Trubači na Kamenném mostě

Trubači lesnických škol

Zákoutí k lovu a pozorování využijí i přátelé přírody a milenci

Myslivecký ráj přírody (photo by pavel kysela)

Prase divoké. Lovy fotoaparátem. Ze života černé zvěře. Rytíři lesů.

Černí rytíři našich lesů 

Sojka obecná. Lovy fotoaparátem. Strážce lesa. Fotografie z myslivosti, Myslivec a zvuky v přírodě, Ptáci, Sojka obecná, Zahrady,

Sojka obecná

Kdykoli vyrazíme do lesa, sojka nás spatří mnohem dříve než začneme mít tušení o její přítomnosti a okamžitě nás prozradí celému lesu

Sojka obecná (Garrulus glandarius)
Typickým jejím znakem je chocholka na hlavě a zejména modrobíločerná pírka na křídlech (zrcátka). Zvláště na jaře převládá v její potravě živočišná složka (hmyz, malí obratlovci, včetně plenění hnízd pěvců), později převládá složka rostlinná (semena, bobule apod.). Rozšířena je hlavně v lesních komplexech, ale i v zemědělské krajině, kde je dostatek remízů, větrolamů apod. V posledních letech také intensivně obsazuje vesnice a města. Hnízdí převážně na okrajových stromech, ve městech ale i na římsách a jiných výklencích budov. Hnízdí od dubna do června, rozšířena je na území celé republiky až po nejvyšší partie horských lesů, její populační hustota, jak prokazuje myslivecká statistika i hodnocení ornitologická, se již léta nemění.


Při spatření nepřítele se ozývá velmi silným varovným pokřikem. Intonací tohoto křiku podává informaci, zda nebezpečí přichází shora (dravec), či ze země. Zvěř, které je upozornění určeno, tak reaguje buď útěkem (při pozemním nebezpečí) či strnutím nebo vyhledáním úkrytu (při nebezpečí shora).

#Fotografie z myslivosti, Lovy fotoaparátem, Myslivec a zvuky v přírodě, Ptáci, Sojka obecná, Zahrady

Zahoďte flinty a lovte dary přírody. Tento snímek o tom hovoří. Zvěř má mít volnost a svobodu žití jako vy! Podivné zákony v EU! Buďte aktivní a braňte svoje práva nosit střelnou zbraň.

Lovec nekonečné krásy to je fotograf co to umí
 a příroda žije dál (by Pavel Kysela)

Co se děje v Evropské Unii (to jsme taky my)

Pokud nechceme připustit omezení práv a svobod našich občanů, zbývají v současné době v rámci členství v EU tři možnosti * –  začlenění legálních nositelů střelných zbraní do systému bezpečnosti státu – v současnosti navrhovaný “ústavní zákon”, který by umožnil platnost “Zbraňové směrnice” částečně nebo úplně eliminovat, aniž by měnil náš současný platný a velice vyvážený “Zákon o střelných zbraních a střelivu”.

- Druhá varianta je odmítnutí implementace jako takové,  třetí je žaloba na evropskou směrnici.

Všechny tyto možnosti jsou v současné době aktivní.

Česká republika připravuje žalobu na evropskou směrnici (je jistě otázkou zda ji podá).
V legislativním procesu je poslanecký návrh ústavního zákona, který podepsali poslanci z ČSSD, ANO, ODS a KSČM.

A pokud jde o implementaci, je zde jako první jasné vyjádření poslaneckého klubu ODS, které mimo jiné uvádí “Budeme aktivně bránit implementaci dané směrnice do české legislativy, a to i v případě, že ČR budou hrozit sankce”.
Jde o vaše svobody a práva.

Protože jak kdysi řekl G. Orwell “Totalitní stát může dělat velké věci, ale jednu věc udělat nemůže: nemůže dát dělníkovi v továrně pušku a říct mu, aby si ji vzal domů a měl ji v ložnici. Puška visící na zdi dělníkova příbytku nebo farmářovy chýše je symbolem demokracie. A je naším úkolem dohlédnout, aby tam zůstala.”

#Jak na to?, Lovecké stezky, Lovy fotoaparátem, Myslivecké léto, Příroda, Příroda a lidé, Příroda a myslivost, Přírodní fantazie, Lovecké zbraně

Lovy fotoaparátem

Srnčí máma a její děti (photo by Pavel Kysela)

Srnčí zvěř v létě a biologický rytmus. Sluneční záření a melatonin. Melatonin je působek, který účinně synchronizuje řadu biologických rytmů.

Srnčí zvěř (mladý srnec) v létě objektivem Pavla Kysely

Sluneční záření působí na metabolizmus živočichů dvěma cestami: přes povrch těla a přes CNS, přesněji hypotalamus.
Prostředníkem mezi slunečním zářením a hypotalamem je malá endokrinní žláza podvěsek mozkový - epifýza, uložená mezi oběma mozkovými polokoulemi nad mozkovou komorou. Její existence byla poznána již u ryb; její činnost je nejvíce prostudována u savců.
Epifýza je na rozdíl od ostatních žláz s vnitřní sekrecí ovládaná jen světlem prostřednictvím nervů. Světelné podněty zachycené sítnicí oka jsou do žlázy vedeny prostřednictvím vůlí neovladatelné nervové soustavy (její částí zvanou sympatikus). Jedním z hormonů této žlázy, uvolňovaným přímo do krevního řečiště, je hormon melatonin. Jeho množství v krevním řečišti je odvislé od světelných poměrů v zevním prostředí. Při dostatečně intenzivním světle se sekrece hormonu tlumí, za omezených světelných podmínek se naopak zvyšuje.

Proto se množství vyloučeného hormonu zvyšuje s nadcházejícím soumrakem až do maxima o půlnoci, načež pak klesá až na minimum okolo poledne.

Endokrinní aktivita žlázy podléhá i sezónnímu kolísání délky dne. Při dlouhém dni (dlouhé fotoperiodě) v létě je uvolňování hormonu nejnižší, v zimě (při krátké periodě) nejvyšší.

Melatonin je působek, který účinně synchronizuje řadu biologických rytmů. 

Zapojuje se do rytmicity spánku, který napomáhá navozovat; v zimě, kdy je jeho produkce nejvyšší během roku, se předpokládá, že působí tlumivě na výši přijímané potravy. Nejvýraznější je jeho vliv na pohlavní funkce. Postupné snižování jeho hladiny v krvi s prodlužující se fotoperiodou na jaře působí stimulačně na biologický rytmus v produkci testosteronu ve varlatech samců.
Působení melatoninu na pohlavní aktivitu samčí parohaté zvěře nespočívá zřejmě v jeho absolutní výšce v krvi, nýbrž ve snižující se tendenci ze zimního maxima. Vliv tohoto poklesu se však projevuje později, přibližně 6 týdnů po začátku poklesu u srnčí zvěře a 2 měsících u zvěře jelení. Proto za slunných dnů léta je srnčí říje nejintenzivnější, protože je minimum melatoninu; u jelenů je halasná říje za bezmračných jiter, kdy vychází slunce. Slunná jitra jsou zpravidla po bezmračné noci doprovázená chladem klesajícím z atmosféry a následnými přízemními mrazíky.

 Taková jitra doprovázená mrazíky jsou pak pokládána za optimální stimul intenzity říje. Ve skutečnosti to však není chlad, který pozitivně ovlivňuje průběh říje, ale ranní slunné nebe, které potlačí produkci melatoninu. Proto je oblačné a deštivé počasí faktorem tlumícím pohlavní aktivitu.

Melatonin se u jelenů podílí spolu s testosteronem na mineralizaci paroží a jeho následném shození.

Dvě bachyně a selata hledají potravu na mýtině mezi borůvčím...a opodál je zalehlý odvážný fotograf zvěře

Dvě bachyně se selaty v lesní mýtině

Detaily zvěře si přibližte ve zvětšení, pak uvidíte víc!

Srnčí zvěř počátkem léta. Lovy fotoaparátem.

Srnče a léto (od Pavel Kysela)

Myslivecká rána v přírodě, kdy slunce vychází nad lesem a zvěř je klidná intenzivně se paství i černá se vrací pomalu do krytu lesa. Zůstal v ohni, nebo je pryč?

Slunce vychází nad lesem  (photo by Pavel Kysela)

Byla ještě tma, když jsem se probudil. Hvízdání větru v korunách stromů za okny a teplá postel byly víc než pádným důvodem, abych zůstal doma. Ještě jsem se chvíli protahoval a potom se rozhodl: Jde se ven!

V několika málo minutách jsem se oblékl a vyjel. Zaparkoval jsem na lesní cestě a již kráčím starou pěšinou na známá mokřadla, která rády navštěvovaly tlupy černé zvěře. Noc pomalu končí, klidně šoulám dál a bedlivě pozoruji louky, pole a keře při kraji lesa, ale nikde žádný pohyb. Minuty neúprosně ubíhaly. V hlavě se začaly rodit pochybnosti, zda mi dnes sv. Hubert bude nakloněn. Asi nic. Ale jak to, že nic? Co to ráno, kdy vzduch voní pryskyřicí?

Vítr se již dávno uklidnil a je posvátné ticho. Trochu jsem se zasnil, ale současně pozoruji terén. Teď jsem při pohledu na louku, která je ještě zastřená slabým mlhavým oparem, zaregistroval pohyb rozmazané postavy. Zatajil se mi dech a po zádech cítím mrazení. Odtrhl jsem dalekohled, nadechnu se a znovu se dívám. Ano, není pochyb. Je to opravdu kus černé, pro změnu mě zase polévá horko. Vítr mám dobrý, ale musím blíž, mám k němu hodně daleko. 

Ale kam blíž, na louku nemohu a do otevřeného terénu střílet nechci. Po pravé ruce, necelých sto metrů, se zvedá terénní vlna, takový hřbet. Rozhoduji se okamžitě. Musím se tam zavčas dostat. Budu mít lepší výhled a bezpečnou ránu. Změna stanoviště mi trvá několik minut. Zaléhám na zem, není zde jiné opory, ze které by se dalo střílet. Zkouším zamířit, ale nemohu zklidnit dech, nitka v zaměřovači se prohání, kde se jí zlíbí. Tak to ne! Musím zklidnit sebe i svůj dech. Po chvíli se kříž zaměřovače usadí na přední části trupu černého rytíře, ale ten se otáčí zády a pomalu odchází. Napětí opět stoupá! Konečně zastavuje a dokonce se natáčí bokem, jenom ta je vzdálenost horší, je to hodně přes dvě stě metrů.

 Pro Winchester 300 Magnum to velká vzdálenost není, ale co já? 

Po chvíli se nitka v kříži opět ustálí na přední části trupu a já pomalu potahuji za napínáček. Silný výstřel doprovází i silný úder do ramene. Cíl se mi v puškohledu ztratil. Cítím jak mi srdce tluče zběsilým tempem a krev proudí ve spáncích. 

Zůstal v ohni, nebo je pryč? 

Znovu si vše vybavuji a po čtvrt hodině pomalu kráčím na nástřel, neustále se musím krotit, abych se nerozběhl. Konečně jsem přibližně na místě a už ho vidím! Svítící zbraně, divočák má jistě kolem devadesáti kilo. 

Poslední hryz a v uctivé tichosti děkuji sv. Hubertu a provolávám LOVU ZDAR!

#Myslivecké ráno, Divočák, Černá zvěř - kňour, Zůstal v ohni, nebo je pryč?, 

Příroda a ptáci. Brhlík lesní.

Brhlík lesní

Brhlík lesní (Sitta europaea).

Pěvec velikosti vrabce, ale s krátkým ocasem a větší hlavou. Po kmenech stromů se pohybuje i hlavou dolů. Žije v lesích, sadech a parcích. Živí se především hmyzem, který vytahuje ze štěrbin v kůře, od podzimu i semeny rostlin. Hnízdí v dutinách vydlabaných strakapoudy nebo žlunami a v budkách, vletový otvor si zmenšuje hlínou smíšenou se slinami.

 Stálý; po vyhnízdění se často připojuje k sýkorám.

Když přijdou v mlze vytvoří fantazii místa...tak jak to vidíte je unikátní fotografie co někomu řekne víc jinému ovšem nic. Dančí zvěř a fotografie.

Když přijdou v mlze vytvoří fantazii místa (od pavel kysela)

Kdo jiný by zachytil přirozenou atmosféru stáda daňků?

Přirozené postavení dančí zvěře v ranním šeru a mlze je kouzlo situace okamžiku, který nevědomky zachytí
 jen velmi soustředěný fotograf při své pracovitosti a zaujetí nekonečnou krásou života v přírodě.

Fotografie pro radost. Co se právě děje v přírodě? Na snímku vrcholí srnčí říje jak ji ulovila objektivem fotoaparátu Dáša!

Srnčí říje vrcholí    (by Dasa Augustinova)

Lehl jsem si do sněhu a udělal jsem pár vzdálených snímků pro jistotu. Napadlo mně že bych mohl dělat různé zvuky volající o pomoc...po dlouhé době jsem to vzdal a opatrně jsem našlapoval na sníh.

...jsem na ni začal hvízdat a konečně se na mně podívala...

Povedlo se mi vyfotit lišku ... 

vždy jsem si to představoval tak že někde budu čekat dlouhé hodiny na to až přijde ale dnes to bylo jinak ... při procházce když jsem sešel k potoku jsem spatřil lišku .. byla cca 30 metru od potoka a já jsem byl od potoka zhruba 60 metrů.

Lehl jsem si do sněhu a udělal jsem pár vzdálených snímků pro jistotu. Napadlo mně že bych mohl dělat různé zvuky volající o pomoc ... po dlouhé době jsem to vzdal a opatrně jsem našlapoval na sníh. 
Na každý o něco víc hlučné šlápnutí zvedla hlavu a chvilku mně pozorovala a pak pokračovala v norování myšek. Přešel jsem potok a viděl jsem že je přede mnou zhruba 30 metrů měl jsem radost že jsem se dostal tak blízko, ale křoví mi stále bránilo v dobré fotce. Tak jsem se rozhodl jít blíž , v momentě kdy jsem udělal jeden snímek se liška rozhodla že půjde dál, že myši došly.

Ušla dalších 50 metrů a konečně se zastavila. Celou tu dobu jsem šel přímo za ní ve vzdálenosti 20 metru . V okamžiku kdy se rozhodla zajít do Olšového porostu jsem na ní začal hvízdat a konečně se na mně podívala ...

Filip Gutzer

Poznámka sociální sítě Myslivost: 

Nestrašte nám fotografy. Zdravá liška v klidné přírodě pokud se plně věnuje lovu myší a je soustředěná na poslech pohybu pod sněhem se chová takto! S dobrým větrem se zkušenému myslivci co se umí chovat v přírodě, která není zblázněná potrhlými myslivci v honbě za masem - i opatrné prase klidně dočká na dostřel. Ale to by někde nesměl být blbec co už z dálky nebezpečně vystřelí!

Bát se můžeme jen sami sebe a prochlastaných kamarádů myslivců!

....
No já si pamatuji, když jsem tiše a klidně seděl na balikách slámy a čekal na lišku, tak mi ta potvora vyběhla z poza mě mezi balíky na kterých jsem seděl div se mě ta chytračka neotřela o nohy přímo před hlaveň vyběhla tak deset metrů před mě a ohlédla se co budu dělat, já z toho byl tak konsternovaný, že jsem to nezmáčkl, ale až druhý den ze sedačky, protože jsem věděl, že stejně přijde, to byly pro mě ty nejkrásnější zážitky v myslivosti.

Přejete si to komentovat?

MYSLIVEC BEZ PSA je jen půl myslivce. Lovecký pes je přítel myslivce nikoli sluha!

Ohaři pózují...na podzimní kalendář  (od Katerina Lisova)

Přichází podzim a barví listí stromů

Lovecká sezóna v myslivosti je v plném proudu. Lovecký pes, ohař ve své ušlechtilosti je fotografován svým pánem, myslivcem.
Myslivec bez psa je jen půl myslivce.

Pan myslivec se pochlubí rád svými psy. Hovoří o něm samém o jeho lásce k životu a k přírodě. O osobitosti jeho duše a vztahu k přírodě a živým tvorům v ní.

Myslivec má být především člověk, ne jen lovec. Bouchal.
Žít, to zavazuje. K člověku i ke zvěři.

Dobrý člověk, myslivec, má svobodnou duši.

Lovu a lesu, zdar!

Myslivecké písničky a melodie. Dlouhohrající video. Pasti, pasti, fotopasti v lese!

Příprava fotopasti v lese...

Daňci pózují fotografovi v oboře a dobře tak rozeznáte i detaily. Daněk, Fotografie z myslivosti, Lovy fotoaparátem

Daněla a danče

Na jabkách se daněk fotí dobře

Daňčí zvěř v oboře

Lovy fotoaparátem nebo kamerou. Každý má možnost zachytit ty chvíle, okamžiky aktivity radosti a milování života

  Dokonalé kamery okamžik zachytí, výběr je na nás co z toho uvidíme  

V této době

kdy technika a vývoj počítačů nám umožňují 

vidět více a zachytit svět milování tvorstva v přírodě, každý má možnost zachytit ty chvíle, okamžiky aktivity radosti a milování nového života.

Dokonalé kamery děj zachytí a výběr je na nás z toho co uvidíme a jak porozumíme.
Choďte ven nejen pro pohyb, ale i pro zachycení okamžiků co oči přehlédnou. Dobré je i natáčet video, najde a zachytí se víc a se zvukem.

Pokud tvůj mozek ví co potřebuje vidět...fotoaparát to zachytí...stejně jako počítač splní příkaz lidského vedení. Hezký večer a hodně úspěchů Přátelé! Na dobré foto nebo video si počkám! Dejte je do Picasa a na You Tube. Je to jednoduché a nic na tom není.
Pro všechny svobodné přátele na internetu, neprodávat za peníze krásu ostatních tvorů (jako labutí atp.)

Cení se pokusy o umění něco namalovat...mívá to duši a nemusí to být jako Michelangelo.

Mám pracovní pauzu, ale brzo budou další zpracování tématu podrobnější...

South Africa Kruger Moments

Fotografie z Krüger National Park

Život v lese. U starších, zdatnějších jelenů tvorba paroží začíná a je ukončena dříve než u mladších kusů. Nové parohy vyrůstají z výběžků na čelní kosti, z tzv. pučnic.

Jelen v lýčí

Vývoj paroží

Růst nových parohů, tj. nasazování, podmiňuje hlavně dostatek růstového hormonu somatotropinu vzniklém v hypofýze a současný útlum hormonu pohlavní aktivity testosteronu, toto období je přibližně od března do července.

Platí, že u starších, zdatnějších jelenů tvorba paroží začíná a je ukončena dříve než u mladších kusů.
Nové parohy vyrůstají z výběžků na čelní kosti, z tzv. pučnic. 

Nejdřív se na pučnicích začne zmnožovat pojivová parožní tkáň, základ nových parohů, a kosti parohů začnou pomalu narůstat.
Mladé parohy, tzv. panty, jsou obaleny jemnou osrstěnou kůží, která je protkaná nervy a systémem cév přivádějícími potřebné živiny pro růst parohů a dále mnoha pachovými a mazovými žlázkami s feromony, zároveň je kůže chrání před poškozením.
Tomuto stadiu se říká, že parohy jsou v lýčí. Otisky hlavních cév zůstávají trvale vytlačeny do parohů v podobě podélných rýh. V době nasazování, v době růstu paroží, žijí jeleni poměrně skrytě.

Parohy, na rozdíl od rohů, přirůstají na špici, takže nemohou na své bázi dodatečně ztloustnout. U zdatných jelenů mohou denně v období nejvyšší intenzity růstu, což je zhruba v 6. až 12. týdnu, přirůst až 2 cm a jejich hmotnost může denně stoupnout až o 150 g.
Měkká tkáň nových parohů se během růstu postupně odspodu mění v chrupavku.

Ta je následně inkrustována minerálními látkami, postupně se přeměňuje v osteoblasty a následně v kost, takže živé zůstávají jen v délce 5 až 7 cm na svých koncích. Během růstu jsou základní složkou paroží bílkoviny, asi 60 %, a zbytek tvoří minerální látky. Kostnatění je dosaženo ukládáním vápenných a fosforečných solí.

Během nasazování paroží si potřebný přísun bílkovin zvířata průběžně zajišťuji denní pastvou, dospělý jelen spase denně až 25 kg krmiva. Hlavní spotřeba minerálních látek je až v poslední třetině růstu a tehdy je převážně pokryta přechodným odbouráním minerálů z ostatní kostní tkáně, hlavně ze žeber zvířete.