V závětří koroptve

Koroptvičky

 

Jsem liška podšitá

Liška jako matka

Z přírody

 

Už si je vedu...

Co budeme vařit dnes?,

Obsazeno!

 Toho kdo chce jít, osud vede, toho, kdo nechce, vleče. 

Každý z nás si v životě něco  prošel. Dobré, zlé, skvělé, průměrné… To byly naše dny. A znova budou. Ale budou jiné? Nebo budou stejné? Čím to ovlivníme?

Přemnožená zvěř! A co o tom víme? Kdo jiný než my myslivci můžeme za tento stav?

LOVEC

Přemnožení divočáci zplundrovali hřbitov

Přesněji - čtyřhektarovou louku se stovkami vysázených stromů, která ho obklopuje.
Naši volnočasoví myslivci, vesměs vyššího věku, dostatečný odstřel už nemohou zajistit. Současný model lidové myslivosti zjevně není schopen řešit problém přemnožené zvěře, která navíc decimuje i nové výsadby po kůrovcové kalamitě.

Malý obrázek v mozaice současného a dle mého názoru již neudržitelného způsobu provozování myslivosti a jeho negativních dopadů na vlastníky půdy.
A aby nedošlo k mýlce, myslivců si vážím. Jen si myslím, že ten dobrovolný způsob řešení problému regulace stavu zvěře není funkční
Kdo jiný než my myslivci můžeme za tento stav.

V roce 86' se v ČR lovilo 25tis. divočáků. V roce 19'' již 230tis. Myslivci hospodaří se zvěří a měli jsme danou povinnost držet stavy zvěře do výše normovaných stavů. To jsme evidentně nezvládli a o důvodech můžeme vést diskuzi. Osobně si myslím, že j tomu přispěl systém pronajmu státních lesních honiteb a systém mysliveckého hospodaření v nich po roce 93'. Na černé zvěří a produkci zvěřiny z ní pocházející se postavila myslivost v ČR. V lese tato zvěř více méně neškodí. Přes léto se bohatě živí na polích.

Se zemědělci se škody moc neřeší .
A všichni, teda kromě zemědělců, jsou spokojeni. Atraktivní lovecká příležitost, velká produkce zvěřiny a navíc zvěř, kterou můžeme lovit kdykoliv a pomalu čímkoliv. Na druhou stranu poškozování biodiverzity, úbytek srnčat, drobné zvěře.

Výsledek naší myslivecké práce posledních dvaceti let.

Jezevec lesní - Lovu Zdar! Myslivost a sociální sítě!

Jezevec lesní - Lovu Zdar! Myslivost sociální sítě skupiny 
pro přátele myslivosti

 

Zvěřina užitkové zvěře

 Zvěřina a kuchyně

Z myslivosti - setkání...

Užitková zvěř se myslivecky rozděluje na srstnatou a pernatou, podle velikosti ještě na velkou a drobnou. Velkou zvěř užitkovou srstnatou nazývají myslivci též zvěří spárkatou. 

Patří k ní totiž zvěř jelení, srnčí, daňčí, losí, sika, jelenec, mufloní, kamzičí, kozorohá a černá (prase divoké); všechny uvedené druhy zvěře mají běhy zakončeny spárky – proto tedy zvěř spárkatá.

 Drobná zvěř užitková srstnatá má své zástupce v zajíci, divokém králíku a svišti. Z pernaté zvěře užitkové patří do skupiny zvěře velké tetřev, divoký krocan a drop, mezi drobnou zvěř tetřívek, jeřábek, bažant, koroptev, divoké husy, divoké kachny, lyska, divocí holubi, sluky a kvíčala.

Více tady: https://nasekuchyne.blogspot.com

Jezevec pečený

Jezevec pečený

JEZEVEC U LESA

Ze španělské kuchyně

2 kg zvěřiny z kýty nebo ze hřbetu, 1 – 2 citrony, 1 l bílého vína, sůl, špetka tymiánu, 2 bobkové listy, 5 zrn celého pepře, ¼ l olivového oleje.

Do hluboké mísy nalijeme víno, šťávu z citronů a přidáme koření. Do této marinády naložíme na 2 až 4 dny očištěnou zvěřinu a zatížíme, aby byla potopena. Po vyjmutí zvěřinu potřeme olejem a prudce opečeme za podlévání marinádou s kořením. (Na 1 kg počítáme asi 1 hodinu).

Pečeni naporcujeme a polijeme šťávou. Touto šťávou se polévá na talíři pouze zvěřina, nikoli příloha.


Příloha: houskový knedlík, který poléváme španělskou omáčkou.


Kompot: hrušky nebo brusinky

Bažant. Lovecký pes při práci. Aport. Chov bažantů ve volnosti.

 V 19. stol. k nám byly dovezeny další poddruhy bažanta obecného např. bažant obecný obojkový nebo bažant obecný sedmiříčský a další, kteří se pokřížili s tzv. "bažantem českým". 

Lovecký pes - aport.

Zbarvení kohoutů je proto v dnešních populacích značně variabilní. Z mysliveckého hlediska jsou tito ptáci označováni jako bažanti lovní. V některých zájmových chovech se lze setkat i s tzv. bažanty okrasnými, kam patří např. bažanti královští, zlatí, stříbrní, modří a lesklí. V současnosti, na našem území máme křížence několika geografických ras. 

Početní stavy bažantů ve volné přírodě byly v 70. letech minulého století na velmi vysoké úrovni, ale změnami ve využívání, převážně agrárních ekosystémů, došlo k razantnímu úbytku této velice atraktivní zvěře.

Bažant obecný je hrabavý pták, - kohout dosahuje hmotnosti jednoho kilogramu, slepice asi o 10 % méně. Kohouti jsou velmi pestře zbarveni. Slepice mají naopak hnědé ochranné zbarvení. Jedná se o polygamní druh, který ve volné přírodě žije v poměru 1:4-5 ve prospěch slepic. Reprodukční proces začíná brzy na jaře pářením (ostruhováním). Slepice snáší do důlku na zem až 8 - 12 vajec (výjimečně i více), na kterých sedí 24 - 25 dní. Při poničení násady často mívají slepice druhou snášku, která má o třetinu nižší počet vajec.

Chov bažantů ve volnosti byl u nás značně rozšířen zejména po roce 1945 jak v nížinách, tak i v podhorských oblastech.

DIVOČÁK - Neuvěřitelná zpráva k nám dorazila od řáholecké sojky. Zabiják vlků. Odhalen pytlák při činu

Váš starej je pytlák!

                                                                                                                                                                                               DIVOČÁCI aktuálně uvádí - Neuvěřitelná zpráva k nám dorazila dnes v podvečer od Řáholecké sojky. Zabiják vlků odhalen. Tak kde?? Pytláku, připrav se, napadl sníh a myslivec usnul...

Prohlédněte ve zvětšení!                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                    

 

V krajině jsou důležití i vlci jako vrcholoví predátoři. Professional Hunting Kanada

 Chov hospodářských zvířat má význam pro údržbu krajiny a zaslouží si naši podporu. 

V krajině jsou ale důležití i vlci jako vrcholoví predátoři. 

Jejich kořistí je totiž především mnohde přemnožená spárkatá zvěř, která způsobuje citelné škody lesníkům i zemědělcům. Úkolem státu je proto vytvářet podmínky pro koexistenci pastevectví a velkých šelem. Leccos se už udělalo, chovatelé mají nárok na kompenzaci škod, k dispozici jsou stoprocentní dotace na zabezpečení stád, hledají se možnosti, jak dále zjednodušit administrativu. Cesta to není jednoduchá, zkušenosti v různých státech Evropy jsou různé. Určitě je toho ještě dost k vylepšení. Ale tvrzení, že 

vlk do naší kulturní krajiny nepatří, jak slyšíme, určitě není rozumným konstatováním ani řešením. Jeleni a divoká prasata ano? Jinde v Evropě už není kulturní krajina?  Ano, vlk trávu nežere.

Vlčí jídelníček tvoří z 98 % spárkatá zvěř, jako jsou jeleni, srnci či divoká prasata. 

Pokud by u nás tato zvěř nebyla tak přemnožená, vlk by se po více jak sto letech takto rychle na našem území nešířil. Zkušenosti z Německa, kde mají s návratem vlků delší zkušenosti, ukazují, že v krajině je možné hospodařit a zároveň tu mohou žít i divoké šelmy. Výsledky pilotních studií zde dokládají, že vhodně zvolený a správně nainstalovaný ohradník pomůže zabránit zhruba 85 % vlčích útoků. Zabezpečení stád je tedy klíčové. Je ale třeba také férově říct, že stoprocentní ochranu v přírodě – a nikoli jen v případě vlků – nelze zajistit nikdy. Ostatně ani jinde v životě. Pro to, abychom diskusi o velkých šelmách v naší přírodě a o tom, co je pro hospodáře potřeba ještě udělat, někam posunuli, jsou důležitá fakta, nikoli mediální sdělení.

Professional Hunting Kanada

LOVY ČERNÉ ZVĚŘE

 Pokud bude ulovena bachyně v době lovu, 

Černá zvěř - lončáci

bez ohledu zda individuálně nebo na společném lovu, tak není jasné, jak bude možné poznat, zda se jednalo o vodící bachyni, která měla ještě „markazíny“, nebo selata přebarvená. 

Podle stavu struků se dá pouze usuzovat o selatech, těžko jednoznačně rozhodnout.Ze své zkušenosti a z toho co vím od jiných, tak se často stane, že na společném lovu v období říjen až prosinec je ulovena bachyňka, pohledově i po ohledání lončák, která má struky svědčící o tom, že má selata a někdy potom v honitbě skutečně opuštěné „markazíny“ najdeme. 

Při respektování znalostí života prasete divokého, kdy na rozdíl od ostatní spárkaté nemá jednoznačnou dobu rozmnožování, si myslím, že by měla být doba lovu určena jen ve vztahu k definovaným pojmům a termínům, byť i jen ze zoologie. Srnu je možno odlovit v době, kdy jsou srnčeti čtyři měsíce, zatímco seleti bachyni je o měsíc více. 

LOVY ČERNÉ ZVĚŘE

Strašidla, upíři a hejkalové

Různá ty strašidla, upíři a hejkalové nejsou v přírodě

Pokud tedy jsou nějak vnímána jako objekty, pak pouze ve vaší alterované mysli (mozku). Když mozek člověka rychle od dětství dozrává, nesmí být poškozován domácím násilím v rodině (šikanou ve škole).
 Pak je připraven poškozený terén pro životní problémy, strachy, úzkosti a jiné patologie.

Sviťte si více světly pokud je zataženo a nešetřete energií když přijde spleen (melancholie) nebo DEPRESE.

O tom, jak jsem lovil příšery na loveckých stezkách...

Lesnické vzdělání lze získat na střední lesnické škole nebo na vysoké škole. Péče o les - klikněte do obrázku co s tím? Kdo je lesník?

Péče o les ve zvětšení klikněte...do obrázku
to nepřehlédnete...a co s tím?

Lesník má na starosti péči o les

Je to vystudovaný odborník prakticky se zabývající lesem a lesním hospodářstvím. 

Lesník  je  zaměstnání

Aby se člověk stal lesníkem, musí mít lesnické vzdělání, které lze získat na střední lesnické škole či na vysoké škole, kde existuje specializovaný obor lesnictví.

Být lesníkem neznamená se jen procházet po lesích, ale obnáší to i spoustu hodin strávených v kanceláři.

V terénu (v lese) lesník organizuje, řídí a kontroluje práci na svěřeném lesnickém úseku, provádí ochrannou službu, zajišťuje správu majetku, řídí obchod se dřívím a v případě některých větších lesních majetků kontroluje i myslivecké hospodaření na svěřeném úseku, zde se tedy pojmy „lesník“ a „myslivec“ prolínají.

V kanceláři se lesník věnuje administrativě spojené se správou lesů, organizaci a řízení prací na svěřeném úseku, tedy lesní výrobě. Přiděluje práci a přebírá výsledky od svých podřízených.

Aby se člověk mohl stát myslivcem, musí složit zkoušku z myslivosti, pokud chce i lovit, musí složit zkoušku, která je potřeba pro získání zbrojního průkazu.

MYSLIVEC

Záchrana: Srnče a myslivec se postará

Myslivec pečuje o zvěř. Je to člověk, který ve svém volném čase (ano myslivost je zájmová činnost, tedy „koníček“), aktivně ochraňuje všechny druhy zvěře v lese, například přikrmováním zvěře v období nouze (zimní a jarní období), zakládáním políček pro zvěř či vysazováním vhodných dřevin do porostu, kterými se zvěř živí.

 Nedílnou součástí vykonávání myslivosti je i lov zvěře, a to nejen kvůli zvěřině (mimochodem zvěřina je to jedna z nejvíce „bio“ a nejčistších potravin, které u nás můžete sehnat…), ale také kvůli regulaci jejího počtu – v naší krajině totiž chybí přirození predátoři a přemnožená zvěř dokáže v lesích i na polích působit obrovské škody.

Cílem myslivce je tedy pečovat o kvalitu zvěře a chovat jí v takovém množství, které významně nepůsobí škody na lesnickém, rybničním a zemědělském hospodaření. 

Aby se člověk mohl stát myslivcem, musí složit zkoušku z myslivosti, pokud chce i lovit, musí složit zkoušku, která je potřeba pro získání zbrojního průkazu.

 Samotný zbrojní průkaz však k lovu nestačí, je potřeba získat povolenku k lovu, a to tak, že se člověk stane členem některého mysliveckého sdružení, kterých je v České republice mnoho.

Srnčí medailonky. Co budeme vařit dnes? Jak na to?

SRNČÍ MEDAILONKY

SVÁTEČNÍ SRNČÍ MEDAILONKY

Ingredience:

srnčí zvěřina 8 kusů (každý asi 100 g), slanina 16 plátků, mouka pšeničná hladká,
máslo 80 gramů (přepuštěné), žampiony 150 gramů, šťáva citronová (+ skrojky citronu k podávání), koriandr, mouka pšeničná hladká 1 lžička, smetana na šlehání 4 lžíce, vývar (nebo voda podle potřeby), koňak (40%) nebo brandy, petrželka velkolistá (na ozdobení), cukrový rozvar (třešňový k podávání), sůl, pepř

Příprava:

Medailonky nenaklepávejte. Obtočte je plátky slaniny a zpevněte kuchyňským provázkem, aby si udržely pěkný tvar. Osolte, opepřete a obalte v mouce. Zprudka (asi 3 minuty z každé strany) je opečte na másle, pokud je chcete ale mít propečenější, můžete je ještě dát na 10 minut do trouby předehřáté na 180 °C.
Na zbytku másla osmahněte na tenké plátky pokrájené žampiony.

Osolte je, opepřete a ochuťte koriandrem a citronem. Zaprašte je moukou, krátce osmahněte a poté zalijte smetanou a trochou vývaru (nebo vody). Vařte ještě asi 7 minut. Nakonec lehce ochuťte koňakem (není nutný) a odstavte ze sporáku.

Doporučená příloha:

Medailonky podávejte se skrojkem citronu, s třešňovým rozvarem (krátce povařenými třešněmi s trochou cukru a provoněnými střikem třešňové pálenky) a se širokými nudlemi. Dozdobte petrželkou.

SRNČÍ A TERITORIA Srnčí často bekáním oznamuje příchod divočáků Srnčí nebeká, je-li ve větší tlupě.

Srnčí často bekáním oznamuje příchod divočáků....

Srnci v přírodě to je krása

to není pohled na maso, ale pohled do kamery!

K hlasovým projevům srnčí zvěře patří bekání. Srnčí beká za nejrůznějších okolností.

Bekají srnci i srny, staří i mladí, zjistí-li něco podezřelého, aniž by rozeznali příčinu vyrušení. Ve vegetačním období (jaro-léto), kdy je na stávaništích malá viditelnost, je slyšet bekání častěji. Myslivec ví, že se musí dát srnčímu poznat, když chce bekání zabránit. Dělá se to pískáním, pokynem, řečí atd. 

Bekající kus varuje charakteristickým hlasovým projevem příslušníky svého druhu před nebezpečím. Podle výšky tónu bekání nelze bezpečně rozeznat pohlaví nebo věkovou třídu. Přesto bekání čtyři až pět měsíců starého srnčete zní ve velmi vysokém, nezaměnitelném tónu.
 Srnčí nebeká, je-li ve větší tlupě. V ní dávají hlídači pozor na případná nebezpečí, která ostatním členům tlupy oznamují rozšířením obřitku a útěkem. V zimě beká srnčí jen zřídka, protože v neolistěném lese snadněji rozezná zdroj zneklidnění. 

  Bekání také vydávají srnci k ohraničení teritoria. Svým sokům tak naznačují, kdo je pánem stanoviště. Teritoria srnci označují hlavně na jaře a v létě až do říje. Bekat může srnčí i při onemocnění. Např. někdy může při napadení vzteklinou vyrážet neustále varovné bekání.

Bekání prostě patří do srnčí honitby. Myslivec to ví a nutí ho to, aby se při šoulání pohyboval v honitbě tak, aby se bekání neozývalo. Je však nutné uvědomit si, že bekání může myslivci i pomoci - upozornit ho na rušivé vlivy v honitbě.

Srnčí často bekáním oznamuje příchod divočáků.

Úspěšné ráno. Lovu zdar přátelé!

Pochlubte se taky s úlovkem... 

Úspěšné ráno!

Mé dnešní třetí setkání s tímto srncem. První bylo na jaře, když ještě neměl vytlučeno a já neměl dalekohled, ale už na první pohled byl zajímavý. Podruhé jsem ho viděl již vytlučeného, ale za šera a nebylo možné přesně přečíst, co má na hlavě. Několikrát jsem se do míst našeho posledního setkání vracel, ale srnce jsme nikde nenašel..Až dnes opět po neúspěšné čekané jsem se rozhodl šoulat a podívat se do míst, kde jsem minulý týden viděl již vytlučeného ročka.
Z...a kopečkem mě upoutal nějaký pohyb, první co jsme viděl byl jeho hák nad růži.. V tu chvíli mě opravdu ovládla lovecká horečka a nebylo co řešit.. Jenže srnec udělal tři skoky a byl v lese. Tak jsme se jak duch přikradl ke stěně lesa a zkoušel štěstí, zdali se ještě chvíli nezdržel v Bukovém lese.... Jakmile jsem trochu viděl pod sebe do rokle, vidím ho v netykavkách jak jistí ode mě..

Vše bylo dílem okamžiku a jakmile jsem byl trochu za plecí rychle mačkám spoušť.. Tři těžkopádné skoky a srnec padá do porostu netykavek, který mu společně s bukovým lesem dává poslední sbohem.

Po příchodu k srncovi jsem teprve dostal tu pravou horečku, takový prostě potěší.

Odhad věku 7+ a jen těžko se domnívat, proč nasadil takové paroží. Po mé ráně mi volá brácha, že byl také úspěšný a ulovil ročka, takže prostě úspěšné ráno. Lovu zdar přátelé!



Sociální sítě Myslivost Petr.

Lov a fotografie. Jezírko a kocourek Sammuel na lovu. Jezírko a kocourek - Sammuel na lovu u jezírka

Jezírko a kocourek - Sammuel na lovu u jezírka

Děkuji Dianě a Hubertovi za hluboký zážitek z krásné májové noci.

Černá zvěř

Rád čtu příspěvky z lovu kolegů ze skupiny a dnes také jedním sám příspěju…

 Po několika chladných a deštivých dnech...

byl včerejší večer ten z teplejších. Po necelých 2 hodinách v kazatelně se v obilném poli na cca 300 m objevily tři kusy černé zvěře a hned dalších 100 m od nich další dva. Asi 20 minut jsem je pozoroval a bylo zřejmé, že mým směrem se nevydají. Slezl jsem z kazatelny, zkontroloval směr větru, vzal trojnožku a na šoulání jsem zvolil početnější skupinku. Když jsem se k ní dostal asi na 50 m, uslyšel jsem, že nejsou sami tři, ale někde tam dole se hemží další partička selátek.

  Jedno z těch tří kusů se mi zdálo lovitelné. Postavil jsem trojnožku a začal je pozorovat. Na lov to v tu chvíli moc nebylo. Prasatům koukaly jen hřbety, hlavy neustále dole a do toho jsem si neustále hlídal tu největší nejobezřetnější bachyni. A protože jsem si nebyl jistý pohlavím ani váhou vybraného nejmenšího kusu, zůstalo jen u filmování.

 Po nějaké době mě bachna navětřila, dala povel a všechny tři kusy odběhly k lesu. Zůstali jsem v poli sami se selátkama.
 Chvíli jsem poslouchal jejich šustění pár metrů od mých holinek, volání od lesa jejich starostlivé mámy a pozoroval další dva kusy v poli. K těm jsem se po pár minutách opatrně s větrem z boku vydal. Na 50 metrech od nich jsem si ověřil, že je to bachna se seletem. 

Časem jsem moc už neplýtval , nastavil flintu a jakmile sele zvedlo hlavu, jediná možná volba byla rána za slecho. Za selátkem se obilí zavřelo jako hladina vody za posledním pasažérem Titaniku. Střídavě jsem pozoroval bachyni a místo nástřelu.
Něco málo minut po půlnoci se už selátko vezlo na čtyřkolce.
Děkuji Dianě a Hubertovi za hluboký zážitek z krásné májové noci.
První větší část jen pozorování, na samém konci lov a foto uloveného kusu.

Kulovnice Sako win 308, střela Hornady ELD-X, puškohled Pard 008 lrf.

Selátko bachyňka 29 kg.

Sociální sítě Myslivost  autor Jiří F.