Divoká prasátka se narodí ještě je zima a sníh. Fotografie to ukazuje dobře. Mají svou maminku, jmenuje se bachyně a tam jim ustele, načechrá lůžko z listí a trávy a krmí mlíčkem i zahřívá. Po sněhu běhají, právě když neposlušně utečou mamince. A jestli je zebe, kdoví jak to je. Jistě taky znají co je zima.
Vy děti se přikryjte peřinkou až pod bradu, po zahřátí s pohádkou se dobře usíná.
Černá zvěř na osvětleném krmelišti a webové kamery
Zima se kvapem blíží a současně ubývá potravy na polích pro zvěř
Někde zůstávají déle lány kukuřice, kde černá sídlí do sklizně a dobře prosperuje v krytu. Také vysoká se tam zdržuje, nebo pole často ve skrytu tmy navštěvuje. Lov je tam obtížný, víme, že zvěř v hustém porostu je, ale ulovit nelze. Až zmizí tato pole s potravou, bude zvěř jen sbírat zbytky na na zoraném poli. Jsou místa, kde se zvěř cíleně krmí, aby se umožnil průběrný lov a přesměrovaly výlety černé zvěře na louky, zahrádky a sady. Zahrádkářům dokáží prasata zlikvidovat úrodu velmi rychle, stačí jedna tmavá noc. Pole poblíž a v sousedství lesa jsou někdy těmi místy, kde se nejvíce uloví při příchodu zvěře na pozemek a ráno před rozedněním, kdy se vrací do lesa. Noci jsou však dlouhé.
Takové krmeliště s kvalitním krmivem dobře rozprostřeným na sněhu, je na obrázku. Podle stylu sypaného obilí (kukuřice) je dobrý přehled i o jednotlivých kusech zvěře. Toto krmeliště v Estonsku je osvíceno v noci a připojeno na webové kamery.
Vidíme v době krmení zvěř, která přichází a lze ji pozorovat celou noc, kdy je aktivita největší.
Webové kamery na krmelišti v Estonsku jsme sledovali celou minulou zimu zde na stránce Myslivost a najdete je i na webu Český Web .
V Polsku běží online kamery na krmeliště černé zvěře (prasata)
→→ Polesí Strzalowo.
Lovu zdar přátelé myslivci! Ale pamatujte...do postele vám nepřijdou! Kdo chce divočáka ulovit, musí ven! A Teple se obléci.
Pozorujte se mnou přátelé myslivosti i přírody to co nám dává technologie videa, počítače a internetu vůbec. Mládež - tedy studenti lesnických škol i adepti myslivosti - učte se ...možná tolik sami v honitbě neuvidíte. Tyto videa natáčí velmi kvalitně a s dobrou hudbou fanoušek zvěře a přírody. Některá už znáte, jsou v předchozích příspěvcích. Hledejte! Surfujte zde na stránce.
Pozorujme spolu, jak nám prasátka rostou. Sledujme co se v lese přihodilo nového. Tyto příběhy jsou aktuální a soudím, že navazují tak jak v lese ubíhá čas.
Komentovat můžete i na Facebooku, kde je velmi oblíbená stránkaMyslivost.
Videa a obrázky vám pomohou při skutečném lovu, kdy dokážete rozlišit pohlaví černé zvěře, stáří a předvídat chování. Přináší dobrou myslivost a lov s rozvahou a nezabíjí zvěř z vášně nebo touhy výstřelu a nadřazenosti.
! Příroda, to si uvědomte - je nadřazena a vždy bude člověku. Lovte s rozmyslem a cíleně zvěř jen pro selekci a rozumnou potřebu. Myslivost (mysleti) není o zabíjení. Nepočítá kusy ulovené zvěře, ale počítá zážitky.
§ 51 Uvádění ulovené zvěře do oběhu
(1) Uživatel honitby může prodávat jen zvěř, zvěřinu a jiné části zvěře pocházející ze své honitby; o ulovené zvěři, jejím prodeji a vlastní spotřebě je povinen vést evidenci. Při prodeji je povinen postupovat podle veterinárních předpisů.5)
(2) Ke každému kusu zvěře spárkaté musí přepravující osoba mít u sebe vyplněný lístek o původu zvěře, z něhož je patrné datum ulovení a honitba, v níž byl uloven, a číslo plomby. Lístek o původu zvěře je přepravující osoba povinna předat příjemci zvěře. Příjemce zvěře je povinen uschovávat lístek o původu zvěře a sejmutou plombu 1 měsíc ode dne převzetí, podnikatel obchodující se zvěřinou nebo zvěřinu spotřebovávající k pohostinské nebo jiné činnosti do 6 měsíců ode dne nabytí zvěře. Uvádění zvěře do oběhu podléhá veterinárním předpisům.5) Pokud je u některých druhů zvěře doba lovu rozdílná podle jejího pohlaví, smí být zvěřina nakupována od uživatelů honiteb jen tehdy, lze-li bezpečně určit pohlaví kusu. (3) Přeprava živé zvěře po provedeném odchytu může být prováděna jen po splnění požadavků stanovených veterinárními předpisy. 5) Mláďata zvěře spárkaté do věku 6 měsíců mohou být přemisťována pouze s matkou.
5) Zákon č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), o zdraví zvířat a jeho ochraně, o veterinárních podmínkách dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží, o veterinární asanaci a o atestačním studiu.
Vyhláška č. 287/1999 Sb., o veterinárních požadavcích na živočišné produkty. Zdroj: portal.gov.cz
Romping Piglets. All young animals love to play with each other and it is great fun to film and watch these little piglets romping with each other.
Vidíme to, co jsme dříve ani neuviděli, nebylo snadné se dostat tak blízko. Videokamera to dokáže... co je malé to je milé a selátka prasete divokého jsou na videu tak roztomilá... Zákon 449/2001 Sb. o myslivosti § 45
(1) Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání. Zakazuje se
a) chytat zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček a nášlapných pastí a pomocí háčků, chytat ondatry do vrší,
b) lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem,
c) lovit zvěř do sítí, pokud nejde o její odchyt za účelem zazvěřování nebo u zvěře pernaté o ornitologický výzkum,
d) lovit zvěř pernatou na výrovkách, lovit zvěř s pomocí živých živočichů jako návnad,
e) nahánět zvěř srnčí pomocí ohařů, ostatní zvěř spárkatou s pomocí psů v kohoutku vyšších než 55 cm,
f) lovit sluku vyháněním pomocí psa a plašením s honci,
g) lovit zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit, zdrojů umělého osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení terče, hledí pro střelbu v noci s elektronickým zvětšením obrazu nebo pro převracení obrazu, reprodukční soustavy s hlasy zvěře, výbušnin,
h) lovit zvěř s pomocí mechanismů pohybujících se po zemi, nad zemí nebo po vodě, pokud nejde o loď plovoucí rychlostí menší než 5 km/hod.,
i) střílet zvěř jinou zbraní než loveckou (dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo kombinovanou, určenou k loveckým účelům),
j) střílet zvěř zakázanými zbraněmi, jejich doplňky a střelivem,24)
k) střílet zvěř srnčí jinou zbraní než kulovnicí s nábojem s energií ve 100 m nižší než 1000 J (joulů) a ostatní zvěř spárkatou nižší než 1500 J; to neplatí při lovu selete a lončáka prasete divokého, které lze při nadháňce, naháňce nebo nátlačce střílet i brokovnicí s jednotnou střelou,
l) střílet zvěř z poloautomatických nebo automatických zbraní se zásobníkem schopným pojmout více než 2 náboje,
m) lovit zvěř kromě prasat divokých a lišek obecných za noci, tj. hodinu po západu slunce až do hodiny před východem slunce; lovit prase divoké a lišku obecnou v noci bez použití vhodné pozorovací a střelecké optiky,
n) lovit zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a slanisk,
o) dávat do krmiva lákací a narkotizační prostředky, pokud to není prováděno za účelem odchytu,
p) střílet zvěř na hnízdech a vystřelovat hnízda,
r) lovit zvěř na honebních pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň zemědělských plodin, a na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků,
s) lovit zvěř na čekané ve vzdálenosti do 200 m od hranic sousední honitby, lovit bažanty ve vzdálenosti do 200 m od sousední bažantnice a v těchto vzdálenostech přikrmovat zvěř, umísťovat myslivecká zařízení a provádět lov z mysliveckých a jiných zařízení,
t) střílet spárkatou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních a v přezimovacích objektech, s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí,
u) lovit na společném lovu zvěř spárkatou kromě laní a kolouchů jelena evropského a jelena siky, muflonek a muflončat, selete a lončáka prasete divokého; tento zákaz se netýká lovu v oborách,
v) střílet zajíce polního, bažanta obecného, orebici horskou, perličku obecnou, kachnu divokou, poláka velkého, poláka chocholačku, lysku černou, husu velkou, husu běločelou a husu polní jinak než loveckou zbraní brokovou na společných lovech za účasti minimálně 3 střelců a stanoveného počtu loveckých psů,
w) používat olověné brokové náboje k lovu vodního ptactva.
(2) V rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o povolení, popřípadě uložení úpravy stavu zvěře v honitbě nebo o zrušení chovu určitého druhu zvěře může být uvedeno, že při této úpravě stavu zvěře neplatí některé zakázané způsoby lovu uvedené v odstavci 1 písm. g), jde-li o lov v noci, a dále v odstavci 1 písm. m), t) a u). (3) Zákazy nebo omezení lovu stanovené zvláštními právními předpisy zůstávají nedotčeny. 25) 24) § 22 a násl. zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění pozdějších předpisů. 25) Například § 21, 30, § 34 odst. 2 a § 60 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 14 zákona č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Tlupa (rudl) černé zvěře je kompletní sestava na lesní cestě. Lesní cesty jsou činností černé často po celé délce přeryté. Video se povedlo. Skotačící selata tančí dokonce do rytmu hudby. Všechno co vidíte je názorné. Nesetkáte se pokaždé tak blízko ve vaší honitbě. Dobře si je prohlédněte a přehrajte opakovaně. Bachyně to je kus vážící jistě přes metrák a dosud selata kojí, poznali jste ji přece?
Ostatní jsou zvědaví lončáci z tlupy matky. Všimněte si, kdy natáhli člověka, kameru a jejich reakce.
Potkat se s bachyní v této kondici s mladými selaty neriskujte. Dokáže pořádně prohnat, jak sele kvíkne. A běží rychle, pokud nemá prostor k ochraně selat.
A ten zvuk, kterým hovoří s rodinou je docela drsný, hluboké mručení hrdelní zvuk, udělá vám kopřivku na zadku. Už jste to zažili?
Je to jen pro zkušené, a poznání na loveckých stezkách přichází zkušenostmi až po dlouhých letech myslivosti. Něco přikrášlené mysliveckou latinou prozradí na sebe v hospodě starší myslivci až po 10 pivech...
Někdo se myslivcem nestane do konce života, loví z posedu a střílí jako voják (lovec) na dálku. Žádné umění, žádná myslivost.
Největší zážitky jsou ze setkání na loveckých stezkách v tmavé noci a podmračené obloze při dobrém větru. Co potom potkáte, nezapomenete nikdy. Takové zahučení jelena 2 kroky od vás to už je vysoká myslivecká.
K srnci taky dojdete s dobrým větrem, pokud se vítr neotočí.
Největší nebezpečí na loveckých stezkách existuje a v myslivosti je to především člověk blbec, sebevědomý tupec s vypitým mozkem.
Může po vás střelit!
Mějte proto přehled o ostatních lovcích a podivném chování lovců kamarádů...pytlačících lovců (ne myslivců) je dost, nevěřme slovům o kráse myslivosti doslova, víme všichni co povahové defekty a hlad po mase a ráně na zvěř dokáže z lidí udělat.
Zvíře po zkušenosti spolehlivě poznáte, i jeho úmysly (jeho chování přečtete), člověka obtížně přečte i psychiatr! Nosí masku, maskuje se. A nejsou to mimikry. Dost vypráví příběhy nazvané Na pytlácké stezce...
A někde u nahnutého posedu stojí křížek viz fotografie v úvodu. V lese vás nikdo nemusí najít...zakopáni nebo jen zahrabáni skončili už leckteré příběhy lidí.
Příběh z přírody se odehrává v zimě (srnec má parohy v lýčí a je všude sníh) což je každému snad jasné. Dobrá hudba doprovází scenerii, kde se objeví náhle mohutný divočák s ryjem od sněhu. Jak pokračuje příběh, shlédněte na videu Undercover.Wild Boars, Veluwe
Divočáků se přižene víc....adepti myslivosti už víte co je střapec u srnčí zvěře? Ne? Měli jste si dobře prohlédnout toho statného srnce na videu, ať víte, že o cirkusu to není.
Je to velmi sugestivní podívaná, černá zvěř je velmi čilá, aktivní v noci a hladová. Z mysliveckého hlediska sledujte život černé zvěře a její hierarchii rodinného klanu (bachyně, selata, lončáci a samostatně chodící starší kusy do krmení (kňouři samotáři). Čtěte více o životě černé zvěře v předchozích příspěvcích, budete překvapeni, jak chytrá je to zvěř a jak zajímavý je její skupinový život.
Krásné video ze života černé zvěře. Bylo obtížné to natočit v přírodě. Poděkujme autorovi příběhu. To žádný myslivec neuvidí za celý svůj lovecký život. A teď se nechte unášet dějem příběhu. Doporučuji si to přehrát 2 x. Celé video je proloženo hudbou.
De Vreemdeling, Veluwe. In de avond verscheen er een onbekend varken die grondig geïnspecteerd werd door de drie overlopers van de oude dame van het woud [Mia]. Waarschijnlijk zocht ze contact met andere varkens omdat ze alleen was. Zelf geen biggen en misschien is de rest van haar familie doodgeschoten. To see my wildlife paintings, visit my website...
Brouzdal jsem ke krmelci a luštil ty stopy zvěře ve sněhu, zaječí, srnčí i vysoké.
Nevzpomínáte si, kdy byly pěkné vánoce s hromadou sněhu?
Já ano. Brouzdal jsem ke krmelci a luštil ty stopy zvěře ve sněhu, zaječí, srnčí i vysoké.
Poznal jsem dobře co na obnově (nový sníh) šlo z lesa a přibližně podle zkušenosti četl ty příběhy zvěře v zimě. Potkával jsem myškující lišku a na poli kopýtky odhrabávaly sníh srnky. Stádečka srnčí zvěře byla rok od roku menší s tím, jak se množily lány řepky. Nedobrá potrava v nouzi.
Způsobuje úhyn zvěře. Srnčí (vysoká) zvěř a černá zejména navštěvuje v zimě krmeliště která jsou většinou plná krmiva. Seníky a krmelce vesničtí myslivci někde bohužel zanedbávají, co bychom si povídali, víme to všichni dobře. U krmelce je zapovězeno střílet zvěř v nouzi (termín z myslivosti) Ne všechny myslivce žene tak hlad zvěře, jako vlastní hlad po zvěřině a výstřelu, při dobré zimní viditelnosti na sněhu.
Ukázkové krmeliště pro černou zvěř online přístup na přenos videí po celou noc (osvětlené) → je tady.
Všechno je v příspěvku ze života černé zvěře Stránka je aktualizovaná...občas je to nutné pokud něco vymizí. Dávám sem tedy fotografie a dole je odkaz na ten článek...
Jinak...videa mají někdy tu slabost, že mohou být už odstraněny autorem a potom už nejsou v provozu - za což autor nemůže -
a nebylo to známo dříve. Aktualizace stránky je dnes při kontrole obsahu.
Začneme tedy jako náhradu dobrou fotografií...(prohlížejte ve zvětšení!)
pro další příspěvky klikněte v článku
....zvědavá plechovka - od myslivce může být naplněna kukuřicí
Měsíc v úplňku,
tichý les i vonící louka Když bílé konvalinky kvetou svou vůní omámí nás, pak láskou hlavy se nám spletou...kraj se v soumrak ponoří květy hovoří....
Broukám si tu písničku je to evergreen již starý, vzpomínám na ty krásné chvíle na čekané u lesa. Rudly divočáků za svitu měsíce vychází seřazeni vzorně bachyní do polí nebo do krmení. Předtím než vychází z tmy lesa, je bachyně seřadí a umravní.
Je to dobře v tichu slyšet jak selata kvičí a matka bachyně je rovná. Z lesa se objeví rychle postupující tichý klín (rudl) tmavého (černého) uskupení s vedoucí bachyní. Jindy dává vedoucí kus pozor a jistí, zatímco selata utečou v hladovém houfu a pobíhají sem a tam. Ve skupince jsou i lončáci, kteří pobíhají a strkají se také při sporu o krmení. Slabší kusy se opozdí a je možné je obeznat při svitu měsíce.
Krásné noci při úplňku
A těch bylo. Mráz a zima. Nejlépe se lovilo i při úplňku pod mrakem. Vidět bylo s optikou dobře. A střelba přesná, mnohem přesnější, než při protisvětle měsíce. Největší zážitky jsou při lovu na černou. Častější bylo pozorování chování zvěře (černá je družná a velmi inteligentní).
Bohužel... je myslivci šmejdy hodně zrazená a poškozená jsou rodinná seskupení, kde chyběly často vedoucí bachyně (kriplové je střílí s oblibou - jsou velký snadný cíl a hodně zvěřiny)
Jaký je Lidový jezeďácký názor o černé zvěři?
..dyť je to jenom prase. Střílet na všechno a ještě blbě (poraněná zvěř) to traktoristi umí. Hlavně si vystřelit, vášeň střelby a zabití pro potěšení tupé hlavy.
Poznámka: Musel jsem to ventilovat, myslivost i příroda jsou krásné zážitky a vzpomínky. Všude je i nějaký ten pytlák. Jako za starých časů.
Tentokrát je to ale taky myslivec lovec (často vypitý) - všichni ho znají, zanechává po sobě zhaslou nedohledanou zvěř a mrazák má vždy plný (pokud pro peníze zvěřinu neprodá)!
Výukové názorné video černé zvěře.
Zde si mohou adepti myslivosti v klidu prohlédnout černou zvěř a ujasnit si na co budou střílet v noci (za ztížených podmínek). Udělejte si jasno. Bez dalšího komentáře.
Kotě reaguje na pohyb ne na zbraň lovec rozdíl nepozná
Všimněte si dobře
střelby do houfu divočáků. Lovec střílí za použití světla do houfu hladové zvěře. Jak jednoduché, zákeřné a nemyslivecké. Nakrmí, vysedí si čas, zdřímne a bác. Kamarád mu posvítí. Slyšíte to přece v hospodě mezi myslivci v noci.
Dnes už to jinak nejde? Je to jenom prase? Ne, je to velmi krásná a inteligentní zvěř našich honiteb. Umíme přece zvěř našoulat, pozorovat i ulovit myslivecky. Se zážitkem. Jaký má tento lovec zážitek? Bum a bifteky. Bum a arteriosklerosa. Bum - debilita. Bum - pivo v hospodě a poblitý stůl. Pojd', já ti posvítím!
Nestřílejte tak jako na videu uvidíte nesprávný (nemyslivecký) zásah divočáka prakticky v houfu v krmení, kdy není možné kus obeznat. Vybral bych k odstřelu některé zvířat ze skupiny dobře postavené k zásahu na komoru ( a dost času tam bylo) Výstřel do skupiny přetlačujících se prasat u krmítka nesvědčí o mysliveckých kvalitách lovce.
Taky se může poranit jiné prase v chumlu u potravy. Zdálo by se to snadné, ale vidíte sami jak se postřelený kus trápí - zasloužil dostřelnou ránu (a to se asi nechtělo lovci si rozbít zvěřinu a lepší výstřel neumí.
Ten zásah zvířete byl pravděpodobně na páteř a divočák zkusil bolesti, než zhasl. Pamatujte, že myslivecká rána patří na komoru! Za slecho na hlavu (krk) jen při mimořádných podmínkách a soustředění zkušeného střelce. Čeští myslivci ve sdruženích střílí lépe i v noci za a ráno za špatných světelných podmínek a musí zachovávat zásady bezpečnosti než vystřelí, aby nedošlo ke smutné události (záměna s člověkem) jako se stává, když u myslivce převládne tzv. hlad po ráně.
Připravuji napsání zkušeností s nastřelením kulovnice (osobní nastavení optiky a nastřelení)
Rudl černé zvěře vyráží do polí veden bachyní.....
Velmi krásné fotografie i video! Setkání za dne s černou zvěří je zážitek!
Klidný večer v otevřené krajině se promění v jeden z nejvíce vzrušujících setkání s volně žijícími zvířaty jaké jsem kdy prožil. Večer končí i pro všechny zúčastněné a vzpomínka na adrenalinový zážitek mě drží úsměv na několik dní. Přemýšlíte o tom, jakou hodinu jsem strávil sledováním volné rodiny černé zvěře a intimní prožitek mě hřeje u srdce.
Divoká prasata (černá zvěř) se vrátí do švédské fauny během posledního desetiletí. Lidé jsou obecně vzrušení na možnost získat první pohled na ně, ale to není všechno. Černá může znehodnotit velké části pěstovaných obilovin na polích a když se vrátíte, abyste zjistili, zda mohu dostat nějaké další záběry pár týdnů později, přichází sem lovec, který je součástí týmu, které mají za cíl snížit (zmenšit počet) této rodiny v naději, že zbytek se bude snažit hledat potravu jinde.
Boar have returned to the Swedish faunaduring the last decades. Kančí se vrátí do Švédské fauny během posledního desetiletí.People are generally excited at the possibility of getting a glance of them but not all.Lidé jsou obecně vzrušená na možnost získat první pohled z nich ale není všechno.Boar can spoil large portions of cultivated fields and when I return to see if I can get some additional shots a couple of weeks later I meet a hunter who is part of a team set out to reduce this family in the hope the rest will seek food elsewhere. Kančí může znehodnotit velké části pěstovaných oborů a když se vrátíte, abyste zjistili, zda mohu dostat nějaké další záběry pár týdnů později jsem se schází lovec, který je součástí týmu, které mají za cíl snížit tuto rodinu v naději, že zbytek se bude snažit potravin jinde. (Strojový překlad translator Google) Hope you enjoy this natural history documentary!Doufám, že se vám tato přírodní historie dokumentárního videa líbila! Kavlås, Tidaholm, Švédsko
May 2008 Květen 2008 Ponechán i pracovní překlad pro ty, kdo se ještě učí anglicky překládat...
Poznámka autora: dobře si povšimněte chování bachyně, je sice mladá, ale dovede velmi dobře natáhnout vetřelce a myslím, že k útoku v případě ohrožení selat by neměla daleko.
Jak prohlížet fotografie ve zvětšení? Klikněte do foto a stiskněte klávesu F11 (celý display) zpět návrat (klávesa Back a F11)
Hezké zážitky a poučení vám přeji. Přírodě a myslivosti úspěch!
Prase divoké(Sus scrofa, černá zvěř) se zdržuje hlavně v hustě zalesněném terénu. Původním životním prostředím černé zvěře byly lužní listnaté lesy, prostoupené bahnitými tůněmi s porosty vodních rostlin a porosty plodonosných listnáčů (především duby). Anatomicky je tato zvěř přizpůsobena životu právě těmto lokalitám. Tělo je ze stran zploštěno pro snadnější pronikání hustým porostem a široké spárky spolu s paspárky zabraňují propadání končetin do bahnité půdy. Pod vlivem člověka, díky své přizpůsobivosti se však tato zvěř rozšířila i do jiných oblastí a dnes je přítomna na téměř celém území naší republiky a jelikož je přemnožena stále častěji se zdržuje i v oblastech s menší hustotou lesních porostů, kde často značně škodí na zemědělských plodinách.
Společenský život prasat divokých je na vysoce vyspělé a organizované úrovni. Černá zvěř je velmi družná a po celý rok žije většinou vtlupách. Pouze kňouři, mohutnější sekáči, občas i staré jalové bachyně, nemocné kusy, popř. i bachyně před metáním a 8-14 dnů po metání se zdržují o samotě“. Vedoucím jedincem tlupy je nejstarší, nejsilnější a nejzkušenější bachyně. Tato vodící bachyně bývá obvykle i zakladatelkou tlupy, protože nové tlupy jsou zakládány dvouletými a staršími jedinci samčího pohlaví, kteří se (obvykle se svým prvním potomstvem) oddělí od své mateřské skupiny.
Značná část členů tlupy bývá tedy s vedoucí bachyní spřízněna. Složení a početnost tlup se během roku mění. Především v zimním období nouze dochází ke slučování více tlup, jako strategie pro přežití nepříznivého období. Nejlepší svědectví o životě divokých prasat a chování v tlupě podal ve své knize O životě divokých prasatHeinz Meynhardt. Tento německý přírodovědec strávil mnoho právě mezi divokými prasaty. Krmivem si postupně získal důvěru zvířat a stal se „členem“ tlupy. Mohl tak sledovat život prasat přímo ze středu dění a nastřádal spoustu informací, zejména o společenském životě v tlupě.
Potvrdil, že v tlupě divokých prasat platí pevně stanovená pravidla. Přesně uvádí: „Uvnitř rodiny divokých prasat je postavení jednotlivých členů přesně rozděleno, to znamená, že v ní každé zvíře zaujímá zcela určité místo. Kdyby takový pořádek neexistoval, tlupa by se brzy rozpadla v důsledku neustálých potyček a bojů. Pořadí hodností se řídí pevnými pravidly. V čele tlupy stojí vždy nejstarší bachyně.
Stáří je tedy rozhodující. Je-li však v tlupě více zvířat stejného stáří, o své postavení bojují. Z toho vyplývá, že na zařazení v tlupě má velký význam nejen stáří, ale i síla.“
Tato pravidla jsou porušována prakticky snad jen v jediném případě, a to v době rození mláďat, kdy bachyně, chystající se na porod, krátkodobě opouští tlupu a buduje si záleh, ve kterém pečuje o potomky v prvních dnech jejich života. Meynhardt uvádí: „U zálehu stojí každá bachyně, která rodí selata, na prvním místě, byť by byla v tlupě na sebenižším stupni.“ Tato bachyně od zálehu obětavě a agresivně odhání každého vetřelce, byť jsou to její vlastní necelý rok stará selata z minulého vrhu. Ostatními členy tlupy je toto pravidlo závazné a dodržují ho.
Páření a péče o potomstvo probíhá u divokých prasat podobně jako u ostatních druhů naší spárkaté zvěře. Období chrutí (říje), probíhá nejintenzivněji obvykle od listopadu do února. Nicméně bachyně mohou být oplodněny během celého roku a často k tomu i dochází. Na vlastní nejintenzivnější období chrutí působí rovněž řada činitelů. Podle Wolfa & Rakušana jsou to především:
1) Povětrnostní podmínky během zimy, silné mrazy vysoká sněhová pokrývka ovlivňují rozmnožování velmi nepříznivě.
2) Množství a kvalita žíru v létě, na podzim a v zimě ovlivňují naopak rozmnožování pozitivně.
3) Klid v honitbě, hlavně v období metání a odchovu selat, má též velký význam.
4) Konečně má vliv i stav přirozených nepřátel v oblasti výskytu.
- V tomto období se k tlupě přidružují doposud samotářští kňouři a snaží se s bachyněmi spářit. V tomto období často tito kňouři zapomínají na svou ostražitost a pohybují se za bachyněmi i za bílého dne. Jakmile přijde starší kňour k tlupě, snaží se od ní odehnat slabší kňoury, ti však před ním bez odporu prchají. Střetnou-li se u tlupy dva stejně silní kňouři, dochází mezi nimi k tuhému souboji, při němž se jeden snaží zasadit ránu párákem do břicha druhého. … V našich oblastech však zřídka vznikají takové souboje mezi kňoury, jak se mnohde popisuje, protože alespoň v českých krajích je silných starých kňourů málo. … Mnohdy se stává, že kňouři tlupu rozeženou a rozdělí ji na dvě a každý pak opanuje jednu.“ Vítězný kňour je schopen během období chrutí oplodnit 3 – 5 bachyní.
- Není bez zajímavosti, že jsou často oplodněny i loňské bachyňky, tedy samice ve stáří od sedmi měsíců. Konkrétně Meynhardt uvádí jako výsledek svého pozorování z roku 1975 53,8% takto oplodněných letošáků. Vysvětluje to současnou sociální strukturou populací prasat kdy je vlivem odstřelu značně omezeno procento jedinců nejvyšší věkové třídy („Absence sociálního stresu, který vzniká například jako důsledek hierarchie a soupeření v populaci se zdravou věkovou strukturou, vede k nemanifestačním změnám v chování projevujícím se také nebo právě v biologii reprodukčního procesu. Jejich následkem je předčasná pohlavní zralost a velmi dlouhé období chrutí.“). Rovněž uvádí, že v devatenáctém století byla březí letošní bachyňka naprostou raritou, což jen potvrzuje, že honba za silnými trofejemi je jednou z významných příčin přemnožení divokých prasat.
Pokračování článku: Bachyně vodí selátka na krmeliště a tak si napíšeme více o rodinných tlupách (rudlech) a životě i organizaci vztahů v komunitě. Prase divoké je velmi ušlechtilé a znám myslivce, kde v domě žilo v zdomácnělém vztahu jako pes. Vývin plodu v těle bachyně probíhá 16 – 17 týdnů. Jak již bylo zmíněno, bachyně připravená na porod opouští nakrátko tlupu a buduje si krytý záleh, který pomáhá 4 – 12 selatům přežít první dny života. Teplo zálehu, udržované matkou, doplňuje absenci tukové termoizolační vrstvy, kterou selata nemají dostatečně vyvinutou. Jelikož otec opouští tlupu po spáření (v případě že by jevil zájem o své potomky, tak spíše jako predátor), výchova leží cele na matce. Až poté co selata odrostou a dosáhnou určitého stupně samostatnosti, opouští s nimi záleh a navrací se k tlupě. V tlupě se opatrovnické úkoly poněkud mění. Selata sou sice nadále vázána na matky (především krmení), ale při hledání potravy dojde často k vytvoření „prasečích jeslí“. Zatímco matky vycházejí z krytu za potravou (dohánějí deficit za období metání selat a kojení), zůstávají selata tlupy pod dozorem obvykle vedoucí bachyně v krytu.
Během péče o potomstvo vypozoroval Meinhardt vysoce vyvinutou komunikaci mezi jedinci. Matka je schopna bezpečně obeznat své potomky a sama je řídí hlasovými povely. Dobře to popisuje při líčení jedné hromadné rvačky mezi selaty dvou matek: „Každá matka ze sebe vydala zvláštní zvuk, kterým k sobě přilákala svá vlastní selata“. Selata s matkou rovněž komunikují. Ještě v zálehu se ozývají tichým pochrochtáváním, případně kvičením v případě, že mají hlad, nebo se cítí ohrožena. I v tlupě jako celku hrají hlasové projevy svou roli. Jedná se hlavně o varovné zvuky, vydávané v případě ohrožení, obvykle vedoucí bachyní. Meinhardt tyto předpoklady ověřil, když pustil tyto nahrané zvuky tlupě prasat při žíru v poli brambor. Okamžitě na potravu zapomněla a utekla do blízkého krytu. Autor to komentuje jako metodu bránění škodám zvěří na zemědělských plodinách v budoucnu (1975), nicméně finanční aspekty pořízení této obrany patrně převýšily způsobované škody.
Potravní nároky divokých prasat (všežravost) z nich, jak bylo výše zmíněno, dělají unikát naší i evropské fauny. V původním biotopu je černá zvěř výlučně obyvatelem lesa, kde zaujímá významné postavení jako složka biologického boje proti hmyzím škůdcům a drobným hlodavcům. Jako typický všežravý druh dává přednost potravě bohaté na plnohodnotné bílkoviny, cukry a tuky. V náhradním biotopu, tedy hospodářském lese, jsou její funkce a nároky (zvláště v prostředí jehličnatých monokultur) značně omezeny, což je příčinou škod působených touto zvěří na polních plodinách. Z těchto plodin jsou pro prasata nejatraktivnější okopaniny a obilí s kukuřicí ve stadiu mléčné zralosti. V živočišné složce potravy figurují drobní hlodavci, hmyz a případně i mláďata drobných savců a ptáků, vejce a padliny. Celkově dominuje v potravním spektru celoročně složka rostlinná a podíl složky živočišné. Podíl složky živočišné však nikdy nepřesahuje 25%. Není to však tím, že by se tato zvěř v určitých obdobích živočišné složce potravy vyhýbala, ale momentálním stavem potravní nabídky, neboť jak většina autorů uvádí „… přijímá jako potravu vše, o čem mu jeho smyslové orgány prozradí, že je jedlé.“
Přirozená migrace divokých prasat se týká především pohybu za zdroji potravy, jejichž lokalizace se během roku mění a převážně v rámci svého teritoria. Tak by tomu bylo v případě, že by tato zvěř nebyla rušena a neměla narušenu populační dynamiku. Za současných podmínek, kdy je veškerá zvěř takřka neustále nějakým způsobem rušena, je černá zvěř schopna dlouhých a rychlých přesunů (uvádí se až cca 30km za noc). Pokud však má alespoň trochu klidu a dostatek potravních zdrojů, zdržuje se v regionu. Pozn. myslivci potvrdí, že znají jednotlivé exempláře neúpěšných lovů, co se vrací na krmeliště pravidelně, pokud nejsou bezhlavými myslivci neustále rušeni a není po nich stříleno s poraněním. (lov lukem je tichý, výstřel z kulovnice plaší na delší dobu...)
Pokud chcete vidět černou zvěř On-line (i v noci) navštivte krmeliště v Estonsku: jděte sem!
Pozor!Aktualizováno pro přístup na jiné krmeliště online Siga2 Estonsko. Přístup je z nového odkazu a pokud vám funguje přehrávač WMP uvidíte černou zvěř online při štěstí Losa Evropského, srnčí, lišku nebo Psíka mývalovitého. Mají se dobře, jsou krmeni v zimě pravidelně. Tak prosím, Online krmeliště pro černou zvěř SIGA2!
Zdroj: Heinz Meynhardt; O životě divokých prasat; Berlin : Kinderbuchverlag 1988
