U nás hnízdí vlha pestrá čím dál častěji. Vlha má ráda oblasti jezer a břehy řek, případně mořské břehy. Vyhledává krajinu porostlou křovím a řídkými stromy hlavně v teplých a slunečných krajích.

Vlha pestrá

Vlha pestrá je celkem malý pták z čeledi vlhovitých, který dorůstá přibližně 25-29 centimetrů. 

Rozpětí jeho křídel dosahuje 36-40 cm a váží přibližně 50-62 gramů. Tento pták má nádherné zbarvení po celém těle. Vlhu jednoznačně rozeznáte od ostatních ptáků, je takřka nezaměnitelná.

Bílé čelo směrem dozadu přechází v zelenomodrou. Temeno, týl, šíje a horní hřbet kaštanově hnědé, na raménku a dolním hřbetě ohraničené žlutou. Přes oko černý pruh, pod ním další světle zelený.

 Brada a hrdlo žluté, černým pruhem oddělené od modrých prsou, která přecházejí do modrozelené spodiny těla. Svrchní krovky křídelní tmavozelené, ostře přecházejí do kaštanově hnědé, letky tmavozelené, další kaštanově hnědé a modré s černými špicemi.
Rýdovací pera zelená, s vnějším modrým lemem, prostřední pár prodloužený. Samice a mladí ptáci jsou zbarveni podobně, mají matnější barvy.

Vyhledává otevřenou krajinu nižších poloh s roztroušenými stromy.

Hnízdí v koloniích – obvykle 10-20 párů, v jižnějších oblastech čítají kolonie až několik set párů. Přílet na hnízdiště probíhá nejčastěji v druhé polovině května. Hnízdo je v zemních norách, které vlhy budují v hlinitých nebo písčitých stěnách, někdy i v rovném terénu. Délka nory je 1-2 m, na konci je hnízdní kotlinka která je bez vystýlky, během hnízdění se v ní hromadí zbytky vývržků a trus. Od konce května snáší 5-7 vajec, na kterých sedí převážn

Vlha pestrá - pár u hnízda

ě samice 20-22 dní. Oba rodiče o mláďata v hnízdě pečují asi 20 dní, pak mladí hnízdo opustí a jsou ještě asi 12 dní krmena v okolí. Často se na krmení podílí třetí dospělý, nespárovaný pták.

Odlet do zimovišť začíná koncem srpna a poslední ptáci nás opouštějí do konce září. Pohlavní dospělosti dosahují ve 2. roce, nejvyšší věk je 7 let. Potravu tvoří výhradně hmyz lovený za letu. Převažují blanokřídlí, dále vážky, dvoukřídlí, motýli, rovnokřídlí a brouci. Typické je pro vlhy otloukání úlovků o větev nebo jinou podložku – u větších druhů hmyzu je tím rozbíjena kutikula, blanokřídlí jsou takto zbavováni žihadla.

 Hnízdí v jihozápadní, střední a východní Evropě, v jihozápadní Asii a v severozápadní Africe. Na jihu Afriky hnízdí izolovaná populace vzniklá patrně ze zimujících ptáků. Početnost silně kolísá, pohyblivá je i hranice areálu, v některých letech dochází k vyhnízdění až v severní Evropě. Evropské populace v letech 1970-90 zaznamenaly citelný úbytek, v posledních letech se stavy opět zvyšují. V současnosti v celé Evropě hnízdí více než 480 tisíc párů. Přísně tažný druh, většina zimuje v Africe jižně od rovníku.