 |
| Mufloní beran |
Ochladilo se koncem srpna a v honitbě nastal klid
Den se postupně krátí a rána jsou opět studená. Sice je měsíc srpen za námi, ale jsou myslivci, kteří dosud loví srnce. Po říji jsou srnci vyčerpaní a skryjí se. Šance tedy opět v září.
Jak probíhala letos srnčí říje?
Na začátku srpna skončila srnčí říje. Srnci již od konce jara srdnatě hájí své teritorium a pravidelně obchází hranice a zanechávají pobytové stopy, jako je hrabánkování a strouhání aby tak do období rozmnožování měli co největší pravděpodobnost zanechat potomstvo. Hrabánkování srnec vytváří kopýtky na hranicích svého teritoria, zvláště na okrajích luk a lesa. Při hrabání zůstane na místě i pachová stopa, kterou srnec musí pravidelně obnovovat. Dalším dobře viditelným projevem je strouhání stromků.To srnec provádí parůžky, kterými strouhá mladé stromky na okraji lesa. Tím zvýrazňuje svoji přítomnost a upozorňuje případné vetřelce, že tato oblast je již obsazena. Na přítomnost soka i člověka reaguje silným bekavým zvukem, se který můžeme zaslechnout prakticky kdekoliv. Pokud zjistí teritoriální srnec vetřelce (slabšího srnce) ve svém teritoriu, okamžitě se snaží ho vyhnat za hranice svého území. Při naší tiché procházce přírodou pak můžeme spatřit, jak slabší srnec utíká před silnějším, který ho pronásleduje a po chvíli se silnější vrací a ozývá se mohutným hlasem (bekáním).
Pokud vstoupí do teritoria přibližně stejně silný srnec, dochází k nelítostnému souboji. Před soubojem se nejprve poměřují hlasem a pohledem, a pokud ani jeden neustoupí, dochází k souboji. Souboj však může končit až smrtí jednoho z nich. Záleží na poměru kondice a síly obou soupeřů, a také na postavení a ostrosti parůžků. Ostrý parůžek totiž může dopomoci k vítězství i slabšímu srnci, ovšem takového jedince by správný hospodář neměl v době říje v honitbě mít, protože na takové „škůdníky“ je mimo jiné zaměřen lov již od poloviny května.
Teritoriální srnci jsou nejsilnější jedinci, kteří tvoří základ chovu, a je snahou myslivců, aby právě tito silní jedinci zanechali co nejvíce potomstva, a proto je myslivci v tomto období zásadně neloví pod přísnými sankcemi.
Srnčí říje se projevuje zvýšeným pohybem srnčí zvěře. Proto by měli v tomto období zvýšit svoji pozornost hlavně řidiči. Je poměrně častým jevem nenadálé vběhnutí srnců do vozovky, na což doplácí mnoho řidičů poškozením svého vozidla. K velké škodě dochází také na srnčí zvěři, protože drtivou většinu srážek nepřežije. I když po střetu s vozidlem odběhne a nejeví žádné známky zranění, umírá krátce na to v houštině na vnitřní zranění. Řidiči jedoucí vyšší rychlostí prakticky nemají možnost zabránit střetu se zvěří, proto je na místě dodržovat přiměřenou rychlost a svou ostražitost zvýšit zvláště v lesních úsecích.
LOVIT SE MUSÍ BEZPEČNĚ.
V srpnu začíná doba lovu řady druhů naší spárkaté zvěře
(vysoké, sika, daňčí, mufloní a dospělé zvěře černé). Pozornost průběrného odstřelu zaměřujeme zejména na samčí zvěř I. věkové třídy a na nevodící laně a muflonky. Začátek srpna využijeme ještě k lovu dospělých, trofejových srnců, ale to až těsně po říji, kdy nejkvalitnější srnci zanechali potomstvo. Na strništích po obilninách a řepkách se může lovit černá zvěř, která byla zvyklá chodit do obilí a několik dnů po sklizni chodí stále stejnou cestou. Předmětem lovu by měli být především selata a lončáci.! Zásadně se neloví samostatné kusy. Jsou to zpravidla kňourci, kteří se oddělili od tlup, příliš neškodí a budou tvořit základ sociální struktury populace.
Srpen je dobou dovolených, a proto musí myslivci dodržovat všechny zásady bezpečnosti při lovu, zejména za snížené viditelnosti - večer a brzy ráno. Nejen s houbaři, ale dnes i s cyklisty, se můžeme v honitbách setkat na nejneuvěřitelnějších místech a v době, která někdy překvapí. Myslivce by již neměl zaskočit pohled na houbaře procházející temnou lesní houštinou za prvního ranního rozbřesku i za večerního soumraku, kdy jsou podmínky pro sběr hub silně omezeny faktem, že není nic vidět.
Houbaření je vášeň, která nedá lidem spát a je nutné s tím počítat.
