O životě černé zvěře. #Černá zvěř, Chrutí černé zvěře, Instinkty a pudy, Lovy černé zvěře, Ze života černé zvěře

Současně vysoká reprodukce černé zvěře je ovlivněna způsobem zemědělského využívání agrárních ekosystémů na značných plochách.

Kňourci pozorně sledují...myslivce?

 Ke snížení stavů černé zvěře v minulosti přispívaly velké šelmy (vlci, medvědi) a stejně došlo k nežádoucímu zvýšení početních stavů. Doby chrutí a metání mláďat měly svá časová období, která jsou v důsledku antropogenní činnosti narušena. Hlavně dostatek potravy způsobuje velmi brzké pohlavní vyspívání bachyněk, které vstupují do chrutí často fyzicky nevyspělé. Mladé bachyňky z jarního metání se stačí zapojit do chrutí a ještě do doby vyspělosti v tomtéž roce metat selata. Dospělé bachyně při dostatku potravy mají většinou dva vrhy v jednom roce při délce březosti 16 - 17 týdnů s počty 4 -11 selat.

 V domácím chovu se selata do předvýkrmu rozdělí na prasničky a kanečky do samostatných skupin, aby se zamezilo předčasné říji. Teprve v určitém věku, při dostatečné hmotnosti se zvyšují krmné dávky a přidává se několik kanečků, kteří vyvolají v krátké době říji u mladých prasniček, podobně také u starších prasnic. Jedná se o tzv. synchronizovanou říji.  Porovnejme proto prase divoké, které má velmi podobné životní nároky jak na potravu, tak na klid. Kromě tří měsíců jsou další tři čtvrtiny roku pro černou zvěř velmi příznivé na dostatek potravy, což odpovídá vysoké krmné dávce u domácích prasat, nejméně však s denním přírůstkem dosaženým v domácích chovech. Navíc má tato zvěř v rozlehlých plochách atraktivních plodin naprostý dostatek klidu i krytu.
Tím, že žije celá skupina černé zvěře spolu pohromadě (prasničky, kanečci, i starší kusy), dochází zvláště u mladých bachyněk k chrutí, často již po třech měsících věku, bez ohledu na klimatické podmínky roku. Proto se často setkáváme s mladými bachyňkami po celou dobu roku. Tyto interakce mají jednak pozitivní vliv na rozmnožování této zvěře směřující ke zvyšování početních stavů, a jednak na druhé straně se jedná o nežádoucí rozštěpení věkové struktury v populaci s narušením periodicity rozmnožování.

Oplodnění zdravé bachyně může proběhnout v kteroukoliv dobu v cyklech po třech týdnech. Tím dochází, při dostatku potravních možností také u starších bachyní k tzv. druhým vrhům v jednom kalendářním roce. Škody při současných vysokých stavech černé zvěře, které způsobují nejen na zemědělských plodinách, lze snížit za předpokladu některých úprav v hospodaření agrárních ekosystémů. Současný ekonomický tlak na zemědělské hospodaření v krajině nebere v úvahu škody způsobené dřívějšími zásahy. Sestavením bloků polí jedné plodiny se vytvořilo černé zvěři velmi vhodné a žírné prostředí s krytem a klidem. Zvěř se přizpůsobila a z těchto porostů nevychází. Lov ve vzrostlých zemědělských porostech nelze provádět. Proto se většina černé zvěře loví až koncem roku, kdy se vrací do krytu lesních porostů. Početní přírůstek není loven, a tak již mnoho let dochází k nekontrolovatelnému navyšování početních stavů černé zvěře, při nevhodné pohlavní a věkové skladbě celé populace.

 Vykazovaná věková struktura populace nejde v rámci současných honiteb využít z toho důvodu, že lov je často prováděn v jiné věkové struktuře zvěře, která se v době sčítání zvěře v honitbě vůbec nevyskytuje. Na současném počtu černé zvěře a její strukturální disharmonii působí mnoho i místních negativních vlivů. Náprava dřívějších i současných chyb v odrazu na početní stavy zvěře se bude řešit ještě spoustu let.
Jak uživatelé agrárních ekosystémů z ekonomicko-výrobních zásahů do krajiny, tak i široké občanské využívání celých krajinných komplexů s sebou nese i negativní dopad. Spárkatá zvěř, která žije v tlupách, se přizpůsobila daným podmínkám. Sama zvěř se nemá možnost bránit, proto podle možností využívá prostředí ke svému životu.

Zvýšené stavy zvěře se musí i v současnosti řešit jak s uživateli pozemků, tak i se zástupci odpovědnými za zvěř, tedy s uživateli práva myslivosti.

#Černá zvěř, Chrutí černé zvěře, Instinkty a pudy, Lovy černé zvěře, Ze života černé zvěře

Jak divočáky přesvědčit, aby vnadiště začali co nejdříve a pravidelně navštěvovat? Jak si poradit? Myslet neznamená vědět vše! Jistě existuje mezi myslivci celá řada zaručených receptů, jak divočáky obelstít.

Existuje spousta přípravků, jak toho při troše štěstí dosáhnout. Do první skupiny patří prostředky

Ze života černé zvěře

výrazně zvyšující svým pachem či chutí atraktivitu vnadiště.

Patří sem zejména velmi starý a prostý indiánský přípravek. Zmiňuje se o něm i E.T. Seton v knize Rolf zálesák, kde jej hrdinové knihy používali k vábení kožešinové zvěře do želez. Můžeme si jej sami snadno vyrobit. Princip spočívá v tom, že se zbytky z ryb (hlavy, vnitřnosti atd.) dají do uzavřené nádoby, zalijí trochu vodou a vystaví na slunce. Asi po 2-3 dnech je zázračný lektvar hotový. Stačí pak pokapat okolí vnadiště a výsledek je zaručen. Vůně je tak silná, že přiláká nejen černou zvěř, ale i lišku a ostatní lesní šelmičky, které si přijdou vnadiště zvědavě očichat. Doporučuje se však opatrnost při práci (stejně tak bude páchnout i pokapaná obuv a kalhoty) a odolný žaludek.  

Měl bych se na tomto místě zmínit i o kombinaci vnadiště s újedištěm, kdy se vyloží masitá návnada, někdy přikrytá zeminou a kulatinou či kameny. Osobně si myslím, že újediště v podstatě tak trochu zavání, nejen svým přirozeným pachem, ale možná i porušováním zákona. Nejsem právník a tak nevím, kde je ona pomyslná hranice v zákoně - co je ještě nevinné újediště a kde již začíná nedovolené ukládání biologického odpadu v honitbě? !

Nehledě k tomu, že objevení takového většího "zralého" újediště tzv. ochráncem přírody může skončit ochotnou medializací a další ostudou myslivců v očích veřejnosti. Nemusí se jednat pouze o zapáleného aktivistu, i na obyčejné návštěvníky lesa působí máloco horším dojmem než páchnoucí, pohozené a liškami roztahané vnitřnosti či odřezané hlavy, běhy či kůže ulovené zvěře. Nemluvě ani o možnosti přenosu různých chorob na zvěř, použijeme-li pro újeď těl uhynulých zvířat či zvěře. Chtěl bych na tomto místě připomenout, že i likvidace vývrhů a zbytků ulovené zvěře podléhá určitým zákonným opatřením.  

Pokud přesto hodláme tento způsob vnadění provozovat, doporučuji umístit živočišné zbytky do jámy hluboké asi 50 cm a zahrnout zeminou ve výši alespoň 10 cm, event. překrýt ještě kameny či větvemi nebo kulatinou. Zabrání se tím jednak příliš rychlému rozkladu a rozebrání liškami, újeď není prostým okem viditelná a vlastně se pak asi ani nejedná o volné uložení biologického odpadu v honitbě. Černá zvěř si se ukrytou újedí snadno poradí.. Ideální je použít rybí zbytky, např. po porcování většího množství ryb, které divočáci přímo zbožňují.

   Dalšími velmi vhodnými vábicími přípravky jsou výtažky z lanýžů, které často používají myslivci v Německu. Jsou k dostání v různých formách. S některými lze naparfémovat přímo i vlastní krmivo, jiné je nutno nakapat pouze do okolí vnadiště. Princip účinku spočívá v tom, že pach lanýžů prý velmi připomíná samčí hormony kňourů. Bachyně v době chrutí vyhledávají společnost kňourů a pach vnadiště je pak silně přitahuje. Kňouři zase toto místo vyhledávají z obav před nekalou konkurencí. Účinek je údajně mnohokrát úspěšně ověřen, výrobce jako důkaz atraktivity uvádí mimo jiné i prasata používaná k vyhledávaní lanýžů ve Francii.  

Zajímavým preparát je Goestis, původem z Karamanu v Turecku. Jeho složení není bohužel uvedeno. Po naředění 5 l vody se odlije potřebné množství do příruční láhve a nakape se jedna či více stop v délce 100 - 500 m, nejlépe od místa, kde jsme nalezli čerstvé stopy až k vnadišti. Po dvou dnech je stopu nutno "osvěžit", poté stačí po 10 dnech. Účinek prý na sebe nenechá dlouho čekat.   V Německu existují a jsou k dostání i další lákadla na černou, jako např. jablečný koncentrát anebo proteinový koncentrát Sokres s vysokým obsahem vitaminů, které přidány do krmiva výrazně zvyšující jeho chuťovou atraktivitu. Lze použít i rybí moučku, která se dá občas sehnat v prodejnách s krmivem, ovšem proti rybímu lektvaru jsou její účinky podstatně slabší.   Případné zájemce odkazuji na adresu http://www.alant.com/lockmittel/, kde naleznou i další zajímavé preparáty nejen na černou.

   Druhou kategorií přípravků jsou látky působící nějakým způsobem blahodárně na zdravotní stav zvěře.   Do této skupiny patří v prvé řadě velmi účinný a cenově poměrně dostupný bukový dehet. Dehtem se natře pomocí štětce vhodný otěrový strom (krásně německy Malbaum; z čeho asi vzniklo české myslivecké slovo malovánky?) ve výšce asi 50 - 100 cm. Černá, ale i jelení zvěř pak tento strom velmi ráda navštěvuje a drbe se o něj. Bukový dehet má silné dezinfekční účinky a zvěř si tak léčí kožní parazity.  
Na našem trhu je bukový dehet k dostání pouze v katalogu Frankonia, dále lze snad použít i bukový dehet na kopyta používaný pro tytéž dezinfekční účinky ve veterinární medicíně, který za přijatelnou cenu v balení 1,5 a 25 kg nabízí brněnská firma J.O.M., s.r.o. (http://www.jom.cz/). V Německu, kde je bukový dehet k vnadění černé zvěře hojně nabízen a používán, jej lze zakoupit i v kartuších jako např. silikon.  

Němečtí autoři doporučují zejména v zimním období kombinovat dehet s přípravkem Black Moschus, který je vyrobený z éterických olejů a má též velmi silné vábivé účinky. Natření stromu je nutno opakovat po 3 týdnech. Princip účinku je opět antiparazitární.  
Do této kategorie patří i tajný recept, který mi prozradil jeden starý odborník na lov černé zvěře. Používá velký 200litrový sud od nafty, který připoutá řetězem ke stromu a silně jej natře naftou. Výsledky jsou prý vynikající, černá se chodí o sud intenzivně drbat.
Nafta bude jistě působit odpudivě na kožní parazity, obávám se však kontaminace půdy naftou v okolí sudu, nehledě opět na možnou - a v tomto případě jistě oprávněnou - kritiku ze strany ochránců přírody.

Méně účinnou obdobou předchozích receptů je umístit vnadiště do blízkosti přírodního kaliště, které v kombinaci s drbáním o stromy slouží zvěři ke stejným léčebným účelům. Některá kaliště sice navštěvuje černá pravidelně, jiná však pouze občas, např. jen v létě. Zřejmě zde hraje roli i složení půdy v kališti a možná i pH, které se může pochopitelně v průběhu roku v závislosti na teplotě měnit. 

Jaký přípravek tedy zvolit?   Osobně doporučuji začít s rybím "lektvarem", který je nejlepší připravit v letních či ranně podzimních měsících, a kombinovat s natřením vhodného otěrového stromu bukovým dehtem.

Vnadění lze samozřejmě vhodně doplnit i vábením. V současné době nabízí v české republice vhodné vábničky na černou zvěř katalog Frankonia a také firma Ing. M. Zubíčka.
   Tyto přípravky nepůsobí samozřejmě zcela stoprocentně. Určitě však zvyšují pravděpodobnost častějšího setkání s černou zvěří. Pokud by měl některý z čtenářů další poznatky týkající se vnadění černé zvěře, uveřejněte je. Jistě existuje mezi myslivci celá řada zaručených receptů, jak divočáky obelstít.  

Takže nám zbývá teple se obléci, zasednout na posed a doufat, že naše snaha bude korunována úspěchem.

Diana však občas bývá velmi vrtošivá a rozmařilá dáma, takže se může stát, že i na sebevíce dokonalé, přímo vědecky připravené vnadiště nepřijde "ani chlup" a kolega uloví třeba hned tři selata na kbelík obyčejné zadiny. Ale i to je myslivost. Přeji nám všem hodně zdaru a úspěchů při lovu naší nejinteligentnější a vskutku rytířské zvěře.

Zdroj: František Bláha

#Jak  divočáky přesvědčit, aby naše vnadiště začali co nejdříve a pravidelně navštěvovat? Úspěšný lov, Vnadiště, Újeď, Vábení, Černá zvěř, Lovy černé zvěře, Diana bohyně lovu, Instinkty a pudy, Krmítko, Les, Lovu zdar!, Příroda a myslivost, Způsoby lovu a historie

To je mé vyznání jedný zrzavý liščí holce. #Liška, Naše domovy a chalupy, Názory myslivců, Myslivecké zvyky a pověry, Instinkty a pudy, Lovecké příběhy, Příroda a lidé, Žít ve svobodě

Jednoho dne se vrátíš

..... mé vyznání jedný zrzavý, liščí holce.

Stál jsem u nové kazatelny, na zarostlých loukách u Rozprechtického rybníka, na místě kde se nám minulý týden ztratila na procházce náš mi...láček liška Mína, o kterou jsme se odmalinka starali, když jí mámu přejelo auto.

Mrzlo, až praštělo a noční obloha zářila miliony hvězd. Stál jsem tam na sněhové pláni a přemýšlel kde asi je a jak zvládne život v divočině. Když jsem zavřel uslzené oči, protože i chlapi umí plakat, přehrála se mi v mysli celá ta doba, kdy byla u nás. Zase jsem viděl její první krůčky v obýváku, její seznamování s naším jezevčíkem Dennym, její zlobení a překusování kabelů, její radost když pro ní manželka Soňa, která se stala její adoptivní a nesmírně obětavou mámou, přišla do kotce a brala jí každý večer domů. Zase jsem cítil její hebký kožíšek, co jsem rád hladil a slyšel to její mručení, když mi spala za počítačem a nechtěla být rušená. Prostě všechno co k ní patřilo.

 Jsem myslivec a lišky jsem dříve lovil, protože lišky se prostě loví a berou jako škodná, jsem ale myslivec, který vidí spoustu věcí i jinak.

Jsem totiž myslivec, který se snaží myslet. A třebaže zvěř lovím, nesmírně si jí vážím, mám jí rád, a když se ocitne v nouzi, dokážu jí pomoci, když to jde. Stejně tak tomu bylo i s naší Mínou. A ona, třebaže nikdy nebyla ochočená, tak jak to na fotkách vypadalo, nám naší péči a lásku vrátila stejnou a možná i mnohem vyšší měrou nežli jsem dokázal pochopit. Díky FC se stala velice populární a žádanou na focení, do různých, reportáží v televizích, rádiích, tiskovinách a její hvězdička se dostala až do TV Show a filmu. Za celou tu dobu co jsme s ní jezdili po různých akcích a pohybovali se mezi stovkami lidí a dětí nikdy nikoho nekousla, vždy se nechala od cizích pochovat a dokázala na stovkách dětských tvářích a nejenom těch vykouzlit úsměv a štěstí. 

Liška v borovém lese

Spousty z vás bavila tady na fc a všude tam kde se objevila. A dokázala dokonce i to, co nedokázal nikdo z mysliveckých pohlavárů už řadu let a totiž to, že se spousta lidí od té doby začala koukat, jelikož jsem myslivec i na myslivce v lepším světle. Zamilovala se do ní manželka, naše děti, vnouček Matyáš, jezevčík Denny, jakovlk Jony a samozřejmě i já….No a najednou tu není, najednou je pryč a tak nám prostě chybí. Bolí to a bolet ještě bude, ale my víme důležitou věc, a to, že třebaže jsme jí poskytli a snažili se vytvořit domov, tak skutečně doma je až teď. 

Je zpět ve svém lese odkud přišla a kam opravdu patří. Tak jsem tam stál pod tou noční klenbou a zase se mi řinuly slzičky po tvářích, když jsem jí do té bílé tmy nahlas povídal na co si má dát všechno pozor, kam nemá chodit a kde má žít a také to že jí mám rád a že se může kdykoliv vrátit. 

Když jsem kráčel k autu tak se z hloubi lesa ozvalo štěkání lišky…zrovna probíhá kaňkování, liščí námluvy, tak snad už našla i ona tu svou liščí lásku. Došel jsem po křupavém a jiskřícím sněhu k autu, nastartoval a z Country rádia se ozvala píseň….Jednoho dne se vrátíš…Jak příznačné k tomuto okamžiku. Ano, když budeš chtít vrať se Míno a když né, tak věz, že jsi jednoho myslivce hodně změnila a že už navždy zůstaneš v jeho srdci.

Jmenuji se Petr Slaba jsem myslivec a toto je mé vyznání jedný zrzavý, liščí holce.

#Liška, Naše domovy a chalupy, Názory myslivců, Myslivcův sen, Myslivecké zvyky a pověry, Instinkty a pudy, Lovecké příběhy, Pohádka O chytré kmotře lišce, Příroda a lidé, Žít ve svobodě

Hnízdí holub hřivnáč. Kromě velikosti na něm upoutají nápadné bílé skvrny na stranách krku, ale zejména bílé ohbí křídla.

Holub hřivnáč na hnízdě

Kromě velikosti vás na něm jistě upoutají nápadné bílé skvrny na stranách krku, ale zejména bílé ohbí křídla.
Poslední ze jmenovaných znaků je nejnápadnější za letu, kdy se jeví jako výrazná bílá páska. Takovéto bílé zrcátko v křídle nemá žádný z našich holubů.
 V tom případě si můžete být zcela jisti, že právě pozorujete holuba hřivnáče, kterého jste třeba před chvílí zaslechli houkat někde ve skrytu vysokého stromu.

Nejkrásnější z holubů žijících ve střední Evropě je holub hřivnáč. V minulosti výhradně lesní, velice plachý pták.
V současné době je však častým obyvatelem větších městských parků a hřbitovů. Má rád i menší lesní remízky, větrolamy nebo větší zahrady.

Ve velkých městech hnízdí dokonce na stromech v ulicích, či náměstích.

Na jih Moravy přilétá ve velkých hejnech v první polovině měsíce března.
Brzy po příletu se samci ozývají svým typickým houkáním.

#Holub hřivnáč, aktivity radosti a milování života, Fotografie z myslivosti, Instinkty a pudy, Jaro, Namlouvání, Příroda a myslivost, 

Něco z kynologie. Odposlechnuto v baru. "To máte ty mladé kluky, je to úplně to samé".

Jsou feny co na psy troubit nemusí...ASTA.
(by katerinaLisova)

V baru v Dejvicích sedí dva starší muži a hlasitě se baví o kynologii, jeden má chovnou stanici. Říká tomu druhému, že si pořídil nějakou vzácnou rasu psa, čásek k němu pořídil také fenu, ale stěžoval si, že pes se k feně nemá a z chovu asi nebude nic .. fena mu nadbíhá, ale on nereaguje.


Vtom se otočí k nim barmanka a naštvaně jim povídá: "To máte ty mladé kluky, je to úplně to samé".

Pánové málem spadli ze židle.



#Fotografie z myslivosti, Humor o myslivosti, Kynologie, Vtipy, Instinkty a pudy, Láska, Namlouvání, Milování světu vládne, Mateřství a péče o potomstvo, Myslivecká zábava

MEDICINA: Základní biologické potřeby zajišťující přežití jedince a druhu instinkty a pudy

V přírodě je hodně starostí o potravu
Čáp bílý

Jak souvisí instinkty a pudy s myslivostí? 

Tak, že volně žijící zvěř v přírodě má silně vyvinuté instinkty i pudy co popsal u člověka Freud, ovšem u volně žijící zvěře nejsou ovlivňovány tolik rozumem a podněty z civilizace.
Stojí za to i pro ochránce přírody a myslivce něco o tom vědět.

MEDICINA: Základní biologické potřeby zajišťující přežití jedince a druhu instinkty a pudy:

"Lidské chování a prožívání je tedy, podle Freuda, pod kontrolou vědomí jen z malé části a
je převážně ovládáno nevědomými pudy a instinkty, zvláště sexualitou a agresivitou. Jejich působení na své jednání si člověk neuvědomuje, avšak často vystupují na povrch např. ve formě snů, přeřeknutí nebo neurotických projevů, které se mohou jevit jako náhodné nebo nesmyslné.

Odkrytí a pochopení těchto nevědomých sil a nerozřešených konfliktů není jedinec schopen dosáhnout prostřednictvím běžných racionálních postupů. V zájmu psychického zdraví člověka, přináší psychoanalýza vlastní nástroje a postupy pro odhalování těchto nevědomých obtíží."

Nepřehlédněte!
Instinkty a pudy jsou zpracovány v podrobném článku na stránce MEDICINA.

Husy na jaře

Husa velká na řece

Když husy přiletí koncem února a začátkem března, znamená to příchod jara

Neodvratně to husy potvrdí. Nějaké ty mrazíky ještě mohou přijít, ale slunce už hřeje přes den docela silně. To je najednou světla. Stromy brzy nasadí pupeny.
Na jaře se husy velké vracejí v párech do svých hnízdišť. Jako řada dalších vrubozobých ptáků tvoří i husy velké páry na celý život, i když se během zimních měsíců někdy rozdělují. V hnízdištích se páry opět setkávají a upevňují své svazky složitým a velmi hlučným obřadem toku, při kterém se předvádí zejména samec. Často se prudce rozletí a vzápětí brzdí, aby ukázal svou sílu. Hnízdo stavějí oba partneři v rákosí na břehu nebo na vodě. Na vejcích sedí samice, zatímco samec se zdržuje poblíž hnízda, které hlídá. Mláďata se líhnou během května. Jsou velice samostatná, téměř ihned umějí plavat a za několik hodin již opouštějí hnízdo. Až do následujícího jara však zůstává celá velká rodina pohromadě. Na podzim odlétají celé rodiny společně do jižních zimovišť. To je velice důležité zejména pro mladé ptáky, neboť mají přitom příležitost poznat a zapamatovat si trasu, po které s rodiči letí.

Divoká husa na jaře

Husa velká se živí převážně trávou, spásá však i listy, mladé výhonky a příležitostně mladé obilí a nejrůznější plody. Jelikož nemá tak dokonalou trávící soustavu jako řada druhů býložravých savců, nedokáže živiny z rostlin dostatečně využít. Musí proto sežrat značné množství potravy, aby si zajistila dostatek životně důležitých látek. Někdy věnuje shánění a příjmu potravy i celý den. Přitom není překvapující, že je velice vybíravá a má nejraději mladé, jemné konečky rostlin. Často lze pozorovat obrovská hejna hus velkých, jak se snášejí na čerstvě posekaná pšeničná nebo ječmenná pole a paběrkují zbytky po sklizni. I mladé, právě vzcházející obilí přijde husám velice vhod. Hranami zobáků uštipují ty nejjemnější výhonky. Proto není divu, že je zemědělci na svých polích rádi nevidí a považují je za škodnou.

Husa velká je šedohnědá, od ostatních druhů hus se liší mohutným oranžově žlutým zobákem s bílým nehtem na konci a stříbrošedou přední částí křídel. Nohy jsou velké, oranžovočerveně zbarvené. Samice se od samce nijak zvlášť neliší.

Bojíte se v lese? Máte proč. Divoká prasata a jejich život v přírodě. #Příroda a myslivost, Rytíři lesů, Ze života černé zvěře

Černá zvěř v lese (bachyně a selata)

Rytíři lesů 

(černá zvěř, především kňouři)

Myslivci je nazývají divočáky nebo černou zvěří a jsou považována za velmi nebezpečná. Podle myslivců jsou to poslední zvířata v našich lesích, která se dovedou bránit a postavit při ohrožení člověku. Některá vyprávění i fámy často dokáží lidi vyděsit tak, že se v lese bojí. Ze zkušenosti vím, jak při spatření bachyně se selaty v lese buší srdce a následuje pomalý ústup nebo útěk z území.

Divoká prasata mají svůj rozum (pokud to lze u zvířat označit) a odchází do bezpečí, pokud zjistí pach člověka včas. Nebezpečí napadení člověka je možné bachyní (matka selat) nebo postřeleným kňourem (divoký kanec).
Bachyně (matky selat) hlídají své mladé velmi úzkostlivě a mohou napadnout toho kdo by jim chtěl ublížit, nebo se je opovážil vzít, velmi útočně a rychle. Předchází tomu většinou hrůzostrašné zamručení, varování po kterém se ježí i chlupy na zádech. A padáte, protože jinak vzápětí následuje útok. To se týká především starších zkušených samic (bachyní). Mladší sestry v rodině se více bojí, ale i ony v ohrožení mláďat napadnou člověka kousnutím.

Rodinný život skupiny (tlupy) je velmi uzavřený a všichni se dobře znají. Za normálních okolností cizí divoké prase mezi sebe nevezmou.

Rodinný život černé je uzavřený kolem bachyně

Sledujte chování této krásné a ušlechtilé (a podceňované) zvěře v noci i ve dne na webových kamerách online z krmeliště černé zvěře.
Odkazy jsou tady na stránkách webu (odkaz)

Poučné pro adepty myslivosti i studenty lesnických škol. Než na tuto krásnou a chytrou zvěř začnete střílet z winchestrovek, springfield, mannlicherovek a jiných účinných ráží přečtěte si víc z jejich života. Ono ulovit dobře a správně divočáka zase není tak snadné ( kromě těch kňourků, co žerou důvěřivě na zatuchlých krmelištích)... ve volné přírodě jsou mnohem chytřejší než mnohý lovec co si říká myslivec a co střílí po všem co se hýbe.

Ranní čekaná u lesa, nebo šoulačka s větrem v zádech po ránu vám to potvrdí. Ovšem větší nebezpečí u lesa možná číhá na vás v podobě hloupých kamarádů (myslivců) co lítají sem a tam a střílí po všem co je tmavý flek. Z toho mějte strach, ne ze statečné zvěře černé. 
Myslivecký vůl po vás může vystřelit! Černá je chytrá, opatrná a vyklidí prostor a zůstanete tam na ráně právě jen vy, a vůl co je nebezpečný okolí a všemu co se hýbe.

Doporučuji videa na této stránce, především ty nahraná na web a vložená sem od holandského milovníka přírody a autora skvělých záběrů ze života zvěře Nicobuilder. Všechny tu jsou lépe vidět než na jmenovaném serveru. Jen si je najděte, hledání je tu nahoře vpravo.

To be continued....pokračování příště...

#Příroda a myslivost, Rytíři lesů, Ze života černé zvěře, Fotografie z myslivosti, Instinkty a pudy, Lovy černé zvěře

Ze života divokých prasat. Příběh - chrutí. #Černá zvěř, Chrutí černé zvěře, Černá zvěř - bachyně, Černá zvěř - kňour, Instinkty a pudy

Prase divoké - kňour

Kňour se vrací domů a brousí zbraně - návrat rytíře. Chrutí začalo. Černá je právem nazývána rytíři lesů. Člověku se dovedou postavit a zaútočit v ohrožení života.

Černá zvěř v zimě

The Return of the King. After a year the King returned to the lady,s to do his job. 
Kňouři zvláště staří (samotáři) plní jenom svou práci, rozmnožení rodu. Základem společenského života černé zvěře je ovšem bachyně a celá rodina okolo. Jen člověk tu harmonii výstřelem občas poruší...
Černá je právem nazývána rytíři lesů. Člověku se dovedou postavit a zaútočit v ohrožení života.
Tyto videa co natáčí Nico, jsou velmi instruktážní pro nezkušené mladé studenty a adepty myslivosti.


#Černá zvěř - kňour, Chrutí černé zvěře, aktivity radosti a milování života, Černá zvěř - bachyně, Myslivecká videa, Instinkty a pudy,

Ukázky ze života vysoké - jelení zvěře. Čas v přírodě ve fotografii a lovecké video...

Jelení říje probíhá od poloviny září do poloviny října 

Čas v přírodě

rychle ubíhá a přátelé přírody zpracovávají záběry z lesa, publikují videa na servery. Máme tu opět nové pěkné video. Povšimněte si zejména toho korunového jelena na videu. Je v plné síle, odstřelový není.
Jelení říje zpravidla probíhá od poloviny září do poloviny října, ale její intenzita i délka se může místně lišit v závislosti na počasí. Jeleni si v této době vytváření harémy říjných laní a bojují mezi sebou o jejich přízeň. Od večera do rána se ozývají hlubokým hrdelním hlasem. Den pak tráví odpočinkem a zajímavostí je i skutečnost, že v této době nepřijímají skoro žádnou potravu.
Laně po osmi měsíční březosti rodí zpravidla začátkem června 1 až 2 kolouchy. Ti jsou hned po narození velice čilí a následují matku, která je kojí asi čtyři měsíce. Pohlavně sice dospívají v druhém roce života, ale mladí jeleni se do rozmnožování zapojují zpravidla ve čtyřech letech. Mohou se dožít i dvaceti let.
Jelení zvěř žije s výjimkou nejstarších jelenů a doby říje v pevně organizovaných tlupách, které jsou tvořeny samicemi s mláďaty a nedospělými jedinci obojího pohlaví. Mladí samci tvoří samostatné tlupy, staří se pak stávají samotáři.

Tajemství lesních hvozdů. Jaro je období narození mláďat zvěře. Většina zvířat má na jaře mláďata a ptáci se vracejí domů ze svých zimovišť.

Selata prasete divokého jsou pruhovaná

Putovali jste někdy sami hlubokým lesem

a měli možnost přiměřeně bloudit a pozorovat tu tichost, velikost i mohutnost stromů, hučení lesa a šumění potůčku? Kromě toho, že vás potrápí obtížný hmyz jako dotěrné mouchy a občas, pokud se posadíte i mravenci - můžete, budete-li se snažit a chovat zálesácky spatřit i rostlinky lesa i živočichy co tam žijí.

Chodíte do lesa rádi?

Ač se to na první pohled nemusí zdát, v lese kromě stromů a rostlin žije celá řada živočichů. Někteří z nich nám zůstávají neustále utajeni, s některými se zřídka setkáme a jiné potkáváme téměř na každém kroku při každé návštěvě lesa. Ať už jsou to bezobratlí živočichové, hadi, obojživelníci, ptáci nebo savci, všichni tvoří mezi sebou vzájemné vazby a jsou často navázáni i na konkrétní přírodní podmínky, půdu, klima nebo světlo. Při procházkách lesem třeba zjistíte, že někteří živočichové se vyskytují pouze v určitých oblastech a v určitých typech lesů, v určitém přírodním prostředí.

Jaro v lese (březen)

Začíná v době jarní rovnodennosti, kdy je den stejně dlouhý jako noc a tepla stále přibývá. A právě světlo a teplo probouzí ze zimního spánku celou přírodu. Stromy začínají pučet a ukazovat nové listy a větvičky, za země vyrážejí nové rostlinky.
Většina zvířat má na jaře mláďata a ptáci se vracejí domů ze svých zimovišť. Všechno je v pohybu, roste a rozvíjí se s ohromnou energií. To, co se děje v přírodě na jaře, můžeme přirovnat ke zrození a prvním letům života člověka.
Březen je měsíc přeměny zimy v jaro, čas tajícího sněhu a probuzení života.
Stromy jsou připraveny k pučení, v lese můžete najít první posly jara – bledule a sněženky.
Z jihu se již vracejí některé ptačí druhy (lindušky, sluky, čápi, vlaštovky...) a ptačí zpěv je stále intenzivnější.
Zajíci a jezevci mají mláďata a ve stojatých vodách se shromažďují k páření obojživelníci – skokani, ropuchy a čolci.
 Vyletují včely a probouzejí se první motýli - hlavně babočky a žluťásci řešetlákoví.
Netopýři se probouzejí ze zimního spánku.
V březnu začínají klást mláďata bachyně (samice prasete divokého).

 Jaké jsou možnosti pozorování přírody

Všimněte si baculatých čmeláků, kteří poletují u země, prohledávají různé otvory a nevšímají si rozvitých květů – jsou to samičky hledající vhodné hnízdo.
Mravenci, kteří byli v zimě zalezlí v hloubi mraveniště, při určité teplotě vylézají na povrch své „kupy“. Nahřejí svoje tělíčka a vyhřívají jimi vnitřek mraveniště. Jsou to tzv. „teplonoši“. Teprve později se rozlézají po okolí.
Může se vám stát, že v lese zpozorujete nebo potkáte neznámého živočicha. Prostřednictvím obrázků a fotografií je můžete identifikovat a zároveň se dozvíte spoustu informací a zajímavostí z jeho života. Seznámíte se s životními podmínkami jednotlivých živočichů, zjistíte, kde se s nimi můžete setkat i jak se rozmnožují.

Duben

Většina stromů a keřů začíná pučet a vyhání nové výhonky, ze země vyrážejí svěží rostlinky.
Z lesních stromů kvetou modříny, buky, javory a jasany, v zahradách jabloně a meruňky.
Začátkem dubna kvetou v listnatých lesích dymnivky, sasanky, podléšky a plicníky, u cest najdeme podběl a u potoka blatouchy.
Objevují se první houby (kačenky, špičky, penízovky).

Přilétá většina ptáků, tokají tetřívci, bažanti přepeřují do svatebního šatu.
Straky, kavky, káňata a jestřábi už mívají postavená hnízda, jiné druhy začínají stavět, objevují se první hejna hmyzu.
Probouzejí se ježci, vylézají ještěrky a hadi.
Myslivci po zimě čistí krmelce, kultivují a hnojí políčka pro zvěř, kontrolují liščí nory atd.
Čistí a dezinfikují krmná zařízení i jejich okolí.
Připravují políčka pro zvěř kde budou lovit (přiznejme si, krmí i střílí se zvěř co na políčko chodí)
V dubnu začínají klást mláďata muflonky.
Myslivci loví sele a lončáka prasete divokého, lišku, střílí škodnou v bažantnicích, koncem měsíce snáší vajíčka bažant.

V měsíci dubnu lze sledovat ohromné změny. Můžete sledovat pučení a kvetení stromů a keřů a zaznamenat do kalendáře, které stromy kdy vykvetly a kdy se objevily nové listy.

 Lze pozorovat přilétající ptáky i stavbu hnízd. Také je zajímavé ověřit, zda platí známá pranostika, že na sv. Jiří (24. dubna) vylézají hadi a štíři. V tomto čase, kdy je vegetace ještě nízká, je lze za teplých dnů na vyhřátých kamenech velmi dobře pozorovat.


#Jaro, Pranostiky a příroda, Příroda a myslivost, Sele prasete divokého, Namlouvání, Ptáci, Happy Days, Instinkty a pudy,