 |
| Rys ostrovid v zimě |
Při dobrém hospodaření a potlačení roztažených pytláků s ostrou municí a ránou kde to jen jde ( i nejde). Ti střílí v lese pro zábavu i pro kus zvěřiny. Dokonce těm starším už nedávají podíl ti mladší (je to časté) Hospodáři se stávají jedinci, co byli vidět jen s barvou na rukách i několikrát týdně. Mrazáky plnit, to je jejich víra v přírodu a uctívají tak krásu zvěře na talíři.
Vidíme na videích i dnes, různé ty nemyslivecké (pytlácké sklony, zásahy zvěře) Také už pozoruje u mladých určitý odklon od tohoto jednání většinou hrubých (opileckých) Je zeďáků a lesních traktoristů. Kouzlo přírody, láska ke zvěři, svobodě po 20 letech demokracie přece jen se uchytila mezi elitními mladými myslivci. Jde to ovšem pomalu, dědkové myslivci s velkými břichy kazí co mohou a zesměšní kdekoho. Závist jim ovšem žere pomalu ale jistě nejen ty břicha, ale i mozky.
Nenechte se mladí odpálit!
Pytláky v mysliveckých převlecích. Příroda i myslivost je krásné hobby i bez chlastu. Zábava je možná i na střelnici, i ulovit přesně, myslivecky zvěř je umění a radost z úspěchu. Ne! broky na selata s bachyní, ne! Zahnuté zobáky a broky (orel patří do přírody) Rys je malá šelma a patří do přirozeného výběru (posbírá to co postřelí pytláci, kteří se dosledem neobtěžují, nemocnou zvěř) Udržují tu rovnováhu co do přírody patří.
Závist je charakterový defekt člověka psychopata jako pytláka zvěře.
Přidám sem článek redaktorů české televize, který dost přesně popisuje současný stav české myslivosti.
Lesu, myslivosti i moudrému s láskou k přírodě a mysliveckým zvykům zdar!
Moderátor: Že se někteří myslivci v lese chovají jako pytláci, to už jsme v našem pořadu viděli. Taky jsme už ukázali, že myslivec sice míří na prase, ale skolí psa, a i pak trvá na tom, že mířil na prase. Teď se ukazuje, že v naší přírodě ubývá rysů. Ubývat by jich ale nemělo. Rys nemá v lese přírodního nepřítele. Vysvětlení přinesl průzkum vědců Akademie věd. Chráněnou šelmu loví samotní myslivci. Vidí v ní totiž konkurenta. A co na to mluvčí mysliveckého svazu? Drží se osvědčeného pravidla "co oko nevidí, srdce nebolí".
Natáčel David Macháček.
Miroslav Kutal, vedoucí rysích hlídek v Beskydech: Pokud chceme, aby pytláci nepáchali tu svou trestnou činnost, tak musíme je donutit, aby cítili nějakej respekt a možnost vlastně odhalení toho jejich trestného činu. Takže proto vlastně probíhají vlčí a rysí hlídky.
Neuvedena: Šla jsem normálně po té cestě a pak jsem zahla tady a už tady u toho potůčku jsem našla stopy dvou rysů, kteří takhle scházeli z toho vrchu přímo jako korytem toho potoka. Miroslav Kutal, vedoucí rysích hlídek v Beskydech: Největší aktivita těch nočních hlídek, které probíhají, tak je v době úplňku, kdy je vlastně nejlepší viditelnost a za jasného počasí mají i pytláci nejlepší možnosti právě střelby na tyto zvláště chráněné zvířata.
Autor Je to už více než čtvrt století, kdy ochránci přírody začali do české přírody vysazovat dříve vystřílené rysy. Šelmy se usadily především v Beskydech a na Šumavě. Dařilo se jim a podle výpočtu odborníků z Akademie věd jich mělo přibývat, jenže místo toho se rysi začali z přírody ztrácet.
Miroslav Kutal, vedoucí rysích hlídek v Beskydech: Pokud tady máme dlouhodobě v Beskydech takovou mikropopulaci kolem patnácti dvaceti zvířat, tak je přirozené, aby se ti rysové rozmnožovali, ti noví jedinci se šířili do dalších oblastí, i mimo tu jádrovou oblast, což se za posledních deset patnáct let neděje.
Luděk Bufka, zoolog Národního parku Šumava: V polovině devadesátých let se rozběhl výzkum, jehož součástí byla i radiotelemetrie, takový komplexní výzkum rysů na Šumavě, a v rámci toho byl označen i tenhlecten jedinec. To byl dospělý kocour, který... dva roky jsme ho sledovali, je z toho řada zajímavých výsledků, zvíře bylo naprosto v pořádku, v kondici a bohužel po dvou letech bylo ilegálně zastřeleno a zůstal tedy tady jako exponát v informačním středisku.
Miroslav Kutal, vedoucí rysích hlídek v Beskydech: Odhady toho, kolik by těch rysů v Beskydech mohlo být, vychází z toho, jak rychle se ti rysové jsou schopni rozmnožovat. A z takových vlastně propočtů vyplývá, že za posledních dvacet let muselo být v rámci celé republiky upytlačeno minimálně 500 rysů.
Luděk Bufka, zoolog Národního parku Šumava: Já se mohu jenom domnívat, že za vlastně střílením rysů ve volné přírodě stojí odvěká nevraživost ze strany myslivců, lovců k predátorům obecně, to znamená i k velkým šelmám.
Autor Mohou to být opravdu myslivci, kdo by střílel zákonem chráněná zvířata? Takové podezření se rozhodli prověřit dva pracovníci Akademie věd - Petr Koubek a Jaroslav Červený. Petr Koubek, Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR: Někdy počátkem tohoto tisíciletí jsme myslivcům z jihozápadních Čech poslali jednoduchý dotazník, na jehož základě jsme chtěli zjistit, jaký panuje mezi těmi zájmovými skupinami vztah k velkým šelmám. Jaroslav Červený, Lesnická fakulta České zemědělské univerzity: Těch otázek zase bylo... byla celá škála, počínaje od toho, od tolerance k rysům, jestli teda rys má místo v naší přírodě nebo nemá, jestli teda ti dotazovaní vědí o tom, že se rys střílí nebo nestřílí.
Petr Koubek, Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR: Určité procento, ne malé, pohybující se kolem 20 %, vědělo o konkrétních případech, kdy byl rys uloven, a na takovou tu nejpodstatnější otázku, když jsme se zeptali myslivců, jestli ti účastníci té ankety konkrétně některý zastřelil jednoho, dva nebo více rysů, odpovědělo kolem pěti procent v souhrnu, že sami byli aktéry toho pytláckého činu, že sami rysy ulovili.
Autor Jaroslav Červený i Petr Koubek jsou nejen zoologové z Akademie věd, ale zároveň i myslivci, a tak jejich kritická studie zafungovala v Českomoravské myslivecké jednotě jako výstřel do vlastních řad.
Autor Po zveřejnění té zprávy - reagovala na to nějak Českomoravská myslivecká jednota, když ta zpráva odhalila, že sami myslivci, ne všichni, ale že někteří myslivci střílí rysa? Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty: Prosím vás, znova bych opakoval - žádný myslivec nestřílí rysa, protože pokud střelí myslivec rysa, není myslivec, ale je to pytlák.
Autor A jak máme říkat člověku, který je členem Českomoravské myslivecké jednoty a rysa by zastřelil?
Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty: Pane redaktore, vy jste zjistili nějakého člena Českomoravské myslivecké jednoty, který zastřelil rysa? Autor Já se vás ptám, jak by se takovému člověku mělo říkat.
Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty: Neznám člena Českomoravské myslivecké jednoty, který by ulovil rysa. Petr Koubek, Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR: Mezi těmi myslivci jsme prostřednictvím svých přátel provedli takovou sondáž a podařilo se nám během velmi krátké doby soustředit téměř 80 lebek rysů, z nichž některý pocházely samozřejmě z různých sbírek muzejních a tak dál, ale z nichž více než 50 bylo prokazatelně rysů, který byli ulovený.
Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty: Studie pana docenta Koubka a pana docenta Červeného určitým způsobem mapovala určitá data. Ty data jsou v podstatě založena na něčem, co nikdo nikdy neviděl, to viděli pouze oni, a ty lidi, nebo kdo jim to údajně přinesli, tak je taktéž nikdy nikdo neviděl.
Petr Koubek, Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR: Většinou jsme ty lebky dostali s údaji, kdy se to stalo, jaký to bylo zvíře, jestli to byl samec nebo samice. Velmi často jsme měli i různé poznámky o tom, že to bylo na čekané u nějakého vnadiště na divočáky. Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty: Je to pouze nějaká zpráva, která vychází z dat, které nikdo nikdy neviděl. Autor Před několika týdny se myslivci sešli na mezinárodním veletrhu v Brně. Ptali jsme se na jednoduchou věc - patří rys ostrovid do české přírody? Návštěvník mysliveckého veletrhu: No, já si myslím, že do tý přírody moc nepatří. Návštěvník mysliveckého veletrhu: Rys je škodná, protože určitě tam nepatří, jo, protože už je jich moc. Autor A setkal jste se vy někdy s případem, že by někdo zastřelil rysa?
Návštěvník mysliveckého veletrhu: Ne, a i kdybych se to, tak bych vám to stejně neřek. Autor Na to, že myslivci střílejí přísně chráněné rysy ostrovidy, neupozornili pouze odborníci z Akademie věd, ale před třemi lety také autor večerníčků Václav Chaloupek. Redaktorka (Události, 18. března 2007): Dvanáctý díl Večerníčku o loveckém psovi Madle a malém rysovi jménem Ťap myslivce rozlítil. Nejvíc tahle pasáž. Ukázka z Večerníčku (Události, 18. března 2007): Lovec s puškou nebyl určitě hodný člověk, ani dobrý myslivec, nebyl ani chytrý a měl jedinou zálibu - střelbu. Redaktorka (Události, 18. března 2007): Myslivcům se nelíbil hlavně muž v hubertusu, který pálí po mláďatech. Podle nich může tato postava u dětí vyvolat dojem, že jsou myslivci špatní lidé. Václav Chaloupek, myslivec, dokumentarista (Otázky Václava Moravce, 18. 3. 2007): Jsem přesvědčenej, že, bohužel, že tohleto je reálná situace, že to není úplně fikce, že k takovéhle situaci dochází každoročně několikrát.
Autor Myslivci si před třemi lety stěžovali, že televizní Večerníček špiní jejich pověst. Jaký je tedy jejich skutečný postoj k rysům? Chtějí je v naší přírodě? Návštěvník mysliveckého veletrhu: Já si myslím, že to tady nemá co dělat. Autor Nemá? Návštěvník mysliveckého veletrhu: Ne. Návštěvník mysliveckého veletrhu: Rys je velmi závažnou škodnou. Petr Koubek, Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR: My za celou dobu nemáme zaregistrovaný jediný případ, že by myslivecké sdružení požádalo o snížení plánu lovu srnců proto, že jim je sežral rys. To se nikdy nestalo, takže výmluva na to, že žerou jejich srnce, je lichá.
Jaroslav Červený, Lesnická fakulta České zemědělské univerzity: To už je tady u nás ve střední Evropě zakořeněný, že dravci a šelmy konkurují myslivci, a tím pádem že člověk-myslivec je musí pronásledovat. No, a v podstatě postupem let sice částečně odeznívá, ale určitě to ještě neodeznělo zcela.
Miroslav Kutal, vedoucí rysích hlídek v Beskydech: Nejdůležitější je změna postoje veřejnosti, především té myslivecké, aby většina z nich rysa přijmula jako součást přírodních procesů, součást lesů, které tady do té přírody patří. Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty: Ty, v uvozovkách, teoretické přání některých ekologických aktivistů jsou opravdu na bázi nějakých myšlenek, ale myslím si, že by běžný člověk, běžný návštěvník lesa nechtěl potkávat ani rysa, ani medvěda a ani vlka někde uprostřed České republiky. Miroslav Kutal, vedoucí rysích hlídek v Beskydech: My neusilujeme o to, aby rys se vyskytoval plošně na celém území České republiky, nám jde jenom o to, aby rys mohl žít v těch oblastech, které si sám znovu vybírá a které jsou pro něho příhodné.
Autor Kdy přestanou čeští myslivci, nebo někteří z českých myslivců, pytlačit?
Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty: Já znova říkám, že čeští myslivci nepytlačí. Autor Před půl rokem jsme ale v tomto pořadu odvysílali reportáž o tom, jak dva myslivci ze středních Čech pytlačili. Moderátor (Reportéři ČT, 7. 12. 2009): Kladenští policisté zatkli dva myslivce, kteří lovili všechno, co se v lese hnulo, včetně chráněných sov, leďnáčků a vyder. Rysa sice nedostali, ale asi jen proto, že v jejich revíru žádný nebyl.
Autor Tehdy Jaroslav Kostečka reagoval takto... Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty (Reportéři ČT, 7. 12. 2009):
Je to pytláctví a takový člověk nemá vlastně mezi našima řadama co dělat a musí mu být sebrán lovecký lístek.
A já budu velice rád, když takový člověk opustí veškeré řady myslivců. Autor A co říká o pytlácích z řad myslivců Jaroslav Kostečka teď? Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty: Čeští myslivci nepytlačí. Autor Takže když jsme tu před půl rokem měli ten případ dvou přistižených myslivců ze středních Čech, kteří pytlačili, tak jak je to v souladu s vaší větou, že čeští myslivci nepytlačí?
Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty: To je, jak říkám, ta smutná událost... tito myslivci jsou pytláci. Jsou souzeni podle trestního zákona. Byl dán jednoznačný pokyn, že pokud budou tito lidé pravomocně odsouzeni, tak samozřejmě okamžitě přestanou býti členy Českomoravské myslivecké jednoty, budou vyloučeni.
Autor Oni se k tomu střílení přiznali, to vám nestačí na vyloučení? Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty: Já znova říkám, i tady funguje jasně právo České... nebo právní zákony České republiky, takže až v okamžiku, kdy jsou oficiálně uznáni vinnými, tak v tom okamžiku mohou být vyloučeni. Pavel Šámal, soudce Nejvyššího soudu, spoluautor Trestního zákoníku: Myslím si, že tady nelze trestím právem nahrazovat morálku a rozhodně nelze souhlasit s tím, že na základě nějaké falešné solidarity snad myslivci nezasahují proti svým kolegům. To, si myslím, že je naprosto špatně a rozhodně to nelze nahradit trestním právem.
Autor My se snažíme zjistit názor lidí, jestli rys je zvíře, které patří do české přírody, a nebo jestli pro českou přírodu je rys škodná.
Návštěvník mysliveckého veletrhu: Já jsem myslivec, tak mě se neptejte. Autor Proto nás to zajímá. Návštěvník mysliveckého veletrhu: Ne, ne, ne. Autor Proč ne? Od koho jiného se to máme dozvědět? Návštěvník mysliveckého veletrhu: Od nás určitě ne, ptejte se ochránců, ti vám to možná řeknou. Autor A jaký názor na to mají myslivci? Návštěvník mysliveckého veletrhu: Nezlobte se. To nemá smysl. Vy byste z toho vytrhli jednu větu, ale to není jako nic dobrýho. Petr Koubek, Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR: U těch myslivců je to generační záležitost.
Nejméně dvě generace myslivců musí odejít do věčných lovišť, abych řekl takhle, a pak snad ty velké šelmy mají určitou šanci přežít.
Video k tomu je velmi dlouhé a můžete ho shlédnout na webu české televize
http://www.ceskatelevize.cz/program/10252560923-10.05.2010.-21:20-1-reporteri-ct.html
Zdroj: CT 1 česká televize Zdroj: ČT 1
Autor: David Macháček
