 |
| Vysoká v zimě |
Život vysoké zvěře v době hladu v zimě
Hlavní ochranou zvěře proti zimě je tuk nahromaděný v těle. V dobách hojnosti si jej uloží především pod kůží na hřbetu. Vrstva této "běli" dosahuje u velké zvěře (například jelení i černé) až několika centimetrů. Tuk obaluje také vnitřní orgány. Kromě tepelné izolace je cenným zdrojem energie v době, kdy se potravy nedostává.
Zvěř mění svou srst dvakrát do roka, na podzim a na jaře. Zimní srst bývá dvakrát delší než letní, také hustší a hrubší. Tvoří hustý a teplý kožich. Díky této ochraně zvěř vydrží ležet dlouhé hodiny ve sněhu, aniž pociťuje chlad. V zimě se navíc sdružuje do početných tlup, ve kterých lépe snáší nízké teploty.
Odpočívá-li zvěř za chumelenic v loži, chrání ji často i vrstva napadaného sněhu, kterou setřásá, až když vstane.Když zem pokryje ledový krunýř, zvěř se jím nedokáže prohrabat k zemi, kde často bývá dostatek potravy. Navíc si o led do krve zraňuje běhy na nejcitlivějších místech. Ovšem i nezmrzlý vysoký sníh dokáže zvěř potrápit − po delší době chůze v něm je velmi vyčerpaná. Nejnebezpečnější je ale pro veškerou spárkatou zvěř hladký led, na kterém může dojít k tzv. rozčísnutí − nebohému zvířeti na ledu podklouznou spárky na všechny strany, vykloubí si je a zůstane bezmocně ležet. Často se takto zraní zvěř při přebíhání přes zledovatělé silnice.
Zásady správného přikrmování
Přikrmování vychází z poznatků o fyziologii volně žijících zvířat a se drží zásady, že zvěř se musí vyživovat hlavně z přirozených zdrojů. Další zásadou je, že v zimní době je třeba vystačit jen se skutečným přikrmováním.Nejlepší zimní krmivo pro zvěř
Důležitý je dostatek objemových krmiv. Obsahují živiny, ale i vlákninu, nezbytnou pro normální funkci trávicího ústrojí přežvýkavců. Patří mezi ně seno a jetel a letniny, sušené ratolestí listnatých stromů a keřů.Hlavním zdrojem energie jsou jadrná krmiva. Mají vysoký obsah živin a jsou dobře stravitelná. Používá se například zrno kukuřice, ječmene, ovsa, pšenice, proso, pohanka, čirok, slunečnice, žaludy, kaštany, bukvice i melasa.
Přechod mezi krmivy jadrnými a objemovými tvoří krmiva dietetická, která upravují trávení zvěře. Sem patří třeba jalovčinky, jablka, hloh, trnky, šípky, jeřabiny a ovocné výlisky.
Dužnatá krmiva obsahují vodu a vitaminy. Patří mezi ně řepa, brambory, topinambury, krmná kapusta
Zejména býložravci potřebují doplňovat minerály − především kuchyňskou sůl. Ta se předkládá buď v kusech, nebo v lizech smíšená s plaveným jílem. Existují i medicinální lizy obsahující léčivé přísady.
Zdroj: iReceptar.cz
