..... říkali, že zajíc má "zraky" i dozadu |
Na lovu dovede mnohému nebezpečí unikat
, ale plachost je také častou příčinou, že, zmaten podivnými událostmi, přinášejícími ohrožení jeho života, ztrácí orientaci a vrhá se bezhlavě do nebezpečí. Obdivujeme ho, jak si umí v kruhu nebo ve frontě lovců vybrat vyslovenou skulinu a proběhnout, známe ho jak dovede přikrčen prchat například brázdou, nebo uniknout, kryt křovím, či vyhledat rychle ochrannou krytinu a podobně. Nesmíme zapomínat na jeho zrakové vybavení - naši otcové říkali, že zajíc má "zraky" i dozadu.
A měli pravdu, neboť on vskutku vidí až dozadu. Jeho světla, položená po stranách hlavy, mu umožňují přehlédnout okruh téměř 360° , aniž by přitom musel pootočit hlavu, dovede se krýt stromem či jinou záštitou, dokáže to mnohem rychleji a snadněji než např. pronásledující jej šelma, která má světla umístěna vpředu.
Pro boj o přežití je každý tvor nějak vybaven a jeho způsob života odpovídá právě tomuto vybavení. Příroda ho neobdařila možnostmi aktivní obrany, ale je-li v nebezpečí, dovede zle poškrábat a dokonce i pokousat.
Pro boj o přežití je každý tvor nějak vybaven a jeho způsob života odpovídá právě tomuto vybavení. Příroda ho neobdařila možnostmi aktivní obrany, ale je-li v nebezpečí, dovede zle poškrábat a dokonce i pokousat.
Jeho obrana je většinou pasivní - je to, jak víme, v prvé řadě útěk, ve kterém hledá svoji spásu, a v tomto směru je vybaven všestranně dobře.