží na jazyku vykvést jemností meruněk, intenzívností trnek a vyvážeností třešní, s nimiž je švestka v příbuzenském vztahu.
Co dokáží mirabelky nabídnout na intenzitě vůně a chuti, to je u ryngle převýšeno svou neodolatelnou vůní. Čím více se odlišují vzhledem, tím rozdílnější jsou jejich chutě.
Podobně jako u meruněk, v samotném jádru plodů se skrývá sladká hořkost, a to přímo pod skořápkou pecky.
I když jsou semínka ve větší dávce jedovaté, nevyjdou nazmar. Svou chuť přenechají destilátům.
Pro švestky je typická krátká sezóna a velmi malá trvanlivost sklizeného ovoce. Proto vyžadují jednorázové zpracování a spotřebu. Přesto je možné na několik dní jejich odložit do sklepa či chladničky na postupné zpracování nebo nechat plody dozrát na okenním parapetu. Důležité je nepoškodit jemňoučkou vrstvu vosku na slupce, která zabraňuje odpařování vody.
Kompotované švestky nikdy neztratí na popularitě, obzvláště pokud máte dobrou strategii při jejich plnění do zavařovacích lahví. Pokud si ceníte dužinu nade vše a šťáva hraje ve vaší kuchyni pouze druhé housle, namačkejte do sklenic půlené, vypeckované plody tak, abyste využili prostor na maximum. Při zahřátí ovoce povolí a meziprostor se naplní šťávou. Švestky však lze konzervovat i vcelku. Pokud je propichujete vidličkou, zamezíte tak jejich prasknutí.
Povidla jsou kulinářskou legendou a předpokladem pro jejich přípravu je vysoký obsah cukrů v dužině plodů. Odpařením vody chuť nic nevyrovná lépe než jejich rovnováhu jako jemný bílý ocet. Ať se rozhodnete pro jablečný nebo rýžový, záleží pouze na vás. Z koření je zaručeným úspěchem přidání skořice a hřebíčku.
Mošt je možné připravit vylisováním či máčením švestek. Vzhledem k obtížnému a nutné vypeckovávání však jde spíše o lahůdku než tuctový produkt. Od něho je už jen kousek k jemnému švestkovému vínu, které je populární hlavně v Asii.
Sušení ovoce vůbec není dřina, jak by se na první pohled mohlo zdát. Stačí pokud necháte pracovat přírodu za vás a švestky necháte dozrát na hranici jejich maxima. Vysoký obsah cukrů urychlí schnutí a zajistí konzervování sušených plodů.
Jako první je třeba odstranit voskový povlak na slupce. To zařídí opláchnutí horkou vodou, která současně otevře póry ve slupce, aby dužina rychleji vysychala. Půlky a vypeckované švestky nutno vystavit působení tepla. Ideální teplota je 55 stupňů v elektrické troubě, ale i speciální sušičce na ovoce.
Ovoce je suché tehdy, pokud se přestane scvrkává az plodů již nelze vytisknout žádnou šťávu. Správně usušené švestky jsou měkké, téměř černé barvy a neuvěřitelně lesklé od sirupové šťávy. Skladovat je třeba je ve vzdušných papírových sáčcích na suchém a tmavém místě, kde teploty kolísají pouze minimálně.
Jednou jsem se rozjel na návštěvu do ústeckého kraje ke svému kamarádovi Františkovi. Na první loveckou vycházku jsme vyrazili až druhý den ve 4 hodiny ráno. O půl páté již vycházelo srnčí, neboť byla nádherná srnčí říje. Ve tři čtvrtě na pět jsme zaslechli z lesa zakvičení prasat, tak jsem připravil kulobrok UB 7x65R/12 a čekal až se černá objeví.
Za pár okamžiků se objevila bachyně a jistila. Po chvíli za ní vypochodovala tlupa asi 40 kusů černé .
Jenže se střílet nedalo, neboť byly v jednom velkém chumlu. Bál jsem se abych nezasáhl třeba nějakou bachyňku od selat. Takže první ráno nic. Večer krásná srnčí říje a začalo lejt, jako z konve.A další ráno a večer jen a jen liják. Tak a byla tady poslední vycházka a přestalo i pršet. Ve stejný čas a na stejném místě v domnění, že ta velká tlupa divočáků přijde zase.
Omyl, nepřišli. Ale přišla jiná tlupa, menší, a odjinud. Nebylo slyšet ani zašustění, ani prasknutí, zkrátka se objevili jako duch. Začalo se minimálně rozednívat (4.55hod), trochu mlha, tlupa se zastavila na naší stopě, zamířím na třetí sele za bachnou a střílím.
S malým zakviknutím se tlupa vrací do křoví a mizí. V ten samý moment si všímáme odbíhajícího selete z nástřelu asi 50 m vzdáleného, proto střílím ještě jednou (140 m) a sele padá. Povinná cigaretka a půjdem na nástřel, jenže Fanda řekl, že ještě chvilku počkáme.
A přišla liška na 20 m a už neudělala ani krok, škoda že není také na fotce. Po příchodu na nástřel k údivu obou, leží zhaslé sele a o metr dál ještě jedno, jenže to jsem přeci nedostřeloval.
To třetí leželo o 90 m dál.
Naše radost po tomto zážitku nebrala konce.
A tak musím poděkovat našim patronům a kamarádovi Fandovi.
LOVU ZDAR!
Poznámka: Zážitek z úspěšného lovu pro myslivost popsal Václav.
Na fotografii je úspěšný myslivec, se svým početným úlovkem.
Komentář autora Myslivost:myslivecky provedené lovy přináší úspěch a radost rozvážnému myslivci. Hodnotím klid a rozvahu, jiný málo přemýšlející myslovec by ze situace vytvořil střelnici a výsledkem by byla poraněná zvěř, co by odešla daleko s obtížným dosledem bez efektu.
Na rozpáleném sádle osmahneme cibuli nakrájenou na kolečka. Přidáme kančí maso nakrájené na nudličky, osolíme, opepříme a osmahneme dozlatova. Přidáme rajský protlak, zamícháme a ještě krátce osmahneme.
Přisypeme mletou papriku, přidáme celý pepř, jalovec, kmín, česnek pokrájený na tenké plátky, kolečka citrónu a pomeranče.
Mírně podlijeme a dusíme pod pokličkou na mírném ohni asi 45 minut. Vydušenou směs ještě krátce orestujeme, zaprášíme hladkou moukou a podlijeme opět trochou vody. Přisolíme, opepříme a přidáme brusinkový džem. Provaříme a necháme na plotýnce prohřívat až se objeví tuk.
Doporučená příloha:
Podáváme se špekovými knedlíky.
#Kančí gulášek, Zvěřina a kuchyně myslivce, Jak na to?, Zvěřinové recepty, Zvěřinový guláš,
Den se postupně krátí a rána jsou opět studená. Sice je měsíc srpen za námi, ale jsou myslivci, kteří dosud loví srnce. Po říji jsou srnci vyčerpaní a skryjí se. Šance tedy opět v září.
Jak probíhala letos srnčí říje?
Na začátku srpna skončila srnčí říje. Srnci již od konce jara srdnatě hájí své teritorium a pravidelně obchází hranice a zanechávají pobytové stopy, jako je hrabánkování a strouhání aby tak do období rozmnožování měli co největší pravděpodobnost zanechat potomstvo. Hrabánkování srnec vytváří kopýtky na hranicích svého teritoria, zvláště na okrajích luk a lesa. Při hrabání zůstane na místě i pachová stopa, kterou srnec musí pravidelně obnovovat. Dalším dobře viditelným projevem je strouhání stromků.
To srnec provádí parůžky, kterými strouhá mladé stromky na okraji lesa. Tím zvýrazňuje svoji přítomnost a upozorňuje případné vetřelce, že tato oblast je již obsazena. Na přítomnost soka i člověka reaguje silným bekavým zvukem, se který můžeme zaslechnout prakticky kdekoliv. Pokud zjistí teritoriální srnec vetřelce (slabšího srnce) ve svém teritoriu, okamžitě se snaží ho vyhnat za hranice svého území. Při naší tiché procházce přírodou pak můžeme spatřit, jak slabší srnec utíká před silnějším, který ho pronásleduje a po chvíli se silnější vrací a ozývá se mohutným hlasem (bekáním).
Pokud vstoupí do teritoria přibližně stejně silný srnec, dochází k nelítostnému souboji. Před soubojem se nejprve poměřují hlasem a pohledem, a pokud ani jeden neustoupí, dochází k souboji. Souboj však může končit až smrtí jednoho z nich. Záleží na poměru kondice a síly obou soupeřů, a také na postavení a ostrosti parůžků. Ostrý parůžek totiž může dopomoci k vítězství i slabšímu srnci, ovšem takového jedince by správný hospodář neměl v době říje v honitbě mít, protože na takové „škůdníky“ je mimo jiné zaměřen lov již od poloviny května.
Teritoriální srnci jsou nejsilnější jedinci, kteří tvoří základ chovu, a je snahou myslivců, aby právě tito silní jedinci zanechali co nejvíce potomstva, a proto je myslivci v tomto období zásadně neloví pod přísnými sankcemi.
Srnčí říje se projevuje zvýšeným pohybem srnčí zvěře. Proto by měli v tomto období zvýšit svoji pozornost hlavně řidiči. Je poměrně častým jevem nenadálé vběhnutí srnců do vozovky, na což doplácí mnoho řidičů poškozením svého vozidla. K velké škodě dochází také na srnčí zvěři, protože drtivou většinu srážek nepřežije. I když po střetu s vozidlem odběhne a nejeví žádné známky zranění, umírá krátce na to v houštině na vnitřní zranění. Řidiči jedoucí vyšší rychlostí prakticky nemají možnost zabránit střetu se zvěří, proto je na místě dodržovat přiměřenou rychlost a svou ostražitost zvýšit zvláště v lesních úsecích.
LOVIT SE MUSÍ BEZPEČNĚ.
V srpnu začíná doba lovu řady druhů naší spárkaté zvěře
(vysoké, sika, daňčí, mufloní a dospělé zvěře černé). Pozornost průběrného odstřelu zaměřujeme zejména na samčí zvěř I. věkové třídy a na nevodící laně a muflonky. Začátek srpna využijeme ještě k lovu dospělých, trofejových srnců, ale to až těsně po říji, kdy nejkvalitnější srnci zanechali potomstvo. Na strništích po obilninách a řepkách se může lovit černá zvěř, která byla zvyklá chodit do obilí a několik dnů po sklizni chodí stále stejnou cestou. Předmětem lovu by měli být především selata a lončáci. ! Zásadně se neloví samostatné kusy. Jsou to zpravidla kňourci, kteří se oddělili od tlup, příliš neškodí a budou tvořit základ sociální struktury populace.
Srpen je dobou dovolených, a proto musí myslivci dodržovat všechny zásady bezpečnosti při lovu, zejména za snížené viditelnosti - večer a brzy ráno. Nejen s houbaři, ale dnes i s cyklisty, se můžeme v honitbách setkat na nejneuvěřitelnějších místech a v době, která někdy překvapí. Myslivce by již neměl zaskočit pohled na houbaře procházející temnou lesní houštinou za prvního ranního rozbřesku i za večerního soumraku, kdy jsou podmínky pro sběr hub silně omezeny faktem, že není nic vidět. Houbaření je vášeň, která nedá lidem spát a je nutné s tím počítat.
Ilustrační fotografie veverky jak štípe (louská)
oříšky a semínka
Dříví se spaluje v krbu, nebo v kamnech rozdělené na polínka
Jak to lze usnadnit, vidíme na videu.
Nekupovat žádné vertikální nebo horizontální štípače, štípačky na motorový pohon, domácí rotační klíny a další nebezpečné nástroje nahradí jediný pohyblivý bobik s nástavcem, co kmen pořeže na špalíčky a následně protáhne na polínka. Viz video.
Pohoda, ještě si je nechte naložit dopravit domů a zábavně poskládat. A jste na zimu v chalupě pojištěni. Jen ucpat dírky, zatepleno už máte. Ještě básnička: Řežu, řežu dříví, už jsem celý křivý....
Řežu dříví na polínka,
ať mám pak čím topit.... zlehýnka!
Selata s bachyní vždy vepředu a máma to jistí...tak bacha!
Ranní šoulačky
jsou nejkrásnější. Pište, co jste viděli! Mobil s kvalitním foťákem jistě už máte s sebou. Někdo nosí kameru. V zimě sledujeme obnovu a stopy zvěře...
Točte to. Ať si to ostatní (třeba ti, co se válí v posteli) prohlédnou...o co přišli.
Z postele nic neulovíš, neuvidíš.
Leda tak pavouka co loví mouchu v koutě, bzučícího komára, co pronikl z večera do ložnice.
Vyžeňte pavučiny z laufu!
Příběhy zážitky a úlovky (napište, obrázky videa nahrajte) do diskuze sem v komentářích, nebo lépe na Facebook...tady →→Myslivost. #Lovecké stezky, Myslivec a zvuky v přírodě, Způsoby lovu a historie, Myslivecké ráno, Les, lov, Lovecký pes,
Za pannou, za pannou za pannenkou.
Měsiček zašel, já tam nedošel
já jsem zabloudil, mne ji odloudil
v zeleném klobouku mysliveček.
Ta naše láska, bejvala hezká
dyž je se zrušila, což je po ní?
Dej Pán Bůh štěstí, děvčátko hezký!
Však jiná růže mne vonět může,
však jiná růžička taky voní. Hájku, hájičku, hájku zelený
Hájku, hájičku, hájku zelený, hájku, háječku, hájku zelený,
na mě se hněvá, mý potěšení, na mě se hněvá, mý potěšení.
Na mě se hněvá, příčiny nemá, na mě se hněvá, příčiny nemá,
že sem nepřišel, včera zvečera, že sem nepřišel, včera zvečera.
Včera zvečera, tmavá noc byla, včera zvečera, tmavá noc byla,
já sem se bála, že bych zbloudila, já sem se bála, že bych zbloudila.
Neboj se milá, nejsi tu sama, neboj se milá, nejsi tu sama,
sou tu šífaři, sem tu taky já, sou tu šífaři, sem tu taky já.
Vstávej, má milá, už je den bílý, vstávej, má milá, už je den bílý,
já musím míti, šíf naložený, já musím míti, šíf naložený.
Má milá vstala, snídani dala, má milá vstala, snídani dala,
ještě mě k šífu, doprovodila, ještě mě k šífu, doprovodila.
Na cestu dala, pěknou hubičku, na cestu dala, pěknou hubičku,
bych nezapomněl, na svou holčičku, bych nezapomněl, na svou holčičku.
Pojeď má milá, pojeď Ty s náma, pojeď má milá, pojeď Ty s náma,
sou tu šífaři, sem tu taky já, sou tu šífaři, sem tu taky já.
Když sme přijeli, k prvnímu jezu, když sme přijeli, k prvnímu jezu,
má milá křičí, já tady slezu, má milá křičí, já tady slezu.
Když sme přijeli, až k tej Ratavě, když sme přijeli, až k tej Ratavě,
spadla má milá, dolů po hlavě, spadla má milá, dolů po hlavě.
Dobrá zábava zaujme každého myslivce po náročném a úspěšném lovu.Harmonika je součástí lidové kultury a kamarádství ve spolku. Potom se vypráví (někdy až po několika "orosených"), neuvěřitelné prožité lovecky úspěšné příběhy a historky.
Často přikrášlené jakousi latinou (název čistě technický pro myslivce) Fotografii si klikem zvětšete a uvidíte podrobnosti. Karel Vacek autor skladby Pro Jarmilku
