Ilustrační foto (by katerina lisova) |
Tak já jsem si je našel i když tam byla jenom pšenice a když tam není, tak jsem si vytipovat vexl po kterém pravidelně běhali, jenom ten čas byl trochu náročnější, ale zjistil jsem, že přes určité místo běhají vždy kolem 5 hodiny ranní kdy akorát svítalo, tak jsem věděl kudy přijít, abych si to nezavětřil no a přišel jsem tam už kolem té třetí a minimálně jednou týdně jsem si nějakého toho štrsmáka domu přinesl, no a chce to také trochu po revíru šoulat, samozřejmě tak, aby si člověk nezavětřil hlavní vexly, chcete li ochozy.
To víte kdo chce dělat myslivost a kdo ji opravdu miluje musí pro to něco obětovat, čas a peníze, ale věřte tisíci násobně se to na zážitcích s přírodou vrátí. Dnes se mladí do myslivosti moc nehrnou zvláště když zjistí, že to není o pitkách a hlučné zábavě, ale o úctě, lásce, odvaze, vytrvalosti a zodpovědnosti.
Nepočítám ani kolik nocí jsem probdil v lese nebo na polích i za - 15 stupňových mrazů a nic jsem domu nepřinesl, jenom prochladlost, ale někdy zase pěkný zážitek z toho jak na mě útočil uprostřed zasněžených pláních výr velký.
Myslivost je prostě ta nejkrásnější milenka, která je vždy věrná.
Přejete si sledovat více příspěvků o Myslivosti? Potom tedy jděte sem!