Medvěd hnědý v přírodě

Medvědice s mláďaty

Medvěd hnědý

je šelma se silnými končetinami s velkými, až 15 cm dlouhými drápy, dlouhou srstí a velkou kulatou hlavou. Zbarvení srsti se značně liší podle několika poddruhů (viz níže), ale všeobecně se pohybuje od žlutavě plavé až po tmavě černou. Mnozí jedinci mají navíc bílý nebo stříbřitý odstín srsti, což má za následek prošedivělý vzhled. Ani velikost není pevně stanovena a kolísá u jednotlivých populací podle množství dostupné potravy. Nejmenším poddruhem je přitom medvěd syrský a největším medvěd kodiak.

V současné době se počet volně žijících medvědů hnědých odhaduje na 200 000 jedinců a dle Červeného seznamu IUCN jde o málo dotčený druh. Největší populace žijí v Rusku (120 000 jedinců), Spojených státech (32 500 jedinců) a Kanadě (21 750 jedinců). V Evropě žije zhruba 14 000 jedinců v desíti oddělených populacích, od západního Španělska po východní Rusko a od severní Skandinávie po jižní Rumunsko a Bulharsko. Chybí na Britských ostrovech a ve Skandinávii a Francii je kriticky ohrožený, velice nízký počet volně žijících jedinců byl zaznamenán ve střední Evropě. Karpatské populace medvěda hnědého jsou nejpočetnější v evropské části Ruska, kde žije 4 500 až 5 000 jedinců.

Prehistorické pozůstatky potvrzují, že medvěd hnědý dříve žil v Asii, Evropě, Severní Americe a v pohoří Atlas v Africe. V mnohých oblastech původního areálu rozšíření je však nyní zaniklý nebo kriticky ohrožený.
Na Aljašce, kde jsou velice hojní, se vyskytuje na východě od Yukonu po Severozápadní teritoria a na jihu od Britské Kolumbie po západní Alberty. Izolované populace žijí v severozápadním Washingtonu, severním Idahu, západní Montaně a severozápadním Wyomingu.

Populace medvědů hnědých v Pyrenejích mezi Francií a Španělskem je velice nízká a čítá odhadem čtrnáct až osmnáct jedinců, z toho navíc nedostatek samic schopných rozmnožování.
Postupně bývá díky globálnímu oteplování, které mu dovoluje dostávat se dále na sever, stále hojnější i v arktických oblastech.

V Severní Americe medvědi preferují otevřené krajiny, zatímco v Eurasii se zdržují spíše skryti v horách nebo ve vlhkých lesních komplexech a odlehlých krajích. V současné době pro ně představuje největší hrozbu ztráta přirozeného biotopu a lov.

Pokud není medvěd hnědý rušen člověkem, je aktivní především ve dne, ale pokud žije v blízkosti lidí, přešel k nočnímu způsobu života. Po většinu roku žije samotářsky, ačkoli byly v některých oblastech již několikrát zpozorovány skupiny medvědů, v nichž vládne přísná hierarchie založená na věku a velikosti. Každý jedinec si brání teritorium velké několik desítek kilometrů. Na zimu upadá do nepravého zimního spánku, před kterým musí dosáhnout hmotnosti i vyšší než 900 kg. Během listopadu až prosince ulehává na klidném a suchém místě (např. ve skalních dutinách nebo ve vlastnoručně vyhrabané jámě) a během hibernace, z které se probouzí v únoru až dubnu, často opouští svůj brloh a vydává se za potravou.

I přes svůj mohutný vzhled je medvěd hnědý výborný běžec, který dokáže běžet i vyšší rychlostí než 45 km/h

Medvědi hnědí jsou rozšířeni s výjimkou některých ostrovů po celé severní polokouli. Žijí v Evropě, severozápadní Africe, v Asii severně od Himalájí a na ostrově Hokkaidó, v severní Americe až po Mexiko. Obývají převážně lesy, ale vyskytují se i v tundře, v horách a na pobřeží. Živí se převážně rostlinami, ovocem a lesními plody.
 Jsou skuteční všežravci a snědí všechno, co najdou — kořínky, malé savce, ryby i mravence. Maso tvoří jen čtvrtinu jejich jídelníčku a i když je to většinou hmyz, jsou schopni skolit i jelena, bizona nebo soba - podle toho, co se v jejich okolí vyskytuje.

Dospělý jelen či los se medvěda příliš bát nemusí, ale jejich novorozená mláďata se medvědí kořistí stávají poměrně často.
Pro severoamerické a kamčatské medvědy nastává čas hodů v době tahu lososů. Medvědi se stěhují k řekám, kde nejvýhodnější místa obsadí nejsilnější jedinci. Pokud je lov úspěšný, lovec pro sebe vybírá jen nejtučnější kousky, kůži, mozek a jikry, a maso nechává. To zužitkují mladí slabší medvědi, kteří pro svůj růst potřebují právě dostatek svaloviny.
Tam, kde nejsou podmínky pro rybolov, jsou medvědi závislí na úrodě lesních plodin a ořechů. V období léta a podzimu musí medvědi zkonzumovat až 13 kilo potravy denně, aby přibrali každý den dva kilogramy. Přitom brusinky, maliny a podobné plody nejsou nijak kaloricky výrazná strava, takže medvěd musí každý den zkonzumovat například 200 tisíc kusů těchto bobulek.

Pytláci i myslivci. Komentář k situaci v Česku. Příroda a myslivost, Rys ostrovid, Pytláci, #Lovecké stezky, Lov a myslivost.

Rys ostrovid v zimě

Takoví my mladí nebudeme, myslivost změníme a nebudeme se učit být masojídky a pytlačit pro sebeLáska k přírodě je silnější než hlad nebo touha po kusu flákoty na šípkové omáčce. Ale zřeknout se zvěřiny nemusíme. 
Při dobrém hospodaření a potlačení roztažených pytláků s ostrou municí a ránou kde to jen jde ( i nejde). Ti střílí v lese pro zábavu i pro kus zvěřiny. Dokonce těm starším už nedávají podíl ti mladší (je to časté) Hospodáři se stávají jedinci, co byli vidět jen s barvou na rukách i několikrát týdně. Mrazáky plnit, to je jejich víra v přírodu a uctívají tak krásu zvěře na talíři.

Vidíme na videích i dnes, různé ty nemyslivecké (pytlácké sklony, zásahy zvěře) Také už pozoruje u mladých určitý odklon od tohoto jednání většinou hrubých (opileckých) Je zeďáků a lesních traktoristů. Kouzlo přírody, láska ke zvěři, svobodě po 20 letech demokracie přece jen se uchytila mezi elitními mladými myslivci. Jde to ovšem pomalu, dědkové myslivci s velkými břichy kazí co mohou a zesměšní kdekoho. Závist jim ovšem žere pomalu ale jistě nejen ty břicha, ale i mozky.
Nenechte se mladí odpálit! 
Pytláky v mysliveckých převlecích. Příroda i myslivost je krásné hobby i bez chlastu. Zábava je možná i na střelnici, i ulovit přesně, myslivecky zvěř je umění a radost z úspěchu. Ne! broky na selata s bachyní, ne! Zahnuté zobáky a broky (orel patří do přírody) Rys je malá šelma a patří do přirozeného výběru (posbírá to co postřelí pytláci, kteří se dosledem neobtěžují, nemocnou zvěř) Udržují tu rovnováhu co do přírody patří.
Závist je charakterový defekt člověka psychopata jako pytláka zvěře. 
Přidám sem článek redaktorů české televize, který dost přesně popisuje současný stav české myslivosti.
Lesu, myslivosti i moudrému s láskou k přírodě a mysliveckým zvykům zdar! 
Moderátor: Že se někteří myslivci v lese chovají jako pytláci, to už jsme v našem pořadu viděli. Taky jsme už ukázali, že myslivec sice míří na prase, ale skolí psa, a i pak trvá na tom, že mířil na prase. Teď se ukazuje, že v naší přírodě ubývá rysů. Ubývat by jich ale nemělo. Rys nemá v lese přírodního nepřítele. Vysvětlení přinesl průzkum vědců Akademie věd. Chráněnou šelmu loví samotní myslivci. Vidí v ní totiž konkurenta. A co na to mluvčí mysliveckého svazu? Drží se osvědčeného pravidla "co oko nevidí, srdce nebolí".
Natáčel David Macháček.
Miroslav Kutal, vedoucí rysích hlídek v Beskydech: Pokud chceme, aby pytláci nepáchali tu svou trestnou činnost, tak musíme je donutit, aby cítili nějakej respekt a možnost vlastně odhalení toho jejich trestného činu. Takže proto vlastně probíhají vlčí a rysí hlídky.
 Neuvedena: Šla jsem normálně po té cestě a pak jsem zahla tady a už tady u toho potůčku jsem našla stopy dvou rysů, kteří takhle scházeli z toho vrchu přímo jako korytem toho potoka. Miroslav Kutal, vedoucí rysích hlídek v Beskydech: Největší aktivita těch nočních hlídek, které probíhají, tak je v době úplňku, kdy je vlastně nejlepší viditelnost a za jasného počasí mají i pytláci nejlepší možnosti právě střelby na tyto zvláště chráněné zvířata.
Autor Je to už více než čtvrt století, kdy ochránci přírody začali do české přírody vysazovat dříve vystřílené rysy. Šelmy se usadily především v Beskydech a na Šumavě. Dařilo se jim a podle výpočtu odborníků z Akademie věd jich mělo přibývat, jenže místo toho se rysi začali z přírody ztrácet.

Miroslav Kutal, vedoucí rysích hlídek v Beskydech: Pokud tady máme dlouhodobě v Beskydech takovou mikropopulaci kolem patnácti dvaceti zvířat, tak je přirozené, aby se ti rysové rozmnožovali, ti noví jedinci se šířili do dalších oblastí, i mimo tu jádrovou oblast, což se za posledních deset patnáct let neděje.
Luděk Bufka, zoolog Národního parku Šumava: V polovině devadesátých let se rozběhl výzkum, jehož součástí byla i radiotelemetrie, takový komplexní výzkum rysů na Šumavě, a v rámci toho byl označen i tenhlecten jedinec. To byl dospělý kocour, který... dva roky jsme ho sledovali, je z toho řada zajímavých výsledků, zvíře bylo naprosto v pořádku, v kondici a bohužel po dvou letech bylo ilegálně zastřeleno a zůstal tedy tady jako exponát v informačním středisku.
Miroslav Kutal, vedoucí rysích hlídek v Beskydech: Odhady toho, kolik by těch rysů v Beskydech mohlo být, vychází z toho, jak rychle se ti rysové jsou schopni rozmnožovat. A z takových vlastně propočtů vyplývá, že za posledních dvacet let muselo být v rámci celé republiky upytlačeno minimálně 500 rysů.
Luděk Bufka, zoolog Národního parku Šumava: Já se mohu jenom domnívat, že za vlastně střílením rysů ve volné přírodě stojí odvěká nevraživost ze strany myslivců, lovců k predátorům obecně, to znamená i k velkým šelmám.

Autor Mohou to být opravdu myslivci, kdo by střílel zákonem chráněná zvířata? Takové podezření se rozhodli prověřit dva pracovníci Akademie věd - Petr Koubek a Jaroslav Červený. Petr Koubek, Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR: Někdy počátkem tohoto tisíciletí jsme myslivcům z jihozápadních Čech poslali jednoduchý dotazník, na jehož základě jsme chtěli zjistit, jaký panuje mezi těmi zájmovými skupinami vztah k velkým šelmám. Jaroslav Červený, Lesnická fakulta České zemědělské univerzity: Těch otázek zase bylo... byla celá škála, počínaje od toho, od tolerance k rysům, jestli teda rys má místo v naší přírodě nebo nemá, jestli teda ti dotazovaní vědí o tom, že se rys střílí nebo nestřílí.
 Petr Koubek, Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR: Určité procento, ne malé, pohybující se kolem 20 %, vědělo o konkrétních případech, kdy byl rys uloven, a na takovou tu nejpodstatnější otázku, když jsme se zeptali myslivců, jestli ti účastníci té ankety konkrétně některý zastřelil jednoho, dva nebo více rysů, odpovědělo kolem pěti procent v souhrnu, že sami byli aktéry toho pytláckého činu, že sami rysy ulovili.

Autor Jaroslav Červený i Petr Koubek jsou nejen zoologové z Akademie věd, ale zároveň i myslivci, a tak jejich kritická studie zafungovala v Českomoravské myslivecké jednotě jako výstřel do vlastních řad.
Autor Po zveřejnění té zprávy - reagovala na to nějak Českomoravská myslivecká jednota, když ta zpráva odhalila, že sami myslivci, ne všichni, ale že někteří myslivci střílí rysa? Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty: Prosím vás, znova bych opakoval - žádný myslivec nestřílí rysa, protože pokud střelí myslivec rysa, není myslivec, ale je to pytlák.
Autor A jak máme říkat člověku, který je členem Českomoravské myslivecké jednoty a rysa by zastřelil?
 Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty: Pane redaktore, vy jste zjistili nějakého člena Českomoravské myslivecké jednoty, který zastřelil rysa? Autor Já se vás ptám, jak by se takovému člověku mělo říkat.
Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty: Neznám člena Českomoravské myslivecké jednoty, který by ulovil rysa. Petr Koubek, Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR: Mezi těmi myslivci jsme prostřednictvím svých přátel provedli takovou sondáž a podařilo se nám během velmi krátké doby soustředit téměř 80 lebek rysů, z nichž některý pocházely samozřejmě z různých sbírek muzejních a tak dál, ale z nichž více než 50 bylo prokazatelně rysů, který byli ulovený.
 Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty: Studie pana docenta Koubka a pana docenta Červeného určitým způsobem mapovala určitá data. Ty data jsou v podstatě založena na něčem, co nikdo nikdy neviděl, to viděli pouze oni, a ty lidi, nebo kdo jim to údajně přinesli, tak je taktéž nikdy nikdo neviděl.
Petr Koubek, Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR: Většinou jsme ty lebky dostali s údaji, kdy se to stalo, jaký to bylo zvíře, jestli to byl samec nebo samice. Velmi často jsme měli i různé poznámky o tom, že to bylo na čekané u nějakého vnadiště na divočáky. Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty: Je to pouze nějaká zpráva, která vychází z dat, které nikdo nikdy neviděl. Autor Před několika týdny se myslivci sešli na mezinárodním veletrhu v Brně. Ptali jsme se na jednoduchou věc - patří rys ostrovid do české přírody? Návštěvník mysliveckého veletrhu: No, já si myslím, že do tý přírody moc nepatří. Návštěvník mysliveckého veletrhu: Rys je škodná, protože určitě tam nepatří, jo, protože už je jich moc. Autor A setkal jste se vy někdy s případem, že by někdo zastřelil rysa?
Návštěvník mysliveckého veletrhu: Ne, a i kdybych se to, tak bych vám to stejně neřek. Autor Na to, že myslivci střílejí přísně chráněné rysy ostrovidy, neupozornili pouze odborníci z Akademie věd, ale před třemi lety také autor večerníčků Václav Chaloupek. Redaktorka (Události, 18. března 2007): Dvanáctý díl Večerníčku o loveckém psovi Madle a malém rysovi jménem Ťap myslivce rozlítil. Nejvíc tahle pasáž. Ukázka z Večerníčku (Události, 18. března 2007): Lovec s puškou nebyl určitě hodný člověk, ani dobrý myslivec, nebyl ani chytrý a měl jedinou zálibu - střelbu. Redaktorka (Události, 18. března 2007): Myslivcům se nelíbil hlavně muž v hubertusu, který pálí po mláďatech. Podle nich může tato postava u dětí vyvolat dojem, že jsou myslivci špatní lidé. Václav Chaloupek, myslivec, dokumentarista (Otázky Václava Moravce, 18. 3. 2007): Jsem přesvědčenej, že, bohužel, že tohleto je reálná situace, že to není úplně fikce, že k takovéhle situaci dochází každoročně několikrát.
Autor Myslivci si před třemi lety stěžovali, že televizní Večerníček špiní jejich pověst. Jaký je tedy jejich skutečný postoj k rysům? Chtějí je v naší přírodě? Návštěvník mysliveckého veletrhu: Já si myslím, že to tady nemá co dělat. Autor Nemá? Návštěvník mysliveckého veletrhu: Ne. Návštěvník mysliveckého veletrhu: Rys je velmi závažnou škodnou. Petr Koubek, Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR: My za celou dobu nemáme zaregistrovaný jediný případ, že by myslivecké sdružení požádalo o snížení plánu lovu srnců proto, že jim je sežral rys. To se nikdy nestalo, takže výmluva na to, že žerou jejich srnce, je lichá.
Jaroslav Červený, Lesnická fakulta České zemědělské univerzity: To už je tady u nás ve střední Evropě zakořeněný, že dravci a šelmy konkurují myslivci, a tím pádem že člověk-myslivec je musí pronásledovat. No, a v podstatě postupem let sice částečně odeznívá, ale určitě to ještě neodeznělo zcela.
Miroslav Kutal, vedoucí rysích hlídek v Beskydech: Nejdůležitější je změna postoje veřejnosti, především té myslivecké, aby většina z nich rysa přijmula jako součást přírodních procesů, součást lesů, které tady do té přírody patří. Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty: Ty, v uvozovkách, teoretické přání některých ekologických aktivistů jsou opravdu na bázi nějakých myšlenek, ale myslím si, že by běžný člověk, běžný návštěvník lesa nechtěl potkávat ani rysa, ani medvěda a ani vlka někde uprostřed České republiky. Miroslav Kutal, vedoucí rysích hlídek v Beskydech: My neusilujeme o to, aby rys se vyskytoval plošně na celém území České republiky, nám jde jenom o to, aby rys mohl žít v těch oblastech, které si sám znovu vybírá a které jsou pro něho příhodné.

Autor Kdy přestanou čeští myslivci, nebo někteří z českých myslivců, pytlačit?

Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty: Já znova říkám, že čeští myslivci nepytlačí. Autor Před půl rokem jsme ale v tomto pořadu odvysílali reportáž o tom, jak dva myslivci ze středních Čech pytlačili. Moderátor (Reportéři ČT, 7. 12. 2009): Kladenští policisté zatkli dva myslivce, kteří lovili všechno, co se v lese hnulo, včetně chráněných sov, leďnáčků a vyder. Rysa sice nedostali, ale asi jen proto, že v jejich revíru žádný nebyl.
Autor Tehdy Jaroslav Kostečka reagoval takto... Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty (Reportéři ČT, 7. 12. 2009):

Je to pytláctví a takový člověk nemá vlastně mezi našima řadama co dělat a musí mu být sebrán lovecký lístek.

A já budu velice rád, když takový člověk opustí veškeré řady myslivců. Autor A co říká o pytlácích z řad myslivců Jaroslav Kostečka teď? Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty: Čeští myslivci nepytlačí. Autor Takže když jsme tu před půl rokem měli ten případ dvou přistižených myslivců ze středních Čech, kteří pytlačili, tak jak je to v souladu s vaší větou, že čeští myslivci nepytlačí?
 Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty: To je, jak říkám, ta smutná událost... tito myslivci jsou pytláci. Jsou souzeni podle trestního zákona. Byl dán jednoznačný pokyn, že pokud budou tito lidé pravomocně odsouzeni, tak samozřejmě okamžitě přestanou býti členy Českomoravské myslivecké jednoty, budou vyloučeni.
Autor Oni se k tomu střílení přiznali, to vám nestačí na vyloučení? Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty: Já znova říkám, i tady funguje jasně právo České... nebo právní zákony České republiky, takže až v okamžiku, kdy jsou oficiálně uznáni vinnými, tak v tom okamžiku mohou být vyloučeni. Pavel Šámal, soudce Nejvyššího soudu, spoluautor Trestního zákoníku: Myslím si, že tady nelze trestím právem nahrazovat morálku a rozhodně nelze souhlasit s tím, že na základě nějaké falešné solidarity snad myslivci nezasahují proti svým kolegům. To, si myslím, že je naprosto špatně a rozhodně to nelze nahradit trestním právem.
Autor My se snažíme zjistit názor lidí, jestli rys je zvíře, které patří do české přírody, a nebo jestli pro českou přírodu je rys škodná. 

Návštěvník mysliveckého veletrhu: Já jsem myslivec, tak mě se neptejte. Autor Proto nás to zajímá. Návštěvník mysliveckého veletrhu: Ne, ne, ne. Autor Proč ne? Od koho jiného se to máme dozvědět? Návštěvník mysliveckého veletrhu: Od nás určitě ne, ptejte se ochránců, ti vám to možná řeknou. Autor A jaký názor na to mají myslivci? Návštěvník mysliveckého veletrhu: Nezlobte se. To nemá smysl. Vy byste z toho vytrhli jednu větu, ale to není jako nic dobrýho. Petr Koubek, Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR: U těch myslivců je to generační záležitost.
 Nejméně dvě generace myslivců musí odejít do věčných lovišť, abych řekl takhle, a pak snad ty velké šelmy mají určitou šanci přežít.
Video k tomu je velmi dlouhé a můžete ho shlédnout na webu české televize

http://www.ceskatelevize.cz/program/10252560923-10.05.2010.-21:20-1-reporteri-ct.html
Zdroj: CT 1 česká televize Zdroj: ČT 1
Autor: David Macháček

Lidové písničky o lese i přírodě. German Folk Songs. Waldeslust!

Foto Datel černý

Více o Datlovi černém je v článku zde.

Žijeme v Schöngenském Evropském prostoru a máme demokracii. Sledujme tedy i lidové písničky sousedů a učme se i jejich jazyky budou potřeba (vydělat si nějaké to €) Jinak svět hovoří anglicky...můžete zkusit jak vám to půjde i zde >>> http://dnesanglicky.blogspot.com

Waldes v překladu  lesní. e Lust chuť, slast, rozkoš, radost, choutka
1. Waldeslust! Waldeslust!
Ach, jak osamělý poráží jeho hrudi!
|: Můj milý ptáček,
Není jedno vaše písně
A zpívat s celým svým srdcem
Waldeslust! : |

2. Waldeslust! Waldeslust!
Ach, jak osamělý poráží jeho hrudi!
|: Můj táta nezná mě,
Matka mě nemiluje,
A já nechci umřít,
Jsem stále tak mladí! : | 3. Waldeslust! Lesní radost!
Ach, jak osamělý poráží jeho hrudi!
|: V Summer Night
Moje láska je vzhůru;
Moje láska je daleko odsud
Co na tom záleží! : |

4. Waldeslust! Waldeslust!
Ach, jak osamělý poráží jeho hrudi!
|: No jednou, smrt, pojď,
Je stejný ke mně,
Položte mi vychladnout odpočinku
A zpívá! : |
1. Waldeslust, Waldeslust,
jak se o osamělý poráží jeho hrudi!
Holka, ty hvězdy, držitel
Rád bydliti s vámi,
s tebou, s tebou, s tebou,
Líbí se mi přebývat.

2. Waldeslust, Waldeslust,
o tom, jak osamělý poráží jeho hrudi!
Holka, já tě miluji,
protože ty jsi tak krásná,
proto, že jste, protože jste, protože jste,
'Re tak okouzlující. 3. Waldeslust, Waldeslust,
o tom, jak osamělý poráží jeho hrudi!
Holky, dej mi pusu,
neboť, protože, protože,
Musí odejít.

4. Waldeslust, Waldeslust,
o tom, jak osamělý poráží jeho hrudi!
Holky, Podej mi ruku
musí jít, musí jít, musí jít
do cizí země.
Waldestlust v originále:
1. Waldeslust. Waldeslust.
O wie einsam schlägt die Brust
(Ihr liebe Vögelein
Stimmt eure Lieder ein
Und singt aus voller Brust
Die Waldeslust:)

2. Waldeslust. Waldeslust.
O wie einsam schlägt die Brust
(Mein Vater kennt mich nicht
Die Mutter liebt mich nicht
Und sterben mag ich nicht
Bin noch so jung:)


3. Waldeslust. Waldeslust.
O wie einsam schlägt die Brust
(In einer Sommernacht
Ist mir die Lieb erwacht
Mein Schatz ist wiet von hier
Was liegt daran:)

4. Waldeslust. Waldeslust.
O wie einsam schlägt die Brust
(Kommt einst der Tod herbei
Ist mir das einerlie
Legt mich zur kühlen Ruh
Und sing dazu:)
Před úpravou textu písně překlad pomocí skvělého Translatoru od Google.
...................
Bylo tu k textu zajímavé video...bohužel už je pouze soukromé. Zkuste tedy jiné.

Jeden z nejlepších zpěváků všech dob John Denver - Eagles And Horses Orli a koně. Golden Eagle, John Denver, Myslivecká zábava, Příroda, Přírodní fantazie

Once upon a time on the West fotografie...

John Denver

Pro čtenáře tohoto webu exklusivní článek o tomto významném zpěvákovi, velmi nadaném s medovým sametovým hlasem. Nemusíme přece všichni znát jen odrhovačky a toto jsou lidové (country) písničky známé po celém světě, čtěte další text!
Jedna z velmi dobrých písniček tohoto country zpěváka, který zemřel předčasně tragicky. Více si najdeme na webu. Bude velmi zajímavé si přeložit obsah textu. Tohoto zpěváka kopíroval i Karel Gott.
John Denver americký country/folkový zpěvák a skladatel a folkrockový hudebník.

Byl jedním z nejpopulárnějších umělců sedmdesátých let, pokud jde o prodej nahrávek. Nahrál a vydal okolo 300 písní, z nichž zhruba 200 sám složil. Písně jako „Leaving On a Jet Plane“ (1967), „Take Me Home, Country Roads“ (1971), „Rocky Mountain High“ (1972), „Sunshine on My Shoulders“ (1973), „Thank God I'm a Country Boy“ (1974), „Annie's Song“ (1974) a „Calypso“ (1975) jsou známé po celém světě.
Denver byl nazýván „básníkem pro planetu“, „syn matky přírody“ (odvozeno od písně The Beatles „Mother's Nature Son“, k níž vytvořil cover verzi) a „nejlepší přítel písně“.
V roce 1994 publikoval svoji vlastní autobiografii Take Me Home. V roce 1996 byl uveden do skladatelské síně slávy.

John Denver zahynul 12. října 1997, když se jeho letadlo Long-EZ, zřítilo krátce po startu z letiště Monterey Peninsula v Kalifornii. Letadlo pilotoval sám...

I had a vision of eagles and horses
High on a ridge in a race with the wind
Going higher and higher, faster and faster
On eagles and horses, I'm flying again
Eagles inhabit the heavenly heights
They know neither limit nor bound
They're the guardian angels of darkness and light
They see all and hear every sound
My spirit will never be broken nor caught
For the soul is a free flying thing
Like an eagle that needs neither comfort nor thought to rise up on glorious wings ...

Lov a přivolání predátora vábením. Predator calling Foxhunting. Jak se loví vábením liška?

Kanadský lišák

Vrátíme se na chvilku do zimy
a ukážeme si jak se loví vábením liška. A nemusíte ani umrznout na hromadě hnoje nebo posedu.

Jak se loví škodná v Česku?

Znáte to. Na újedi. Tam je ale liška opatrná a zebe na posedu. Vábení má svoje přednosti a je třeba se ho naučit. Hodí se až půjdete na srnce. Pořiďte vábničky a sbírejte zkušenosti, a můžete začít s vábením ještě letos.
Na louku se mi podařilo jednou přivábit 19 srnců, kde se vzali tu se vzali...nikdy bych je tam nečekal. A nechali je jako ovečky pěkně obeznat. Běhali sem tam jako omámení. Co dokáže rozmnožovací pud u samců. Přivede rychle do záhuby.
Tak pozor na holky, umí dobře vábit, až písknou ne abyste se přerazili vejpůl, u člověka jde o výběr s rozumem. Přírodu ve všem civilizace nekopíruje. Přesně naopak, člověk zakládá a provozuje podniky lásky (jsou v tom peníze)

To v přírodě neexistuje a srovnání kulhá!

Pepíčku těš se písničky pro myslivecká setkání

SRNEC šesterák v plné síle

Na jaře je v přírodě živo, zvěř se intenzivně paství, vychází brzy a je k vidění i za dne. Srnci se vybarví do krásy, vytlučené paroží zdaleka upozorní vetřelce na obsazení teritoria.

Veselé lidové písničky
a neobvyklé nástroje. Možná to znáte.. heligonka a kytara v houslovém tvaru dobře zpívané a méně známé. Tak ať se vám líbí.
Procházíte honitbou, lesem a vybíráte dobré srnce, co obsadili teritoria? 
Pepíčku těš se 

Tajemství lesních hvozdů. Jaro je období narození mláďat zvěře. Většina zvířat má na jaře mláďata a ptáci se vracejí domů ze svých zimovišť.

Selata prasete divokého jsou pruhovaná

Putovali jste někdy sami hlubokým lesem

a měli možnost přiměřeně bloudit a pozorovat tu tichost, velikost i mohutnost stromů, hučení lesa a šumění potůčku? Kromě toho, že vás potrápí obtížný hmyz jako dotěrné mouchy a občas, pokud se posadíte i mravenci - můžete, budete-li se snažit a chovat zálesácky spatřit i rostlinky lesa i živočichy co tam žijí.

Chodíte do lesa rádi?

Ač se to na první pohled nemusí zdát, v lese kromě stromů a rostlin žije celá řada živočichů. Někteří z nich nám zůstávají neustále utajeni, s některými se zřídka setkáme a jiné potkáváme téměř na každém kroku při každé návštěvě lesa. Ať už jsou to bezobratlí živočichové, hadi, obojživelníci, ptáci nebo savci, všichni tvoří mezi sebou vzájemné vazby a jsou často navázáni i na konkrétní přírodní podmínky, půdu, klima nebo světlo. Při procházkách lesem třeba zjistíte, že někteří živočichové se vyskytují pouze v určitých oblastech a v určitých typech lesů, v určitém přírodním prostředí.

Jaro v lese (březen)

Začíná v době jarní rovnodennosti, kdy je den stejně dlouhý jako noc a tepla stále přibývá. A právě světlo a teplo probouzí ze zimního spánku celou přírodu. Stromy začínají pučet a ukazovat nové listy a větvičky, za země vyrážejí nové rostlinky.
Většina zvířat má na jaře mláďata a ptáci se vracejí domů ze svých zimovišť. Všechno je v pohybu, roste a rozvíjí se s ohromnou energií. To, co se děje v přírodě na jaře, můžeme přirovnat ke zrození a prvním letům života člověka.
Březen je měsíc přeměny zimy v jaro, čas tajícího sněhu a probuzení života.
Stromy jsou připraveny k pučení, v lese můžete najít první posly jara – bledule a sněženky.
Z jihu se již vracejí některé ptačí druhy (lindušky, sluky, čápi, vlaštovky...) a ptačí zpěv je stále intenzivnější.
Zajíci a jezevci mají mláďata a ve stojatých vodách se shromažďují k páření obojživelníci – skokani, ropuchy a čolci.
 Vyletují včely a probouzejí se první motýli - hlavně babočky a žluťásci řešetlákoví.
Netopýři se probouzejí ze zimního spánku.
V březnu začínají klást mláďata bachyně (samice prasete divokého).

 Jaké jsou možnosti pozorování přírody

Všimněte si baculatých čmeláků, kteří poletují u země, prohledávají různé otvory a nevšímají si rozvitých květů – jsou to samičky hledající vhodné hnízdo.
Mravenci, kteří byli v zimě zalezlí v hloubi mraveniště, při určité teplotě vylézají na povrch své „kupy“. Nahřejí svoje tělíčka a vyhřívají jimi vnitřek mraveniště. Jsou to tzv. „teplonoši“. Teprve později se rozlézají po okolí.
Může se vám stát, že v lese zpozorujete nebo potkáte neznámého živočicha. Prostřednictvím obrázků a fotografií je můžete identifikovat a zároveň se dozvíte spoustu informací a zajímavostí z jeho života. Seznámíte se s životními podmínkami jednotlivých živočichů, zjistíte, kde se s nimi můžete setkat i jak se rozmnožují.

Duben

Většina stromů a keřů začíná pučet a vyhání nové výhonky, ze země vyrážejí svěží rostlinky.
Z lesních stromů kvetou modříny, buky, javory a jasany, v zahradách jabloně a meruňky.
Začátkem dubna kvetou v listnatých lesích dymnivky, sasanky, podléšky a plicníky, u cest najdeme podběl a u potoka blatouchy.
Objevují se první houby (kačenky, špičky, penízovky).

Přilétá většina ptáků, tokají tetřívci, bažanti přepeřují do svatebního šatu.
Straky, kavky, káňata a jestřábi už mívají postavená hnízda, jiné druhy začínají stavět, objevují se první hejna hmyzu.
Probouzejí se ježci, vylézají ještěrky a hadi.
Myslivci po zimě čistí krmelce, kultivují a hnojí políčka pro zvěř, kontrolují liščí nory atd.
Čistí a dezinfikují krmná zařízení i jejich okolí.
Připravují políčka pro zvěř kde budou lovit (přiznejme si, krmí i střílí se zvěř co na políčko chodí)
V dubnu začínají klást mláďata muflonky.
Myslivci loví sele a lončáka prasete divokého, lišku, střílí škodnou v bažantnicích, koncem měsíce snáší vajíčka bažant.

V měsíci dubnu lze sledovat ohromné změny. Můžete sledovat pučení a kvetení stromů a keřů a zaznamenat do kalendáře, které stromy kdy vykvetly a kdy se objevily nové listy.

 Lze pozorovat přilétající ptáky i stavbu hnízd. Také je zajímavé ověřit, zda platí známá pranostika, že na sv. Jiří (24. dubna) vylézají hadi a štíři. V tomto čase, kdy je vegetace ještě nízká, je lze za teplých dnů na vyhřátých kamenech velmi dobře pozorovat.


#Jaro, Pranostiky a příroda, Příroda a myslivost, Sele prasete divokého, Namlouvání, Ptáci, Happy Days, Instinkty a pudy,

Myslivecká zábava a Heligonky. Staierische Steirischer Harmonika nám není cizí.

Heligonka

myslivcům Josefům pro potěšení. Heligonky to je krása, moje srdeční záležitost, snad to někteří oceníte po dlouhé zimě a přijmete jako odměnu za péči o zvěř a myslivecké tradice.
Však co je nejlepší na poslední leči, po skončeném úspěšném honu a k navázání kamarádství (kromě piva a vepřové) přece lidové písničky, zpěv, harmonika a kéž by heligonky zněly často v českých hospodách.
Jak uvidíte, Staierische bömische traum nám není cizí.
 Byli jsme dlouho uzavřeni jako kultura česká a prodávala se jen "Škoda lásky" a Karel Gott s Helenou Vondráčků.
Jednou to pomine a tento defekt skončí záplatou mladých hudebníků (lidových) ale jak, řekněte sami, máte představu, předpověď? Je to nezměrná škoda na lidové písničce. Z národa se plíživě stal přežraný shluk návštěvníků Kauflandů. Hospůdky se někde změnily na opravny automobilů nebo podobně.

Zimní lesní příběh srnčí a černé zvěře

Woodpecker  - datel

Příběh z přírody se odehrává v zimě (srnec má parohy v lýčí a je všude sníh) což je každému snad jasné. Dobrá hudba doprovází scenerii, kde se objeví náhle mohutný divočák s ryjem od sněhu. Jak pokračuje příběh, shlédněte na videu Undercover.Wild Boars, Veluwe

Divočáků se přižene víc....adepti myslivosti už víte co je střapec u srnčí zvěře? Ne? Měli jste si dobře prohlédnout toho statného srnce na videu, ať víte, že o cirkusu to není.

Skřivan a jaro. Stačí pár dnů pěkného počasí a obloha je náhle plná zpívajících skřivanů!

Skřivan  je větší a mohutnější než vrabec

Zpravidla v půli února můžeme pozorovat přelet skřivanů. Stačí pár dnů pěkného počasí a obloha je náhle plná zpívajících skřivanů. V té době přilétají skřivani nejčastěji v dopoledních hodinách, ale táhnou i odpoledne a v noci.

Změní- li se náhle počasí a napadne sníh, shlukují se skřivani v hejna vyhledávající nezasněžená místa. Někdy se i vracejí jižněji.
Každý sníh však zmizí a skřivani se znovu rozezpívají nad každou loukou či polem a zmlknou až v červenci. Za potravu slouží skřivanům různý hmyz a jeho larvy, stonožky, pavouci a drobní slimáci. Dospělí skřivani se živí také různými semeny plevelů, která sbírají na zemi.

Skřivan je větší a mohutnější než vrabec. Zbarvení má zemitě hnědé s černými podélnými čárkami. Vnější pera ocasní má bílá. Temenní pera nosní jsou částečně zdvižená. Mláďata jsou tmavší a mají na hřbetě bílé špičky per. Prachový šat je řídký, slámově žlutý. Zblízka poznáme dospělé jedince podle dlouhého drápu na zadním prstu. Samec i samice jsou stejní, samice je jen o trochu menší. Občas se vyskytnou i jedinci odchylně zbarvení. Od bílých albínů až k žlutohnědým nebo černavým.
Ve vzduchu je pro skřivana charakteristický "motýlí" let, kdy se třepetá na jednom místě.
První zpěv skřivana ve slunečném ránu
kdesi nad polem zní po dlouhém zimním tichu dvojnásob povzbudivě. Tento jinak nenápadný pěvec se dostal do povědomí především díky mnoha lidovým pranostikám, ve kterých je nejčastěji spojován jeho časný návrat s končící zimou a příchodem jara.
 Na temeni hlavy mají dospělí ptáci malou pohyblivou chocholku, nad okem bílý proužek, hnědou vrchní stranu těla, světlou hruď posetou tmavými skvrnami, břicho bělavé. Skromné zbarvení skřivana je výbornou ochranou v jeho přirozeném prostředí, kterým je otevřená krajina s množstvím travnatých ploch, mezí a polí.

Hnízdo bývá umístěno vždy na zemi v hustém bylinném porostu, zpravidla kryto větším trsem. Do mělké jamky vystlané suchou trávou a kořínky snáší samička 2-5 šedohnědých hustě skvrnitých vajíček. Potravu tvoří semena rostlin a hmyz. Ač skřivanům příroda nedopřála pestrobarevný šat, vynahradila jim to na pěveckém umění. Švitoření a flétnovité trylky vyluzuje sameček z hrdla hlasitě, rychle a vytrvale při třepetavém letu nad svým územím.
Okraje borových lesů s přilehlými poli a lukami obývá málo známý příbuzný skřivana polního - skřivan lesní. Je mnohem vzácnější a jeho zpěv patří k nejkrásnějším ptačím písním, jaké lze v naší přírodě zaslechnout.
 Skřivan polní dnes žije v celé Evropě mimo nejsevernějších částí, v Asii a v úzkém pásu severní Afriky u pobřeží Středozemního moře. Z vykopávek kostí je zjištěno, že u nás žil už v pleistocenu. Tedy téměř před dvěma miliony lety. Od té doby se ovšem v celém obrovském prostoru svého rozšíření rozčlenil ve velký počet zeměpisných ras, kterých je dnes známo na třicet. Liší se od sebe většinou trochu odchylným zbarvením, dále velikostí, délkou zobáku nebo jinými znaky, ale je to stále jeden druh.

 U nás je skřivan polní velmi početný jak v nížinách, tak pahorkatinách, kde jsou třeba jen kousky bezlesých ploch. Hnízdí také na vysokohorských loukách skoro ve všech našich pohraničních pohořích.

Zdroj: rozhlas.cz

Keblovské heligonky 2009 - Mysliveček vyšel z lesa #Myslivecká zábava, Myslivecké písničky, Heligonky

Vysoká zvěř v zimě

Hrajeme si pro dobrou náladu a krásné dny pro myslivce. Tentokrát jsou tu Heligonky. 

Mysliveček vyšel z lesa na cestičku,
uviděl tam v širém polí koroptvičku.
Nebyla to koroptvička,
byla to má z nejmilejších Andulička.
Nebyla to koroptvička,
byla to má z nejmilejších Andulička.

Nemysli si, hochu, když jsi myslivečkem
a máš pěkně sojčí pírko za kloboučkem,
že jsem malá koroptvička,
že mě trefíš jednou ranou do srdíčka.
Že jsem malá koroptvička,
že mě trefíš jednou ranou do srdíčka.

Vy, myslivci, co jste tuze velcí páni,
jaké je to s myslivečkem milování?
V noci chodí na čekanou,
místo aby miloval se s hezkou pannou.
V noci chodí na čekanou,
místo aby miloval se s hezkou pannou.

Lidové pranostiky a počasí. VIDEO Souboj o právo páření Big Ram Rumble

Právo páření - příběh je na videu. Big Ram Rumble

Lidové pranostiky na měsíc březen:

Březnové slunce má krátké ruce a dlouhý kabát.
Březnové slunce od nohou studí.
Březen - za kamna vlezem.
Zima často ještě do března strká hlavu a někdy jej i dokonce zalehne.
Březen suchý, duben mokrý, květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní.
Kolik mlh v březnu, tolik lijavců v červenci.
V březnu sedlák stromy osekává, ale kabát ještě nesundává.
Co si únor zazelená, březen si to hájí, co si duben zazelená, květen mu to spálí.
Hřmí-li v březnu, sněží v máji.
Březen umí sníh a led rozehřát, ale chce-li i nadělat.
3. březen
Mrzne-li o Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.
6. březen
Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
7. březen
O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
Zima, kterou Tomáš nese dlouho námi ještě třese.
10. březen
Čtyřicet mučedníků - čtyřicet mrazíků.
Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, přijde ještě čtyřicet ranních mrazíků.
12. březen
Na svatého Řehoře den s nocí v jedné míře.
Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře.
17. březen
Mrzne-li na sv. Gertrudu, mrzne ještě celý měsíc.
19. březen
Svatý Josef zháší světlo.
Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok, prší-li nebo padá sníh, bude mokro a neúroda.
Je-li na sv. Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou.
25. březen
Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.
Když noc na Matičku jasno, bude úroda, krásno.
Panna Maria sfoukne svíčku a svatý Michal ji rozsvítí.
Panny Marie zvěstování vlaštovičky zpět přihání.
Svítí-li slunce na den Zvěstování Panny Marie, bude úrodný rok.
27. březen
Jaké počasí bude na sv. Ruprechta, takové bude i v červenci.
31. březen
O svaté Balbíně je už po zimě.
Březen - za kamna vlezem.
Březnové slunce má krátké ruce.
Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.
Březnový sníh zaorati jest jako když pohnojí.
Březen bez vody - duben bez trávy.
Hřmí-li v březnu, sněží v máji.
Mlha v březnu znamená za sto dní bouřku.
V kožichu sej jařinu a v košili oziminu.
Bighorn rams line up in the snow to battle for an Olympic-sized prize: mating rights.
Bighorn berani k prosazení rodové linie ve sněhu do boje o olympijské - velké cena:
souboj o právo páření. 

Ulovení muflona zlatá medaile kaňon Wildlife Ranch. Great shot, and a great hunt! Congratulations!

Fotografie Muflon beran

Toto je video, které bylo pořízeno na exotickém honu na Wildlife Ranch v Mason Texasu, když jsme na vrcholu některých kopců s výhledem do krajiny spatřili tuto krásnou zlatou medaili Muflon beran. Byl 156yardů daleko, když jsme se konečně dostali na místo, kde jsme mohli mít šanci ho ulovit.
Byl jednou ranou zabít přímo přes jeden z hlubokých kaňonů. Muflonovi trvalo asi pět kroků a otočil se dozadu a válel kousek z kopce dolů. Všichni jsme šli dolů z kopce a na druhou stranu, kde jsme našli úžasnou trofej - zlatou medaili Muflona, který zůstal v ohni na místě. Po pár fotkách a pár slov každý přidal ruku a společně ho dostali do auta. Great shot, and a great hunt! Congratulations!

Happy Family, Edelherten, Veluwe. Podívejme se na šťastnou jelení rodinu a vůbec na děj v lese...

Šťastný lovec s úlovkem

What beautiful deer and the forest looks so magical and the deer are so unusual looking.
Wow it is amazing to see a pair... ....A great capture and a lovely video....

Online Krmeliště. ZUBŘI. Webové kamery černé zvěře. Polesí Strzalowo a Zubři a Jeleni (vysoká) Red Deer Cam! Aktualizováno!

Krmeliště černé zvěře Polesí Strzalowo!

Krmeliště Strzalowo

Aktualizováno. Krmeliště je v provozu z nového odkazu!

Krmeliště v Polsku

  Je to velmi sugestivní podívaná, černá zvěř je velmi čilá, aktivní v noci a hladová. Z mysliveckého hlediska sledujte život černé zvěře a její hierarchii rodinného klanu (bachyně, selata, lončáci a samostatně chodící starší kusy do krmení (kňouři samotáři). Čtěte více o životě černé zvěře v předchozích příspěvcích, budete překvapeni, jak chytrá je to zvěř a jak zajímavý je její skupinový život.

Všechny dostupné kamery

STRZALOWO je tady!

>> zubři -http://www.lasy.gov.pl/informacje/kampanie_i_akcje/zubryonline

Lidové pranostiky příroda a myslivost. Neukázněnost lidí vyhání zvěř z jejích úkrytů. Útěk je pro ni vysoce rizikový. Často dochází ke zraněním či uštvání!

Vysoká zvěř v zimě na sněhu musí být přikrmována....

Největším nepřítelem pro zvěř však není mráz a sníh,
ale lidská bezohlednost. Největší problémy způsobují v honitbách motorkáři a pejskaři, kteří nechávají svá zvířata pobíhat volně po lese.
Dle zákona o myslivosti a zákona o lesích není možno volně venčit psa v honitbě. Zvěř instinktivně vykonává v zimě minimum pohybu. Pokud pes vyplaší srnčí zvěř, ta před ním uniká.
Slabší nebo často rušené kusy zvěře se pak nedokáží vyrovnat s takovým výdejem energie a umírají na celkové vysílení nebo na záněty dýchacího ústrojí.

 Nejen pejskaři, ale i běžkaři a příznivci terénních vozidel jsou každým rokem pohromou pro poklidný život zvěře. Myslivci proto se stejnou periodicitou vyzývají k ohleduplnosti. Stačí, aby nyní nezacházeli hluboko do lesů, nebo se nepohybovali prostředkem pole, kde se schovávají zajíci, ale aby se drželi na krajích lesů a běžkaři dodržovali vyznačené trasy.

Neukázněnost lidí vyhání zvěř z jejích úkrytů. Útěk je pro ni vysoce rizikový. Často dochází ke zraněním či uštvání, a když potom znovu ulehne na sníh, je náchylná k zápalům plic. Ty vedou až ke smrti.

Když jelen na nový rok zatroubí,
znamená to štěstí.

 - Když vlci v lednu vyjí, lišky skolí,
 očekávej ještě větší zimu
 - Na Tři krále o jelení skok dále.
 - Tříkrálovou zimu vlk nesežere

25.1. Bude-li jasný den na Sv. Pavla Obrácení, v ten rok v ničemž nedostatku není; pak-li mlha bude, tehdy zvěř i člověk duše zbude. Na Obrácení sv. Pavla
se medvěd na druhý bok obrátí.
- V lednu mráz těší nás, v lednu voda,
věčná škoda.
 - Lepší v lednu vlka pod okny vidět než pluh na poli. Je li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
 - Když v lednu včely vyletují, nedobrý rok ohlašují.
 - Jestli v lednu deště lijí, to z příští úrody pijí.


#jelen #mráz #honitba #srnčí #les, Jelen (Red Deer), Myslivecká zábava, Příroda a myslivost, Vysoká zvěř, 

Padá sníh a myslivecký svět je bílý s odleskem slunce...Jasné světlo měsíce ozáří co nevidět v úplňku ten čistý a nový svět.

Kmotra liška

Padá sníh,
padá a bílá peřina pokrývá města, vesničky i horské chalupy. Les, pole a louky mění se v přítulnou scenérii bílým jasným čistým příkrovem.
Jasné světlo měsíce ozáří co nevidět v úplňku ten čistý a nový svět.
Svět lidí, zvířat, stromů, čistého nebe našich zimních dnů. Pokud věk nebo nemoc netíží naše klouby i mysl můžeme se vydat procházkou (dobře oblečeni) do přírody.
Myslivec to zná, to je obnova...
To je doba, kdy stopy ranní aktivity všeho živého v přírodě lze přečíst na sněhu (obnově). Dobré boty jsou základ, musí být vysoké. Vydávám se cestou hlubokým sněhem v klidném ránu. Sněžnice, nebo lyže - nutné na cestu ke krmelci. Jen lehkou brokovnici dvojku, nebo lehkou kulovou loveckou zbraň, malorážku na škodnou.
Liška
ráda i později odpoledne prohání svou zimní potravu - myškuje. To jsou tedy skoky do sněhu a ta přesnost jak loví obratně myš nadhání a ví o ní pod sněhem. Teď mi neškodí, je hladová a myší je dost.
 Jdu dál a krmím vše čekající hladové s dobrým pocitem.
Připomeňme si video Vánoce u seníku a nezapomeňte na vaše povinnosti u krmelce.

Než sleze sníh a přijde jaro. A příroda se probudí zelení....do jara

Vysoká v zimě. Vysoká v zimě - natočeno při krmení zvěře. Zima s jelení tlupou. Srneček na sněhu...

Srnec v zimě

Jelen a kaliště. Lovecký pokoj trofeje a teplo krbu v zimě

Lovecký pokoj s krbem a trofejemi zvětšete si
 obrázek...klikem (F11)

V zimě plápolá
krb loveckého pokoje

a odpočíváme po cestě hlubokým sněhem ke krmelci. Nohy jsou ztuhlé svalovou únavou a hovíme si při relaxaci u počítače. Přitom sledujeme život zvěře virtuálně (vzpomínáme na dobu říje zvěře královské)
Máte rádi videa zvěře natočená v přírodě? Tak tady jedno je, normálně neuvidíte jelena v kališti. V říji je vše jinak. Snad i ten jelen zhloupne nevidí neslyší a troubí...troubí...
Říje v kalištích: V hlubokém údolíčku, navazujícím na okraj okolních lesů, byla kaskáda malých rybníčků. V bahnitém terénu pod hrázemi bylo několik kališť, kam chodili jeleni chladit svá těla.

Ze života černé zvěře De Vreemdeling, Veluwe. #Černá zvěř - bachyně, Černá zvěř - kňour, Myslivecká videa, Bowhunting (lovecká lukostřelba)

...úlovek španělského lovce (bowhunting)

Krásné video ze života černé zvěře. Bylo obtížné to natočit v přírodě. Poděkujme autorovi příběhu. To žádný myslivec neuvidí za celý svůj lovecký život. A teď se nechte unášet dějem příběhu. Doporučuji si to přehrát 2 x. Celé video je proloženo hudbou.
De Vreemdeling, Veluwe.

In de avond verscheen er een onbekend varken die grondig geïnspecteerd werd door de drie overlopers van de oude dame van het woud [Mia]. Waarschijnlijk zocht ze contact met andere varkens omdat ze alleen was. Zelf geen biggen en misschien is de rest van haar familie doodgeschoten. To see my wildlife paintings, visit my website...