 |
| Lov a myslivost |
- Přestupky, přestože dopad zákona č. 204/2015 Sb. na celkovou praxi orgánů veřejné správy na úseku myslivosti bude podstatně širší, neboť zákon o přestupcích se, jakožto předpis upravující obecné a procesní podmínky přestupkového řízení, použije subsidiárně i v dalších situacích a případech.
Oprávnění Myslivecké Stráže Novela § 14 ZOM mění jeho znění v odst. 1 písm. i) tak, že se slova „zvláštního právního předpisu,“ nahrazují slovy „tohoto zákona nebo zákona o přestupcích“. V plném znění tedy: „Myslivecká stráž je oprávněna ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení za přestupky podle tohoto zákona nebo zákona o přestupcích.“ Oproti předchozí úpravě tedy dochází k výraznému rozšíření pravomoci myslivecké stráže ukládat a vybírat pokuty v blokovém řízení nejenom za přestupky podle zákona o přestupcích, ale i podle zákona o myslivosti (přestupky jsou nejčastějšími správními delikty pojmenovanými a kodifikovanými v Zákoně o přestupcích a ve zvláštních zákonech. Roztříštěnost právní úpravy přestupků je dána jejich nesourodostí a skutečností, že jejich skutkové podstaty úzce souvisí s pozitivním výkonem státní správy. Z těchto důvodů je žádoucí, aby odborná garance ve vztahu k nim příslušela jednotlivým resortům výkonu veřejné správy a taktéž aby předmětná přestupková úprava byla obsažena ve zvláštních zákonech. Procesní úprava správních deliktů je dána zákonem č. 500/2004 Sb. Správní řád). Správní delikty (tj. především přestupky) jsou k společensky méně závažné než delikty trestního práva a žádoucí je vyšší operativnost při jejich vyřizování. Posílení oprávnění myslivecké stráže k tomuto cíli může přispět. Přestupky na úseku myslivosti jsou vymezeny v zákoně o přestupcích a v zákoně o myslivosti. Pro detailní a strukturované seznámení se všemi skutkovými podstatami přestupků na úseku myslivosti doporučujeme nahlédnout do Komentáře k zákonu o myslivosti (Bohuslav Petr a kol. Zákon o myslivosti. Komentář. Wolters Kluwer, 2015).
Pro mysliveckou praxi považujeme za nejvýznamnější skutečnost, že přestupky na úseku myslivosti podle ZOM může nově projednat v blokovém řízení myslivecká stráž, přičemž ty závažnější z nich budou kromě finanční sankce také předmětem zápisu do evidence přestupků. Jedná se například o neuposlechnutí výzev či nepodvolení se úkonům myslivecké stráže (např. nepředložení zbrojního průkazu, průkazu zbraně, loveckého lístku, povolenky k lovu a potvrzení o povinném pojištění, neuposlechnutí výzvy k zastavení dopravního prostředku a neumožnění jeho prohlídky či nepředložení dokladu o nabytí zvěře), lov na nehonebních pozemcích bez povolení nebo neoznačení ulovené zvěře plombou. V případě, že byl přestupek projednán mysliveckou stráží v blokovém řízení, sdělí myslivecká stráž orgánu státní správy myslivosti údaje pro provedení zápisu do evidence přestupků do pěti dnů od uložení pokuty. V blokovém řízení je myslivecká stráž oprávněna přestupek projednat uložením pokuty pouze pokud je přestupek spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu zaplatit. Proti rozhodnutí o uložení pokuty v blokovém řízení se nelze odvolat. V blokovém řízení nelze projednat přestupek, je-li spáchán opakovaně. Při určení druhu sankce a její výměry se přihlédne k závažnosti a okolnostem přestupku, k míře zavinění, pohnutkám a osobě pachatele.
Spolehlivost myslivecké stráže a mysliveckého hospodáře a lovce
Jedním z hlavních záměrů zákona č. 204/2015 Sb. je zefektivnit a zprůhlednit proces zjišťování spolehlivosti fyzických osob orgány veřejné správy. ZOM řeší spolehlivost v podmínkách prokazování bezúhonnosti, kterou musí prokázat myslivecká stráž, myslivecký hospodář a žadatel o získání loveckého lístku. Přísnost požadavků na prokázání bezúhonnosti není pro všechny kategorie stejná. Nejpřísněji je posuzována bezúhonnost při ustanovování myslivecké stráže, neboť tato je úřední osobou a je v podstatě jakousi prodlouženou rukou orgánu státní správy myslivosti (§ 14 Správního řádu praví, že úřední osoba je osoba „bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu“). Za bezúhonného se v této kategorii považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu, kdo nebyl pravomocně uznán vinným za spáchání přestupku na úseku myslivosti či komu nebyla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona. Pro hodnocení bezúhonnosti a spolehlivosti mysliveckého hospodáře a žadatele o lovecký lístek vychází ZOM z podmínek pro mysliveckou stráž, tyto však zmírňuje. Pro splnění podmínek k ustanovení mysliveckým hospodářem se stejně jako u myslivecké stráže nepřihlíží k zahlazení odsouzení, bezúhonnost ve smyslu spolehlivosti na úseku myslivosti se však dokládá pouze čestným prohlášením.
K přestupkům na úseku myslivosti podle ZOP i ZOM se nepřihlíží, pokud od právní moci jejich uložení uplynuly dva roky. U žadatele o vydání loveckého lístku se spolehlivost dokládá taktéž čestným prohlášením, přičemž se nepřihlíží ani k přestupkům na úseku myslivosti po uplynutí dvou let od právní moci ani k zahlazeným odsouzením. Novela zákona o myslivosti se institutu čestného prohlášení nedotýká. Evidence přestupků v současné podobě nebude evidovat všechny přestupky na úseku myslivosti, pouze přestupky závažnějšího charakteru, a proto by orgánům státní správy myslivosti nemohla poskytovat komplexní obraz o osobě ustavované mysliveckou stráží, mysliveckým hospodářem či žádající o vydání loveckého lístku. Lze tedy uvažovat, že praxe čestného prohlášení k prokázání bezúhonnosti, resp. spolehlivosti bude zachována i nadále, přestože bude snáze kontrolovatelná (uvedení nepravdivých údajů v čestném prohlášení je přestupkem proti pořádku ve státní správě podle § 21 odst. 1 písm. g) Zákona o přestupcích). Na druhou stranu by přílišná důslednost orgánů státní správy myslivosti a represe mysliveckých adeptů na výkon pravomoci správního orgánu – myslivecké stráže při jednorázovém „klopýtnutí“ v podobě spáchání méně závažného přestupku na úseku myslivosti, patrně neměla celospolečensky pozitivní dopad a nebyla by pro myslivecké adepty motivační. Vzhledem ke stále klesajícímu trendu vývoje počtu myslivců v České republice a naopak jejich vzrůstajícímu průměrnému věku je zde vhodné připomenout, že správní právo trestní slouží především k zabezpečení hladkého chodu veřejné správy a o trestání pachatele a ochranu společnosti před jeho protiprávní činností se jedná až v druhé řadě. Doufejme, že česká myslivost novými změnami neutrpí na svém lidském rozměru.
JUDr. Bohuslav PETR, Ph.D.
K přestupkům na úseku myslivosti podle ZOP i ZOM se nepřihlíží, pokud od právní moci jejich uložení uplynuly dva roky. U žadatele o vydání loveckého lístku se spolehlivost dokládá taktéž čestným prohlášením, přičemž se nepřihlíží ani k přestupkům na úseku myslivosti po uplynutí dvou let od právní moci ani k zahlazeným odsouzením. Novela zákona o myslivosti se institutu čestného prohlášení nedotýká. Evidence přestupků v současné podobě nebude evidovat všechny přestupky na úseku myslivosti, pouze přestupky závažnějšího charakteru, a proto by orgánům státní správy myslivosti nemohla poskytovat komplexní obraz o osobě ustavované mysliveckou stráží, mysliveckým hospodářem či žádající o vydání loveckého lístku. Lze tedy uvažovat, že praxe čestného prohlášení k prokázání bezúhonnosti, resp. spolehlivosti bude zachována i nadále, přestože bude snáze kontrolovatelná (uvedení nepravdivých údajů v čestném prohlášení je přestupkem proti pořádku ve státní správě podle § 21 odst. 1 písm. g) Zákona o přestupcích). Na druhou stranu by přílišná důslednost orgánů státní správy myslivosti a represe mysliveckých adeptů na výkon pravomoci správního orgánu – myslivecké stráže při jednorázovém „klopýtnutí“ v podobě spáchání méně závažného přestupku na úseku myslivosti, patrně neměla celospolečensky pozitivní dopad a nebyla by pro myslivecké adepty motivační. Vzhledem ke stále klesajícímu trendu vývoje počtu myslivců v České republice a naopak jejich vzrůstajícímu průměrnému věku je zde vhodné připomenout, že správní právo trestní slouží především k zabezpečení hladkého chodu veřejné správy a o trestání pachatele a ochranu společnosti před jeho protiprávní činností se jedná až v druhé řadě. Doufejme, že česká myslivost novými změnami neutrpí na svém lidském rozměru.
JUDr. Bohuslav PETR, Ph.D.
