LOVECKÁ SEZÓNA začala. Myslivci na to informují media i úřady. Pozor houbaři a turisté. Lov může komplikovat počasí...

Trubači - Semín 

Úřady omezují vstup do lesů. Myslivcům začala lovecká sezona 

Na stovkách míst v celém Česku úřady omezují vstup do lesů. Houbaři i turisté by měli ustoupit myslivcům. Právě během září totiž začíná hlavní část lovecké sezony spárkaté zvěře, tedy jelenů nebo vysoké.

ČERNÁ ZVĚŘ se loví celoročně.

Výletníci by proto měli bedlivě sledovat informační cedule.
Myslivci na podzim pravidelně snižují počty zvěře. Návštěvníci lesů by se nyní měli vyhnout například posedům, odkud teď lovci na přemnožená zvířata střílí nejčastěji.

Střelci se ale pohybují i přímo v terénu.„Myslivec střílí zhruba na vzdálenost sto až dvě stě metrů, ale pokud nedojde k usmrcení zvěře první ranou, dochází k dosledu a dohledávání zvěře se psy“.  To v některých případech bývá až v okruhu deseti kilometrů. Lov může komplikovat počasí, například ranní mlhy. „Ráno za svítání sedíte na posedu a najednou slyšíte rachot a dupot. Myslíte si, bůhví co nejde, a nakonec vám tam vyjde chlap s košíkem v riflích."

Barevné oblečení...

 K větší bezpečnosti lidí v lesích může pomoci oblečení s výraznými barvami. Houbaři ho ale běžně nepoužívají, naopak jejich bundy často splývají s okolím. Viditelnost mohou zásadně zvýšit reflexní prvky nebo přímo reflexní vesty.
Za bezpečný lov zodpovídají myslivci. Každý rok se však stává, že se v lovecké sezoně někdo zraní. Přibližně jednou za tři roky špatně namířená kulka někoho zabije.

Kvůli bezpečnosti by nyní houbaři, turisté i cyklisté měli pozorně sledovat cedule na stromech, které informují o místech, kam je vstup zakázán. Přesné informace by měly mít k dispozici také obecní úřady.

Lovecká sezóna, Zvěř a lov,Etické a humánní principy, Můj pohled na svět, Události na internetu, Ze smetiště internetu

CT24 - Česká televize

Zákony a předpisy o myslivosti, Lov a myslivost, Lovecké zátiší a pes, Myslivecká stráž

Změna zákona o myslivosti účinná od 1. 10. 2016 se explicitně týká § 14 – Oprávnění

Lov a myslivost

myslivecké stráže a § 63

 - Přestupky, přestože dopad zákona č. 204/2015 Sb. na celkovou praxi orgánů veřejné správy na úseku myslivosti bude podstatně širší, neboť zákon o přestupcích se, jakožto předpis upravující obecné a procesní podmínky přestupkového řízení, použije subsidiárně i v dalších situacích a případech.

 Oprávnění Myslivecké Stráže Novela § 14 ZOM mění jeho znění v odst. 1 písm. i) tak, že se slova „zvláštního právního předpisu,“ nahrazují slovy „tohoto zákona nebo zákona o přestupcích“. V plném znění tedy: „Myslivecká stráž je oprávněna ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení za přestupky podle tohoto zákona nebo zákona o přestupcích.“ Oproti předchozí úpravě tedy dochází k výraznému rozšíření pravomoci myslivecké stráže ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení nejenom za přestupky podle zákona o přestupcích, ale i podle zákona o myslivosti (přestupky jsou nejčastějšími správními delikty pojmenovanými a kodifikovanými v Zákoně o přestupcích a ve zvláštních zákonech. Roztříštěnost právní úpravy přestupků je dána jejich nesourodostí a skutečností, že jejich skutkové podstaty úzce souvisí s pozitivním výkonem státní správy. Z těchto důvodů je žádoucí, aby odborná garance ve vztahu k nim příslušela jednotlivým resortům výkonu veřejné správy a taktéž aby předmětná přestupková úprava byla obsažena ve zvláštních zákonech. Procesní úprava správních deliktů je dána zákonem č. 500/2004 Sb. Správní řád). Správní delikty (tj. především přestupky) jsou k společensky méně závažné než delikty trestního práva a žádoucí je vyšší operativnost při jejich vyřizování. Posílení oprávnění myslivecké stráže k tomuto cíli může přispět. Přestupky na úseku myslivosti jsou vymezeny v zákoně o přestupcích a v zákoně o myslivosti. Pro detailní a strukturované seznámení se všemi skutkovými podstatami přestupků na úseku myslivosti doporučujeme nahlédnout do Komentáře k zákonu o myslivosti (Bohuslav Petr a kol. Zákon o myslivosti. Komentář. Wolters Kluwer, 2015). 

Pro mysliveckou praxi považujeme za nejvýznamnější skutečnost, že přestupky na úseku myslivosti podle ZOM může nově projednat v blokovém řízení myslivecká stráž, přičemž ty závažnější z nich budou kromě finanční sankce také předmětem zápisu do evidence přestupků. Jedná se například o neuposlechnutí výzev či nepodvolení se úkonům myslivecké stráže (např. nepředložení zbrojního průkazu, průkazu zbraně, loveckého lístku, povolenky k lovu a potvrzení o povinném pojištění, neuposlechnutí výzvy k zastavení dopravního prostředku a neumožnění jeho prohlídky či nepředložení dokladu o nabytí zvěře), lov na nehonebních pozemcích bez povolení nebo neoznačení ulovené zvěře plombou. V případě, že byl přestupek projednán mysliveckou stráží v blokovém řízení, sdělí myslivecká stráž orgánu státní správy myslivosti údaje pro provedení zápisu do evidence přestupků do pěti dnů od uložení pokuty. V blokovém řízení je myslivecká stráž oprávněna přestupek projednat uložením pokuty pouze pokud je přestupek spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu zaplatit. Proti rozhodnutí o uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat. V blokovém řízení nelze projednat přestupek, je-li spáchán opakovaně. Při určení druhu sankce a její výměry se přihlédne k závažnosti a okolnostem přestupku, k míře zavinění, pohnutkám a osobě pachatele. 

 Spolehlivost myslivecké stráže a mysliveckého hospodáře a lovce 

 Jedním z hlavních záměrů zákona č. 204/2015 Sb. je zefektivnit a zprůhlednit proces zjišťování spolehlivosti fyzických osob orgány veřejné správy. ZOM řeší spolehlivost v podmínkách prokazování bezúhonnosti, kterou musí prokázat myslivecká stráž, myslivecký hospodář a žadatel o získání loveckého lístku. Přísnost požadavků na prokázání bezúhonnosti není pro všechny kategorie stejná. Nejpřísněji je posuzována bezúhonnost při ustanovování myslivecké stráže, neboť tato je úřední osobou a je v podstatě jakousi prodlouženou rukou orgánu státní správy myslivosti (§ 14 Správního řádu praví, že úřední osoba je osoba „bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu“). Za bezúhonného se v této kategorii považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu, kdo nebyl pravomocně uznán vinným za spáchání přestupku na úseku myslivosti či komu nebyla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona. Pro hodnocení bezúhonnosti a spolehlivosti mysliveckého hospodáře a žadatele o lovecký lístek vychází ZOM z podmínek pro mysliveckou stráž, tyto však zmírňuje. Pro splnění podmínek k ustanovení mysliveckým hospodářem se stejně jako u myslivecké stráže nepřihlíží k zahlazení odsouzení, bezúhonnost ve smyslu spolehlivosti na úseku myslivosti se však dokládá pouze čestným prohlášením.

K přestupkům na úseku myslivosti podle ZOP i ZOM se nepřihlíží, pokud od právní moci jejich uložení uplynuly dva roky. U žadatele o vydání loveckého lístku se spolehlivost dokládá taktéž čestným prohlášením, přičemž se nepřihlíží ani k přestupkům na úseku myslivosti po uplynutí dvou let od právní moci ani k zahlazeným odsouzením. Novela zákona o myslivosti se institutu čestného prohlášení nedotýká. Evidence přestupků v současné podobě nebude evidovat všechny přestupky na úseku myslivosti, pouze přestupky závažnějšího charakteru, a proto by orgánům státní správy myslivosti nemohla poskytovat komplexní obraz o osobě ustavované mysliveckou stráží, mysliveckým hospodářem či žádající o vydání loveckého lístku. Lze tedy uvažovat, že praxe čestného prohlášení k prokázání bezúhonnosti, resp. spolehlivosti bude zachována i nadále, přestože bude snáze kontrolovatelná (uvedení nepravdivých údajů v čestném prohlášení je přestupkem proti pořádku ve státní správě podle § 21 odst. 1 písm. g) Zákona o přestupcích). Na druhou stranu by přílišná důslednost orgánů státní správy myslivosti a represe mysliveckých adeptů na výkon pravomoci správního orgánu – myslivecké stráže při jednorázovém „klopýtnutí“ v podobě spáchání méně závažného přestupku na úseku myslivosti, patrně neměla celospolečensky pozitivní dopad a nebyla by pro myslivecké adepty motivační. Vzhledem ke stále klesajícímu trendu vývoje počtu myslivců v České republice a naopak jejich vzrůstajícímu průměrnému věku je zde vhodné připomenout, že správní právo trestní slouží především k zabezpečení hladkého chodu veřejné správy a o trestání pachatele a ochranu společnosti před jeho protiprávní činností se jedná až v druhé řadě. Doufejme, že česká myslivost novými změnami neutrpí na svém lidském rozměru.

JUDr. Bohuslav PETR, Ph.D.

Podle tiskové zprávy Českého svazu ochránců přírody, je informace o otravě čápů potvrzena při pitvě

 V Záchranné stanici v Bartošovicích přijali telefonickou informaci o dvou uhynulých čápech na Opavsku. Pracovníci záchranné stanice kadávery čápů odeslali na vyšetření do Státního veterinárního ústavu v Olomouci.

Screenshot čápů ilustrace - Záchranná stanice Makov

Z výsledků vyšetření jednoznačně vyplývá, že čápi byli otráveni. V jejich volatech a u jednoho též v žaludku byla prokázána rezidua vysoce toxického fosfidu zinku (fosfanu), chemické látky, na jejíž bázi fungují některé jedy na hlodavce, včetně v posledních týdnech často skloňovaného Stutoxu II.Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ) vydal 5. srpna rozhodnutí, jímž povoloval na území řady okresů České republiky (včetně Opavska) plošnou aplikaci jedu Stutox II na hubení hrabošů polních.

Ministerstvo zemědělství, Agrární komora i Zemědělský svaz trávení hrabošů zpočátku schvalovaly. ÚKZUZ ujišťoval, že primární otravy jiných živočichů než drobných zemních hlodavců jsou velmi nepravděpodobné, a druhotné otravy v podstatě vylučoval s tím, že otrávení hraboši se stáhnou do nor a tam uhynou. Opačný názor zastávalo ministerstvo životního prostředí s podporou akademické sféry, České společnosti ornitologické i nevládních ekologických organizací. Obávaly se velkého rizika pro další teplokrevné živočichy a narušení potravního řetězce.

Po diskuzi jmenovaných stran bylo rozhodnutí o možné plošné aplikaci jedu 12. srpna pozastaveno.

Někteří zemědělci však stihli jed aplikovat ještě před tímto termínem.
Informace o otravě čápů s velkou pravděpodobností zpochybňuje „nemožnost“ sekundárních otrav. Není pravděpodobné, že by čápi sezobávali přímo otrávené granule, naopak hraboši patří k hlavní složce jejich potravy. Potvrzují se tak obavy ochránců přírody a oprávněnost pozastavení výjimky pro plošnou aplikaci jedu.

Zpráva pro myslivost: Podle tiskové zprávy Českého svazu ochránců přírody, 22. 8. 2019

Čáp bílý, otrava, Záchranná stanice, Příroda a lidé, aktivity radosti a milování života

Jeleni - a sklo s obrázky jako dárek - vysoká u lesa...tři paroháči ještě nejsou v říji

Paroháči na paši...výstavní vysoká zvěř se
předvádí v krmení podzimu U  LESA

Žízeň je veliká...

Sklo je sklo...troubící jelen u piva...dárek pro myslivce od sdružení

1989 měli studenti heslo "Kdo - když ne my? Kdy - když ne teď?"

V roce 1989 měli studenti heslo "Kdo - když ne my? Kdy - když ne teď?"

Naše děti, když se daly dohromady
a sociální vazby

• komunista se dožívá
• vysokého věku....s vysokým důchodem!

Sledujte poslední události zákona O myslivosti...
jste na tom schvalování taky přehlasovaní,,,
Nedejte se!

Příroda si zase poradí - i s úřady.
Zákony a předpisy O myslivosti jsou právě ve sněmovně a s přílepkem!

Myslivosti zdar!


Halali, Hejkalové, Komu hlava nebere, Zákony a předpisy o myslivosti

Shot of the week Hungaria

Shot of the week Hungaria. Ulovení jelena

Příspěvek od Bushka Bryndová a „Léčba konopím je osobami staršími 75 let dobře snášena a účinně mírní symptomy typu chronická bolest nebo úzkost.“

JOINT A SENIUM  (stáří)

Důvod, proč je v ČR téměř milión lidí nelegálně užívajících konopí pro léčbu - většina z nich jsou totiž senioři a lidé středního věku, kteří trpí chronickými nemocemi. 

Dávají přednost konopí před chemickými léky s nebezpečnými vedlejšími účinky a vystavují se při tom riziku trestního stíhání. Pokud by se chtěli léčit konopím na předpis, stálo by je to v mnoha případech víc, než je celý jejich příjem.

 A tak raději porušují zákon - nejspíš budeme země s nejvyšším procentem zločinců v důchodovém věku...


#Parkinsonova nemoc, Konopí, Stáří a nemoc, Chronická nemoc 


Je to doma, viďte přátelé věku a stáří...?

„Léčba konopím je osobami staršími 75 let dobře snášena a účinně mírní symptomy typu chronická bolest nebo úzkost.“