Jestřáb lesní |
patřící do čeledi krahujcovitých. Samice je na horní části těla celkově šedohnědě zbarvená, na spodní straně světlá s příčnými hnědými proužky.
Rozpětí křídel až 120 cm. Stejně jako samec má žluté oko. Samec je menší, celkově mírně tmavší než samice, rozpětí jeho křídel je 100 cm. Má dlouhý rýdovák se čtyřmi tmavými pruhy.
U nás žije jestřáb lesní po celý rok. Má rád členitý les s malými remízky. Hnízdo, které bývá vždy vysoko na stromě, někdy střídá, ale ve většině případů se vrací do loňského, které si opraví. Samec se samicí si jsou věrni po celý život. Loví drobné ptáky a obratlovce, ale především samice dokáže ulovit i malého zajíčka či bažanta. V zimních měsících zaletí za potravou i do vesnice. U začínajících sokolníků je to nejrozšířenější a nejdostupnější dravec.
Koncem března klade samička 3 až 4 jednobarevná šedá vajíčka. Ty zahřívá většinou sama, sameček ji však několikrát na hnízdě vystřídá. Asi po 40 dnech se líhnou první mláďata, která jsou tak, jako ostatní mláďata dravců, v bílém prachovém peří. Prvních deset dnů je samice ještě zahřívá. Po 40 dnech od vylíhnutí mladí opouštějí hnízdo. Ještě celý další rok mají ptáci opeření se svislými proužky na přední částí těla. Ve většině případů jsou však již schopni rozmnožování.
Jestřáb lesní loví většinou z úkrytu, odkud pomocí dobře vyvinutého svalstva dokáže rychle vyrazit k pronásledované kořisti.