 |
| Lukáš a oba úlovky |
naplánovali, kam kdo z nás půjde na divočáky a ve 22 hod vyrazili šoulačkou dohodnutými směry. Již cestou jsem v řepce potkal dva rudly černé - oba byly početné a dle hlasů povídajících si hlasů, to byly bachyňky s malými markazíny. Nebyly ode mě dále, jak 10 metrů, ale stále v řepce.
Šel jsem dál rozhraním mezi řepkou a pšenicí. Již po 150 metrech jsem sluchem zaregistroval černou, jak si pochutnává na pšenici.
Triedrem jsem na vzdálenost 100 metrů obeznal slecha 3 velkých kusů a rozhodl se je našoulat. Podařilo se a ze vzdálenosti 20 metrů jsem z většího rudlu ulovil bachyňku, lončačku, o dodávkové váze 32 kg. Lov netrval déle, než 15 minut Kamarád neviděl nic. Po lovu jsme poseděli u kamaráda v přátelské atmosféře a podebatovali o stavu české myslivosti a zážitcích z lovů. Šli jsme spát ve dvě hodiny. Ve třičtvrtě na čtyři jsme vstali a vypravili se lovit do jiné části honitby. Z domova od kamaráda jsme šli pěšky a na cestu se k nám připojil jejich kocour. Na jeho přítomnost reaguji slovy, ve smyslu našeho maskota....
Jsem unavený a cestou v chůzi lehce podřimuji. V okamžiku, kdy jsme od vesnice vzdáleni cca. 200 metrů a jdeme úsekem úvozové cesty, najednou kamarád zrychleným hlasem šeptá "dělej, dělej". Nechápu dobře, oč se jedná, neb v tom okamžiku koukám do země. Zvedám hlavu a před námi stojí na cestě samotný divočák. Kamarád zatím ještě nemá nabitou flintu a tak ztrhávávám z ramene kulovnici a v puškohledu se mi rýsuje kontura lončáka. Není dále, jak 50 metrů. Kus stojí zadkem k nám. Pirschstock mám na zádech v batohu a bohužel musím střílet z volné ruky.
Čekám, až se kus natočí a odkryje mi svůj bok, abych mohl bezpečně zmáčknout spoušť. Ve chvilce se tak stává, kus stojí na široko a v ten okamžik padá výstřel. Divočák zůstává v ohni na místě. Po příchodu ke kusu, obeznáváme kňourka, lončáka, o dodávkové váze 45 kg. Ani k tomuto úlovku netrvala cesta z domu dlouho. Po upřímném přání kamaráda "Lovu Zdar!" a ošetření kusu, pokračujeme dále do honitby. V okamžiku výstřelu se kocour nacházel mezi námi a loveným lončákem. Téměř to vypadalo, jako kdyby nás k němu dovedl...
Lukáš
