 |
| Kňour sekáč se drbe o strom |
Bachyně vodí selátka na krmeliště a tak si napíšeme více o rodinných tlupách (rudlech) a životě i organizaci vztahů v komunitě. Prase divoké je velmi ušlechtilé a znám myslivce, kde v domě žilo v zdomácnělém vztahu jako pes.
Vývin plodu v těle bachyně probíhá 16 – 17 týdnů. Jak již bylo zmíněno, bachyně připravená na porod opouští nakrátko tlupu a buduje si krytý záleh, který pomáhá 4 – 12 selatům přežít první dny života. Teplo zálehu, udržované matkou, doplňuje absenci tukové termoizolační vrstvy, kterou selata nemají dostatečně vyvinutou. Jelikož otec opouští tlupu po spáření (v případě že by jevil zájem o své potomky, tak spíše jako predátor), výchova leží cele na matce. Až poté co selata odrostou a dosáhnou určitého stupně samostatnosti, opouští s nimi záleh a navrací se k tlupě. V tlupě se opatrovnické úkoly poněkud mění. Selata sou sice nadále vázána na matky (především krmení), ale při hledání potravy dojde často k vytvoření „prasečích jeslí“. Zatímco matky vycházejí z krytu za potravou (dohánějí deficit za období metání selat a kojení), zůstávají selata tlupy pod dozorem obvykle vedoucí bachyně v krytu.
Během péče o potomstvo vypozoroval Meinhardt vysoce vyvinutou komunikaci mezi jedinci. Matka je schopna bezpečně obeznat své potomky a sama je řídí hlasovými povely. Dobře to popisuje při líčení jedné hromadné rvačky mezi selaty dvou matek: „Každá matka ze sebe vydala zvláštní zvuk, kterým k sobě přilákala svá vlastní selata“. Selata s matkou rovněž komunikují. Ještě v zálehu se ozývají tichým pochrochtáváním, případně kvičením v případě, že mají hlad, nebo se cítí ohrožena. I v tlupě jako celku hrají hlasové projevy svou roli. Jedná se hlavně o varovné zvuky, vydávané v případě ohrožení, obvykle vedoucí bachyní. Meinhardt tyto předpoklady ověřil, když pustil tyto nahrané zvuky tlupě prasat při žíru v poli brambor. Okamžitě na potravu zapomněla a utekla do blízkého krytu. Autor to komentuje jako metodu bránění škodám zvěří na zemědělských plodinách v budoucnu (1975), nicméně finanční aspekty pořízení této obrany patrně převýšily způsobované škody.
Potravní nároky divokých prasat (všežravost) z nich, jak bylo výše zmíněno, dělají unikát naší i evropské fauny. V původním biotopu je černá zvěř výlučně obyvatelem lesa, kde zaujímá významné postavení jako složka biologického boje proti hmyzím škůdcům a drobným hlodavcům. Jako typický všežravý druh dává přednost potravě bohaté na plnohodnotné bílkoviny, cukry a tuky. V náhradním biotopu, tedy hospodářském lese, jsou její funkce a nároky (zvláště v prostředí jehličnatých monokultur) značně omezeny, což je příčinou škod působených touto zvěří na polních plodinách. Z těchto plodin jsou pro prasata nejatraktivnější okopaniny a obilí s kukuřicí ve stadiu mléčné zralosti. V živočišné složce potravy figurují drobní hlodavci, hmyz a případně i mláďata drobných savců a ptáků, vejce a padliny. Celkově dominuje v potravním spektru celoročně složka rostlinná a podíl složky živočišné. Podíl složky živočišné však nikdy nepřesahuje 25%. Není to však tím, že by se tato zvěř v určitých obdobích živočišné složce potravy vyhýbala, ale momentálním stavem potravní nabídky, neboť jak většina autorů uvádí „… přijímá jako potravu vše, o čem mu jeho smyslové orgány prozradí, že je jedlé.“
Přirozená migrace divokých prasat se týká především pohybu za zdroji potravy, jejichž lokalizace se během roku mění a převážně v rámci svého teritoria. Tak by tomu bylo v případě, že by tato zvěř nebyla rušena a neměla narušenu populační dynamiku. Za současných podmínek, kdy je veškerá zvěř takřka neustále nějakým způsobem rušena, je černá zvěř schopna dlouhých a rychlých přesunů (uvádí se až cca 30km za noc). Pokud však má alespoň trochu klidu a dostatek potravních zdrojů, zdržuje se v regionu.
Pozn. myslivci potvrdí, že znají jednotlivé exempláře neúpěšných lovů, co se vrací na krmeliště pravidelně, pokud nejsou bezhlavými myslivci neustále rušeni a není po nich stříleno s poraněním. (lov lukem je tichý, výstřel z kulovnice plaší na delší dobu...)
Pokud chcete vidět černou zvěř On-line (i v noci) navštivte krmeliště v Estonsku: jděte sem!
Pozor! Aktualizováno pro přístup na jiné krmeliště online Siga2 Estonsko. Přístup je z nového odkazu a pokud vám funguje přehrávač WMP uvidíte černou zvěř online při štěstí Losa Evropského, srnčí, lišku nebo Psíka mývalovitého. Mají se dobře, jsou krmeni v zimě pravidelně. Tak prosím, Online krmeliště pro černou zvěř SIGA2!
Zdroj: Heinz Meynhardt; O životě divokých prasat; Berlin : Kinderbuchverlag 1988
