 |
| Průběrný srnec |
Zvěřina však může být i zdrojem mnoha jiných infekčních onemocnění, jejichž význam není dosud dostatečně prezentován a myslivecká veřejnost nevěnuje prevenci těchto rizik patřičnou pozornost.
Významnou skupinou onemocnění lidí i hospodářských zvířat jsou akutní průjmová onemocnění, jejichž původcem může být vedle nejčastěji uváděných salmonel také bakterie s vědeckým názvem Escherichia coli.
Významnou skupinou onemocnění lidí i hospodářských zvířat jsou akutní průjmová onemocnění, jejichž původcem může být vedle nejčastěji uváděných salmonel také bakterie s vědeckým názvem Escherichia coli.
Vyskytuje se jako běžný mikroorganizmus ve střevě živočichů včetně člověka a většina kmenů této bakterie není patogenní (nezpůsobuje žádná onemocnění). Některé kmeny jsou však schopné produkovat toxiny, které mohou vyvolat zánětlivá onemocnění střevní sliznice a narušují stěnu cév, což způsobuje příměs krve ve stolici lidí či trusu zvířat. Na základě těchto hlavních příznaků byly tyto kmeny bakterie E. coli označeny jako EHEC (enterohemoragická Escherichia coli).
Tyto kmeny E. coli byly poprvé izolovány přibližně před 30 lety a od té doby byla popsána celá řada alimentárních onemocnění, zejména v USA, Kanadě, Japonsku a Velké Británii.
Tyto kmeny E. coli byly poprvé izolovány přibližně před 30 lety a od té doby byla popsána celá řada alimentárních onemocnění, zejména v USA, Kanadě, Japonsku a Velké Británii.
Onemocnění má poměrně dlouhou inkubační dobu, která se pohybuje mezi 3 - 8 dny a následně se objevují krvavé průjmy. Onemocnění může především u dětí do 5 let vyvolat také poškození ledvin, které může vést až k selhání tohoto orgánu a je označováno jako tzv. hemolyticko-uremický syndrom (HUS).
Jako zdroj infekce byla dosud považována hospodářská zvířata, která vylučovala zárodky ve výkalech, aniž by se u nich projevovaly příznaky průjmového onemocnění. Jako nejčastější zdroje se uváděl skot, ovce a kozy. Lidé se nakazili alimentární cestou, většinou po kontaktu s infikovanými zvířaty, s předměty, které byly znečištěny výkaly zvířat či zeleninou, která byla zalévána vodou znečištěnou výkaly těchto zvířat. Dalším zdrojem infekcí byly nedostatečně tepelně zpracované masné výrobky z hovězího masa, především hamburgery a tepelně neupravené mléko (nepasterizované).
Nejnovější výzkumy však prokázaly, že významným zdrojem infekcí EHEC mohou být také volně žijící zvířata (především lovná zvěř) a výrobky z jejich masa (zvěřiny).
Pro mysliveckou praxi z výše uvedených informací vyplývají základní požadavky, jejichž dodržování výrazně snižuje riziko infekce člověka těmito bakteriemi.
První zásadou, která je společná i myslivecké etice a zásadám správně prováděného odstřelu zvěře je zasáhnout lovený kus spárkaté zvěře na komoru bez porušení celistvosti zažívacího traktu (trávníku).
Znečištění zvěřiny obsahem trávníku představuje masivní infekci svaloviny mikroorganizmy trávícího traktu, což vede jednak k rychlému zhoršování kvality zvěřiny již během několika hodin po ulovení (v teplé zvěřině nacházejí mikroorganizmy ideální podmínky pro svoje množení), jednak může docházet k infekci svaloviny patogenními mikroorganismy, které se mohou v trávícím traktu nacházet (např. EHEC či salmonely).
Pokud již dojde k průstřelu trávicího traktu a následnému znečištění vstřelu a výstřelu obsahem trávníku, je nutné znečištěné části svaloviny při vyvrhování okamžitě a v celém rozsahu znečištění odstranit odřezáním. Celý kus je nutné co nejrychleji důkladně vypláchnout tekoucí pitnou vodou!
Stejné požadavky pro zachování celistvosti trávicího traktu platí i pro vyvrhování. Pokud dojde v průběhu vyvrhování k proříznutí trávníku a vylití obsahu na svalovinu, je výsledný efekt téměř stejný, jako při zásahu na měkko. Co nejrychlejší odstranění obsahu trávníku s povrchu dutiny břišní důkladným vypláchnutím proudem tekoucí pitné vody je alespoň částečnou nápravou této nežádoucí situace.
Ulovený a prvotně ošetřený (vyvržený a vypláchnutý kus) je nutné co nejrychleji umístit do chladírny. Nízké teploty zastavují rozmnožovací aktivitu bakterií a jsou prevencí masivních infekcí zvěřiny v důsledku znečištění při zásahu či špatné manipulaci. Zde je nutné uvést, že i za nízké teploty (dokonce i za teploty pod -5 oC) mohou EHEC přežívat. Chlazení či mrazení zvěřiny nelze proto považovat za dostatečnou ochranu před bakteriálními infekcemi.
