Muflon obecný |
Muflon
byl dlouho považován za jednoho z předků ovce domácí, poslední výzkumy však ukázaly opak - vznikl zpětným zdivočením domácích ovcí, které si na velké středomořské ostrovy Korsiku a Sardinii přivedli první neolitičtí osadníci v 6.-7. tisíciletí př. n. 1. Systematika divokých ovcí je nesmírně složitá a dosud nedořešená, což se odráží i na nejednotném latinském pojmenování muflona (též O. ammon musimon, O. aries musimon, O. orientalis musimon aj.).
Zdržuje se hlavně v listnatých a smíšených lesích s kamenitým podkladem, nejčastěji v pahorkatinách a v podhůří, nebo na výslunných svazích hor. Naopak se vyhýbá vlhkým a vysloveně podmáčeným terénům s měkkou půdou, která neumožňuje dostatečné obrušování kopýtek. Rovněž mu nevyhovují oblasti s vysokou sněhovou pokrývkou.
Od jara do podzimu tvoří oddělené skupiny podle pohlaví do počtu 20-30 jedinců. Tlupu samic s mláďaty vede stará samice, a to i v zimě, kdy se někdy připojují také dospělí samci. Stáda se pohybují po pravidelných ochozech a bývají věrná stanovištím. Rozeklaným horním pyskem spásá vegetaci až těsně u země (jako všechny ovce) a potrava zahrnuje nejrůznější rostliny, listy, letorosty, plody i kůru lesních dřevin.