 |
| Krahujec obecný |
Krahujec běžně hnízdí v jehličnatých lesích sousedícími se sady a skupinami stromů, mnohdy však i v otevřené krajině
Krahujec žije skrytým způsobem života a mnohdy se o jeho přítomnosti v okolí ani neví. Hnízdí v květnu až červnu jednou ročně. Hnízdo je vždy ze suchých větviček a je umístěno obvykle ve smrkové mlazině. Na rozdíl od příbuzných druhů krahujec nevyužívá starých hnízd a každý rok si hnízdo postaví znovu. Samice snáší 4 - 6 oblých hustě hnědě skvrnitých vajec na kterých sedí sama po dobu asi 33 dnů a mláďata poté krmí oba rodiče po dobu asi 4 týdnů na hnízdě a určitou dobu ještě i po jeho opuštění. Potrava - převážně drobné ptactvo, samec zdolá ptáky do velikosti kosa černého a samice si troufne i na zdivočelé holuby domácí. Krahujec obecný je částečně tažný pták, u nás většinou odlétají pouze mláďata, staří jedinci zůstávají ve svém revíru po celý rok, pouze v zimě se častěji objevují v blízkosti lidských obydlí, kde útočí na hejna vrabců a pěnkav.
Krahujec obecný (Accipiter nisus).
Sameček - svrchu zbarvený břidlicově šedě - je menší než hrdlička zahradní, samice - svrchu šedohnědá - naopak výrazně větší. Za letu vyniká dlouhý ocas a poměrně krátká křídla. Obratně kličkuje mezi stromy a keři; na kořist, kterou tvoří vesměs drobní ptáci, se vrhá prudkým útokem a často ji divoce pronásleduje.
Obývá lesní porosty, zejména jejich okraje, i menší lesíky v polích anebo dokonce ve městech. Hnízdo si staví nejčastěji na jehličnanech blízko při kmeni a samička do něj v květnu snáší 4 až 5 vajíček. Samec se částečně podílí na zahřívání vajíček, především však samici zásobuje potravou. Rovněž potravu pro mláďata zpočátku obstarává pouze samec a samice ji mláďatům rozděluje. Naši ptáci jsou přelétaví až tažní, směřují vesměs k jihozápadu.
Silně ohrožený, zákonem zvláště chráněný.
