Sysel obecný |
Sysli žijí v koloniích, které mohou čítat až několik set jedinců.
Každý dospělý jedinec v kolonii si obhajuje vlastní teritorium, v jehož středu se nachází nora se šikmým vstupem, obytnou komorou a více východy. Kromě této hlavní nory má obvykle v okolí vybudováno ještě několik tzv. únikových nor, kam se ukrývá, je-li vyrušen. Sysli se živí zejména rostlinami a semeny, ale nepohrdnou ani drobným hmyzem. V případě potřeby přenáší potravu v lícních torbách (odtud asi výraz „syslit“).
Sysli tráví čas od podzimu do jara ve stavu hibernace (zimního spánku). Na toto období si sysli nevytvářejí zásoby potravy v noře, ale využívají jako zásobu energie svůj podkožní tuk, který může těsně před zahájením hibernace tvořit až 1/3 celkové hmotnosti zvířete. Probuzení ze zimního spánku nastává, když se půda prohřeje na 6-8°C a záhy poté začíná období páření. Samice rodí po 25-28 dnech březosti 4-8 slepých a holých mláďat. Po dosažení 4. týdne věku mláďata začínají opouštět mateřskou noru a pohybovat se po kolonii (viz Obr 3 a 4). Postupně se osamostatňují a obvykle se usazují ve vzdálenosti několika set metrů od mateřské nory.