Křepelka polní - „pět peněz“, ozývá se i za noci. |
Samec má na hrdle černou kresbu, která chybí samicím i mladým jedincům. Při vzletu vydávají křídla značný hřmot. Na hřbětě mají při vzletu viditelné dva žlutavé podélné pásy.
Hlas – bývá reprodukován jako „pět peněz“, ozývá se i za noci.
Hnízdění – žije skrytě v oraništích a na lukách. Většinou je prozradí pouze hlas. Křepelkám zjevně nesvědčí změny ve způsobu obhospodařování zemědělské půdy a jejich stavy ve střední Evropě se v minulých desetiletích výrazně snížily. Dnes je spíše slyšíme v pahorkatinách, kde vliv velkovýroby omezovaly existující přírodní podmínky. Hnízdí v červnu až červenci jednou ročně. Hnízdo je umístěno na zemi v malém důlku vystlaném stébly ve vegetaci skrývající ji pohledu zhora.
Samice snáší 7 – 14 hnědožlutých, tmavě hnědě skvrnitých vajec na kterých sedí sama asi 17 dnů, nekrmivá mláďata poté vodí jeden měsíc.
Potrava – semena různých plevelů, listy rostlin a v létě i hmyz.
Křepelka polní je jediný tažný druh z našich hrabavých. Dovede bez přestávky přeletět Středozemní moře i Saharu až do východní Afriky, během tahu se objevuje na nejrůznějších místech. Táhne jednotlivě i v malých skupinách vždy těsně při zemi a vždy v noci. Ze zimovišť v Africe přilétá počátkem května a odlétá v září až říjnu.
Rozšíření v ČR. Hnízdí nehojně na většině území,hlavně v nižších a středních polohách,místy však vystupuje i vysoko do hor-nejvýše byla zastižena v Jeseníkách ve 1464 m.n.m.
V 19.století byla u nás velice hojným druhem...
Poznámka: Fotografie - křepelka Snad bude mít štěstí a stihne uletět. Můj kamarád tady u nás na vsi dělá traktoristu a když jede sekat, říká: "Jedu vraždit" .Jednu sekačku má pověšenou před traktorem, druhou do boku a seká pás 6m široký neuteče prý nic. Ptáci, zajíci, srnčata, bez hlav, bez nohou , hotová jatka. Když se k tomu přidá mulčování a postřiky a automobily , tak v té krajině moc zvěře nezůstane. Ale pro bouchaly je pořád největší "škodnou", liška, jestřáb, káně...