Slípka zelenonohá - Gallinula chloropus |
Slípku je možno vždy poznat podle rudé čelní ploténky a bílých spodních ocasních krovek. Jejich celkové opeření je tmavé, na bocích jsou úzké bílé pruhy.
Nohy i prsty jsou zelené, i když zobák i nohy v zimě poněkud blednou. Mladí ptáci jsou nenápadně popelaví až temně šedí, zelenonozí, nemají však červenou čelní ploténku, mají zato už bílá políčka pod ocasem a náznak bílých proužků na bocích. Slípky si mohou snadno zvyknout na lidi a lze je vidět též delší dobu na otevřené vodě, jsou však vždy plaché. Vystrašeny prchají s plácáním křídel do rákosového houští. V nouzi se potápějí a „letí" pod hladinou pomalými pohyby polorozevřených křídel.
Pak se pod vodou vyšplhají na rostlinném stvolu nahoru, přičemž vystrčí nad hladinu jen zobák a oči, často ještě pod leknínovým listem. Když se cítí obzvlášť ohroženy, zakousnou se pod vodou do nějakého kořene a mohou se přitom utopit. Když vzlétají, nechávají zpočátku nohy viset, pak je natáhnou dozadu a odlétají rychle a vytrvale. Jejich silný hlas, ozývající se z houštiny, můžeme často zaslechnout. Je to buď „kyrk, kyrk" nebo „ter ter ter", mláďata pípají.
Prostředí Slípka zelenonohá žije v Severní a Jižní Americe, v tropické Africe i v teplém a mírném pásmu Euroasie, v Evropě až po střední Skandinávii. Hojná je na hustě zarostlých vodách všeho druhu s bujnou pobřežní vegetací, žije i v brakických vodách a na nejmenších potocích a odvodňovacích kanálech. Hojná je i ve vodách v nejživějších městech. V severní Evropě je vždy tažným ptákem, ve střední Evropě ptákem částečně tažným, přezimujícím v západní a jižní Evropě. Hlavním obdobím tahu je říjen a duben. Ptáci táhnou v noci a jednotlivě.