 |
| Srnec v předjaří |
Hledání teritoria a jeho hájení proti ostatním srncům záleží na kondici a věku srnce. Jednoletí srnci jsou většinou v teritoriu staršího srnce trpěni, nemají sílu a zkušenosti na označování a hájení vlastního teritoria a jsou starším srncem napadáni až po překonání určité vzdálenosti. Jednoletí srnci spolu bojují, je to pouze získávání zkušeností. Podle pravidel chování srnčí zvěře je starší srnec vždy nadřazen mladšímu srnci.
Starší srnec proti mladšímu dříve vytlouká, dříve značkuje své teritorium a má parůžky dříve schopné boje. Tato nadřazenost trvá i později, během roku. Tyto poznatky často potvrzují staří, zkušení myslivci při společných setkáních a lovech.
Je otázkou, jak se budou srnci chovat při méně rozdílném věku, když mají už oba vytlučené paroží a poprvé se potkají. Srnci se poznávají podle zvuku, pachu a vzhledu. Dále je třeba lišit individuální rozdíly v temperamentu ve vyspělosti daného kusu. Pro praxi to znamená, aby se chovný srnec chovatelsky uplatnil, je třeba jej šetřit, protože až v pozdějším věku se může v říji prosadit proti srncům méně kvalitním a naopak.
Špatně založené srnce je třeba z populace odstranit dříve než dosáhnou věku, kdy začnou mít nad ostatními převahu. Nejstarší a ostatním srncům nadřazený srnec si jako první vybírá teritorium, čímž lze vysvětlit, proč na určitých místech v honitbě jsou každým rokem staří srnci. Jsou to místa s dobrým krytem a zásobou kvalitní potravy na malé ploše. Srnci spolu bojují od poloviny dubna do poloviny července, nejčastěji však v květnu a červnu, tedy před říjí. K boji dochází mezi srnci přibližně stejného věku.
Říje začíná od poloviny července do poloviny srpna, srnec při ní postupně pokládá vždy jen jednu srnu. Po 4 - 5 dnech říjnost srny končí a potom srnec vyhledává další srnu.
