 |
| Ilustrační fotografie měření sil jelenů... |
Dříve se vyšetření na svalovce (trichinelózu) provádělo jednoduchou a rychlou kompresní metodou. V roce 2001 byla zavedena nová metoda, která nařizuje vyšetření zvířat vnímavých na trichinelózu trávicí metodou, která je daleko průkaznější a používá se dávno v řadě zemí, kde se trichinelóza vyskytla, což se v poslední době týká i nás.
Vyšetření na svalovce je povinné u všech kusů černé zvěře určených pro lidskou spotřebu.
Lovec odebírá pět vzorků svaloviny z těchto míst: svalovina bránice (odebírala se jako jediná již dříve), svaly žvýkací, mezižeberní, svaly předloktí a jazyka v celkové hmotnosti minimálně 20 gramů.
Vyhláška č. 201/2003 Sb. připouští opět klasickou kompresní metodu. V současné době lze tedy jednotlivé kusy černé zvěře vyšetřovat oběma metodami (trávicí i kompresní). Počet a druh vzorků zůstávají beze změn.
Zatímco dříve prováděla kompresní metodu řada veterinárních lékařů, mohou trávicí metodu provádět jen schválené a přístrojově vybavené laboratoře a vzorky musí doprovázet žádanka soukromého veterinárního lékaře nebo veterinárního lékaře Okresní veterinární správy.Trávicí metoda je pochopitelně pomalejší a trvala dříve 2-3 dny. Buďme tedy rádi, že moderní přístroje umožňují sdělit výsledek zpravidla již tentýž den, dodáme-li vzorek včas dopoledne, nebo druhý den, dodáme-li ho odpoledne. Opět je ovšem nutné se přesně informovat na podrobnosti (pracovní doba laboratoří, včetně služby mimo pracovní dny, způsob sdělení atd.), protože lze „uvolnit zvěřinu ze zvěře vnímavé k trichinelóze až po negativním výsledku vyšetření na trichinely trávicí metodou". Nesmíme tedy kus rušit (tj. stahovat a dělit) dokud nemáme výsledek vyšetření!"
Veterinární předpisy dále stanoví: „Každý, kdo uvádí do oběhu maso nebo orgány jatečných zvířat, jakož i výrobky z nich k výživě lidí (tedy i zvěřinu), může tak učinit až po vyšetření a posouzení, označení v souladu s výsledky provedeného vyšetření a posouzení." Uváděním do oběhu se rozumí uvádění do tržní sítě, tj. pro vnitřní trh, zahraniční obchod, poskytování stravovacích služeb, např. prodej do hotelů, restaurací, tomboly při mysliveckých zábavách, Interlovu, mimo osobní spotřebu lovců.
Zvěřina musí pocházet ze zvěře ulovené a usmrcené dovoleným způsobem (příslušná ustanovení zákona o myslivosti) a musí být vždy patřičně označena způsobem umožňujícím identifikovat každý kus a doprovázena veterinárním osvědčením.
Není-li ulovená zvěř nemocná, nebo podezřelá z onemocnění nákazou zvířat, lze:
a) oddělit
1. hlavu, jde-li o tzv. trofejovou zvěř,
2. jazyk, plíce, srdce, játra, slezinu a ledviny, mají-li být ponechány lovci.
b) uvolnit zvěřinu ke spotřebě v domácnostech účastníkům lovu, anebo podle výsledku veterinárního vyšetření pro vnitřní trh, poskytování stravovacích služeb nebo zahraniční obchod.
Jiná situace nastává, jestliže chceme „uvádět zvěřinu do oběhu": „Uživatel honitby připraví zvěřinu určenou pro vnitřní trh, poskytování stravovacích služeb nebo zahraniční obchod k veterinárnímu vyšetření a zajistí provedení potřebných pomocných úkonů. Veterinární vyšetření musí být provedeno do 18 hodin po dodání zvěřiny do místa vyšetření.
K nákupu zvěřiny ze srstnaté zvěře spárkaté v kůži a jejímu uvádění do dalšího oběhu, je třeba potvrzení Okresní veterinární správy o vytvoření vyhovujících podmínek pro uchování, stahování, dělení a opracování zvěřiny".
„Provozy, v nichž se zachází se zvěřinou, musí mít:
a) chladírnu pro příjem celých těl zvěře,
b) prostory pro jejich veterinární vyšetření a podle potřeby pro jejich kuchání, stanovní, škubání, bourání a porcování, jakož i pro balení a expedici zvěřiny,
c) chladírnu, popř. i mrazírnu pro skladování zvěřiny".
Předpis nařizuje přesné podmínky pro zacházení a přepravu zvěřiny a mj. uvádí, že ze zvěře spárkaté se zvěřina zchlazuje na teplotu nejvýše 7 °C a při přepravě nesmí teplota ve vozidlech stoupnout o více než 2 °C.
V souvislosti s těmito okolnostmi by bylo ovšem velikou chybou, kdyby z nepochopení vznikla mezi myslivci určitá averze proti používání evidenčních plomb, které se používají v řadě zemí a bez nichž se neobejde většina licenčních lovů. Jedině tak se dá omezit nelegální obchod se zvěřinou a zavést určitý pořádek. A pořádek a kázeň byly vždycky samozřejmou součástí myslivosti.
