DIVOČÁK - Neuvěřitelná zpráva k nám dorazila od řáholecké sojky. Zabiják vlků. Odhalen pytlák při činu

Váš starej je pytlák!

                                                                                                                                                                                               DIVOČÁCI aktuálně uvádí - Neuvěřitelná zpráva k nám dorazila dnes v podvečer od Řáholecké sojky. Zabiják vlků odhalen. Tak kde?? Pytláku, připrav se, napadl sníh a myslivec usnul...

Prohlédněte ve zvětšení!                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                    

 

V krajině jsou důležití i vlci jako vrcholoví predátoři. Professional Hunting Kanada

 Chov hospodářských zvířat má význam pro údržbu krajiny a zaslouží si naši podporu. 

V krajině jsou ale důležití i vlci jako vrcholoví predátoři. 

Jejich kořistí je totiž především mnohde přemnožená spárkatá zvěř, která způsobuje citelné škody lesníkům i zemědělcům. Úkolem státu je proto vytvářet podmínky pro koexistenci pastevectví a velkých šelem. Leccos se už udělalo, chovatelé mají nárok na kompenzaci škod, k dispozici jsou stoprocentní dotace na zabezpečení stád, hledají se možnosti, jak dále zjednodušit administrativu. Cesta to není jednoduchá, zkušenosti v různých státech Evropy jsou různé. Určitě je toho ještě dost k vylepšení. Ale tvrzení, že 

vlk do naší kulturní krajiny nepatří, jak slyšíme, určitě není rozumným konstatováním ani řešením. Jeleni a divoká prasata ano? Jinde v Evropě už není kulturní krajina?  Ano, vlk trávu nežere.

Vlčí jídelníček tvoří z 98 % spárkatá zvěř, jako jsou jeleni, srnci či divoká prasata. 

Pokud by u nás tato zvěř nebyla tak přemnožená, vlk by se po více jak sto letech takto rychle na našem území nešířil. Zkušenosti z Německa, kde mají s návratem vlků delší zkušenosti, ukazují, že v krajině je možné hospodařit a zároveň tu mohou žít i divoké šelmy. Výsledky pilotních studií zde dokládají, že vhodně zvolený a správně nainstalovaný ohradník pomůže zabránit zhruba 85 % vlčích útoků. Zabezpečení stád je tedy klíčové. Je ale třeba také férově říct, že stoprocentní ochranu v přírodě – a nikoli jen v případě vlků – nelze zajistit nikdy. Ostatně ani jinde v životě. Pro to, abychom diskusi o velkých šelmách v naší přírodě a o tom, co je pro hospodáře potřeba ještě udělat, někam posunuli, jsou důležitá fakta, nikoli mediální sdělení.

Professional Hunting Kanada

LOVY ČERNÉ ZVĚŘE

 Pokud bude ulovena bachyně v době lovu, 

Černá zvěř - lončáci

bez ohledu zda individuálně nebo na společném lovu, tak není jasné, jak bude možné poznat, zda se jednalo o vodící bachyni, která měla ještě „markazíny“, nebo selata přebarvená. 

Podle stavu struků se dá pouze usuzovat o selatech, těžko jednoznačně rozhodnout.Ze své zkušenosti a z toho co vím od jiných, tak se často stane, že na společném lovu v období říjen až prosinec je ulovena bachyňka, pohledově i po ohledání lončák, která má struky svědčící o tom, že má selata a někdy potom v honitbě skutečně opuštěné „markazíny“ najdeme. 

Při respektování znalostí života prasete divokého, kdy na rozdíl od ostatní spárkaté nemá jednoznačnou dobu rozmnožování, si myslím, že by měla být doba lovu určena jen ve vztahu k definovaným pojmům a termínům, byť i jen ze zoologie. Srnu je možno odlovit v době, kdy jsou srnčeti čtyři měsíce, zatímco seleti bachyni je o měsíc více. 

LOVY ČERNÉ ZVĚŘE

Strašidla, upíři a hejkalové

Různá ty strašidla, upíři a hejkalové nejsou v přírodě

Pokud tedy jsou nějak vnímána jako objekty, pak pouze ve vaší alterované mysli (mozku). Když mozek člověka rychle od dětství dozrává, nesmí být poškozován domácím násilím v rodině (šikanou ve škole).
 Pak je připraven poškozený terén pro životní problémy, strachy, úzkosti a jiné patologie.

Sviťte si více světly pokud je zataženo a nešetřete energií když přijde spleen (melancholie) nebo DEPRESE.

O tom, jak jsem lovil příšery na loveckých stezkách...

Lesnické vzdělání lze získat na střední lesnické škole nebo na vysoké škole. Péče o les - klikněte do obrázku co s tím? Kdo je lesník?

Péče o les ve zvětšení klikněte...do obrázku
to nepřehlédnete...a co s tím?

Lesník má na starosti péči o les

Je to vystudovaný odborník prakticky se zabývající lesem a lesním hospodářstvím. 

Lesník  je  zaměstnání

Aby se člověk stal lesníkem, musí mít lesnické vzdělání, které lze získat na střední lesnické škole či na vysoké škole, kde existuje specializovaný obor lesnictví.

Být lesníkem neznamená se jen procházet po lesích, ale obnáší to i spoustu hodin strávených v kanceláři.

V terénu (v lese) lesník organizuje, řídí a kontroluje práci na svěřeném lesnickém úseku, provádí ochrannou službu, zajišťuje správu majetku, řídí obchod se dřívím a v případě některých větších lesních majetků kontroluje i myslivecké hospodaření na svěřeném úseku, zde se tedy pojmy „lesník“ a „myslivec“ prolínají.

V kanceláři se lesník věnuje administrativě spojené se správou lesů, organizaci a řízení prací na svěřeném úseku, tedy lesní výrobě. Přiděluje práci a přebírá výsledky od svých podřízených.

Aby se člověk mohl stát myslivcem, musí složit zkoušku z myslivosti, pokud chce i lovit, musí složit zkoušku, která je potřeba pro získání zbrojního průkazu.

MYSLIVEC

Záchrana: Srnče a myslivec se postará

Myslivec pečuje o zvěř. Je to člověk, který ve svém volném čase (ano myslivost je zájmová činnost, tedy „koníček“), aktivně ochraňuje všechny druhy zvěře v lese, například přikrmováním zvěře v období nouze (zimní a jarní období), zakládáním políček pro zvěř či vysazováním vhodných dřevin do porostu, kterými se zvěř živí.

 Nedílnou součástí vykonávání myslivosti je i lov zvěře, a to nejen kvůli zvěřině (mimochodem zvěřina je to jedna z nejvíce „bio“ a nejčistších potravin, které u nás můžete sehnat…), ale také kvůli regulaci jejího počtu – v naší krajině totiž chybí přirození predátoři a přemnožená zvěř dokáže v lesích i na polích působit obrovské škody.

Cílem myslivce je tedy pečovat o kvalitu zvěře a chovat jí v takovém množství, které významně nepůsobí škody na lesnickém, rybničním a zemědělském hospodaření. 

Aby se člověk mohl stát myslivcem, musí složit zkoušku z myslivosti, pokud chce i lovit, musí složit zkoušku, která je potřeba pro získání zbrojního průkazu.

 Samotný zbrojní průkaz však k lovu nestačí, je potřeba získat povolenku k lovu, a to tak, že se člověk stane členem některého mysliveckého sdružení, kterých je v České republice mnoho.

Srnčí medailonky. Co budeme vařit dnes? Jak na to?

SRNČÍ MEDAILONKY

SVÁTEČNÍ SRNČÍ MEDAILONKY

Ingredience:

srnčí zvěřina 8 kusů (každý asi 100 g), slanina 16 plátků, mouka pšeničná hladká,
máslo 80 gramů (přepuštěné), žampiony 150 gramů, šťáva citronová (+ skrojky citronu k podávání), koriandr, mouka pšeničná hladká 1 lžička, smetana na šlehání 4 lžíce, vývar (nebo voda podle potřeby), koňak (40%) nebo brandy, petrželka velkolistá (na ozdobení), cukrový rozvar (třešňový k podávání), sůl, pepř

Příprava:

Medailonky nenaklepávejte. Obtočte je plátky slaniny a zpevněte kuchyňským provázkem, aby si udržely pěkný tvar. Osolte, opepřete a obalte v mouce. Zprudka (asi 3 minuty z každé strany) je opečte na másle, pokud je chcete ale mít propečenější, můžete je ještě dát na 10 minut do trouby předehřáté na 180 °C.
Na zbytku másla osmahněte na tenké plátky pokrájené žampiony.

Osolte je, opepřete a ochuťte koriandrem a citronem. Zaprašte je moukou, krátce osmahněte a poté zalijte smetanou a trochou vývaru (nebo vody). Vařte ještě asi 7 minut. Nakonec lehce ochuťte koňakem (není nutný) a odstavte ze sporáku.

Doporučená příloha:

Medailonky podávejte se skrojkem citronu, s třešňovým rozvarem (krátce povařenými třešněmi s trochou cukru a provoněnými střikem třešňové pálenky) a se širokými nudlemi. Dozdobte petrželkou.