ZAJÍC POLNÍ. Polní plodiny nemají zásadní význam pro obživu zajíců, ale je pro ně naopak důležité zastoupení plevelů.

Zajíc je vyhraněný, selektivní příjemce potravy, to znamená že při pastvě vybírá pečlivě vhodné druhy trav a plevelů.

Zajíc polní - Lepus europaeus

Pastvě se zajíci věnují intenzivně v ranních hodinách od svítání do 8 hodiny, odpoledne začíná jejich zvýšená aktivita po 15. hodině. Mezi těmito obdobími se věnují odpočinku, hygieně, přeběhům nebo páření a několikrát se též krátce pasou.

Ke svému životu potřebuje zajíc určité území, jehož velikost závisí na potravních zdrojích. Holanďané popsali v jejich podmínkách, že velikost teritorií kolísá od 7 do 59 ha. Nejedná se ovšem o teritoria v pravém slova smyslu, ale spíše o domovské okrsky, ze kterých se zajíci navzájem nevyhánějí. Naopak žijí čilým společenským životem, přičemž však respektují skupinovou hierarchii, v rámci které je vůdčím vždy nejsilnější zajíc. Při pastvě se shromažďují u atraktivních zdrojů potravy bez jakýchkoliv známek agresivity. Uvádí se, že při tom vytvářejí sociální skupiny, které od sebe udržují důsledné odstupy.

Přijatou potravu zajíci nejdříve rozkoušou, mechanicky rozmělní a promíchají se slinami. Dále postupuje potrava do žaludku, kde pokračuje natrávení a hlavní trávení proběhne následně v tenkém střevě. V objemném tlustém střevě je s pomocí mikroorganizmů trávena celulóza a jiné obtížně stravitelné látky. Slepé střevo pak vylučuje polostrávenou potravu ve formě zeleného mazlavého trusu, který obsahuje důležité výživné látky a vitamíny, zejména řady B. Jak je obecně známo, zajíc jej zpětně požírá, neboť mu usnadní trávení přijaté potravy a dotuje organizmus vitamíny.

Složení potravy je pro zajíce jedním z limitujících faktorů. Zejména je důležité zastoupení řady plevelů, mateřídouška podporuje trávení, kyselina acetylsalycilová ve větvičkách vrb působí antiparazitárně, některé motýlokvěté a okoličnaté rostliny mají kokcidiostatické účinky atd. Z uvedeného vyplývá, že polní plodiny nemají zásadní význam pro obživu zajíců, ale že je pro ně naopak důležité zastoupení plevelů.

Plevele jsou však v současnosti druhově velmi omezené a neobdělávané pozemky jsou okupovány agresivními druhy, které byly v minulosti potlačované. Bohužel tyto druhy vytvářejí v současné době plevelné monokultury bez odpovídajícího významu pro zajíce.