Čáp bílý |
Hnízdo každým rokem dostavují, takže může mít značné rozměry - až více než 2 m na výšku a váhu až 1 tuny. Ve starých hnízdech společně s čápy hnízdí i další druhy ptáků - vrabci, špačci, kavky, poštolky. Od dubna do května snáší zpravidla ve dvoudenních intervalech 1-5 čistě bílých vajec, sedí obě pohlaví 33-34 dní. Mláďata jsou po 25. dnu schopná se na hnízdě postavit, vzletná jsou po 55-68 dnech, dalších asi 14 dní se ještě na hnízdo vracejí pro potravu. Pohlavně dospívají ve 2 letech věku, nejstarší kroužkovaný pták se dožil 26 let.
Potrava je výhradně živočišná, uloví vše co může udolat - od hmyzu po mláďata ondater a kachen.
V Evropě se v minulosti početnost silně snižovala, v západní Evropě místy úplně vymizel. Od 90. let minulého století se stavy na většině území začaly zvyšovat, i tak současná populace více než 180 tisíc párů nedosahuje dřívějších počtů a je hodnocena jako zmenšená. V celém areálu tažný druh zimující v jižní polovině Afriky (asijské populace na jihu Asie). Hlavně v jižní Evropě se jednotlivé kusy pokouší přezimovat, zimní pozorování pocházejí i od nás.V ČR hnízdí na většině území od nížin do 800 m.n.m. V 19. století u nás hnízdil vzácně prakticky pouze na Třeboňsku, Písecku a na jižní Moravě. Šířit po celém území se začal až počátkem 20. století.
Při prvním sčítání v roce 1934 u nás hnízdilo 202 párů, v r. 1958 už 459 párů. Od r.1984 jsou hnízda sčítána každoročně - např v r. 2001 u nás bylo 1282 hnízd, obsazeno celým párem bylo 901 hnízd, alespoň jedno mládě bylo vyvedeno z 634 hnízd.