Zima pod objektivem fotoaparátu. Zima v únoru je studená, mrazivá, brrr...honem na pec!

Zima v únoru (photo by pavel kysela)

Sojka obecná

Sojka obecná

Žije v lesích všech typů, řídce i v rozsáhlých městských parcích 

 Hnízdo ze suchých větviček, vystlané suchými rostlinami a kořínky si staví na stromech, většinou ne příliš daleko od okraje lesa. Od dubna do začátku června snáší v jednodenních intervalech 4-8 vajec, zpravidla od snesení druhého na nich samice sedí 16-19 dní. Mláďata se líhnou postupně v průběhu 1-2 dní. Oba rodiče je na hnízdě krmí 19-21 dní, po opuštění hnízda se mláďata drží pohromadě s rodiči a někdy jsou ještě přikrmována. Nejvyšší známý věk je 18 let.

Potrava je velice rozmanitá.

Od pozdního léta do zimy převládá rostlinná, na jaře a v létě živočišná. Rostlinnou část tvoří hlavně žaludy, obilí, nejrůznější bobule, plody a semena. Z živočichů loví hmyz, z hnízd jiných ptáků vybírá vejce a mláďata, uloví i malé hlodavce a obojživelníky.

Sýkorky koňadry, červenka i modřinka přece znáte je ze zahrádek i krmítek

Sýkorky koňadry a  červenka

Má malou kulatou hlavu zataženou mezi ramena. 

Nejvýraznější je azurově modrá čepička na temeni hlavy, jasně modrá jsou i křídla na velkých krovkách a ocas. Tato barva kontrastuje se žlutou spodinou těla s tenkým šedočerným středovým proužkem na břiše a olivově zeleným hřbetem. Bílé tváře jsou zdola tmavě lemovány, modročerný pásek jde i přes oko. Samička je téměř k nerozeznání podobná samečkovi, dá se odlišit jen podle matnější modři na křídelních krovkách.

 Mladí ptáci mají čepičku našedlé barvy, bleděžluté tváře a také spodek těla je špinavě žlutý.

Nejraději se zdržuje v listnatých a smíšených lesích, v Alpách i v modřínových, v severní Africe v cedrových porostech. Hnízdí i v alejích, břehových porostech, remízkách, zahradách, parcích a sadech, všude tam kde jsou stromy s dutinami.
Zahnízdí však i v děrách zdí, hromadách dřeva, pařezech a v opuštěných hnízdech větších ptáků a veverek. Tok začíná už v časném předjaří trylkovitým zpěvem samečka. Samička vyklízí z dutiny starý hnízdní materiál a uvnitř staví měkké vatovité hnízdo z mechu a suchých trav. Uvnitř připraví z chlupů a drobných pírek hnízdní kotlinku. Hnízdí od dubna do července 2x v roce. V první snůšce bývá 7-13, někdy ale i 14-18 vajíček, na kterých sedí samička. Po 28-36 dnech mláďata vylétnou, a to zhruba v rozmezí tří dnů, protože nejsou všechna stejně vyspělá. Potrava se skládá v létě z hmyzu pavouků i mšic, na podzim i bobule a v zimě olejnatá semena.

 Její hlavní areál je v Evropě a táhne se jihovýchodně přes Kavkaz až do Iráku. Je částečně tažná, severní populace někdy táhnou až invazně. U nás jsou modřinky stálé, nanejvýš částečně tažné – na jih až jihozápad odlétají téměř výhradně mladí letošní ptáci.

O životě černé zvěře. #Černá zvěř, Chrutí černé zvěře, Instinkty a pudy, Lovy černé zvěře, Ze života černé zvěře

Současně vysoká reprodukce černé zvěře je ovlivněna způsobem zemědělského využívání agrárních ekosystémů na značných plochách.

Kňourci pozorně sledují...myslivce?

 Ke snížení stavů černé zvěře v minulosti přispívaly velké šelmy (vlci, medvědi) a stejně došlo k nežádoucímu zvýšení početních stavů. Doby chrutí a metání mláďat měly svá časová období, která jsou v důsledku antropogenní činnosti narušena. Hlavně dostatek potravy způsobuje velmi brzké pohlavní vyspívání bachyněk, které vstupují do chrutí často fyzicky nevyspělé. Mladé bachyňky z jarního metání se stačí zapojit do chrutí a ještě do doby vyspělosti v tomtéž roce metat selata. Dospělé bachyně při dostatku potravy mají většinou dva vrhy v jednom roce při délce březosti 16 - 17 týdnů s počty 4 -11 selat.

 V domácím chovu se selata do předvýkrmu rozdělí na prasničky a kanečky do samostatných skupin, aby se zamezilo předčasné říji. Teprve v určitém věku, při dostatečné hmotnosti se zvyšují krmné dávky a přidává se několik kanečků, kteří vyvolají v krátké době říji u mladých prasniček, podobně také u starších prasnic. Jedná se o tzv. synchronizovanou říji.  Porovnejme proto prase divoké, které má velmi podobné životní nároky jak na potravu, tak na klid. Kromě tří měsíců jsou další tři čtvrtiny roku pro černou zvěř velmi příznivé na dostatek potravy, což odpovídá vysoké krmné dávce u domácích prasat, nejméně však s denním přírůstkem dosaženým v domácích chovech. Navíc má tato zvěř v rozlehlých plochách atraktivních plodin naprostý dostatek klidu i krytu.
Tím, že žije celá skupina černé zvěře spolu pohromadě (prasničky, kanečci, i starší kusy), dochází zvláště u mladých bachyněk k chrutí, často již po třech měsících věku, bez ohledu na klimatické podmínky roku. Proto se často setkáváme s mladými bachyňkami po celou dobu roku. Tyto interakce mají jednak pozitivní vliv na rozmnožování této zvěře směřující ke zvyšování početních stavů, a jednak na druhé straně se jedná o nežádoucí rozštěpení věkové struktury v populaci s narušením periodicity rozmnožování.

Oplodnění zdravé bachyně může proběhnout v kteroukoliv dobu v cyklech po třech týdnech. Tím dochází, při dostatku potravních možností také u starších bachyní k tzv. druhým vrhům v jednom kalendářním roce. Škody při současných vysokých stavech černé zvěře, které způsobují nejen na zemědělských plodinách, lze snížit za předpokladu některých úprav v hospodaření agrárních ekosystémů. Současný ekonomický tlak na zemědělské hospodaření v krajině nebere v úvahu škody způsobené dřívějšími zásahy. Sestavením bloků polí jedné plodiny se vytvořilo černé zvěři velmi vhodné a žírné prostředí s krytem a klidem. Zvěř se přizpůsobila a z těchto porostů nevychází. Lov ve vzrostlých zemědělských porostech nelze provádět. Proto se většina černé zvěře loví až koncem roku, kdy se vrací do krytu lesních porostů. Početní přírůstek není loven, a tak již mnoho let dochází k nekontrolovatelnému navyšování početních stavů černé zvěře, při nevhodné pohlavní a věkové skladbě celé populace.

 Vykazovaná věková struktura populace nejde v rámci současných honiteb využít z toho důvodu, že lov je často prováděn v jiné věkové struktuře zvěře, která se v době sčítání zvěře v honitbě vůbec nevyskytuje. Na současném počtu černé zvěře a její strukturální disharmonii působí mnoho i místních negativních vlivů. Náprava dřívějších i současných chyb v odrazu na početní stavy zvěře se bude řešit ještě spoustu let.
Jak uživatelé agrárních ekosystémů z ekonomicko-výrobních zásahů do krajiny, tak i široké občanské využívání celých krajinných komplexů s sebou nese i negativní dopad. Spárkatá zvěř, která žije v tlupách, se přizpůsobila daným podmínkám. Sama zvěř se nemá možnost bránit, proto podle možností využívá prostředí ke svému životu.

Zvýšené stavy zvěře se musí i v současnosti řešit jak s uživateli pozemků, tak i se zástupci odpovědnými za zvěř, tedy s uživateli práva myslivosti.

#Černá zvěř, Chrutí černé zvěře, Instinkty a pudy, Lovy černé zvěře, Ze života černé zvěře

Zvěřinový guláš, Zvěřina a kuchyně myslivce Dančí gulášek podávaný s pečenými škubánky

Guláš dančí

Dančí gulášek podávaný s pečenými škubánky

Potřebujeme:

Dančí plec nakrájíme na kostky, orestujeme s připravenou cibulkou, přidáme divoké koření (bobkový list,celý černý pepř a celé nové koření) červenou kvalitní papriku a rajský protlak.

Příprava:

Dusíme do změknutí, maso vyndáme,omáčku zahustíme máslovou jížkou na řidší omáčku, zcedíme a přidáme na nudličky nakrájenou kořenovou zeleninu (mrkev, celer, petržel) a dusíme do změknutí, dochutíme solí, pepřem,česnekem, zvěřinovým kořením a majoránkou, maso vložíme zpět do omáčky. Podáváme ve speciálním kotlíku na na prkně s keramikou.

 Bramborové škubánky: 

Uvaříme brambory ve šlupce, vystydlé namačkáme s krupičkou a orestovanou slaninkou, sůl, pepř, vejce vytvoříme těstíčko, z kterého vytvoříme škubánky a usmažíme.

Doporučená příloha: Pečené škubánky

Nadívaný bažant se zeleninou. #Bažant, Bažant pečený, Zvěřina a kuchyně myslivce,

Nádivka se zeleninou

Nadívaný bažant se zeleninou

Ingredience: 

bažant drůbeží játra pórek jablko tymián světlý toustový chleba sůl pepř černý slanina hlíva ústřičná máslo brusinky (kompot)

Příprava: 

Bažanta i játra opereme a osušíme. Játra nakrájíme na kousky. Jeden pórek očistíme, omyjeme a nakrájíme na kolečka. Jablko omyjeme, rozčtvrtíme a vyřízneme jádřinec. Potom jablko pokrájíme na malé kousky. Máme-li čerstvý tymián, schováme si kousek na ozdobení a zbytek nasekáme nadrobno.
Půl plátku toustového chleba nakrájíme na kostičky a smícháme s pokrájeným pórkem, jablkem, játry a tymiánem. Nádivku ještě ochutíme solí i pepřem a bažanta jí naplníme. Otvor spíchneme krátkou špejlí.

Nadívaného bažanta pak dáme na vymaštěný pekáč a v předehřáté troubě na 200 °C pečeme asi 1 hodinu. Dvacet minut před koncem pečení bažanta ještě obložíme plátky anglické slaniny. Druhý pórek a houby očistíme a nakrájíme na kousky. Na pánvi rozpálíme tuk a houby na něm asi 5 minut osmahneme. Poté přidáme nakrájený pórek a pod poklicí asi 10 minut podusíme.

 Ochutíme solí i pepřem a přidáme brusinky. Na mísu položíme pečínku, obložíme ji zeleninou a ozdobíme tymiánem.


#Bažant, Bažant pečený, Zvěřina a kuchyně myslivce, 

Kde máme lovit? Velké širé rodné lány buďte vy nám požehnány...a v takovýchto lánech kukuřice a řepky lovit nelze. Jak na přemnoženou černou? Za poplatek na náměstí nebo do parku?

Když projíždíme krajinou, nabízejí se nám stále stejné pohledy na obrovské lány monokultur.

Velké, širé rodné lány buďte vy nám požehnány...
jako úkryt zvěře před lovcem

 V těchto lánech, čítajících desítky,  stovky hektarů, se soustřeďuje množství černé zvěře, která v takových monokulturách působí nedozírné škody. Kukuřice od zasetí až po sklizeň poskytuje černé zvěři potravu, a po větší část své vegetace i dostatečný kryt, prostě taková monokultura poskytuje ideální podmínky k životu černých divočáků. Zvěř má v kulturách klid, vždyť kdo by v době vegetace do kultury chodil, na místech zničených nebo nefungujících meliorací se vytvoří kaliště, doslova klidné spokojené živobytí pro černou. Nesmíme se potom divit, že v takových monokulturách vznikají škody, kterým lze jen velmi těžko zabránit.

Jediný způsob, jak těmto škodám předcházet, je lov. A to buď lov individuální, který provádějí myslivci v zákonných dobách lovu, tj. sele a lončák po celý rok a dospělá zvěř, tj. starší dvou let
od 1. srpna do posledního prosince. V dobách lovu jsou myslivci vlastně dobrovolnými strážci těchto monokultur, protože sami a dobrovolně střeží vhodnou lokalitu, kde se na čekané mohou dočkat  zvěře.  Ze zkušenosti mohu říci, že vlastně neustále je někdo v honitbě, někdy jeden, někdy skoro celé sdružení.
Další alternativou jsou společné lovy, kde jsme však omezeni zákonem o myslivosti, který nám zakazuje provádět lov zvěře na honebních pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň zemědělských plodin a na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků.

KDE MÁME LOVIT?

K tomu je potřeba vzájemné domluvy mezi myslivci a zemědělci.  Každý myslivec z polní honitby potvrdí, že v takovýchto lánech kukuřice (řepky) lovit nelze. Můžete sedět na kazatelně, prosedět klidně celou noc, pozorovat pohyb zvěře a těšit se, či spíše jen doufat, ve chvíli, kdy se kus „splete“ a vyjde na volný prostor, pokud ovšem vůbec nějaký takový je k dispozici. Otázku lovu a snižování stavů i škod to ovšem neřeší.

Zákon č. 449/2001Sb. o myslivosti ukládá myslivcům i zemědělcům povinnost:
* Myslivcům chránit, cílevědomě chovat a lovit zvěř, zachovávat rovnováhu mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím.
* Zemědělcům činit přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří.
Ke splnění této zákonné povinnosti je však třeba vzájemná domluva. Myslivec - lovec je v takové chvíli bezmocný. Pokud má zvěř dostatek krytu a potravy a současně nalézá svůj klid, nemá důvod nikam vycházet za potravou tak, jak je zvyklá. Při nevhodném způsobu setí zemědělských plodin až na kraj nebo přímo uprostřed komplexů lesa, je takřka nemožné dostat se k úlovku. Zvěř se pohybuje prakticky po celou dobu v krytu a při nočním způsobu života černé zvěře je naděje mizivá.  Navíc pouze černá zvěř je povolena lovit v noci, jenomže naději nám dává jasná měsíčná noc za úplňku a těch v roce zase tolik není.

Z pohledu myslivce se nabízejí tato možná řešení: Pásy pro zvěř atraktivních plodin mezi monokulturami.  Na nich lze zvěř aktivně pozorovat i lovit skoro po celý rok. Stejným řešením jsou i biopásy, které ještě navíc skýtají zvěři zdroj potravy v dobách nouze.

Dalším řešením jsou průseky v době sklizně, platí zejména u kukuřice. V takových průsecích má myslivec provádět jak individuální lov, tak pořádat společné lovy.

#Černá zvěř, Drobná zvěř, lov, Lovy černé zvěře, Příroda a lidé, Názory myslivců,