Na jaře je v přírodě živo, zvěř se intenzivně paství, vychází brzy a je k vidění i za dne. Srnci se vybarví do krásy, vytlučené paroží zdaleka upozorní vetřelce na obsazení teritoria.
Veselé lidové písničky
a neobvyklé nástroje. Možná to znáte.. heligonka a kytara v houslovém tvaru dobře zpívané a méně známé. Tak ať se vám líbí. Procházíte honitbou, lesem a vybíráte dobré srnce, co obsadili teritoria? Pepíčku těš se
a měli možnost přiměřeně bloudit a pozorovat tu tichost, velikost i mohutnost stromů, hučení lesa a šumění potůčku? Kromě toho, že vás potrápí obtížný hmyz jako dotěrné mouchy a občas, pokud se posadíte i mravenci - můžete, budete-li se snažit a chovat zálesácky spatřit i rostlinky lesa i živočichy co tam žijí.
Chodíte do lesa rádi?
Ač se to na první pohled nemusí zdát, v lese kromě stromů a rostlin žije celá řada živočichů. Někteří z nich nám zůstávají neustále utajeni, s některými se zřídka setkáme a jiné potkáváme téměř na každém kroku při každé návštěvě lesa. Ať už jsou to bezobratlí živočichové, hadi, obojživelníci, ptáci nebo savci, všichni tvoří mezi sebou vzájemné vazby a jsou často navázáni i na konkrétní přírodní podmínky, půdu, klima nebo světlo. Při procházkách lesem třeba zjistíte, že někteří živočichové se vyskytují pouze v určitých oblastech a v určitých typech lesů, v určitém přírodním prostředí.
Jaro v lese (březen)
Začíná v době jarní rovnodennosti, kdy je den stejně dlouhý jako noc a tepla stále přibývá. A právě světlo a teplo probouzí ze zimního spánku celou přírodu. Stromy začínají pučet a ukazovat nové listy a větvičky, za země vyrážejí nové rostlinky. Většina zvířat má na jaře mláďata a ptáci se vracejí domů ze svých zimovišť. Všechno je v pohybu, roste a rozvíjí se s ohromnou energií. To, co se děje v přírodě na jaře, můžeme přirovnat ke zrození a prvním letům života člověka.
Březen je měsíc přeměny zimy v jaro, čas tajícího sněhu a probuzení života.
Stromy jsou připraveny k pučení, v lese můžete najít první posly jara – bledule a sněženky.
Z jihu se již vracejí některé ptačí druhy (lindušky, sluky, čápi, vlaštovky...) a ptačí zpěv je stále intenzivnější. Zajíci a jezevci mají mláďata a ve stojatých vodách se shromažďují k páření obojživelníci – skokani, ropuchy a čolci.
Vyletují včely a probouzejí se první motýli - hlavně babočky a žluťásci řešetlákoví.
Netopýři se probouzejí ze zimního spánku. V březnu začínají klást mláďata bachyně (samice prasete divokého).
Jaké jsou možnosti pozorování přírody
Všimněte si baculatých čmeláků, kteří poletují u země, prohledávají různé otvory a nevšímají si rozvitých květů – jsou to samičky hledající vhodné hnízdo. Mravenci, kteří byli v zimě zalezlí v hloubi mraveniště, při určité teplotě vylézají na povrch své „kupy“. Nahřejí svoje tělíčka a vyhřívají jimi vnitřek mraveniště. Jsou to tzv. „teplonoši“. Teprve později se rozlézají po okolí.
Může se vám stát, že v lese zpozorujete nebo potkáte neznámého živočicha. Prostřednictvím obrázků a fotografií je můžete identifikovat a zároveň se dozvíte spoustu informací a zajímavostí z jeho života. Seznámíte se s životními podmínkami jednotlivých živočichů, zjistíte, kde se s nimi můžete setkat i jak se rozmnožují.
Duben
Většina stromů a keřů začíná pučet a vyhání nové výhonky, ze země vyrážejí svěží rostlinky.
Z lesních stromů kvetou modříny, buky, javory a jasany, v zahradách jabloně a meruňky.
Začátkem dubna kvetou v listnatých lesích dymnivky, sasanky, podléšky a plicníky, u cest najdeme podběl a u potoka blatouchy.
Objevují se první houby (kačenky, špičky, penízovky). Přilétá většina ptáků, tokají tetřívci, bažanti přepeřují do svatebního šatu.
Straky, kavky, káňata a jestřábi už mívají postavená hnízda, jiné druhy začínají stavět, objevují se první hejna hmyzu.
Probouzejí se ježci, vylézají ještěrky a hadi. Myslivci po zimě čistí krmelce, kultivují a hnojí políčka pro zvěř, kontrolují liščí nory atd.
Čistí a dezinfikují krmná zařízení i jejich okolí.
Připravují políčka pro zvěř kde budou lovit (přiznejme si, krmí i střílí se zvěř co na políčko chodí)
V dubnu začínají klást mláďata muflonky.
Myslivci loví sele a lončáka prasete divokého, lišku, střílí škodnou v bažantnicích, koncem měsíce snáší vajíčka bažant. V měsíci dubnu lze sledovat ohromné změny. Můžete sledovat pučení a kvetení stromů a keřů a zaznamenat do kalendáře, které stromy kdy vykvetly a kdy se objevily nové listy.
Lze pozorovat přilétající ptáky i stavbu hnízd. Také je zajímavé ověřit, zda platí známá pranostika, že na sv. Jiří (24. dubna) vylézají hadi a štíři. V tomto čase, kdy je vegetace ještě nízká, je lze za teplých dnů na vyhřátých kamenech velmi dobře pozorovat.
#Jaro, Pranostiky a příroda, Příroda a myslivost, Sele prasete divokého, Namlouvání, Ptáci, Happy Days, Instinkty a pudy,
myslivcům Josefům pro potěšení. Heligonky to je krása, moje srdeční záležitost, snad to někteří oceníte po dlouhé zimě a přijmete jako odměnu za péči o zvěř a myslivecké tradice.
Však co je nejlepší na poslední leči, po skončeném úspěšném honu a k navázání kamarádství (kromě piva a vepřové) přece lidové písničky, zpěv, harmonika a kéž by heligonky zněly často v českých hospodách.
Jak uvidíte, Staierische bömische traum nám není cizí.
Byli jsme dlouho uzavřeni jako kultura česká a prodávala se jen "Škoda lásky" a Karel Gott s Helenou Vondráčků.
Jednou to pomine a tento defekt skončí záplatou mladých hudebníků (lidových) ale jak, řekněte sami, máte představu, předpověď? Je to nezměrná škoda na lidové písničce. Z národa se plíživě stal přežraný shluk návštěvníků Kauflandů. Hospůdky se někde změnily na opravny automobilů nebo podobně.
Příběh z přírody se odehrává v zimě (srnec má parohy v lýčí a je všude sníh) což je každému snad jasné. Dobrá hudba doprovází scenerii, kde se objeví náhle mohutný divočák s ryjem od sněhu. Jak pokračuje příběh, shlédněte na videu Undercover.Wild Boars, Veluwe
Divočáků se přižene víc....adepti myslivosti už víte co je střapec u srnčí zvěře? Ne? Měli jste si dobře prohlédnout toho statného srnce na videu, ať víte, že o cirkusu to není.
Zpravidla v půli února můžeme pozorovat přelet skřivanů. Stačí pár dnů pěkného počasí a obloha je náhle plná zpívajících skřivanů. V té době přilétají skřivani nejčastěji v dopoledních hodinách, ale táhnou i odpoledne a v noci.
Změní- li se náhle počasí a napadne sníh, shlukují se skřivani v hejna vyhledávající nezasněžená místa. Někdy se i vracejí jižněji.
Každý sníh však zmizí a skřivani se znovu rozezpívají nad každou loukou či polem a zmlknou až v červenci. Za potravu slouží skřivanům různý hmyz a jeho larvy, stonožky, pavouci a drobní slimáci. Dospělí skřivani se živí také různými semeny plevelů, která sbírají na zemi.
Skřivan je větší a mohutnější než vrabec. Zbarvení má zemitě hnědé s černými podélnými čárkami. Vnější pera ocasní má bílá. Temenní pera nosní jsou částečně zdvižená. Mláďata jsou tmavší a mají na hřbetě bílé špičky per. Prachový šat je řídký, slámově žlutý. Zblízka poznáme dospělé jedince podle dlouhého drápu na zadním prstu. Samec i samice jsou stejní, samice je jen o trochu menší. Občas se vyskytnou i jedinci odchylně zbarvení. Od bílých albínů až k žlutohnědým nebo černavým.
Ve vzduchu je pro skřivana charakteristický "motýlí" let, kdy se třepetá na jednom místě. První zpěv skřivana ve slunečném ránu
kdesi nad polem zní po dlouhém zimním tichu dvojnásob povzbudivě. Tento jinak nenápadný pěvec se dostal do povědomí především díky mnoha lidovým pranostikám, ve kterých je nejčastěji spojován jeho časný návrat s končící zimou a příchodem jara.
Na temeni hlavy mají dospělí ptáci malou pohyblivou chocholku, nad okem bílý proužek, hnědou vrchní stranu těla, světlou hruď posetou tmavými skvrnami, břicho bělavé. Skromné zbarvení skřivana je výbornou ochranou v jeho přirozeném prostředí, kterým je otevřená krajina s množstvím travnatých ploch, mezí a polí.
Hnízdo bývá umístěno vždy na zemi v hustém bylinném porostu, zpravidla kryto větším trsem. Do mělké jamky vystlané suchou trávou a kořínky snáší samička 2-5 šedohnědých hustě skvrnitých vajíček. Potravu tvoří semena rostlin a hmyz. Ač skřivanům příroda nedopřála pestrobarevný šat, vynahradila jim to na pěveckém umění. Švitoření a flétnovité trylky vyluzuje sameček z hrdla hlasitě, rychle a vytrvale při třepetavém letu nad svým územím.
Okraje borových lesů s přilehlými poli a lukami obývá málo známý příbuzný skřivana polního - skřivan lesní. Je mnohem vzácnější a jeho zpěv patří k nejkrásnějším ptačím písním, jaké lze v naší přírodě zaslechnout. Skřivan polní dnes žije v celé Evropě mimo nejsevernějších částí, v Asii a v úzkém pásu severní Afriky u pobřeží Středozemního moře. Z vykopávek kostí je zjištěno, že u nás žil už v pleistocenu. Tedy téměř před dvěma miliony lety. Od té doby se ovšem v celém obrovském prostoru svého rozšíření rozčlenil ve velký počet zeměpisných ras, kterých je dnes známo na třicet. Liší se od sebe většinou trochu odchylným zbarvením, dále velikostí, délkou zobáku nebo jinými znaky, ale je to stále jeden druh.
U nás je skřivan polní velmi početný jak v nížinách, tak pahorkatinách, kde jsou třeba jen kousky bezlesých ploch. Hnízdí také na vysokohorských loukách skoro ve všech našich pohraničních pohořích.
Hrajeme si pro dobrou náladu a krásné dny pro myslivce. Tentokrát jsou tu Heligonky.
Mysliveček vyšel z lesa na cestičku,
uviděl tam v širém polí koroptvičku.
Nebyla to koroptvička,
byla to má z nejmilejších Andulička.
Nebyla to koroptvička,
byla to má z nejmilejších Andulička.
Nemysli si, hochu, když jsi myslivečkem
a máš pěkně sojčí pírko za kloboučkem,
že jsem malá koroptvička,
že mě trefíš jednou ranou do srdíčka.
Že jsem malá koroptvička,
že mě trefíš jednou ranou do srdíčka.
Vy, myslivci, co jste tuze velcí páni,
jaké je to s myslivečkem milování?
V noci chodí na čekanou,
místo aby miloval se s hezkou pannou.
V noci chodí na čekanou,
místo aby miloval se s hezkou pannou.
Březnové slunce má krátké ruce a dlouhý kabát. Březnové slunce od nohou studí. Březen - za kamna vlezem. Zima často ještě do března strká hlavu a někdy jej i dokonce zalehne. Březen suchý, duben mokrý, květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní. Kolik mlh v březnu, tolik lijavců v červenci. V březnu sedlák stromy osekává, ale kabát ještě nesundává. Co si únor zazelená, březen si to hájí, co si duben zazelená, květen mu to spálí. Hřmí-li v březnu, sněží v máji. Březen umí sníh a led rozehřát, ale chce-li i nadělat. 3. březen
Mrzne-li o Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní. 6. březen
Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá. 7. březen
O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
Zima, kterou Tomáš nese dlouho námi ještě třese. 10. březen
Čtyřicet mučedníků - čtyřicet mrazíků.
Mrzne-li na den Čtyřiceti mučedníků, přijde ještě čtyřicet ranních mrazíků. 12. březen
Na svatého Řehoře den s nocí v jedné míře.
Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře. 17. březen
Mrzne-li na sv. Gertrudu, mrzne ještě celý měsíc. 19. březen
Svatý Josef zháší světlo.
Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok, prší-li nebo padá sníh, bude mokro a neúroda.
Je-li na sv. Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou. 25. březen
Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč.
Když noc na Matičku jasno, bude úroda, krásno.
Panna Maria sfoukne svíčku a svatý Michal ji rozsvítí.
Panny Marie zvěstování vlaštovičky zpět přihání.
Svítí-li slunce na den Zvěstování Panny Marie, bude úrodný rok. 27. březen
Jaké počasí bude na sv. Ruprechta, takové bude i v červenci. 31. březen
O svaté Balbíně je už po zimě. Březen - za kamna vlezem. Březnové slunce má krátké ruce. Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl. Březnový sníh zaorati jest jako když pohnojí. Březen bez vody - duben bez trávy. Hřmí-li v březnu, sněží v máji. Mlha v březnu znamená za sto dní bouřku. V kožichu sej jařinu a v košili oziminu. Bighorn rams line up in the snow to battle for an Olympic-sized prize: mating rights.
Bighorn berani k prosazení rodové linie ve sněhu do boje o olympijské - velké cena: souboj o právo páření.
