LOVU ZDAR! |
2.00 ráno zvoní budík a mě se fakt nechce vstávat
Po chvilce přemlouvání přeci jen lezu z postele, obléknu se a vyrážím. 3.00 usedám na žebřík u strniště po kukuřici a doufám že se ukážou prasata. V 5.00 lezu dolů a klepu se zimou, fouká silný studený vítr, co teď, když už jsem venku tak domů nepůjdu, přejíždím do jiné části revíru na uzavřenou kazatelnu, kde bych se také mohl dočkat prasata zároveň je zde dost dančí zvěře. Začíná se rozednívat a zároveň začínají rochat první daňci.
V dálce vyšla daněla s dančetem a po chvíli dva špičáci. V 7.00 už je hezky světlo, pomalu to vzdávám, prasat už se nedočkám, vlevo nic, přede mnou také nic, vpravo se něco hýbe, ale přes větve není vidět co. Za malou chvíli už to vím, zvedám flintu do okna a čekám na ten správný okamžik, v 7.20 se do tichého rána ozývá výstřel a daněk značí zásah, odbíhá asi 30 m, naklání se na stranu, posledni kolečko a padá k zemi kde ještě chvíli odkazuje. Balím se a opouštím kazatelnu.
S úctou a pokorou zároveň dávám tomuto krásnému a ušlechtilému zvířeti poslední hryz.
Děkuji patronům myslivosti za tento nádherný zážitek a matce přírodě ze mě vyhnala ze žebříku. Myslivosti a lesu Lovu Zdar . . .
Sociální sítě Myslivost a Myslivci sobě Vendys Lovec