 |
| Vyčerpaná srnčí zvěř v zimě |
Cituji: Srnečka přišla z hor unavená a spala tady u mé kůlny. Fotila jsem to z okna. Spala i když už lidi chodili do práce kousek od ní tak 5 - 6 metrů...
Přišla brzy ráno, protože tu cítila seno a sotva chodila...
Byla úplně vyčerpaná. (Jindra J. sociální sítě)
Někdy mi přijde, že lidé i příroda se úplně zbláznili...
Hlavní složka potravy je u srnčí zvěře tvořena spásáním rostlin a z travního porostu spásají jeho vrcholové části a hlavně dávají přednost čerstvě vyrašené trávě. Významnou složkou potravy je okus čerstvých, ještě příliš nezdřevnatělých výhonků listnáčů a jejich listí, stejně tak spásání čerstvých přírůstků jehličnanů, včetně terminálních pupenů. Příjem tohoto typu potravy zařazuje srnčí zvěř mezi tzv. okusovače.
A protože je tato strava, proti stravě ostatní spárkaté zvěře, rychleji metabolizovaná, potrava tudíž velmi rychle prochází zažívacím traktem, je nutno ji přijímat relativně častěji, takže u srnčí zvěře se pastevní cykly opakují ve dvou až tříhodinových intervalech.
V lesních porostech se srnčí zvěř nejčastěji zdržuje v oblastech mlazin, kolem lesních mýtin a na okrajích lesů. Pohybu v hustém porostu se také přizpůsobila tělesná stavba, srnčí má relativně dlouhé a štíhlé běhy, úzké tělo a parožení nepřesahující tělesnou šířku. Stálá přítomnost krytu vedla i k vývoji specifického typu chování a reakcí, například úniková reakce nespočívá v rychlém dlouhém útěku, ale po vyrušení srnčí rychle a krátce odskakuje do krytu s následným postupným odskakováním či krátkými odběhy mimo dosah místa vyrušení.
Často, zvláště mladší zvěř, se při tom ozývá charakteristickým bekáním. U zvěře stepního původu (např. jelení zvěř), při ohrožení dochází vždy k rychlému a delšímu úprku.
Průběrný odlov srnčat neprovádíme podle pohlaví, ale zásadně podle vzhledu. Lovíme slabá srnčata a srny staré, nemocné, pozdě přebarvující nebo neplodné. Tyto zásady dodržujeme při ideálním stavu honitby.
Srnčí zvěři škodí oblevy střídající se s mrazy. Vzniklá ledovka zraňuje běhy, zvěř se nerada pohybuje, hladoví a je vystavena útokům zvěře, lišek, jezevců a černé. Nebezpečné pro srnčí zvěř jsou dlouho trvající deště a záplavy.
