Když přijdou v mlze vytvoří fantazii místa...tak jak to vidíte je unikátní fotografie co někomu řekne víc jinému ovšem nic. Dančí zvěř a fotografie.

Když přijdou v mlze vytvoří fantazii místa (od pavel kysela)

Kdo jiný by zachytil přirozenou atmosféru stáda daňků?

Přirozené postavení dančí zvěře v ranním šeru a mlze je kouzlo situace okamžiku, který nevědomky zachytí
 jen velmi soustředěný fotograf při své pracovitosti a zaujetí nekonečnou krásou života v přírodě.

Jeleni a srnci přebarvují do zimní srsti a končí jelení říje. Zima a hlad v lese. Vysoká zvěř, Fotografie z myslivosti, Názory myslivců, Příroda a myslivost, Zvěř v zimě

Jeleni a srnci přebarvují do zimní srsti, končí jelení říje....

Srnčí zvěř je věrná svému stávaništi

 krátkodobě ho mění jen kvůli lepší potravní nabídce, klidu apod. Srny dále vodí svá srnčata, zaučují je na denních příhodách, chrání je před nepřáteli a jsou zárukou toho, že mladý, nezkušený dorost přečká obtížné zimní období.

V našich podmínkách hlubokého sněhu po několik zimních měsíců totiž žádné srnče bez matky zimu nepřečká. Tehdy přichází vhod nedoceněná pomoc myslivců. Zima může mít u nás dvě nebo i více obtížných kritických fází, které tato zvěř musí prožívat.

Bývá to vždy po napadnutí velké vrstvy čerstvého sněhu anebo po slabém přimrznutí povrchu navlhlé silné vrstvy sněhu, který neunese tenké spárky běhů srnčí zvěře. 

Především mladá zvěř, pokud není včas odvedena starší srnou do nižších poloh nebo nemá přístup ke krmelci, trpí velkými ztrátami. Obtížně se pohybuje, je snadným terčem pro pytláky, toulavé psy a lišky. Těžko překonává terénní překážky, mantinely u silnic a břehy vodních toků.

Tehdy dochází k největším ztrátám. Dalším obdobím, které může mít kritický dopad na srnčí populaci, je přechod ze zimní na jarní zelenou potravu. 

Zvěř po přečkání zimy, kdy přežívá z vlastních tukových zásob a převážně z ohryzu a okusu dřevin, případně je přikrmována u krmelců, se náhle po několika měsících půstu dostane na vzrostlejší trávu či na ozimé obilí, přesytí se jimi a v průjmech uhyne. Podobný stav mohou vyvolat i dietní chyby při přikrmování v krmelcích např. celým zrním ječmene nebo pšenicí, zmrzlou vyhozenou siláží ze statků apod. Všem těmto situacím lze zabránit a předejít tím, že srnčí zvěř je v zimním období navyklá na přikrmování, kromě sušené letniny, kterou již v předjaří málo přijímá, i dužnatým krmivem a hlavně ovsem nebo i obilným šrotem s otrubami a plevami (v poměru cca 1 : 1), kterými zvěř nikdy nepohrdne a toto krmivo vždy zabrání tomu, aby se v období náhlého přechodu stala riziková, nezvyklá, potrava převažující a předejde se dalším ztrátám, hlavně na mladé zvěři. 

  Takto neoslabená zvěř přečká za pomoci myslivců lépe těžké zimní období a zdravá vstupuje do jara, očekávaného období hojnosti potravy, spojeného s tvorbou paroží, přebarvováním, pokračujícím vývojem plodů u srn.

#Čas lásek jelenů, Jelen (Red Deer), Jelení říje, Vysoká zvěř, Zima a hlad v lese, Fotografie z myslivosti, Názory myslivců, Příroda a myslivost, Zvěř v zimě, 

Verše přírody. Harmonie mateřské lásky

Přírodu lze popsat jedině ve verších básníků a mateřská láska vypráví jen citlivému myslivci

Myslivecké ráno pod lesíkem...

Neskutečná ranní čekaná na mém oblíbeném místě pod lesíkem s výhledem na úzkou dlouhou louku a pole po řepce...

Liška na sněhu  

 V šest první lišák, už je solidně vidět, tak míří do krytu. Cestou si sice na chvíli sedne, jakoby přemýšlel, jestli se ještě někam nepodívat, ale nakonec mi zmizí za hranou lesa. Téměř současně se na horizontu objeví druhá kmotra, i tuhle krasavici znám z loňska, je téměř černá a přestože je teprve září, už má pěkný kožíšek.

 Na strništi se pasou dvě srny a když prohlížím levou stranu pole, spatřím dalšího loňského kamaráda, silného lišáka. Ten je proti feně opravdový frajer, kožíšek se mu na vycházejícím slunci třpytí jako zlato. Srnčí mezitím míří k lesu a náladu mi trochu pokazí zjištění, že je to mnou "hledaná a pronásledovaná" (od loňského podzimu) srna s papilomatózou. Snaha o ulovení dopadá - jako už poněkolikáté - neúspěšně, když čekám na jednom posídku, srna táhne kolem druhého a naopak...

 Chvíli po půl sedmé se chystám k odchodu, když náhle spatřím tmavý flíček u cesty. Zvedám dalekohled - no vida, čtvrtá lištička, resp. opět lišák. Plné denní světlo mu vůbec nevadí, courá se krajem pole, občas skočí po myši, několikrát má úspěch. Letošní lišče, hloupé děcko, které neví, že pohybovat se "venku" za světla není příliš bezpečné.. (no, v dnešní době už to není moc bezpečné ani za tmy..) 

Cestou lesem ještě chvíli prohlížím samotnou srnu, která paství na opačném konci louky, ale je v dobré kondici, takže i dnes domů s prázdnou, ale bohatší o nádherné zážitky. Asi jsem divná, ale tahle čekaná mi přinesla víc radosti, než kdybych viděla deset srnců..

Erika Doležalová 

Ptáci. Volavka popelavá volavky jsou z větší části tažné a zimují především ve Středomoří. Ptáky, které u nás můžeme pozorovat na podzim a v zimě, většinou pocházejí ze severu a severovýchodu.

Volavka popelavá   (by Pavel Kysela)

   Volavka popelavá (Ardea cinerea) je poněkud menší než čáp bílý, kterému se do jisté míry podobá; svrchu je však vždy šedá a za letu má esovitě zahnutý krk.

 Dospělí ptáci mají bílý krk a bílou hlavu s dlouhými černými pery. Často ji lze pozorovat na polích, kde loví hraboše, a zejména u vod, kde na ryby buď číhá bez sebemenšího pohybu, anebo je loví při brodění. Hnízdí v různě velkých koloniích na stromech. Na inkubaci vajíček, kterých se ve hnízdě během března či dubna objevuje 2 až 5, i na pozdější péči o mláďata se podílejí oba rodiče.

   Volavky popelavé hnízdí většinou v koloniích i s jinými vodními ptáky a někdy je na jednom stromě i několik párů volavek. Obě pohlaví si staví hnízdo obvykle na stromech z větviček, z rákosí a z různých stébel trav. Nejsou to žádní dobří stavitelé.
Používají a upravují i opuštěná hnízda. Samice snáší 3-6 zelenomodrých vajíček. ze kterých se po 24-27 dnech líhnou ptáčata, která krmí oba rodiče vyvržením potravy do zobáku.

Jak mláďata rostou, tak rodiče přinášejí větší a větší kořist, kterou si mladí ptáci berou přímo ze zobáku a nebo ji rodiče nechávají na okraji hnízda a ptáčata ji polykají v celku.

Fotografie pro radost. Co se právě děje v přírodě? Na snímku vrcholí srnčí říje jak ji ulovila objektivem fotoaparátu Dáša!

Srnčí říje vrcholí    (by Dasa Augustinova)

Ptáci na zahradě. #Dudek chocholatý. Na videu je krásné podívání na krmení mladých...

To je dudek Pavlíku....

Myslivecké léto. Liška v přírodě. Jen kdyby tak chtělo konečně zapršet...

Liška v přírodě

Neskutečné horko a sucho dává zabrat nejen lidem, ale i zvířatům...

Včera jsem proto opět vyrazila doplnit vodu v napajedle, umístěném u polní cesty (z jedné strany mák, z druhé strniště po řepce). Je to nezbytná práce několikrát týdně, protože napaječka je navštěvována zvěří zaječí i srnčí a tudíž vody není nikdy dost.. Když už jsem byla venku, rozhodla jsem se pro rychlou čekanou, sice se zbraní, ale bez nějakého velkého úmyslu lovit...

 V louce se popásá srna se srncem, vlevo po pšeničném strništi přetahuje mladá srna. Za několik minut se z opačného směru objeví liška. Není dál než na "brokový dostřel", tak ji můžu detailně prozkoumat. 

 Všechny znaky ukazují na mladou fenu, nejspíš sestru nedávno pozorovaného lišáčka. Přestože strniště doslova vře záplavou myší, kmotra dává přednost strništi po řepce - je to od ní chytrý tah, zatímco na zdiskovaném se může pohybovat jako duch, na pouze posečeném je i lehký liščí krok rušivým hlukem. Ještě před setměním nepozorovaně odcházím, několik desítek metrů v poli zahání "domácí pán" mladého srnce, aby vzápětí následoval srnu, která mu utekla o kus dál, cestou potkám ještě další tři kusy a těsně před usednutím do auta se z lesa ozve volání liščí mámy.. ..

V této době se sice už o liščata nijak výrazně nestará, v kontaktu je ale celá rodina až do pozdního podzimu. Nádhera. Jen kdyby tak chtělo konečně zapršet...

Erika, sociální sítě Myslivost

Není žádným velkým uměním něco "zabít", ale naopak nechat žít...Když lovec dozraje a stane se myslivcem pak teprve glejt ze zkoušek je platné lejstro!

Srnec je chovný s parádní trofejí....

Další úžasná čekaná, včera večer... 

Když jsem pár kroků od kraje lesa, po řepkovém strništi přechází srna. Nechám ji kousek odejít, abych ji zbytečně nezradila a za chvíli se už "plížím" k posedu roh lesa / úzká dlouhá louka / pole. Srna na mě sice zprava podezřele kouká, ale je v klidu. Vlevo pro změnu srnec, sotva 40 metrů, ale taky se nijak neplaší.

Opatrně a pomalu lezu na žebřík a ejhle, vlevo další rezavá skvrnka, tentokrát sotva 20 kroků. Další srnčí? To určitě, s bílou náprsenkou...
Lištička jde na myši, dost mi to komplikuje dokončení výstupu na posed, ale nakonec se to podaří, byť jednu chvíli doslova visím s jednou nohou na příčce a druhou kdesi dole

Když se usadím, mám dost času si šelmičku pořádně prohlédnout. Je to mladý lišák, loňské štěně. Chytá myši, občas se posadí a rozhlíží se. Přímo pod posedem vytahují dvě pěkná srnčata a paství se na hraně louky. Po strništi se prohání říjný pár, srnce znám od jara, je to takový "nijaký" olámaný šesterák. Lišáček pomalu přechází z louky na strniště až mi zmizí kdesi pod horizontem v nastupujícím šeru. První srnec prochází kolem, srnčata ustupují a já ho prohlížím. Špičák s náznakem vidláka, výška okolo 16ti cm, postavička jak baletka. První věková, typický "jedovatý" srnec, kterého buď jako ročka pustíte a on je dvouletý nebo jako dvouletého ulovíte a je to roček

Ve 22 už je prd vidět, tak odcházím. Kousek nad vsí se mezi řádky pšeničné slámy prochází šesterák, velice slušný, ale ještě ve věku, kdy stisknout spoušť by byla veliká chyba... Domů bez úlovku, ale bohatší o další krásné zážitky.  

Není žádným velkým uměním něco "zabít", ale naopak nechat žít...

Erika D. sociální sítě

Roe deer fighting. Srnec v lese našel jelení shoz a co s ním to uvidíte na skvělém videu od Nico!

Srnec se přetahuje s jelením shozem

#Les, Shozy, Srnec, Fotografie z myslivosti, Jaro, Myslivecká videa, Myslivecká zábava, Příroda a myslivost, Trofeje, 

Lovecké příběhy. Liška je v myslivosti škodná i když je to chytré a krásné zvíře. Proto je myslivci intenzivně lovena. A Martin umí lov i dobře vyfotografovat a napsat!

Dobře provedená myslivecká fotografie 

Liščí týden
Je úterní ráno. V práci končím ve tři hodiny a nabírám rychle směr revír. Měsíc ještě krásně svítí a tak je světla více než jiná rána. Usedám na mé oblíbené místo a doufám, že se ukáže černá, která mi zde pravidelně chodí do mléčné pšenice. Je jasná obloha a slunce se dere nad obzor. S ním vytahují z krytu i tři daňci, kterým pšenice také chutná. Černá se dnes neukázala a tak se rozhoduji sedět do půl šesté a jít domů, protože únava mně již přemáhá. Okolo posedu mi prochází kus srnčího - je to mladá čiplenka, na naše poměry dost slabá. Ta má ale ještě čas. Koukám na hodinky a je za minutu půl. Ještě se jednou porozhlédnu po okolí a jdu. Kouknu doprava - nic. Kouknu doleva a ... !

Vidím dvě lišky, jak jdou souvratí přímo ke mně. Neváhám, beru kulovnici, odjistit - napínáček a už si vedu první z nich v kříži. Zastavuje na ostro, ale nechci takhle střílet a čekám zda se trochu natočí a ukáže mi komoru. Mezitím se druhá otáčí a odchází zpět. První jako by vyslyšela mé přání, se natáčí na široko a jistí do pšenice. Jemně tisknu napínáček a ránem se nese první výstřel. Oblak prachu mi nedává vůbec žádnou jistotu, protože v heřmánku, který je na souvrati zhaslou lišku nevidím. Rychle přebíjím a čekám, zda se ukáže i druhá, kterou jsem viděl v ráně odskakovat do pšenice. Vlnící se klasy mi ukazují, že se vrací zpět na souvrať. Vychází a jde opět naostro proti mně. I když se asi dvakrát zastavuje a ranou jsem si jist, čekám až se vytočí bokem. Ještě dva kroky a má chvíle přichází. Lehký dotyk spouště a ránem třeskne druhý výstřel. Opět přebíjím, ale nevidím žádný pohyb. Sedím ještě do šesti, ale už je klid. Sbalím věci a s očekáváním mířím na oba nástřely. Mám velkou radost, vše je jak má být, protože obě lišky zůstali v ohni. Za klobouk dávám úlomek, pořizuji pár fotografií na památku a pak jen tiše sedím v heřmánku a užívám si dnešní krásné, slunečné ráno.

Lovu zdar!

Ráže 8x57 JS
Střelivo Geco Plus 12,7 g
Vzdálenost cca 40-50 metrů
U obou zásah na komoru - v ohni


Martin Vojtěch, sociální sítě Myslivost

Poznámka: dobře provedená myslivecká fotografie a bezchybný příběh (text), jsou dobrou vizitkou autora - myslivce!

#Liška, Lovecké příběhy, Škodná, Příroda a myslivost

Už jste ulovili toho svého vyhlídnutého srnce? Ne? Tak se alespoň potěšte nádherným videem ze života zvěře a písničky ty jsou myslivecké!

Srneček u lesa

Když uloví srnce Břéťa je to kus a trofej je ukázková jen se podívejte. Máte už taky vyhlédnutého toho svého srnce?

Lovu zdar! Raritní ukázková trofej.

Pozor na posedu. Pracovitý hmyz. Sršeň. Kusadly nastrouhá kousky dřeva a smísí je se slinami. Ze vzniklé papírové hmoty buduje základ obalu i první vnitřní buňky.

Sršeň  obecný

Zakladatelkou sršní kolonie je královna, kterou můžeme potkat od poloviny dubna. Na ní záleží vývoj celého společenství. Sama začíná na jaře budovat základ budoucího hnízda.

Kusadly nastrouhá kousky dřeva a smísí je se slinami. Ze vzniklé papírové hmoty buduje základ obalu i první vnitřní buňky. Naklade do nich vajíčka, z nichž se líhnou larvy. Protože je ale hnízdo stavěno odshora dolů, královna je musí k vnitřku komůrek přilepit zvláštní lepkavou hmotou, aby jí budoucí generace nevypadla na zem.

Každé hnízdo na podzim vymírá. Přežívá jen královna, které hnízdo někdy v září opustí a na jaře pak zakládá nové hnízdo. 
 Pokud máte ve stodole sršní hnízdo, můžete zkusit vydržet do podzimu a hnízdo odstranit v době, kdy bude prázdné a nebude hrozit žádné pobodání. Na jaře je pak dobré místo zkontrolovat, zda se v místě nestaví hnízdo nové. Není to sice pravděpodobné, protože sršni si z důvodu ochrany před parazity hledají nová útočiště. Některá místa si ale oblíbí. Dalšímu zahnízdění lze předejít třeba ucpáním spár a míst, kterými se sršni dostávají k hnízdu.

STRAKY loví pro mladé. Ve skupinách. Uvádí se, že menšího králíčka a dokonce i perličku. Straka ulovila mladého vrabce. V přírodě je straka škodná!

Straka je škodná a lovit umí, kde se přemnoží - loví i ve skupině.

Obě pohlaví jsou zbarvena stejně

Hlava černá, lopatky bílé, horní hřbet černý, dolní a kostřec bílý s příměsí šedé. Ocas dlouhý, silně stupňovitý, rýdovací pera různě kovově lesklá, převážně tmavozeleně s modře lesklou špičkou. Krk, hruď černé, prsa a břicho bílé. Vnitřní prapory ručních letek téměř bílé, černé špice. Vše ostatní leskle černé svrchní křídelní krovky s ocelově modrým leskem.

Vyhledává krajinu, kde se střídají louky a pole s malými lesíky nebo skupinami stromů, především porosty kolem vodních toků. Souvislým lesům se vyhýbá, pokud není rušena, hnízdí i v blízkosti lidských sídel. 
Hnízdo je nejčastěji vysoko na stromech, v nepřístupných křovinách ale i velice nízko. Základ hnízda je ze suchých větví, na kterých je vrstva hlíny a drnů, kotlinka je vystlána listy a chlupy. Nad hnízdem je typická řídká stříška z větví. Hnízdí 1x ročně, od poloviny března do začátku června snáší 5-7 (3-9) vajec. Zpravidla sedí pouze samice od snesení prvního vejce 17-18 dní. Mláďata krmí oba rodiče 22-27 dní, po opuštění hnízda se drží pohromadě s rodiči do příštího jara, kdy dospívají. Nejvyšší věk kroužkovaného ptáka je 15 let.

Potrava je velice rozmanitá. Živočišnou složku tvoří hmyz, pavouci, měkkýši, obojživelníci, mláďata a vejce ptáků a drobní savci do velikosti mladého zajíce. Rostlinnou část potravy tvoří obilí, ovoce, různá semena a bobule, měkkýši, obojživelníci, mláďata a vejce ptáků a drobní savci do velikosti mladého zajíce. 

Žije v celé Evropě, v severní Africe a ve větší části Asie až po Kamčatku. Převážně stálý druh, jsou známy pouze kratší přelety. V Evropě v posledních 30 letech stavy ve většině zemí výrazně stoupaly, druh je hodnocen jako zabezpečený. Na území Evropy hnízdí přes 7,5 milionu párů.


#Straka obecná, #Škodná, Příroda a myslivost, #Příroda, #Ptáci, #Les, 

Kladení srnčat ve vysoké trávě a jinde v úkrytu nechrání před sečením sekačkami. Obtížně se srnče najde, snad jen s dobrým psem co vystavuje zvěř.

Srnče v trávě

Srnec a ohaři. Lovu zdar!

Psi a ulovený srnec (A.Singerová)

Lovu zdar!

Čejka chocholatá, LIDOVĚ KNIHORA SE UŽ VIDÍ MÁLO...

Čejka (lidově Knihora)

Čejky chocholaté (Vanellus vanellus)

se vyznačují odstávající chocholkou na hlavě. Pírka v ní jsou často dlouhá až 9 cm. Sameček se pyšní chocholkou vždy o něco delší, než jakou má samička.
Oba ptáci jsou téměř stejně zbarvení. Na bílém spodku těla mají černý fráček, který je kovově lesklý.
Čejky milují vlhké louky, kam v hejnech často usedají a hledají různý hmyz. Na těchto lokalitách potom také hnízdí.

Již v polovině března můžeme čejky zastihnout na hnízdech, která jsou velmi nenápadná. Je to vlastně malá prohlubeň, kterou samička vytvoří tělem a tam uloží jen pár drobných lístků trav nebo kořínků. Je zajímavé, že čejky mohou hnízdit i v menších koloniích, často 40–50 m od sebe.

Čejka do hnízda pravidelně snáší čtyři olivově skvrnitá vejce, která potom střídavě zahřívají oba partneři.

Drobná zvěř našich honiteb. Bažant kohoutek v plné kráse. A nevyrostl v bažantnici!

Bažantí kohout pěkně vybarvený

Bažant obecný 

se živí jak rostlinou, tak i živočišnou potravou. Potravu si bažant vybírá hlavně zrakem. Bažanti jsou ptáci s denní životní aktivitou, která začíná s rozedněním a končí příchodem setmění. Mají svůj jednoduchý denní rytmus - příjem potravy a zažívání. Pastvením na travních porostech přijímá nejen potravu, ale také značnou část rostlinné vody. Pokud mají bažanti dostatek potravních příležitostí, jsou svému stanovišti věrní. Mladí bažanti se do věku 5 týdnů živí převážně živočišnou potravou s postupným přechodem na potravu smíšenou. Bažant potřebuje denně kolem 70 g potravy, což je kolem 1/15 jeho vlastní hmotnosti.

 Z polních plodin a plevelů přijímá pýr, rdesno, pohanku, merlík, kukuřici, vikev, pšenici, svlačec, ostřici, kuří nohu, svízel, čirok, laskavec, rozrazil, ptačinec, ječmen, žito, proso, oves, hrachor, lebedu, ohnici, jitrocel, hrách a další místně se vyskytující druhy. Z lesních rostlin bažanti přijímají ostružiny, hloh, šípek, bez, ptačí zob, jeřabiny, bukvice aj. V živočišné potravě bažantů jsou zastoupeny např. slunéčka, střevlíci, stonožky, mravenci, lumci a další druhy, převážně však sbírá škodlivé druhy hmyzu, které způsobují škody na zemědělských plodinách a lesních porostech. Spotřeba vody dospělého bažanta se pohybuje od 0,2 do 0,3 litrů vody na kus a den.

Od jara do žní mají bažanti dostatek potravy, ale s ukončením sklizně obilí se jejich přirozené potravní možnosti stávají značně omezené a závislé převážně na přikrmování.

Jde to pomalu, dědkové myslivci s velkými břichy kazí co mohou a zesměšní kdekoho. Závist jim ovšem žere pomalu ale jistě nejen ty břicha, ale i mozky.

Pěkná kočička! Rys ostrovid.

Takoví my mladí nebudeme, myslivost změníme a nebudeme se učit být masojídky.

 Láska k přírodě je silnější než hlad nebo touha po kusu flákoty na šípkové omáčce. Ale zřeknout se zvěřiny nemusíme. Při dobrém hospodaření a potlačení roztažených pytláků s ostrou municí a ránou kde to jen jde ( i nejde). Ti střílí v lese pro zábavu i pro kus zvěřiny. Dokonce těm starším už nedávají podíl ti mladší (je to časté) Hospodáři se stávají jedinci, co byli vidět jen s barvou na rukách i několikrát týdně. Mrazáky plnit, to je jejich víra v přírodu a uctívají tak krásu zvěře na talíři.

Vidíme na videích i dnes, různé ty nemyslivecké (pytlácké sklony, zásahy zvěře) Také už pozorujeme  u mladých určitý odklon od tohoto jednání většinou hrubých (opileckých) Jezeďáků a lesních traktoristů.
Kouzlo přírody, láska ke zvěři, svobodě po 20 letech demokracie přece jen se uchytila mezi elitními mladými myslivci.
Jde to ovšem pomalu, dědkové myslivci s velkými břichy kazí co mohou a zesměšní kdekoho. Závist jim ovšem žere pomalu ale jistě nejen ty břicha, ale i mozky.

Nenechte se mladí odpálit! 

Těmito pytláky v mysliveckých převlecích. Příroda i myslivost je krásné hobby i bez chlastu. Zábava je možná i na střelnici, i ulovit přesně, myslivecky zvěř je umění a radost z úspěchu. Ne! broky na selata s bachyní, ne! zahnuté zobáky a broky (orel patří do přírody) Rys je malá šelma a patří do přirozeného výběru (posbírá to co postřelí pytláci, kteří se dosledem neobtěžují, slabou nebo nemocnou zvěř) 

Udržují tu rovnováhu co do přírody patří.

Závist je charakterový defekt člověka psychopata jako pytláka zvěře.