 |
| Srnčí ve skupině (prosinec) |
Srnče samičího pohlaví (srnečka) se od 1. dubna následujícího roku stává srnkou a poprvé se účastní říje...
Na počátku doby lovu holé srnčí zvěře (1. 9. - 31. 12.) je ve věku přibližně 15 - 16 měsíců. Srnčata zatím nevodí, ale zpravidla je vždy březí s plodem ve stadiu latence. V porovnání se staršími srnami má většinou štíhlejší postavu, což budí dojem, jako by stála na vyšších bězích. Hlava je užší, kratší a klínovitého tvaru, výraz je zvídavý a mladistvý.
Přebarvování probíhá v závislosti na zvyšujícím se věku stejně jako u srnců s možnými individuálními odchylkami. Ty se mohou projevit především u mladších srn, které poprvé kladou srnčata, a jejichž organismus byl fyziologicky zatížen mateřstvím.
U nevodících srn na rozdíl od vodících je přebarvování podstatně časnější. To se vztahuje převážně na čiplenky, jejichž organismus nebyl mateřstvím zatížen, a srny, které z nějakého důvodu nebyly oplodněny, nebo o plod v průběhu prenatálního vývoje přišly. Tyto nevodící srny mohou být přebarveny už v polovině května, zatímco u březích a vodících srn se přebarvování protahuje až na konec června.
V prvním měsíci doby lovu holé srnčí zvěře (září) se dá čiplenka ještě spolehlivě rozeznat od starších srn. Většinou se zdržuje v blízkosti své matky, která vodí malá srnčata. Potkáme-li v této době srnu se srnčaty a další, zpravidla tělesně slabší nevodící srnou, jedná se s největší pravděpodobností o matku a její dceru z předchozího roku.
Čiplenky jsou na podzim zřetelně větší než odrostlá srnčata, ale slabší než starší srny. V podzimních měsících však mohou nadějná srnčata tělesně slabší čiplenku přerůst.
Spolehlivě rozeznat silné srnče od slabé čiplenky pak lze pouze podle tvaru a velikosti hlavy – srnče ji má užší a kratší, s menšími slechy; čiplenka delší, klínovitou a s výraznými slechy. I tyto věkové indicie mají ovšem svá úskalí a záludnosti. V mnoha případech se tyto znaky opticky vyrovnávají.
Pokud to situace dovolí, je nejspolehlivější metodou při rozlišování odrostlých srnčat a čiplenek sledovat jejich chování k srně – matce. Srnčata se k ní přimykají vždy těsněji než její o rok starší potomci.
Přebarvování probíhá v závislosti na zvyšujícím se věku stejně jako u srnců s možnými individuálními odchylkami. Ty se mohou projevit především u mladších srn, které poprvé kladou srnčata, a jejichž organismus byl fyziologicky zatížen mateřstvím.
U nevodících srn na rozdíl od vodících je přebarvování podstatně časnější. To se vztahuje převážně na čiplenky, jejichž organismus nebyl mateřstvím zatížen, a srny, které z nějakého důvodu nebyly oplodněny, nebo o plod v průběhu prenatálního vývoje přišly. Tyto nevodící srny mohou být přebarveny už v polovině května, zatímco u březích a vodících srn se přebarvování protahuje až na konec června.
V prvním měsíci doby lovu holé srnčí zvěře (září) se dá čiplenka ještě spolehlivě rozeznat od starších srn. Většinou se zdržuje v blízkosti své matky, která vodí malá srnčata. Potkáme-li v této době srnu se srnčaty a další, zpravidla tělesně slabší nevodící srnou, jedná se s největší pravděpodobností o matku a její dceru z předchozího roku.
 |
| Srna |
Čiplenky jsou na podzim zřetelně větší než odrostlá srnčata, ale slabší než starší srny. V podzimních měsících však mohou nadějná srnčata tělesně slabší čiplenku přerůst.
Spolehlivě rozeznat silné srnče od slabé čiplenky pak lze pouze podle tvaru a velikosti hlavy – srnče ji má užší a kratší, s menšími slechy; čiplenka delší, klínovitou a s výraznými slechy. I tyto věkové indicie mají ovšem svá úskalí a záludnosti. V mnoha případech se tyto znaky opticky vyrovnávají.
Pokud to situace dovolí, je nejspolehlivější metodou při rozlišování odrostlých srnčat a čiplenek sledovat jejich chování k srně – matce. Srnčata se k ní přimykají vždy těsněji než její o rok starší potomci.
