 |
| Zajíc v přírodě |
Zajíc se velice dobře přizpůsobil
životu v polích.Vyskytuje se jak v zemědělské krajině, tak - poněkud řidčeji - v lesnatých oblastech.
- Nehrabe si nory, ale dělá prohloubeniny v trávě nebo pod křovím.
- Odchází z ní při stmívání a vrací se s úsvitem.
- Obrovské ušní boltce mu umožňují velmi dobře slyšet.
- Zadní nohy má mnohem silnější a delší než přední. Je to tedy velmi dobrý skokan.
Zajíc je výlučný vegetarián, kromě zelené potravy okusuje i kůru stromů a keřů.
Páření, tzv. honcování, probíhá od února do září, zaječka je březí 6 týdnů a pak vrhá 2 až 5 mláďat. Vrhy bývají 3 až 4 do roka.
Před nebezpečím ho ochraňují především jeho dobře vyvinuté smysly, dokonalé ochranné zbarvení a rychlý běh. Při unikání do bezpečí často kličkuje a odskakuje ze svého směru.
Aby při opouštění a návratu do svého "pelechu" zamaskoval svou stopu, mění náhle směr v pravém úhlu a dělá dlouhé skoky různými směry až do čtyř metrů.
Zajíc má v přírodě řadu nepřátel, kterým se může bránit pouze útěkem. Dokáže utíkat až sedmdesátikilometrovou rychlostí. Nejlépe se mu běží do kopce, protože má zadní běhy delší než přední. Loví ho hlavně jestřáb, výr a orli. Napadne-li ho dravec v otevřeném terénu, odkud nemůže utéct do křovin nebo lesa, je jeho osud zpečetěn.
Proti jejich útokům ze vzduchu je zajíc naprosto bezbranný a nedokáže jim uniknout ani na delší vzdálenost. Liškám a psům se pokouší uniknout rychlým během a neustálým kličkováním a prudkými odskoky.
 |
| .....ochranné zbarvení a rychlý běh |
Na stavy zajíce působí negativně několik faktorů.
Především je to zemědělská velkovýroba a především pak chemizace zemědělství, která má na zajíce katastrofální dopad. Nadměrné používání pesticidů a jiných chemických látek de facto přerušují potravní řetězec a druhy následující tedy musí zákonitě hynout. Nedodržují se agrotechnické lhůty a koncentrace při aplikaci chemických látek. Chemií se zabíjí půdní organismy a půda se stává chemickou, tedy absolutně bez humusu, tedy mrtvou.
! V současné době se stále ještě projevuje zatížení populace živočichů DDT a jeho deriváty, přestože jeho používání bylo v zemědělství zakázáno v roce 1974. Stupeň kontaminace sice klesá, ale vlastní zátěž organismu se přechodem na formu DDE stala doživotní a přenáší se dokonce kongenitálně na budoucí generaci.
! Vrcholem této činnosti bylo používání rtuťnatých solí, kterými se mořila osiva. Ta se po vyklíčení stala potravou, mimo jiné i kojících zaječek. Výzkumy prokázaly, že docházelo k přenosu rtuti, prostřednictvím mléka zaječek, do plodů. Zajíčci byli otráveni mlékem vlastní matky a zákonitě hynuli. Naštěstí byla tato nesmyslná technologie zakázána. Je třeba zdůraznit, že ekologicky není nebezpečný vlastní úhyn, i kdyby šlo o poměrně velkou část populace, mnohem větší nebezpečí představuje dlouhodobé působení chemických látek na organismus.
! Stejný vliv na stavy zajíců má mechanizace zemědělství . Vysoké pojezdové rychlosti, široký záběr zemědělských strojů doslova devastují stavy zajíců. Problém mechanizace zemědělství, ve vztahu ke stavu zaječí zvěře, se dá řešit nacházením ochranných prostředků.Chemizací zemědělství však hrozí menší či větší ekologické katastrofy.
O obrovských lánech , kde zajíc nenachází úkryt ani potravu, už ani nemluvíme. Zajíci neprospívá stále se zvyšující doprava, imise, migrace obyvatelstva za rekreací, budování průmyslových zón a stále se rozrůstající trend bydlení.
Velikým problémem se stává dostupnost pitné vody. Dnes těžko najdete kvalitní vodu, která by zajíci a nejen jemu, nezpůsobila újmy na jeho organismu.
Dnes voda v přírodě obsahuje mnoho škodlivých chemikálií, které aplikují zemědělská družstva při požadavku neustálého zvyšování výnosů. Odvodňováním voda z mnoha míst úplně zmizela. ( v době kojení vypije zaječka až 1/2 l vody za den )
 |
| Zajíc polní (Lepus europaeus) |
Co můžeme pro zajíce udělat:
Prosazovat budování remízů a biozón, kde se hnojí výhradně organickými hnojivy. Prosazovat celoroční hájení zajíce polního. Celoročním přikrmováním zabránit potravinovému strádání.
Zajíc potravinově strádá nejen v zimě, ale i v létě, kdy po sklizni a následných orbách nenachází dostatek potravy. Budovat zvěřní políčka, která zajistí zajíci dostatek potravy po celý rok. Odchovem zajíce polního v zajetí a následným vypouštěním do volné přírody posilovat stávající stavy. Tlumit predátory jako je liška, jezevec, ale i toulavé kočky a psi. Prosazovat ekologické motivy při tvorbě územních plánů obcí, měst a vyšších územních celků, počítat tedy ze zajícem při tvorbě krajiny.
! Zajíc potřebuje vytvoření podmínek pro přežití, které mu musí zajistit člověk.
V době, kdy dochází ke snižování populace zajíce, metají zaječky novou generaci s převahou malých zaječek. Příroda tedy upřednostňuje zachování rodu. Bude však příroda sama na tento úkol stačit ?
Zajíci mají jednu neobvyklou schopnost. Samice tohoto obyvatele našich polí je schopna v době březosti přijmout ještě další oplozená vajíčka. Je tedy schopna superfetace.
#zajíc #chemie #pole #příroda #ekologie #superfetace #pesticidy #kontaminace #predátor #remízky
