Z přírody

 

Už si je vedu...

Co budeme vařit dnes?,

Obsazeno!

 Toho kdo chce jít, osud vede, toho, kdo nechce, vleče. 

Každý z nás si v životě něco  prošel. Dobré, zlé, skvělé, průměrné… To byly naše dny. A znova budou. Ale budou jiné? Nebo budou stejné? Čím to ovlivníme?

Přemnožená zvěř! A co o tom víme? Kdo jiný než my myslivci můžeme za tento stav?

LOVEC

Přemnožení divočáci zplundrovali hřbitov

Přesněji - čtyřhektarovou louku se stovkami vysázených stromů, která ho obklopuje.
Naši volnočasoví myslivci, vesměs vyššího věku, dostatečný odstřel už nemohou zajistit. Současný model lidové myslivosti zjevně není schopen řešit problém přemnožené zvěře, která navíc decimuje i nové výsadby po kůrovcové kalamitě.

Malý obrázek v mozaice současného a dle mého názoru již neudržitelného způsobu provozování myslivosti a jeho negativních dopadů na vlastníky půdy.
A aby nedošlo k mýlce, myslivců si vážím. Jen si myslím, že ten dobrovolný způsob řešení problému regulace stavu zvěře není funkční
Kdo jiný než my myslivci můžeme za tento stav.

V roce 86' se v ČR lovilo 25tis. divočáků. V roce 19'' již 230tis. Myslivci hospodaří se zvěří a měli jsme danou povinnost držet stavy zvěře do výše normovaných stavů. To jsme evidentně nezvládli a o důvodech můžeme vést diskuzi. Osobně si myslím, že j tomu přispěl systém pronajmu státních lesních honiteb a systém mysliveckého hospodaření v nich po roce 93'. Na černé zvěří a produkci zvěřiny z ní pocházející se postavila myslivost v ČR. V lese tato zvěř více méně neškodí. Přes léto se bohatě živí na polích.

Se zemědělci se škody moc neřeší .
A všichni, teda kromě zemědělců, jsou spokojeni. Atraktivní lovecká příležitost, velká produkce zvěřiny a navíc zvěř, kterou můžeme lovit kdykoliv a pomalu čímkoliv. Na druhou stranu poškozování biodiverzity, úbytek srnčat, drobné zvěře.

Výsledek naší myslivecké práce posledních dvaceti let.

Jezevec lesní - Lovu Zdar! Myslivost a sociální sítě!

Jezevec lesní - Lovu Zdar! Myslivost sociální sítě skupiny 
pro přátele myslivosti

 

Zvěřina užitkové zvěře

 Zvěřina a kuchyně

Z myslivosti - setkání...

Užitková zvěř se myslivecky rozděluje na srstnatou a pernatou, podle velikosti ještě na velkou a drobnou. Velkou zvěř užitkovou srstnatou nazývají myslivci též zvěří spárkatou. 

Patří k ní totiž zvěř jelení, srnčí, daňčí, losí, sika, jelenec, mufloní, kamzičí, kozorohá a černá (prase divoké); všechny uvedené druhy zvěře mají běhy zakončeny spárky – proto tedy zvěř spárkatá.

 Drobná zvěř užitková srstnatá má své zástupce v zajíci, divokém králíku a svišti. Z pernaté zvěře užitkové patří do skupiny zvěře velké tetřev, divoký krocan a drop, mezi drobnou zvěř tetřívek, jeřábek, bažant, koroptev, divoké husy, divoké kachny, lyska, divocí holubi, sluky a kvíčala.

Více tady: https://nasekuchyne.blogspot.com

Jezevec pečený

Jezevec pečený

JEZEVEC U LESA

Ze španělské kuchyně

2 kg zvěřiny z kýty nebo ze hřbetu, 1 – 2 citrony, 1 l bílého vína, sůl, špetka tymiánu, 2 bobkové listy, 5 zrn celého pepře, ¼ l olivového oleje.

Do hluboké mísy nalijeme víno, šťávu z citronů a přidáme koření. Do této marinády naložíme na 2 až 4 dny očištěnou zvěřinu a zatížíme, aby byla potopena. Po vyjmutí zvěřinu potřeme olejem a prudce opečeme za podlévání marinádou s kořením. (Na 1 kg počítáme asi 1 hodinu).

Pečeni naporcujeme a polijeme šťávou. Touto šťávou se polévá na talíři pouze zvěřina, nikoli příloha.


Příloha: houskový knedlík, který poléváme španělskou omáčkou.


Kompot: hrušky nebo brusinky

Bažant. Lovecký pes při práci. Aport. Chov bažantů ve volnosti.

 V 19. stol. k nám byly dovezeny další poddruhy bažanta obecného např. bažant obecný obojkový nebo bažant obecný sedmiříčský a další, kteří se pokřížili s tzv. "bažantem českým". 

Lovecký pes - aport.

Zbarvení kohoutů je proto v dnešních populacích značně variabilní. Z mysliveckého hlediska jsou tito ptáci označováni jako bažanti lovní. V některých zájmových chovech se lze setkat i s tzv. bažanty okrasnými, kam patří např. bažanti královští, zlatí, stříbrní, modří a lesklí. V současnosti, na našem území máme křížence několika geografických ras. 

Početní stavy bažantů ve volné přírodě byly v 70. letech minulého století na velmi vysoké úrovni, ale změnami ve využívání, převážně agrárních ekosystémů, došlo k razantnímu úbytku této velice atraktivní zvěře.

Bažant obecný je hrabavý pták, - kohout dosahuje hmotnosti jednoho kilogramu, slepice asi o 10 % méně. Kohouti jsou velmi pestře zbarveni. Slepice mají naopak hnědé ochranné zbarvení. Jedná se o polygamní druh, který ve volné přírodě žije v poměru 1:4-5 ve prospěch slepic. Reprodukční proces začíná brzy na jaře pářením (ostruhováním). Slepice snáší do důlku na zem až 8 - 12 vajec (výjimečně i více), na kterých sedí 24 - 25 dní. Při poničení násady často mívají slepice druhou snášku, která má o třetinu nižší počet vajec.

Chov bažantů ve volnosti byl u nás značně rozšířen zejména po roce 1945 jak v nížinách, tak i v podhorských oblastech.